Klíčová daňová reforma dostala v indickém parlamentu zelenou

8. 8. 2016

  • Země: IN - Indie
  • Datum zveřejnění: 08.08.2016

Dne 3. srpna 2016 schválila horní komora indického parlamentu (Rajya Sabha) jednomyslně dlouho očekávaný a řadu let projednávaný ústavní dodatek, který umožní zavedení tzv. jednotné daně na zboží a služby („Goods and Services Tax – GST“). Zdá se, že koncept jednoho národa a jedné daně by mohl být konečně naplněn, neboť nová daň sjednotí a zjednoduší systém nepřímých daní, jenž je charakterizován rozdílnými sazbami a pravidly v jednotlivých svazových státech. Integrace rozdrobeného daňového systému a faktický vznik jednotného vnitřního trhu zásadním způsobem zefektivní fungování indické ekonomiky. Měla by přispět k zlepšení podnikatelského prostředí a ke zvýšení konkurenceschopnosti indických firem. Ústavní dodatek umožňuje také vznik společné Rady pro daň ze zboží a služeb, v níž budou mít zastoupení i svazové státy, bez jejichž souhlasu by GST nemohla nikdy vzniknout a bez jejichž vlád by se premiérovi Modimu nepodařilo zlomit zamítavé stanovisko klíčového opozičního partnera, Indického národního kongresu. Ústavní dodatek musí znovu projednat dolní komora (Lok Sabha) a předtím, než jej podepíše prezident republiky, musí být návrh schválen v polovině svazových států. Nová daň by měla být zavedena od 1. dubna příštího roku. Předtím však musí být také stanoveny daňové sazby, které roztřídí zboží a služby do tří kategorií podle výše sazeb. Současně bude rozhodnuto o rozdělení daňových příjmů mezi centrální vládou a svazovými státy. Schvalovaná daňová reforma představuje bezesporu jednu z nejdůležitějších reformních iniciativ v Indii od 90. let.

 

 

Horní komora indického parlamentu schválila dne 3. 8. 2016 důležitý ústavní dodatek, který by měl umožnit zavedení nové jednotné GST, která je obdobou daně z přidané hodnoty. GST by měla nahradit stávající komplikovaný systém daní, jejichž sazby jsou v jednotlivých svazových státech odlišné, přičemž se liší i návazné daňové zákony.

 

Ústavní dodatek zřizuje společnou radu pro GST se zastoupením svazových států, která bude rozhodovat o daňových sazbách GST, jejichž výše by měla být z hlediska rozpočtových příjmů neutrální. Společná rada bude současně rozhodovat o zařazení zboží do jedné ze tří skupin podle výše daňových sazeb a také o rozdělení daňových příjmů mezi centrální vládou a svazovými státy.

 

Zapojení svazových států, které mají značnou míru fiskální autonomie, je pro zavedení GST nesmírně důležité. Aby svůj návrh vláda prosadila, zavázala se kompenzovat po dobu pěti let případné výpadky daňových příjmů takto znevýhodněným svazovým státům. Minimálně polovina parlamentních shromáždění ve svazových státech musí ústavní dodatek schválit dvoutřetinovou většinou.

 

Nalezení shody mezi centrální vládou a vládami jednotlivých svazových států bylo přitom pro konečnou shodu zcela klíčové a umožnilo najít i exitovou strategii pro opoziční Indický národní kongres („INC“). Ten se nakonec připojil ke konsensu poté, co vládnoucí koalice přistoupila na některé z jeho požadavků, resp. bylo dohodnuto, že některé z jí požadovaných úprav (zejména zastropování maximální výše GST) budou řešeny zákonem nižší právní síly.

 

Schválení ústavního dodatku je teprve prvním krokem na dlouhé a složité cestě k zavedení GST. Ústavní dodatek bude znovu schvalován v dolní komoře a po jeho schválení ve svazových parlamentech jej bude muset podepsat prezident republiky. Vláda si dala za cíl zavézt GST na začátku příštího fiskálního roku, tedy od 1. dubna 2017. Někteří vládní úředníci však tento termín považují za příliš ambiciózní a podle některých vyjádření, je možné očekávat zavedení GST i v průběhu roku 2017.

 

Z ekonomického hlediska si vláda od GST slibuje zefektivnění fungování dosud poměrně rozdrobeného vnitřního trhu v Indii. Efektivnější jednotný trh zboží a služeb by mohl přispět k růstu HDP podle odhadu až dvěma procenty. GST by mohla podpořit investice díky zlevnění kapitálového zboží. Zvýšení konkurenceschopnosti indického průmyslu posílí kampaň „Make in India“ a indický vývoz. V počáteční fázi zavedení by se však mohla mírně zvýšit inflace.

 

Rozšíří se daňová základna a zmenší prostor pro daňové úniky, proto by měly vzrůst daňové příjmy. Daňová správa se stane jednodušší a náklady pro stát při výběru daní klesnou. Větší transparentnost by mohla omezit prostor pro korupci.

 

Pro podnikatele by mělo být důležité především snížení logistických nákladů, které dosud vyplývaly z potřeby přizpůsobit systém skladování a přepravy různým daňovým sazbám a pravidlům v jednotlivých svazových státech. Očekává se snížení počtu sporů mezi státem a firmami v daňových záležitostech. Indické firmy budou moci lépe čelit levným dovozům ze zahraničí. Odstraněním „kaskádového efektu“ postupného zdanění několika sazbami by se měla snížit celková daňová zátěž.

 

Pro zákazníky by mělo být výhodné snížení daní u zboží, ale naopak u služeb se spíše očekává zvýšení cen po zdanění. Záležet bude na tom, jaká výše sazeb bude zvolena. Vládní komise navrhla příjmově neutrální sazbu v rozmezí 15 – 15,5%. Ve skutečnosti by však zboží a služby měly být rozděleny do tří kategorií a odpovídajících daňových sazeb. Snížená sazba pro základní zboží a služby by mohla činit 12 %. Většina komodit a služeb by pak byla zdaněna 17 až 18 procenty. Luxusní zboží, tabákové výrobky a alkoholické nápoje by pak mohly být zdaněny vyšší sazbou, až 40 %.

Tisknout Vaše hodnocení: