Klesající tuzemská spotřeba piva nutí české pivovary zintenzivnit vývoz

19. 10. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kdyby se každému odvětví dařilo na zahraničních trzích jako pivovarnictví, bylo by Česko bohatou exportní velmocí.

Vývoz piva ze sladu každoročně roste, bilance s dovozem je výrazně plusová, jednoznačně to vypadá, že o české pivo se v zahraničí doslova perou… Loni a předloni přesáhl export šest miliard korun.
„České pivo ve světě skutečně něco znamená. Největší zájem je o světlý ležák vyrobený z kvalitních surovin, přesněji z českého sladu a chmele, a díky umu českých sládků,“ míní František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Své tvrzení dokládá i aktuálními údaji. „Loni bylo vyvezeno 4,4 milionu hektolitrů piva, což je v meziročním srovnání nárůst o 4,5 procenta.“

Protože spotřeba piva na hlavu v Česku stagnuje (i když si v množství vypitého piva stále držíme světové prvenství), je pro pivovary jediná cesta k větším tržbám právě zvýšení exportu. Vedle zmiňované kvality a tradice sázejí pivovarníci i na turisty, kteří do Česka přijíždějí. Jednak tu třeba objeví české pivo a hledají je potom na domácím trhu a pak ho tady samozřejmě také dost zkonzumují. „Například v roce 2016 turisté vypili v tuzemsku přibližně 800 tisíc hektolitrů, což je ve srovnání s předcházejícím rokem asi o 150 tisíc víc,“ dodává Šámal.

Asijci si na český ležák začínají zvykat

Budeme-li porovnávat země, kam z Česka vyvážíme nejvíce piva, tak co do objemu vede Slovensko, za ním je Německo a pak Polsko. Ovšem co do utržených financí je výrazně na špici Německo, kam loni čeští pivovarníci vyvezli produkci za 1,5 miliardy korun. Na Slovensko těsně pod miliardu.

„V případě zemí mimo Evropskou unii se nárůst vyvezeného piva oproti předcházejícímu roku zvýšil loni o 16 procent a největšími spotřebiteli českého piva byly Ruská federace, Korejská republika a USA,“ uvádí Šámal. Za perspektivní trhy pro české pivovarníky považuje zejména Rusko a Polsko. „Velký potenciál růstu má i Čína, jejíž obyvatelé jsou také národem pivařů. Na české pivo si ale teprve zvykají.“

To proto, že spotřebitelé v různých zemích od piva očekávají i různé chutě. Například v Asii preferují slabší, lehčí a především spíše nasládlá piva. Tradiční český ležák s pořádnou pěnou podle Šámala teprve objevují.

„Například Číňané, kteří patří mezi top spotřebitele piva, začínají experimentovat s ležáky a hořkými pivy na úkor levného piva místní výroby. Je to dáno tím, že Číně se ekonomicky daří a přibývá konzumentů, kteří si mohou zahraniční a dražší pivo dovolit,“ vysvětluje předseda českých pivovarníků. Podle jeho zkušeností Evropané holdují spíše výčepním pivům a ležákům.

Z loňského průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že pojem „české pivo“ si většina lidí spojuje s kvalitou a vlastnostmi českého piva, českou kulturní tradicí. Přes 80 procent respondentů uvedlo, že jsou hrdí na pověst českého piva v zahraničí. „Pivovarnictví patří k tradičním sektorům českého hospodářství. Toto odvětví ročně odvede na daních 29 miliard korun a zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí,“ vypočítává Šámal.

Označení České pivo exportu pomáhá

Většina českých pivovarů, které se významně podílejí na vývozu českého piva, je ovšem v majetku zahraničních firem. Plzeňský Prazdroj patří japonské skupině Asahi, pivovary Krušovice, Starobrno, Velké Březno a další skupině Heineken, Pivovary Lobkowicz Group čínské společnost Lapasan, Staropramen korporaci Molson Coors, která vlastní pivovary i třeba v Kanadě a USA.

Staropramen loni vyvezl do 35 zemí okolo 600 tisíc hektolitrů. Premiantem mezi značkami patřícími pod Heineken jsou Krušovice. Podle Vlaďky Kučiakové, exportní manažerky Heinekenu, se všechny aktivity Krušovic v zahraničí řídí z Česka. „Krušovické pivo se prodává na trzích tří kontinentů v 32 zemích světa, což je o pět trhů více, než tomu bylo na začátku loňského roku. Nejsilnější zastoupení hlásí Evropa, následuje Asie a Amerika. Podařilo se nastartovat růst exportu do Ruska, momentálně nejrychleji roste vývoz krušovického piva do Chorvatska a na Slovensko,“ uvádí Kučiaková.

Podle Františka Šámala zahraniční vlastníci do českého pivovarnictví přináší kapitál. Na druhou stranu někteří začali vyrábět v Česku v licenci svá prémiová piva a tím zvýšili konkurenční prostředí v tuzemsku. Ovšem výroba českého piva zůstává nedotknutelná. „Žádný zahraniční vlastník se nepokusil změnit tradiční výrobu piva a české pivo je stále vyráběné tak, jak se vyrábělo vždycky,“ potvrzuje předseda Českého svazu pivovarů a sladoven, který sdružuje 26 pivovarských společností, sedm sladoven a 19 přispívajících členů, kterými jsou chmelaři, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení a podobně.

Exportovat se daří i tuzemským pivovarům v českých rukou. Za všechny je třeba zmínit národní podnik Budějovický Budvar, který má ovšem specifické postavení, a skupinu PMS Přerov, pod kterou patří pivovary Litovel, Zubr z Přerova, Holba z Hanušovic.

Všechny tři úspěšně vyvážejí. „Náš roční vývoz se pohybuje mezi 160 a 190 tisíci hektolitry, což je až 20 procent z celkového výstavu. Vyvážíme především do okolních zemí, jako jsou Slovensko, Polsko a Německo,“ uvádí Petr Fridrich, prokurista PMS Přerov. Export si skupina pivovarů zajišťuje sama. Za důležité pro úspěch na zahraničních trzích považuje Fridrich fakt, že tuzemské pivo získalo zásluhou iniciativy českých pivovarníků včetně PMS „Chráněné zeměpisné označení České pivo“, jehož účelem je zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného v tuzemsku. Pivo vyrobené v Česku netradičními metodami nebo vyrobené naopak klasickými postupy, ale v cizině, nesmí označení České pivo nést. „Pivovary ze skupiny PMS Přerov jsou úspěšné při vývozu i díky tomu, že zachovávají charakter, kvalitu, používají domácí suroviny,“ dodává Petr Fridrich.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Čtvrtina vyvezeného piva je z Budvaru

Budějovický Budvar loni překonal historicky dosud nejúspěšnější rok 2015 v objemu prodeje i v tržbách. „Výstav piva činil 1,6 milionu hektolitrů a na export směřovalo 975 tisíc hektolitrů. I to byl historicky nejvyšší objem,“ uvádí Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru. Asi 90 procent exportu tvořil světlý ležák, který firma vyváží pod značkou Budweiser Budvar. V několika zemích, ve kterých nesmí Budvar používat brand Budweiser, prodává Budějovický Budvar nebo Czechvar. „Na celkovém českém exportu piva se náš pivovar loni podílel 22,5 procenta,“ dodává Dvořák.

Nejdůležitějším trhem je pro Budvar Německo, dalšími top trhy jsou Polsko, Rakousko, Slovensko a Spojené království. Právě v Německu, Velké Británii a na Slovensku má Budvar kvůli exportu dceřiné společnosti, na ostatních trzích spolupracuje s místními importéry.

Loni vyvezl národní podnik pivo do 77 států včetně nejvyspělejších pivních trhů, jako jsou USA, Kanada, Austrálie nebo Švýcarsko. Budvar exportoval i do velmi exotických destinací, například do Kamerunu, Keni nebo Chile. Velmi složitým teritoriem jsou USA kvůli množství různých předpisů a podmínek lišících se v jednotlivých státech a pak Turecko se svojí byrokracií. Problematické z hlediska vstupu na trh jsou i některé země Jižní Ameriky, kde je složité získat potřebné licence, povolení a podobně.

Za perspektivní považuje šéf Budějovického Budvaru trhy v afrických a asijských zemích. „Nejdůležitější ale pro nás ještě dlouho budou Evropa a Severní Amerika. Na nejvyspělejších pivních trzích má naše pivo stále velký potenciál růstu v segmentu prémiových importovaných ležáků. Přestože se celková konzumace piva bude snižovat, poptávka po originálních craft pivech poroste a to je pro nás obrovská příležitost,“ je přesvědčený Petr Dvořák.

Kvůli rostoucímu prodeji je pivovar už druhým rokem na horní hranici výrobních a logistických kapacit. Proto jsou pro firmu aktuálně hlavní prioritou investice do rozšíření výroby a logistiky.

„Budujeme nové logistické centrum, po jeho dokončení se v roce 2018 zaměříme na rozšíření kapacity sklepů, varny a stáčírny plechovek. Po dokončení všech investic v roce 2020 by podnik měl dosáhnout výstavu tak dvou milionů hektolitrů piva za rok,“ míní ředitel Budějovického Budvaru s tím, že celkem bude pivovar do rozšíření výroby investovat zhruba dvě miliardy korun.

Má-li šéf Budvaru prozradit exportní strategii, zdůrazňuje originální prémiové české pivo. Spotřebitelé mají jistotu, že obsah každé lahve byl uvařen v Českých Budějovicích podle původní receptury, tradičními postupy a z nejkvalitnějších českých surovin. „Proto patří značka Budweiser Budvar všude na světě do prémiového nebo superprémiového segmentu.“

Exportu Budvaru pomáhají i státní orgány, třeba dotační program ministerstva zemědělství pivovar využívá k prezentaci značky na zahraničních veletrzích. „V minulosti například v Číně, Srbsku, Japonsku a nyní se chystáme do Hongkongu,“ uvádí Petr Dvořák. Za přínosnou považuje i podporu zemědělských diplomatů, konkrétně v Číně, informační pomoc ze strany českých ambasád nebo přítomnost piva na akcích CzechTradu, CzechTourismu a podobně.

Převzato z časopisu Agro export, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor článku: Marcela Honsová

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek