Kolumbie: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bogotě (Kolumbie)

Podkapitoly:

 

  • Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

  • Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

  • Komoditní struktura

 

  • Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

 

  • Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

  • Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V roce 2017 dosáhl obrat zahraničního obchodu Kolumbie výše 83,8 mld. USD, z toho export činil 37,8 mld. USD (nárůst o 19 % způsobený především navýšením vývozu ropy a jejích derivátů)) a dovoz 46,0 mld. USD (rovněž nárůst o 12%). Zahraniční obchod Kolumbie po historicky nejvyšším deficitu v roce 2015 ve výši 15,9 mld. USD v roce 2017 dosáhl výše 6,2 mld. USD.

 

Vývoj zahraničního obchodu Kolumbie za posledních 5 let

 

 

2013

2014

2015

 2016

 2017

 

 

 

 

 

 

EXPORT (mld.

58,8

54,8

35,7

33

37,8

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

IMPORT (mld.

59,4

64,1

51,6

43,2

46,0

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

OBRAT (mld.

118,2

118,9

87,3

76,2

83,8

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bilance (mld.

-0,6

-9,3

-15,9

-10,2

-6,2

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo obchodu Kolumbie

 

Kolumbie v současné době má volný přístup díky dohodám o volném obchodu na trh celkem 45 zemí, kde žije 1,5 mld potenciálních spotřebitelů. Podíl zahraničního obchodu na HDP Kolumbie činí 38 %, z toho export se podílí na tvorbě HDP 18 % a import 20 %.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury exportů směřovala největší část do USA (29,1 %; propad o 3,1%), Panamy (7,2 %), Mexika (4,1%), Číny (4,1%), Španělska (4 %) a Ekvádoru (3,8%). Kolumbijské importy (46 mld. USD) směřovaly na kolumbijský trh z USA (26,3 %), a dále z Číny (19,2%), Mexika (7,5%) a dále Francie, Německa, Brazílie a Japonska. K nárůstu importu přitom došlo pouze u Brazílie (2,5%). Největší část dovozů směřovala na kolumbijský trh z USA (26,3 %), a dále z Číny (19,0 %), Mexika (7,5 %) a dále Francie, Německa, Brazílie a Japonska. K nárůstu importu přitom došlo pouze u Brazílie (2,0 %).  

 

Z teritoriálního hlediska byly 3 největšími kolumbijskými obchodními partnery Spojené státy s bilaterální obchodní výměnou ve výši 32,3 mld. USD, Evropská unie (18,2 mld. USD) a Čína (17,6 mld. USD). Celkově 86 % všech kolumbijských dovozů se loni realizovalo jen z 10 zemí.

 

Význam EU jako obchodního partnera Kolumbie neustále roste, a to zvláště v souvislosti se vstupem v platnost mnohostranné obchodní dohody mezi EU a Kolumbií/Peru (srpen 2013).

 

Vzájemný obchod EU a Kolumbie dosáhl za období leden – listopad 2017 10,5 mld. EUR, z toho export z EU na kolumbijský trh 5,4 mld. EUR (nárůst o 9,6 % oproti roku 2016) a vývoz Kolumbie na společný trh EU 5,1 mld. EUR (nárůst o 5,3 %). Na trhu EU bylo loni alokováno 17 % všech exportů Kolumbie, což představuje druhý nejvýznamnější trh po USA s podílem téměř 26 %)

 

ČR zaujímá z hlediska exportu ČS EU na kolumbijský trh 14. místo s podílem 0,9 % na celkovém vývozu EU do Kolumbie. Největším unijním exportérem je Německo (podíl 28 %) následované Francií (14 %), Španělskem (12 %), Itálie (11 %), Nizozemsko (9 %), Belgie, Velká Británie (6 %), Rakousko, Rumunsko (2 %), Dánsko (1,5 %).

 

V rámci dovozu z Kolumbie se ČR řadí na 20. místo mezi ČS EU s podílem 0,03 % na celkovém importu. Největšími importéry z Kolumbie v roce 2017 bylo Španělsko (31 %), dále Nizozemsko (22 %), Velká Británie (12 %), Itálie (10 %), Německo (9 %), Belgie (6 %), Francie (3 %), Portugalsko (2 %), Dánsko (1,6 %) a Finsko (0,7 %).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V kolumbijském exportu připadalo v roce 2017 54 % na tzv. energetické produkty a suroviny (ropa a ropné deriváty, plyn, uhlí), jejichž vývoz kvůli propadu světových cen (a to především ropy a uhlí) loni klesl oproti roku 2013 o téměř 10 %. Export neenergetických surovin mírně vzrost o 0,3 %. Pokud jde o jednotlivé zbožové položky, hlavní exportní komoditou byla ropa (47 % na celkovém exportu 54,8 mld. USD), dále uhlí (12,4 %), ropné deriváty (5,2 %), káva (4,5 %), zlato (2,9 %), květiny (2,5 %), banány (1,5 %), feronikl (1,2 %), léky (0,9 %), propylén a cukrovinky (0,8 %), cukr a insekticidy plus rodenticidy (0,7 %), vinylchlorid (0,6 %), plynový olej a osobní automobily (0,5 %).  

 

V importu v roce 2017 převládaly stroje a zařízení (podíl 22,7 % na souhrnném dovozu ve výši 46,0 mld. USD), dále chemikálie (16,4 %), deriváty ropy (12 %), automobily (10,4 %), metalurgické produkty (6,6 %), textil (2,4 %), plasty (1,8 %), kosmetické výrobky (1,6 %), kukuřice (1,4 %) a konfekce (1,3 %).

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Kolumbii je v provozu celkem 11 volných zón (Zonas Francas Permanentes, ZFP). Současně se existuje možnost, aby departamenty či obce udělily zvláštní status volné zóny kdekoliv v zemi (Zonas Francas Uniempresariales) s cílem podpořit podnikatelskou aktivitu a vytvořit nová pracovní místa. V rámci

ZFP (Barranquilla, Bogota, La Caldelaria, Cartagena 2x, Cúcuta, Cali-Del Pacífico, Cali-Palmaseca, Eje Cafetero, Medellín-Rionegro, Santa Marta) je v platnosti zvláštní ekonomický režim, umožňující daňová, celní, úvěrová a investiční zvýhodnění.

 

Uživatelé volných zón pro zboží a služby mohou až na maximální dobu 30 let využívat sníženou sazbu z daně z příjmu (15 %), neplatí DPH 16 % a požívají dalších výhod. Všechny volné zóny jsou spravovány soukromými společnostmi, které mají oprávnění k povolování činnosti v zónách jak pro národní tak pro zahraniční sektor. Zóny jsou zaměřeny na zboží a služby, turistické služby a technologické služby. Uživatelé zón využívají výhod plynoucích z mezinárodních dohod ATPDEA, GSP+, aj. Využití zóny volného obchodu připadá v úvahu i při dovozu zboží a jeho dalším reexportu. Podle dostupných informací momentálně žádný český subjekt nevyužívá služeb těchto volných zón.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V roce 2017 investovaly zahraniční firmy v Kolumbii celkem 10,2 mld. USD, což bylo méně než v roce 2016 (13,7 mld.). Tento trend je dán především snížení PZI do průzkumu, těžby a zpracování ropy a uhlí kvůli redukci světových cen těchto surovin na trhu.

 

Obecně lze říci, že z hlediska alokace směřují v posledních letech přímé zahraniční investice (PZI) především do těžby ropy, plynu a uhlí (40 % z celkového objemu PZI), dále do zpracovatelského průmyslu (18 %), finančních služeb (16 %), dopravy a telekomunikací (12 %), maloobchodu, hotelů a restaurací (5 %). Naopak investice kolumbijských firem v zahraničí roku 2017 dosáhly výše 6,8 mld. USD, což výrazný pokles oproti oproti stejnému období loňského roku (9,8 mld. USD) Kolumbijské investice směřovaly především do USA (19 %) a Panamy (16 %).

 

 Hlavními investory v zahraničí byly společnosti Grupo Aval, Grupo Sura, Grupo Éxito, EPM, EEB, Bancolombia, Cementos Argos, Nutresa, Avianca, Alpina, Odinsa, Quala, Casa Luker, Davivienda, Punto Blanco, ISA, Promigás, Darnel a Fanalca.

 

 

 

 

2013

2014

2015

 2016

 2017

 

 

 

 

 

 

Přímé zahraniční

16,2

16,1

11,7

 13,7

 10,2

investice (mld.

 

 

 

 

 

USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kolumbijské

7,7

3,9

2,5

 9,8

 6,8

investice

 

 

 

 

 

v zahraničí

 

 

 

 

 

(mld. USD)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: Banco de la República

 

Nevětšími investory do kolumbijské ekonomiky jsou členské státy EU, dále USA, Kanada, Čína a Korejská republika.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Kolumbie má z hlediska rizika investic jednu z nejlepších klasifikací v regionu. Podle agentury Standard & Poors je v současnosti klasifikace Kolumbie v pozitivním investičním pásmu na úrovni BBB, resp. dle Moody´s Baa2.

 

Kolumbie aplikuje standardní mezinárodně uznávané podmínky pro vstup zahraničního kapitálu, přičemž existují tři základní principy legislativy zahraničních investic: (1) rovnost – stejná práva pro zahraniční i pro kolumbijské investory; (2) univerzálnost – přístup možný do všech odvětví, s výjimkou sektoru obrany a národní bezpečnosti, zpracování a manipulace s radioaktivními odpady, které nevznikly v Kolumbii, nemovitosti, s výjimkou staveb vystavěných samotným investorem a zajištění nemovitostí;

(3) automatičnost – investiční práva jsou automatická a předchozí autorizace je vyžadována u DNP (Departamento Nacional de Planeación) jen na pojistky a garance z titulu mezinárodních smluv ratifikovaných Kolumbií. Mimoto zahraniční investor může v Kolumbii vlastnit až 100 % kapitálu společnosti.

 

Ve snaze přilákat nové PZI Kolumbie aplikuje řadu daňových pobídek, které osvobozují firmy od placení běžné sazby daně z příjmu (25 %) na určitou dobu. Nicméně firmy se nevyhnou placení daně CREE (9 %). Od daně z příjmu byly osvobozeny společnosti podnikající ve službách, v cestovním ruchu, v zemědělství, v rybolovu a obchodu se sídlem na souostroví San Andrés, Providencia a Santa Catalina. Osvobozeny jsou od 1. ledna 2013 do konce roku 2017. Od daní jsou dále osvobozeny:

 

  • Na 30 let – hotelové služby poskytované v nových hotelech postavených do 31. prosince 2017.

 

  • Na 30 let – hotelové služby poskytované v hotelech, které projdou rekonstrukcí či rozšířením do 31.prosince 2017. Osvobození ve výši nákladů na rekonstrukci.

 

  • Na 20 let - služby v oblasti eko-turistiky od roku 2003.

 

  • Do 1. ledna 2018 – firmy prodávající elektřinu vyrobenou z větrných zdrojů, biomasy nebo zemědělského odpadu.

 

  • Do 31. prosince 2033 – vydavatelství zabývající se vydáváním knih, časopisů, brožur nebo sběratelských sérií v oblasti vědy a kultury.

 

  • Na 5 let počínaje 1.1.2013 – software vyvinutý v Kolumbii s chráněnými právy k duševnímu vlastnictví za předpokladu vysokého podílu národního vědeckého a technologického výzkumu a zároveň s certifikací od Colciencias.

 

Mezi další pobídky patří např. odpuštění daně od centrální banky za export (33 %) či prémie za investice do zalesňování (20 %).

 

Pro hraniční provincie Caucá, Nariňo, Valle de Caucá a Huila platí zvláštní režim podle zákona č. 218/95, podle něhož mají 10ti leté daňové prázdniny nové podniky v zemědělství, dobytkářství, průmyslu, obchodu, turistice, těžbě (vyjma ropy a plynu) a exportu.

 

Není bez zajímavosti, že poslední Doing Business Report označil kolumbijské podnikatelské prostředí jako 3. nejlepší v Latinské Americe. Na pomoc a podporu zahraničních investorů v Kolumbii existuje vládní agentura ProColombia.

 

Investiční klima v zemi se výrazně zlepšio po uzavření mírových dohod s levicovou guerillou FARC. Kolumbii již tolik limituje nepříznivá vnitropolitická bezpečnostní situace, obchod s narkotiky a pěstování drog a vysoká všeobecná kriminalita. S tím souvisí i odstranění rizik s investováním do energetiky, těžebního průmyslu a infrastruktury spojených s možnými sabotážními akcemi guerrilly.

Z pohledu českých investorů se jako omezující jeví také neexistence dohody o ochraně investic. Bohužel, expertní jednání o její podobě dosud nebyla zahájena.

 

Další údaje o podmínkách investic lze získat na www.inviertaencolombia.com nebo www.procolombia.co.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: