Komise chce prodloužit fungování Junckerova balíčku

6. 6. 2016 | Zdroj: EurActiv.cz

motiv článku - Komise chce prodloužit fungování Junckerova balíčku Investiční plán Evropské komise má za sebou první rok a podle místopředsedy Katainena to byl rok úspěšný. Tzv. Junckerův balíček by mohl existovat déle než do roku 2018, jak se plánovalo. Komise by navíc chtěla podobný model využít pro rozvojové země. Podle bruselského think tanku ale není investiční balíček žádná velká sláva.

Evropská komise chce prodloužit platnost svého investičního plánu a využít podobný model i v rozvojových zemích, oznámil včera místopředseda Jyrki Katainen. Takzvaný Junckerův balíček, za jehož naplňování je Katainen zodpovědný, byl navržen do roku 2018. Podle místopředsedy funguje úspěšně a Komise s ním chce pokračovat.

Páteří investičního plánu představeného před rokem je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) zřízený v rámci Evropské investiční banky (EIB). Jeho hlavním úkolem je mobilizovat dodatečné investice a přilákat především finance ze soukromých zdrojů do rizikovějších projektů v oblastech, jako je dopravní infrastruktura, rozvoj výzkumu a inovací, vzdělávání, telekomunikace či energetika.

Z dobu svého fungování poskytl formou záruk 3,5 miliard eur na podporu 141 800 startupů a malých firem a 9,3 miliard eur na 64 velkých infrastrukturních projektů. Podle Katainena se přitom povedlo přilákat více peněz ze soukromého sektoru, než se předpokládalo. Počítalo se s pákovým efektem, který měl investované veřejné prostředky z fondu násobit patnáctkrát. Dosavadní zkušenosti prý ukazují, že je to až třiadvacetkrát.

Komise se zatím nerozhodla, jestli ve fungování fondu zavede nějaké změny. Princip by měl ale zůstat stejný: podpora rizikových projektů, uvedl místopředseda. „Nebudeme nutit členské země, aby přispěly více penězi,“ dodal. Zatím do balíčku vložilo vlastní prostředky devět členských států. Brusel se ale například dohodl na spolupráci i s Čínou.

Pomoc s uprchlickou krizí

Investičním plánem by se Komise chtěla inspirovat i při poskytování rozvojové pomoci. Do spolupráce by se prý dala zapojit řada mezinárodních finančních institucí, které by mohly rozšířit své operace v rizikovějších oblastech. Bylo by například také možné poskytovat výhodné mikropůjčky zranitelným skupinám v rozvojovém světě, jako jsou ženy.   

Po takovém „proaktivním přístupu“ podle Katainena volají i samotné rozvojové země. Už v lednu řekl první místopředseda Komise Frans Timmermans bruselskému EurActivu, že nástroj podobný Junckerově balíčku by bylo možné využít například v severní Africe a na Blízkém východě k utlumení uprchlické krize. O nápadu však Komise formálně debatovala teprve nedávno. Konkrétní návrh by ale mohl podle Katainena vzniknout brzy.

Změňte logiku EIB

Na adresu investičního plánu se ovšem ozývá i kritika, podle které nedokázal zvýšit výkon evropské ekonomiky ani oživit soukromé investice tak, jak někteří očekávali. Bruselský think tank Bruegel se v polovině května zabýval otázkou, jestli Junckerův balíček dokázal mobilizovat dodatečné soukromé prostředky investované právě do rizikových projektů.

Analytici Grégory Claeys a Alvaro Leandro přitom konstatovali, že mezi 55 projekty, které do té doby získaly podporu z EFSI, byl pouze jeden, který by nebyl podobný některému z projektů podpořených EIB, a tedy nerizikových. Jedná se o zařízení na recyklaci titanu.

Autoři tak spíše doporučují aplikovat logiku Junckerova plánu na celou EIB. Znamenalo by to, že by projektům poskytovala menší úvěry a chovala by se spíše jako koordinátor, který hledá další investory ochotné k zapojení. Dařilo by se tak prý přilákat více soukromých peněz.

Adéla Denková s využitím EurActiv.com

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek