Kolumbie: Výroční politická a ekonomická zpráva za rok 2015

22. 1. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Kapitoly článku

motiv článku - Kolumbie: Výroční politická a ekonomická zpráva za rok 2015 Článek se zabývá vývojem v oblastech ekonomiky i politiky v Kolumbii v průběhu roku 2015. Informuje o vnitřním ozbrojeném konfliktu i jeho mírovém procesu, o legislativních změnách a volbách do místních samospráv. Zaměřuje se na hlavní ekonomické ukazatele a vztahy mezi Kolumbií a latinskoamerickými zeměmi, stejně tak jako s USA či Evropou. V poslední části se věnuje bilaterálním vztahům s Českou republikou.

Řešení ozbrojeného konfliktu

Rok 2015 měl pro Kolumbii být podle řady předpovědí rokem dosažení historického ukončení vnitřního ozbrojeného konfliktu, který zemí zmítá již šest desetiletí. Ačkoliv se tak nestalo, došlo k řadě velmi pozitivních kroků směrem k dosažení dohody kolumbijské vlády a guerilly FARC. Mírová jednání zástupců obou stran probíhající v Havaně tak v listopadu 2015 vstoupila do čtvrtého roku své existence a zřejmě již opravdu roku posledního.

První polovina roku představovala v Kolumbii dosud asi největší krizi mírového procesu. Rok začal vstřícným krokem ze strany guerilly FARC, když tato počínaje vánočními svátky vyhlásila na dobu neurčitou jednostranný klid zbraní. Na to prezident Santos po nějaké době zareagoval jednoměsíčním pozastavením bombardování táborů FARC, přičemž bombardování pozic druhé guerilly ELN měla pokračovat. Na počátku března 2015 obě strany oznámily učinění prvního kroku na cestě ke snížení intenzity konfliktu, a to v podobě rozhodnutí o společném odminování nejvíce postižených oblastí. Ve spolupráci s norskou nevládní organizací Norwegian People’s Aid tak zástupci obou stran (ozbrojených sil a guerilly) zahájili odminování oblastí departamentů Antioquia, Meta a Caquetá.

Všechny pozitivní kroky na cestě k pokroku v jednáních vzaly za své poté, co v polovině dubna příslušníci guerilly zmasakrovali skupinu kolumbijských vojáků v departamentu Cauca. Okamžitou reakcí vlády bylo obnovení bombardování, jenž během několika týdnů stálo život přes 40 příslušníků FARC včetně některých vysokých velitelů, kteří se v loňském roce zúčastnili mírových rozhovorů v Havaně.

Logickým krokem FARC pak bylo ukončení klidu zbraní a zahájení vlny útoků proti kolumbijským ozbrojeným složkám a především infrastruktuře země. Více než 80 útoků na ropovody a plynovody, na vedení elektrické energie jakož i na policejní stanice během dvou měsíců způsobily mimo jiné i jednu z největších ekologických katastrof v dějinách země, když po bombovém útoku na ropovod v Tumaco vyteklo na 10 000 barelů nafty do řeky a tudy do moře.

Havanské rozhovory nicméně nakonec dovedly obě strany k příměří zbraní, které paradoxně vyústilo dne 23. září 2015 v uzavření historické dohody o principech tzv. přechodné spravedlnosti, tedy o mechanismu souzení pachatelů trestných činů, ke kterým došlo během ozbrojeného konfliktu v Kolumbii (týká se jak příslušníků guerilly FARC, tak i příslušníků ozbrojených sil a tzv. třetích osob“. Nejvyšší velitel FARC „Timochenko“ pak stiskem ruky s prezidentem J. M. Santosem potvrdil závazek podepsat konečnou mírovou dohodu nejpozději do 23. března 2016.

V říjnu prezident Santos poprvé přistoupil na „věčný“ návrh FARC spočívající v oboustranném ukončení bojů již před podpisem konečné mírové dohody. V prosinci pak obě strany oznámili dohodu uzavírající v pořadí čtvrtý (a asi nejsložitější) bod vyjednávací agendy – „Uznání a odškodnění obětí konfliktu“.

K žádnému pokroku nicméně nedošlo v postupu vůči druhé největší guerille ELN. Ačkoliv již více než rok údajně probíhají utajovaná jednání za účelem stanovení témat pro oficiální mírová jednání, teroristické útoky ze strany ELN pokračovaly i během roku 2015. Jediným pokrokem tak byla na konci roku 2015 prohlášení nejvyššího velitele ELN alias „Gabina“ o údajném zahájení oficiálních mírových rozhovorů v prvních měsících roku 2016.

Celostátní volby do místních samospráv

Protože byl mírový proces v zemi hlavním tématem většiny politických diskuzí, také říjnové celostátní volby do místních samospráv byly považovány za odraz souhlasu či nesouhlasu voličů s průběhem mírového procesu. Kolumbijci volili jak starosty a radní, tak i regionální představitele a guvernéry v celkem 32 departamentech země.

Lokálních voleb se zúčastnil rekordní počet 20 milionů obyvatel, regionálních voleb o něco méně, 17 mil. obyvatel, neboli 60,2 % všech obyvatel s právem volit. Vítězem voleb se nakonec jednoznačně stala vládní koalice prezidenta Santose, zejména pak strana Radikální změna víceprezidenta (a zřejmě silného kandidáta na příští hlavu země) Germana Vargase Llerase a Strana liberální.

Velkým překvapením byla zejména drtivá porážka kandidátů opozice, především Demokratického centra exprezidenta A. Uribeho. Především překvapila porážka v boji o posty guvernéra hlavní bašty Demokratického centra – departamentu Antioquia a starosty města Medellín. Tato strana v předchozím roce jen těsně prohrála souboj o prezidentský úřad a zůstává i nadále největším odpůrcem probíhajícího mírového procesu.

Zajímavým rysem voleb byl rovněž úspěch nezávislých kandidátů téměř ve všech velkých městech (včetně hlavního města Bogoty, kde zvítězil kandidát pouze „podporovaný“ stranou Radikální změna Enrique Peňalosa, který v úřadu působil již v letech 1998 – 2000).

Legislativní změny

V oblasti legislativní byl pro Kolumbii rok 2015 přece jen významným. Kolumbie jako první země v Latinské Americe legalizovala euthanasii, Ústavní soud umožnil homosexuálním párům adoptovat děti a bylo legalizováno lékařské a vědecké využití marihuany. Diskuze se strhla kolem návrhu Nejvyššího státního zástupce dát ženám právo svobodně a bez omezení se rozhodnout pro potrat, nicméně pouze během prvních tří týdnů těhotenství. Tato iniciativa zatím nenabyla podobu právního aktu, nicméně tento krok lze očekávat během roku 2016.

K významné změně došlo na poli boje proti drogám, zejména vymýcení plantáží s porosty koky na území Kolumbie. Národní rada pro omamné látky totiž v květnu zakázala další používání glyfosátu, který byl základní používanou chemikálií při práškování rozsáhlých plantáží koky (důvodem bylo zařazení glyfosátu ze strany WHO mezi látky karcinogenní.

V červnu 2015 byl ukončen schvalovací proces jednoho ze základních legislativních návrhů prezidenta Santose učiněných při jeho druhém zvolení do úřadu prezidenta – reformy státních mocí. Nová ústavní úprava přinesla zrušení možnosti znovuzvolení prezidenta republiky, jakož i nejvyššího státního zástupce (Fiscal), generálního prokurátora (Procurador), soudců, veřejného ochránce práv, kontrolora a auditora.

Legislativní moc rovněž zaznamenala několik změn, např. tím, že prezidentský kandidát, který skončí ve volbách na druhém místě, získá automaticky právo na křeslo v Senátu. Hlavním skrytým smyslem reformy přitom měla být úprava neúnosně velké nezávislosti soudní moci, především ve světle několika velkých korupčních skandálů na nejvyšších místech soudní hierarchie. To se nakonec v rámci reformy podařilo vytvořením nového řídícího orgánu soudní moci, jehož členové jsou jmenováni zčásti též výkonnou mocí. Taktéž se posílila kontrolní činnost Kongresu vůči soudním orgánům.

Kolumbie v posledních letech vidí zahraniční politiku především jako nástroj získání podpory pro mírovou politiku prezidenta Santose. S vyhlídkami na ukončení ozbrojeného konfliktu v zemi navíc toto kolumbijské úsilí mělo konkrétní směr – získání příslibů finanční pomoci na období po uzavření míru, tzv. období „postkonfliktu“.

Vztahy s Venezuelou

Tradičně nejsložitější vztahy panují se sousední Venezuelou. Ačkoliv prezident Santos je dlouhodobě spíše příznivcem opatrného přístupu k situaci ve Venezuele, byli to především jiní kolumbijští politici, zejména pak exprezident Andrés Pastrana, kteří výrazně upozorňovali na špatnou lidskoprávní situaci ve Venezuele. Ostrá kritika Pastrany z úst prezidenta Madura pak vedla k ostřejší reakci i samotného Santose.

V červnu vyvolalo pro změnu ostrou reakci Kolumbie schválení Madurova dekretu o tzv. operativních zónách integrované mořské obrany, v němž si Venezuela přivlastnila sporné území na Karibském pobřeží. Po několika týdnech napětí obě strany alespoň obnovily dříve přerušená jednání o osudu tohoto území.

Největší krize za poslední dobu však začala na konci srpna, kdy nabraly obřích rozměrů venezuelské deportace kolumbijských občanů legálně žijících ve Venezuele. Pod záminkou boje proti problému drog a kontrabandu v pohraničí Madurův režim oficiálně vyhostil více než 1500 kolumbijských občanů, dalších cca 20 000 jich opustilo Venezuelu dobrovolně z obav před represemi a Venezuela uzavřela v podstatě celou společnou pozemní hranici. Reakce Kolumbie přišla především na mezinárodních fórech.

Z důvodu překvapivé „zrady“ taktéž sousední Panamy na poslední chvíli se nepodařilo odhlasovat na půdě OAS kolumbijský požadavek na svolání mimořádného jednání zaminirů členských zemí OAS. Kolumbijská zaminirka M. A. Holguín proto osobně přednesla protesty na půdě řady mezinárodních organizací (OSN, ACNUR, IOM, ILO). Po měsících napětí Maduro alespoň učinil několik vstřícných kroků vůči deportovaným, nicméně hranice zůstala až do konce roku uzavřená.

Vztahy s Panamou

Problémy přetrvávají i v relaci s dalším ze sousedů – Panamou. Jde především o nikam nevedoucí jednání o případné dohodě o zamezení dvojímu zdanění a finančního ujednání o vzájemné výměně finančních informací, které by umožnilo Bogotě získat data o vkladech kolumbijských právnických a fyzických osob v panamských bankách.

Kolumbijské označení Panamy za „daňový ráj“ v září 2014 vyvolalo ostrou diplomatickou krizi, která se utišila až příslibem obou stran vyjednat dohodu do září 2015. Tak se ale nestalo, a proto se obě strany dohodly na prodloužení jednání o další měsíce – řešení je však zatím v nedohlednu.

Vztahy s Nikaraguou

Na počátku října 2015 proběhlo další kolo audiencí u Mezinárodního soudního dvora v Haagu v rámci řešení dvou žalob Nikaraguy vůči Kolumbii – o další rozšíření mořské hranice Nikaraguy na úkor Kolumbie a ve věci údajného neplnění rozsudku soudního dvora z listopadu 2012, kterým Kolumbie přišla o ekonomická práva ve vztahu k jednomu souostroví v Karibiku. Audiencí se zúčastnila sama zaminirka A. M. Holguín. Kolumbijská strana své argumenty staví zejména na nekompetentnosti Haagského soudu vzhledem k vystoupení Kolumbie z Bogotského paktu.

Vztahy s USA

Bilaterální relace Kolumbie – USA zaznamenala především kontakty na nejvyšší úrovni za účelem sdílení informací ohledně mírového procesu v Kolumbii. Americký prezident Obama nejprve v únoru jmenoval svého zvláštního zmocněnce pro jednání o míru v Kolumbii Bernarda Aronsona, který během prvních dvou měsíců dvakrát navštívil Havanu, aby se osobně setkal se zástupci obou vyjednávajících stran.

Setkání prezidentů obou zemí – J. M. Santose a B. Obamy – se pak uskutečnilo na okraj VII. Summitu OAS v Panamě, přičemž hlavním tématem rozhovorů byla aktuální situace mírového procesu. USA i nadále považuje FARC za teroristickou organizaci a za jednoho z největších pašeráků drog ve světě. Prezident Santos proto využil i této příležitosti, aby pokračoval v lobby za zrušení amerických žádostí o extradici nejvyšších velitelů FARC, jakož i o zachování americké finanční pomoci Kolumbii v boji proti guerillám, která by se nicméně mohla přetransformovat do pomoci v období po skončení konfliktu.

Vztahy s evropskými a asijskými zeměmi

Výrazně se během roku 2015 zintenzivnila bilaterální agenda Kolumbie s řadou zemí Evropy – prezident Juan Manuel Santos osobně navštívil Itálii, Vatikán (včetně přijetí Papežem Franciscem), Švédsko, Norsko; do Bogoty na návštěvu přicestovali zaminir Německa nebo předseda francouzské vlády. Santos navštívil několikrát Španělsko a udržoval intenzivní kontakty s předsedou španělské vlády Rajoyem.

Kolumbie nicméně nijak nezastírá též zájem o asijský region, což dokládá trvající zájem o vstup do APEC, na jehož listopadový summit na Filipínách byla oficiálním hostem. Santos rovněž během roku 2015 v Bogotě přivítal tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jihokorejskou prezidentku Park Kun-hje a čínského premiéra Li Kche-čchianga. Pokračuje též vyjednávání o dohodě o volném obchodu s Japonskem. Kolumbii také v říjnu navštívila brazilská prezidentka D. Rousseff, aby jednala o možnostech pomoci Brazílie Kolumbii v období „postkonfliktu“.

Vztahy s OSN

Na multilaterálním poli byla Kolumbie aktivní zejména ve vztahu k OSN. Na konci ledna došlo k podpisu rámcové dohody u účasti Kolumbie v mírových misích OSN. Kolumbie tak učinila další krok na cestě k efektivnímu využívání svých vojenských jednotek po skončení konfliktu v zemi.

Na říjnovém summitu zemí účastnících se misí OSN na udržování míru pak prezident Santos deklaroval závazek Kolumbie poskytnout po ukončení vnitřního konfliktu v zemi až 5 000 příslušníků v rámci dohody o nových 40 000 „modrých přilbách“.

Na celé řadě fór nejen pod hlavičkou OSN navíc Kolumbie zahájila „ofenzívu“ s cílem dosáhnout změn v globální politice boje proti drogám, kterou vidí jako klíčový cíl pro blízkou budoucnost (především s výhledem na zasedání UNGASS v dubnu 2016). V souvislosti s blížícím se koncem vnitřního konfliktu v Kolumbii prezident Santos přišel s návrhem na to, aby to byla RB OSN, kdo by kontroloval plnění závazku příslušníků guerilly FARC odevzdat zbraně a ukončit boje. Santosův lobbying v tomto smyslu směřoval vůči všem pěti stálým členům RB.

V říjnu obdržela Kolumbie pozitivní hodnocení od Investičního výboru a Výboru pro finanční trhy OECD, čímž se počet výborů souhlasících se vstupem Kolumbie do této organizace rozrostl na 8 z celkových 23.

Vývoj kolumbijské ekonomiky

Růst hrubého domácího produktu (HDP) Kolumbie v roce 2015 dosáhl podle předběžných oficiálních statistik centrální banky (Banco de la República, BdR) výše 3,1 % (ve 3. čtvrtletí to bylo 3,2 %), což představuje podle očekávání výrazné zpomalení kolumbijské ekonomiky oproti předcházejícímu období (v celkovém jihoamerickém kontextu však Kolumbie zůstala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v celém regionu (v roce 2014 činil růst HDP 6,5 %).

Oslabení hospodářského růstu je důsledkem především snížení produkce a exportu ropy jako hlavní vývozní komodity (energetické komodity – ropa, plyn a uhlí – se podílejí na kolumbijských exportech více než 70 %). Motorem růstu se staly sektory stavebnictví, vnitřní obchod a finanční služby. Důležitým impulzem růstu ekonomiky se stal vládní podpůrný program na reaktivaci hospodářství, schválený vládou prezidenta J. M. Santose v květnu 2015 a nazvaný „Pipe 2.0“, který umožnil veřejné investice do národního hospodářství ve výši 16,8 mld. pesos (COP), resp. 6,7 mil. USD a pomohl vytvořit 300 tisíc nových pracovních míst.

Pokud jde o další základní makroekonomické ukazatele, míra nezaměstnanosti na konci roku 2015 činila 8,7 % obyvatel v aktivním věku (v roce 2014 to bylo 9,1 %), což je míra odpovídající vládním očekáváním. Index spotřebitelských cen vykázal inflaci na úrovni 6,77 %, což je zhruba dvakrát více než v roce 2014. Nejvíce loni vzrostly ceny potravin a bydlení, naopak nejméně ceny oblečení. S cílem oslabit růst inflace centrální banka loni celkem pětkrát navýšila svoji základní úrokovou intervenční sazbu (TdI), a to ze 4,75 % na nynější úroveň 5,75 % (poslední navýšení o 0,25 % procentního bodu proběhlo v prosinci 2015). 

Obchodní bilance Kolumbie vykázala ke konci listopadu 2015 deficit ve výši 14,5 mld. USD. Největší negativní saldo zaznamenaly bilance s Čínou, USA a Mexikem, přebytek vykázala naopak obchodní výměna s Panamou. Kolumbijské exporty klesly oproti roku 2014 o více než 44 %. Příčinou bylo zejména snížení vývozu paliv a ropných produktů. Naopak výrazný nárůst zaznamenal export kávy, ovoce a květin, kde Kolumbie těžila ze zlepšení cenové konkurenceschopnosti díky více než 60% devalvaci kolumbijského pesa (COP) vůči dolaru (USD).

Z hlediska teritoriální struktury exportů směřovala největší část do USA (27 %), Panamy (8 %), Číny, Španělska (5 %), Ekvádoru a Nizozemska (4 %). Kolumbijské importy (49,9 mld. USD) loni rovněž vykázaly pokles (-14,8 %), zejména z důvodů snížení importu ropných derivátů (-35 %) a spotřebního zboží. Největší část dovozů směřovala do na kolumbijský trh z USA (30 %), a dále z Číny, Mexika, Francie, Německa, Brazílie a Japonska. 

Přímé zahraniční investice se loni vyšplhaly na 9,4 mld. USD (údaje za 9 měsíců), což představuje ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 propad o 26 %. Největší pokles zaznamenal příliv PZI do oblasti průzkumu a těžby ropy a plynu v důsledku klesajících cen na světovém trhu.

Za posledních 20 let PZI přesáhly 150 mld. USD, přičemž největší objem zahraničního kapitálu byl alokován do průzkumu, těžby a zpracování ropy (27 %), dále do průmyslu (18 %), těžby uhlí a zlata (17 %), finančních služeb (12 %), rozvoje vnitřního obchodu a hotelů (9 %), dopravy a telekomunikací (8 %).

Naopak investice kolumbijských firem v zahraničí do roku 2015 dosáhly 44 mld. USD, a to především v USA (18 %) a Panamě (17 (%). Hlavními investory v zahraničí byly společnosti Grupo Aval, Grupo Sura, Grupo Éxito, EPM, EEB, Bancolombia, Cementos Argos, Nutresa, Avianca, Alpina, Odinsa, Quala, Casa Luker, Davivienda, Punto Blanco, ISA, Promigás, Darnel a Fanalca.

Celkový veřejný dluh Kolumbie se na konci roku 2015 přiblížil k hranici 45 % HDP země. Výše dluhu na 1 obyvatele dosáhl 2 700 Euro. Rozpočtový deficit na konci roku dosáhl podle předběžných informací ministerstva financí výše 2,1 % HDP (v roce 2014 tento ukazatel činil -1,7 % HDP). Deficit běžného účtu platební bilance činil 5,9 % HDP, neboli téměř 21 mld. USD.

Nejvýznamnější ratingové agentury hodnotí bonitu a důvěryhodnost Kolumbie velmi pozitivně. Podle Moody’s je zadlužení Kolumbie umírněné na úrovni ratingu Baa2, Standard and Poor’s a Fitch hodnotí dluhové zatížení na hranici BBB, což je pozitivní rating se stabilním výhledem. Devizové rezervy loni mírně klesly oproti roku 2014 na 47,1 mld. USD.

Z hlediska podnikatelského klimatu patří Kolumbie mezi nejatraktivnější latinskoamerické země. Podle každoroční zprávy Světové banky Doing Business se Kolumbie řadí na 54. místo na světě. Z pohledu konkurenceschopnosti je v rámci celosvětového žebříčku na 61. místě s indexem 4,28 bodu z celkově 142 hodnocených zemí ze strany Světového ekonomického fóra.

Dvoustranná obchodní výměna mezi ČR a Kolumbií

V roce 2015 dosáhla vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Kolumbií 92 mil. USD (dostupné údaje za leden – listopad 2015), z toho český export činil 67 mil. USD a dovoz 25 mil. USD. Ve srovnání s rokem 2014 činil nárůst českého vývozu 3 % a celkového bilaterálního obratu 3,5 %.

Tento výsledek je nejen důsledkem zvyšující se zájmu českých vývozců o kolumbijský trh, podporou ze strany ZÚ ČR a ZK CT v Bogotě, ale především díky výrazně lepším podmínkám obchodu a přístupu na trh v důsledku aplikace dohody o volném obchodu mezi EU a Kolumbií od roku 2013.

Pokud jde o zbožovou strukturu vývozu ČR do Kolumbie, v loňském roce převládaly v českém exportu osobní automobily (HS 87, celkově 34 % CZ exportu na kolumbijský trh), dále elektronika (HS 85 – telefony a přístroje pro záznam a reprodukci zvuku a TV obrazu), elektrické motory, generátory a komponenty generátorů (HS 84), potraviny (HS 04 – sušené mléko a syrovátka), výrobky ze železa a oceli (HS 73), plasty a výrobky z plastů (HS 39), optické přístroje, lékařské a chirurgické nástroje (HS 90), kosmetické přípravky (HS 33), sklo a výrobky ze skla (HS 70) a chemikálie (HS 28).

Naopak v kolumbijském vývozu do ČR v uplynulém období jednoznačně dominovaly zemědělské položky. Více než polovinu exportu představovaly banány (HS 08), dále květiny, a to především růže a karafiáty (HS 06), dále káva a kávové extrakty (HS 09), různé potravinové přípravky (HS 21), cukr a cukrovinky (HS 17).

Mezinárodní veletrhy

Ve dnech od 9. do 12. července 2015 se konal na medellínském letišti v Rionegro mezinárodní letecký, obranný a bezpečnostní veletrh F-AIR Colombia 2015, jeden z nejvýznamnějších v latinské Americe ve svém oboru. Na společném stánku ČR se osobně prezentovalo 5 českých firem (Aircraft Industries, a.s., ZLIN AIRCRAFT a.s., První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s., ERA a.s. a Omnipol, a.s.), dále ZÚ ČR v Bogotě, ZK CzechTrade a firma Direct Fly s.r.o. formou katalogové prezentace CzechTrade. Celá akce byla podpořena přítomností velitele vzdušných sil ČR, brigádního generála Ing. Libora Štefánika a velvyslance ČR v Kolumbii Miloše Sklenky.

Ve dnech od 19. do 21. srpna 2015 se konal na výstavišti Corferias v Bogotě mezinárodní veletrh ESS International Security Fair zaměřený na technologie a zařízení pro bezpečnostní průmysl, kterého se samostatně účastnily firmy SIEZA, s.r.o. a 2N TELEKOMUNIKACE a.s. Na jejich stáncích je podpořil zástupce ZÚ/ZK CzechTrade v Bogotě.

Následně ve dnech od 26. do 28. srpna 2015 se uskutečnil mezinárodní veletrh XVI Congreso Colombiano Petróleo y Gas 2015, specializovaný na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu v Latinské Americe. Na stánku ČR se prezentovala firma MSA, a.s. a jejích kolumbijský obchodní partner SYNERGY Solutions Corp s podporou ZÚ/ZK CzechTrade Bogota. 

Ve dnech od 9. do 11. září 2015 se zástupce ZÚ/ZK CzechTrade Bogota zúčastnil v Santa Martě mezinárodního kongresu ACODAL, zaměřeného na sektor vodohospodářství, úpravu a čištění vod, moderní technologie pro životní prostředí a obnovitelné zdroje energie. Z ČR na akci participovali představitelé firem ARKON Flow Systems s.r.o. spolu s jejich kolumbijským obchodním partnerem - Electro Hidráulica S.A. Zástupce ZÚ/ZK CT na společném stánku mimoto projednal obchodní možnosti pro další české firmy, které se zúčastnily pouze katalogovou prezentací, a to ENVI-PUR, LIMESA meters, MSA a První brněnskou strojírnu Velká Bíteš (divize Separace).

Ve dnech od 28. do 30. října 2015 se zúčastnil velvyslanec ČR v Kolumbii Miloš Sklenka v doprovodu ředitele ZK CzechTrade v Bogotě Jiřího Jílka mezinárodního veletrhu hornického a hutnického průmyslu Expo Minera – Expo Metálica 2015 v kolumbijském Medellínu. Oficiální stánek ČR v rámci společné expozice ZÚ a ZK CT Bogota představil formou katalogové prezentace výrobky 5 českých firem (T Machinery, a.s. – zařízení pro hlubinnou těžbu uhlí, BRANO, a.s. – zvedací zařízení pro doly, stavební firmy, WOLF INVEST LTD – modulové kontejnerové stavby a Uniservis Hašek s.r.o. – transport strojních celků, geodézie, elektromontáže).

Pražská společnost Intecha a její kolumbijský distributor PT Ingenería (zastupujícího širokou škálu technologií na čištění vod, údržbu a čištění zařízení v hornictví, chemii a petrochemii) se účastnily fyzicky prostřednictvím nejvyšších manažerů obou subjektů. Stánek ČR aktivně podpořil rovněž honorární konzul ČR v Medellínu Sergio Soto, výkonnýředitel regionální organizace Fenalco v Antioquii (Národní federace obchodníků).

Ve dnech od 30. listopadu do 2.prosince 2015 se konal na výstavišti Corferias v Bogotě mezinárodní veletrh obranného a bezpečnostního průmyslu EXPODEFENSA 2015. ZÚ/ZK CzechTrade Bogota připravily společnou oficiální expozici českých firem, kterou přijel podpořit společně s velvyslancem ČR v Kolumbii M. Sklenkou rovněž  velitel pozemních sil AČR generálmajor Ján Gurník.

Akce se zúčastnil historicky nejvyšší počet podnikatelských subjektů z ČR (celkově 11 českých firem a 22 jejich zástupců), a to konkrétně: OMNIPOL a.s, (prezentoval i ERA a.s. a AERO Vodochody a.s.), Česká zbrojovka a.s., RETIA a.s., ARGUN s.r.o., WOLF INVEST LTD. organizační složka, ZLIN AIRCRAFT a.s., Aircraft Industries a.s., MEDIAP s.r.o. a Swordfish s.r.o. Stánek ČR svojí plochou 90m2 a exportní nabídkou zboží a služeb patřil k jednomu z nejvíce navštěvovaných v rámci celého veletrhu a nabídl široký přehled špičkové kvality a tradice českého obranného a bezpečnostního průmyslu.

Další prezentační akce

Kromě účasti na mezinárodních veletrzích zástupci ZÚ/ZK CT Bogota podpořili v průběhu roku 2015 řadu prezentačních akcí a akvizičních cest zástupců českých firem do Kolumbie. Mezi hlavní akce lze zahrnout akviziční cestu předsedy představenstva výrobního družstva KOVOBEL z Domažlic p. Emila Bebera (19.–23. 1. 2015). V doprovodu vedoucího ZK CT v Bogotě proběhlo představení výrobků společnosti KOVOBEL (skladovací kontejnery) a s místními kolumbijskými firmami byla projednávána možnost spolupráce. 

Dne 24. září 2015 se uskutečnila velká prezentace technologií na úpravu vody společnosti Intecha pro více než 50 potenciálních kolumbijských zákazníků. Akce v hotelu Dann Carlton Bogota byla součástí projektů na podporu ekonomické diplomacie ZÚ Bogota/ZK CzechTrade a proběhla v úzké koordinaci s místním zástupcem českého výrobce – firmou PT Ingenieria de Proyectos S.A.S. a Národní asociací kolumbijských podnikatelů (ANDI).

Zástupci společnosti Intecha Praha (ředitel společnosti Jan Černý a jednatel Josef Kocián) a dva experti její německé pobočky Intecha Deutschland GmbH prezentovali a nabídli kolumbijským partnerům mj. moderní technologie k (1) čištění odpadních vod, (2) čištění zaolejovaných vod prostřednictvím balených jednotek atmosférických separátorů, (3) automatického odvodňování skladovacích nádrží, (4) odstraňování koksu ze systému quenchové vody (určené především pro závody na výrobu etylénu) a navíc (5) ekologické technologie pro odprášení průmyslových provozů a rekuperaci uhlovodíkových par (s využitím především u rafinérií a skládek pohonných hmot).

Dne 24. listopadu 2015 uspořádal ZÚ Bogota ve spolupráci s ZK CT a společností Czech Royal Beer se sídlem v Praze prezentaci celé výrobní řady této exportní značky piva. Akce, která proběhla na terase budovy nového sídla ZÚ Bogota, se zúčastnilo 80 pozvaných zájemců z řad dovozců a distributorů alkoholických nápojů, maloobchodních řetězců a dále diplomatů, zástupců podnikatelských a finančních kruhů, představitelů hromadných sdělovacích prostředků, módní a TV sféry.

ZK CzechTrade v Bogotě na základě konkrétních požadavků firem realizovala v roce 2015 celkem 9 individuálních asistenčních služeb pro společnosti KOVOBEL, výrobní družstvo; Dr. Müller Pharma s.r.o.; BRANO, a.s.; DEKORA-Jeníček, a.s.; WALMARK, a.s.; MEDIAP s.r.o.; TRUSS ALUMINIUM FACTORY a.s.; MSA, a.s.; LIMESA meters s.r.o. V převážné většině se jednalo o vyhledání obchodního partnera pro zastupování daných firem nakolumbijském trhu. 

Dopisem z 22. 4. 2015 ministryně zahraničí Kolumbie M. A. Holguín informovala ministra L. Zaorálka o rozhodnutí kolumbijské vlády otevřít též ZÚ Kolumbie v Praze, a to na úrovni CDA e.p. Kladná odpověď pana ministra L. Zaorálka byla kolumbijské straně předána 2. 7. 2015 během přijetí tituláře ředitelem Odboru Evropy MZV Kolumbie. Do konce roku se nicméně především z rozpočtových důvodů nepodařilo kolumbijské rozhodnutí realizovat.

V první polovině roku 2015 došlo k rezignaci hned dvou HK na území Kolumbie – HK Bogota a HK Cartagena. ZÚ Bogota již od počátku roku zavedl intenzivní spolupráci se všemi úřadem řízenými HK, v jejíž rámci dvakrát během roku 2015 uspořádal společnou poradu všech HK v Bogotě.

Poměrně bohatá byla styková agenda mezi oběma zeměmi. Ve dnech 7. – 11. 6. 2015 navštívila Kolumbii delegace Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR vedená místopředsedou Senátu PČR Zdeňkem Škromachem. Během návštěvy Kolumbie (Bogota a Cartagena de Indias) byla delegace přijata v Senátu Národního Kongresu Kolumbie, Andském parlamentu, na ministerstvech dopravy, zemědělství a zahraničních věcí, dále na Generální prokuratuře a v Meziamerickém institutu pro spolupráci v zemědělství. Senátoři dále jednali s vedením největšího výstavního komplexu v Kolumbii Corferias Bogota, výkonnou prezidentkou Obchodní komory v Cartageně de Indias, starostou města Cartagena de Indias, guvernérem departamentu Bolívar a navštívili největší námořní přístav Puerto De Cartagena.

Na okraj summitu EU – CELAC v Bruselu se dne 10. 6. 2015 uskutečnilo bilaterální setkání předsedy vlády ČR B. Sobotky s kolumbijským prezidentem J. M. Santosem, kterému byli přítomni na české straně NM MZV M. Tlapa a NM MPO V. Bärtl, na kolumbijské straně zaminirka M. A. Holguín.

Hlavním cílem setkání bylo potvrzení zájmu na uspořádání oficiální návštěvy prezidenta M. Zemana v Kolumbii v listopadu 2015 a plánovaného otevření ZÚ Kolumbie v Praze. Česká strana rovněž potvrdila trvající zájem o Kolumbii a o mírový proces mezi vládou a guerillou FARC, jakož i rostoucí zájem českých firem o kolumbijský trh. Návštěva prezidenta ČR M. Zemana v Kolumbii byla nejprve plánována na listopad 2015, následně však z rozhodnutí KPR přeložena na březen, resp. srpen roku 2016.

V červenci 2015 ZÚ Bogota realizoval projekt na podporu ekonomické diplomacie spočívající v organizaci české expozice na leteckém veletrhu F-AIR Colombia ve městě Medellín, v jehož rámci Kolumbii navštívil vrchní velitel vzdušných sil Armády ČR generál Libor Štefánik v doprovodu pracovníka MO ČR. Listopadového veletrhu obranného a bezpečnostního průmyslu Expodefensa 2016 v Bogotě se osobně zúčastnil velitel pozemního vojska Armády ČR generálmajor Ján Gurník.

Dopisem z 6. 5. 2015 informovala kolumbijská zaminirka M. A. Holguín pana ministra L. Zaorálka o splnění všech zákonných povinností ratifikace bilaterální dohody o zamezení dvojímu zdanění, k jejímuž podpisu došlo v Bogotě dne 22. 3. 2012. Dohoda tak vstoupila oboustranně v platnost, nicméně její ustanovení se začnou aplikovat až od 1. 1. 2016.

V lednu 2015 konečně došlo též k podpisu dohody o spolupráci mezi Technickou univerzitou Ostrava – Vysokou školou báňskou a kolumbijským Ministerstvem hornictví a energetiky, k jejíž iniciaci došlo v březnu 2014 během návštěvy rektora univerzity v Bogotě. Podařilo se tak dát základ budoucí spolupráci v oblasti školení kolumbijských odborníků v oblasti hornictví na prestižní české vzdělávací instituci. V následujících měsících nicméně nešlo k žádné konkretizaci dané spolupráce, a proto k oživení tématu došlo až v posledním čtvrtletí roku 2015 z iniciativy ZÚ Bogota.

Po několikaletých přípravách a snaze o nalezení nejvhodnější formy ZÚ Bogota ve dnech 12. – 16. října 2015 zrealizoval projekt transformační spolupráce nazvaný „Sdílení českých zkušeností z procesu pozemkových restitucí s Kolumbií“. V jeho rámci byla zorganizována cesta Ing. Evy Schmidtmajerové, CSc., ředitelky Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj, do Kolumbie, jejímž cílem bylo představení českých zkušeností s procesem pozemkových restitucí.

Ve spolupráci s kolumbijským Úřadem pro pozemkové restituce Ministerstva zemědělství, Generální prokuraturou a Ministerstvem zahraničí Kolumbie se nakonec podařilo zorganizovat pětidenní pobyt české odbornice na pozemkové restituce v Bogotě. V jeho rámci byly uspořádány dva odborné semináře pro pracovníky Generální prokuratury a Úřadu pro pozemkové restituce, jedna konference zaměřená na problém pozemkových restitucí v Kolumbii za účasti širokého publika, společenská akce na rezidenci velvyslance a na závěr tisková konference pro kolumbijská média.

Podobně jako v letech minulých, též v roce 2015 poskytla ČR kolumbijským studentům vládní stipendia ke studiu na českých vysokých školách. Konkrétně se jednalo o 1 stipendium ke studiu v českém jazyce a 2 stipendia na postgraduální studium v jazyce anglickém. Jeden kolumbijský stipendista odjel do ČR rovněž za účelem účasti na Letní škole slovanských studií organizované UK v Praze.

ZÚ Bogota také v roce 2015 intenzivně spolupracoval s krajanským spolkem Asocheca. Všechny společenské či kulturní akce byly připravovány ve spolupráci se spolkem, který kromě toho obdržel od MZV ČR peněžní dar na své aktivity. V průběhu června a na počátku července ZÚ Bogota uspořádal dvě prezentace výstavy „Franz Kafka a Praha jako věčný zdroj inspirace“ v Bogotě a v Medellínu. V obou případech byly výstavy zahájeny slavnostní inaugurací za účasti významných osobností (v Bogotě během návštěvy místopředsedy Senátu PČR Z. Škromacha) a krajanů.

V dubnu titulář uspořádal kulturní večer na rezidenci za účasti českého hudebníka P. Víta a několika pozvaných kolumbijských umělců. V květnu se pak ZÚ Bogota zúčastnil tradičního gastronomického festivalu v Bogotě organizovaného asociací tzv. „diplomatických dam“, kde nabízel vybrané speciality české kuchyně.

V říjnu během dvou společenských akcí se na rezidenci tituláře uskutečnila výstava knih českých autorů přeložených do španělského jazyka. Dne 27. 10. 2015 ZÚ Bogota zorganizoval recepci u příležitosti oslav státního svátku ČR spojenou s hudebním večerem pro pozvané hosty, který nabídl ukázky vážné hudby i kolumbijské populární hudby.

EU se v průběhu roku pro Kolumbii stala ještě významnějším partnerem, zejména s ohledem na kolumbijské hledání finanční pomoci pro období tzv. „postkonfliktu“. Bezesporu nejvýznamnější událostí první poloviny roku ve vztahu k EU byla osobní účast prezidenta Santose na summitu EU – CELAC v polovině června v Bruselu.

Došlo na setkání s Vysokou představitelkou EU pro zahraniční politiku Federicou Mogherini a předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem. Oba představitelé EU Santosovi potvrdili záměr vytvořit „trust-fund“ pro financování projektů v období po skončení ozbrojeného konfliktu v zemi. Čerpání prostředků je nicméně vázáno na podpis konečné mírové dohody mezi kolumbijskou vládou a guerillou FARC. Na okraj summitu se uskutečnilo parafování dohody o zrušení vízové povinnosti pro občany Kolumbie při cestách do Schengenského prostoru.

EU se dlouhodobě prezentovala a prezentuje jako velký podporovatel kolumbijského mírového procesu, což bylo prezidentu Santosovi tlumočeno na všech úrovních. Důkazem toho mělo být v říjnu 2015 i jmenování zvláštního zmocněnce EU pro kolumbijský mírový proces, kterým byl jmenován bývalý místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Irska Eamon Gilmore (především z důvodu jeho zkušeností s mírovým procesem v Severním Irsku). Ten poprvé navštívil Kolumbii v listopadu 2015, kdy byl přijat samotným prezidentem Santosem, brzy měl navštívit též samotnou Havanu, kde probíhají mírová jednání obou stran konfliktu.

Za velký úspěch považovala Kolumbie v roce 2015 dosaženou dohodu o zrušení vízové povinnosti pro občany Kolumbie při jejich cestách do Schengenského prostoru. Text dohody byl parafován během summitu EU – CELAC v červnu a k podpisu finální dohody došlo v prosinci 2015 v Bruselu samotným prezidentem J. M. Santosem. Dohoda pak vstoupila v platnost dne 3. 12. 2015.

Spolu s úspěšným postupem mírových jednání v Havaně mezi kolumbijskou vládou a guerillou FARC nabýval konkrétnější podoby plán na vytvoření tzv. Trust Fund ze strany členských zemí EU, který by poskytl finanční pomoc při realizaci mírových projektů v období po podpisu mírové dohody. V průběhu roku došlo zejména k definování právní podoby fondu na straně EU. Ke konci roku byly známy čtyři země, které deklarovaly úmysl vložit do fondu maximální částku 3 miliony Euro – Španělsko, Itálie, Irsko, Nizozemsko.

Řada dalších zemí EU projevila zájem přispět nikoliv finančně, ale formou poskytnutí technické pomoci ve vybraných oblastech (např. odminování postižených oblastí). Evropská komise má plány využít finanční prostředky z fondu zejména na financování projektů zaměřených na rozvoj venkova. Je též zvažována možnost koordinovat oblasti realizace projektů s ostatními aktéry, jako je USA, Kanada, Švýcarsko, Norsko či OSN.

Problematickým bodem vztahů EU – Kolumbie zůstává kolumbijské neplnění závazků vyplývajících z Mnohostranné obchodní dohody EU–Kolumbie / Peru. Ačkoliv je dohoda v platnosti již od srpna 2013, stále zůstává několik problematických bodů, v nichž kolumbijská strana řešení jen slibuje. Jde o nedostatečné naplnění závazků v oblasti přístupu na kolumbijský trh alkoholických nápojů původem z členských států EU, překážky u dovozu potravin a nákladních automobilů (problém tzv. chatarrizace, norma umožňující import nového vozidla formou vyřazení/likvidace jiného stávajícího nákladního auta), plnohodnotné aplikace sanitárních a fytosanitárních norem a pravidel udržitelného rozvoje a diskriminace firem z EU při zadávání veřejných zakázek na státní, departementní a místní úrovni. Dle informací DEU v Bogotě z konce roku 2015 Kolumbie nakonec opustila od blokování přístupu Ekvádoru k předmětné obchodní dohodě.

V průběhu celého roku 2015 se uskutečnila řada setkání HOMs s významnými osobnostmi nejen kolumbijské politické scény. Na počátku roku se uskutečnilo setkání s bývalým prezidentem Á. Uribem (největší Santosův politický odpůrce a protivník), v únoru pracovní snídaně s ministrem životního prostředí G. Vallejem (v souvislosti s nadcházejícím COP v Paříži), v březnu s prezidentem International Crisis Group IGC J. M. Guéhennoem (NGO v Kolumbii zaměřená na mírový proces s FARC), v květnu se zástupcem prokurátora Mezinárodního trestního soudu ICC J. Stewardem (postoj ICC ve vztahu ke kolumbijskému mírovému procesu), v červnu s výkonným ředitelem Human Rights Watch J. M. Vivancem (především na téma mimosoudních poprav konaných příslušníky Armády) a v říjnu s vedoucím oddělení Jižní Ameriky v rámci odboru Amerik Evropské komise A. Koetsenruijterem.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bogotě (Kolumbie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek