Komise chce povinné minimální mzdy, sociální nerovnost v EU je prý příliš velká

26. 1. 2017 | Zdroj: EurActiv.cz

Evropská komise navrhuje rozsáhlou reformu sociální politiky. Ekonomické rozdíly a rostoucí chudoba jsou podle eurokomisařů závažné problémy, se kterými musí EU bojovat. Jedním z kroků by podle předsedy Komise mělo být povinné zavádění minimálních mezd v zemích osmadvacítky.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker včera vyzval jednotlivé členské státy, aby ve svých právních řádech občanům garantovaly minimální mzdy. Stejně tak by podle Evropské komise měli mít nezaměstnaní, kteří se snaží práci nalézt, zaručenou finanční podporu. Důvodem těchto opatření je podle Junckera stále rostoucí sociální a ekonomická nerovnost a rozšiřující se chudoba v rámci EU.

Sociální politika je ovšem oblastí, ve které má Evropská komise velmi omezené možnosti. I přesto eurokomisaři připravují rozsáhlou reformu a nová pravidla, která mají za cíl bojovat právě proti sociální a ekonomické nespravedlnosti. Problematiku takzvaných rozevírajících se nůžek vyzdvihují pravicoví i levicoví euroskeptici napříč celou osmadvacítkou, což jim podle některých přináší politické body.

Jaká je minimální minimální mzda?

„Minimální mzdy by měly existovat v každém členském státě Evropské unie,“ tvrdí Juncker. Zároveň připomněl, že nárok na finanční podporu by měli mít garantovaný také ti, kteří práci nemají, avšak zaměstnání hledají.

Pokud jde o hranici takové garantované minimální mzdy, její určení by mělo být v rukou jednotlivých zemí. Nicméně podle předsedy Komise by se měla mezi vládami najít shoda alespoň na její minimální výši.

Není tomu poprvé, co Juncker vyzývá k povinnému zavedení minimální mzdy. Chvíli před svým jmenováním do čela Komise, v roce 2014, v Evropském parlamentu ubezpečoval levicové europoslance, že bude proti sociálním nerovnostem v EU bojovat. Někteří z členů parlamentu proto neváhali a navrhují, aby Unie přijala nová legislativní pravidla, kterými by garanci minimálních mezd vynucovala.

Problémem je sociální dumping

Z osmadvaceti zemí EU jich v této chvíli minimální mzdu neposkytuje pouze šest. Jedná se o Kypr, Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálii a Švédsko. Pokud jde o naše německé sousedy, kancléřce Angele Merkelové (CDU) se podařilo v tomto ohledu najít s koaličními sociálními demokraty shodu.

Návrhy Komise v sociální oblasti zřejmě uvítá především Francie. Ta totiž dlouhodobě navrhuje, aby bylo poskytování minimální mzdy v rámci EU povinné. Cílem francouzské vlády je zejména boj proti tzv. sociálnímu dumpingu. Ten zahrnuje problémy jako levnou práci, která je nabízena například migrantům, nebo přesouvání výroby do zemí s nižší úrovní platů.

Proti sociálnímu dumpingu se Komise snaží bojovat již nějakou dobu. Příkladem je i revize směrnice o vysílání pracovníků, která však mezi politiky nemá jednoznačnou podporu. Kritizuje ji třeba česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE, ANO). „Odlišná cena práce není projevem sociálního dumpingu, ale různých národních ekonomik. Evropská komise svým návrhem podporuje protekcionistická opatření a bere části členských států včetně České republiky jejich konkurenční výhodu,“ uvedla česká europoslankyně a stínová zpravodajka návrhu této revize v Evropském parlamentu.

Podle ní Komise některými svými návrhy možná chce bojovat proti sociálním nerovnostem, ve skutečnosti však vytváří překážky pro pracovní mobilitu.

Poche: Česká minimální mzda patří k nejnižším v EU

Sociální jistoty a zlepšení pracovních podmínek unijních zaměstnanců má ve své agendě také Miroslav Poche (S& D, ČSSD). Ten s návrhem ohledně povinných minimálních mezd v EU souhlasí a kritizuje počínání Evropského parlamentu, který před pár dny sice odhlasoval důležitou zprávu k návrhu Evropského pilíře sociálních práv, nicméně pasáž týkající se minimálních mezd z ní vypustil.

„Je chybou, že z dokumentu byla odstraněna část o minimálních mzdách, konkrétně o jejich navyšování nejméně na úroveň 60 procent průměrné mzdy v každém státě. Růst mezd je jedním ze základních předpokladů celkového zvyšování životní úrovně. Česká minimální mzda patří v paritě kupní síly nebo v porovnání s průměrnou mzdou v dalších členských státech mezi nejnižší v unii a my musíme pracovat na stírání těchto rozdílů,“ uvedl.

Další konkrétní kroky v oblasti sociální politiky, včetně snah o zavedení povinných minimálních mezd, by Evropská komise měla představit v následujících týdnech, a to ještě před unijním summitem, který se uskuteční 25. března v Římě.

Na něm unijní lídři zároveň oslaví šedesátileté výročí podepsání Římských smluv, které položily základy Evropské unie, jak ji známe dnes. Předseda Komise však zároveň upozornil, že podle jeho názoru by reforma unijní sociální politiky měla začít především u zemí eurozóny, jejíž členové sdílí nejen měnu, ale také rozpočtovou politiku.

Lukáš Hendrych, s využitím EurActiv.com

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek