Kondice a výhledy islandské ekonomiky

7. 4. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Kondice a výhledy islandské ekonomiky Islandské hospodářství vykazuje rekordní ekonomický růst. Článek se zaměřuje na makroekonomické ukazatele, věnuje se nové fiskální politice a úplnému zrušení kapitálových restrikcí. Mezi výzvy islandské ekonomiky patří posilující kurs a dlouhodobá stabilita ISK. Vedle zvládání dopadů masové turistiky je podstatná také obava z přehřívání ekonomiky.

Rekordní hospodářský růst a nápadně posilující islandská koruna

Po bankovním krachu v roce 2008 islandská ekonomika nyní vykazuje dlouhodobě nejlepší výsledky. Růst HDP za rok 2016 činil 7,2 %, což překonalo všechny prognózy (výsledek zlepšil 10% růst HDP za IV. čtvrtletí 2016). Vzrostla soukromá spotřeba (o 6,9 %, zatímco výdaje státu jen o 1,5 %) i hodnota vývozu (+11,1 %, nicméně dovoz posílil o 14,7 %). Vývoz služeb tvořil 26,8 %ˇHDP a byl poprvé v dějinách Islandu vyšší než vývoz zboží. Celková bilance zahraničního obchodu Islandu za rok 2016 vykázala přebytek 193,5 mld. ISK (v roce 2015: 121,2 mld. NOK): u obchodování se zbožím vykázal Island deficit 101,5 mld. ISK, ale ve službách přebytek 260,3 mld. ISK.

Na konci února 2017 činila míra inflace 1,9 % a už druhým rokem je stejná; nezaměstnanost byla 3,2 %. Na Islandu dnes pracuje 20 tis. cizinců (těsně před finančním kolapsem v roce 2008 na Islandu pracovalo 18 tis. zaměstnanců z ciziny), tvořících 10–11 % veškeré pracovní síly, a pro rok 2017 bude zapotřebí několik tisíc dalších zahraničních pracovníků, primárně pro sektory cestovního ruchu a stavebnictví. Naprostá většina stálých pracovních míst, která na Islandu vznikla po roce 210, souvisí přímo či zprostředkovaně s boomem incomingového turismu.

Proud turistů na Island se zdá být až živelný. V roce 2010 ostrov navštívilo 460 tisíc hostů, kdežto v roce 2016 již 1,8 milionu a pro rok 2017 se předpokládají 2,3 mil. návštěvníků, kteří v zemi utratí 560 mld. ISK (tj. 45 % veškerých příjmů v cizí měně). Rapidně roste i význam letiště Keflavík pro tranzit: v roce 2017 jím má projít 8,75 mil. cestujících, meziročně o 2 mil. více. Nově na letiště Keflavík v letním letovém řádu 2017 vypraví pravidelné přímé spoje z Prahy společnosti ČSA a Wizzair.

Cestovní ruch je hlavním zdrojem příjmů rozpočtu a nejsilnějším hospodářským odvětvím současnosti, nicméně zvyšování spotřebitelských cen (mj. vinou dovozních cel na potraviny, nedostatku pracovní síly, bytů, hotelového ubytování – pro uspokojení návštěvnické poptávky by jen v Reykjavíku bylo třeba zvýšit hotelovou kapacitu o 1400 pokojů, ale v roce 2017 má být dokončeno jen 465 pokojů) a rychlé a výrazné zhodnocování islandské koruny (ISK) snižují trvalost atraktivity Islandu jako turistické destinace.

Od dubna 2016 do března 2017 posílila ISK oproti EUR o 19 % a Island se pro turisty stává nejdražší destinací na světě. Z důvodu silné ISK a s tím souvisejícího snížení hodnoty devizových rezerv skončilo hospodaření Centrální banky za rok 2016 ve ztrátě 35 mld. ISK (v roce 2015 zisk 5,6 mld. ISK. Další posilování ISK by navíc zhoršilo vyhlídky exportérů zboží.

Dne 13. 3. 2017 vláda ustavila expertní task-force, která má do konce roku 2017 předložit zprávu o islandské měnové police. Má doporučit rámec budoucí měnové politiky Islandu, která zajistí hospodářský růst, finanční stabilitu, nízké úrokové sazby a nezaměstnanost.

V té souvislosti dne 1. 4. ministr financí Benedikt Jóhannesson v interview pro Financial Times překvapil vyjádřením, že je pro Island „neudržitelné“, aby si zachoval vlastní měnu s volně plovoucím kursem. Ministr by preferoval trvalé kursové propojení ISK s jinou měnou, např. EUR nebo GBP – viz např. osud dánské koruny, jejíž kurs byl dříve trvale spojen s kursovými výkyvy německé marky a po zavedení evropské měny je spojen s EUR. Před lety uvažované měny NOK nebo CAD naopak odmítl pro jejich volatilitu).

Dle ministra financí je třeba si připustit, že malý Island nemá dostatek instrumentů pro zaručení stabilní měny. S opačným názorem přispěchal premiér a předseda Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson: pro Bloomberg News uvedl, že ISK zůstává pro „dohlednou budoucnost“ islandskou měnou a její kursové propojení s jinou měnou není na pořadu dne. Řešením by mohla být časová fixace kursu měnovým výborem Centrální banky, jak to již dříve navrhovali někteří podnikatelé a zmínil ji i premiér.

Nová fiskální politika

V návaznosti na lednové programové prohlášení nová islandská vláda dne 31. 3. představila v parlamentu pětiletý plán na léta 2018–2022. Plán akcentuje investice do infrastruktury a na posílení sociálního systému státu. Největší poměrné zvýšení výdajů státu se bude týkat zdravotnictví (až do výše 22 % veškerých rozpočtových výdajů), sociálního zabezpečení (13 %) a vzdělávání.

Hlavním infrastrukturním projektem je výstavba nové Národní univerzitní nemocnice v Reykjavíku. K dalším účelům vyšších výdajů státu patří zkrácení čekacích dob na lékařský zákrok, snížení spoluúčasti pacientů, valorizace dávek v rodičovské dovolené a širší pásmo příjmu pro zvýhodněnou daň ze mzdy pracujících důchodců.

Vláda hodlá nadále akcelerovat splácení státního dluhu. Na začátku roku 2017 činil 1 130 mld. ISK a míra zadluženosti Islandu byla 47,5 % HDP.

daňové oblasti má dojít k postupné revizi systému s cílem zjednodušit a zefektivnit výběr daní. Nejrazantnější a nejkritizovanější změnou je přesun aktivit v cestovním ruchu ze snížené 11% sazby DPH do standardní 24% sazby s účinností od 1. 7. 2018. (Restaurační provozy zůstanou v nižším pásmu jako doposud.) Následně by se od 1. 1. 2019 měla základní sazba DPH snížit z 24,0 % na 22,5 %.

Cestovní ruch je motorem islandské ekonomiky a Asociace islandského cestovního ruchu se obává významného snížení zájmu zahraniční klientely o Island z důvodu dvojnásobné DHP. Vláda dále hodlá postupně zavádět „integrovaný systém zeleného zdaňování“: od roku 2019 začne nově (progresivně) zdaňovat hospodářské činnosti, při kterých dochází k produkci CO2.

Přísnější environmentální politika je nezbytná, neboť bez aktivnějšího přístupu Island nesplní emisní cíle dle pařížské klimatické dohody. Emise skleníkových plynů na Islandu se zvyšují a stát má problém i s dodržením závazků dle kjótského protokolu. Od roku 1990 do roku 2015 míra emisí na Islandu vzrostla celkově o 26 % (zatímco v zemích EU klesla o 28 %) – v období 1990–2014 vzrostly emise v průmyslu o 79 %, v energetice o 69 %, v odpadovém hospodářství o 52 % a v dopravě o 39 %; naopak islandský rybolov emise redukoval o 49 % a zemědělství o 4 %.

Emise nyní činí 14 t/osobu (ve srovnání s průměrem EU 7,4 t a celosvětově 4,9 t). Dosud se Island účastní systému obchodování s povolenkami EU a zvyšuje podíl zeminy, lesních ploch a mokřad pro větší zachycování CO2. Intenzita těchto procesů by se ale musela zečtyřnásobit, aby Island klimatické cíle do roku 2030 splnil. Jinak při uplatnění jen stávajících metod a rychlosti půdní kultivace vzrostou emise na Islandu do roku 2030 o cca 53 %.

Úplné zrušení kapitálových restrikcí

Kapitálové restrikce, které byly vyhlášeny v roce 2008 po kolapsu islandských bank a vytlačily ISK z koše volně směnitelných měn, se díky stabilizaci a růstu ekonomiky dařilo postupně odstraňovat. Po částečném uvolnění v říjnu 2016 a lednu 2017 byl přijat poslední krok a vláda dne 14. 3. oznámila úplné zrušení omezení pro převod kapitálu. Od druhé poloviny března 2017 tak bez limitů mohou probíhat zahraniční platby mezi cizinou a Islandem v ISK a v jiných cizích měnách.

Jediné omezení, které je v platnosti, cílí proti nekontrolovanému přílivu spekulativního kapitálu a zakazuje obchodování v ISK, využívající rozdílu úrokové míry aktiv (carry trade), a obchodování s deriváty v ISK. Opatření proti přílivu spekulativního kapitálu je nutné vzhledem k přitažlivé základní úrokové sazbě Centrální banky ve výši 5,0 % p.a., která zůstala t.č. nezměněna.

Březnové uvolnění letitých restrikcí bylo možné poté, co došlo k dohodě o vyvázání další části (124 mld. ISK) dosud nevypořádaných vkladů tzv. offshoreových ISK z konkurzních podstat likvidovaných bank. K vypořádání zůstává poslední 105 mld. ISK, přičemž jejich vlastníkům, americkým hedgeovým fondům (Autonomy Capital, Eaton Vance, Loomis Sayles a Discovery Capital) nabídla Centrální banka zvýhodněný kurs 137,50 ISK/EUR; aktuální směnárenský kurs je 115–120 ISK/EUR. Rozdíl tvoří tzv. stabilizační příspěvek, kterým vláda umořuje státní dluh.

Úplné odstranění restrikcí posílí přístup islandských firem, penzijních fondů i jednotlivců na kapitálové trhy v cizině a má také přitáhnout nové zahraniční investice: dle očekávání vlády nejen do sektoru služeb a cestovního ruchu, ale také například do elektrárenství (výrobní a distribuční kapacita energetické sítě Islandu je plně využita). Volné obchodování s ISK zvyšuje též důvěryhodnost státu, který v současnosti nečerpá žádné nové zahraniční půjčky. V případě potřeby by měl k dispozici fondy s úročením pod 1 % p.a.

Na odstranění kapitálových restrikcí reagovaly trhy pozitivně. Dne 17. 3. agentura Standard and Poor’s zvýšila kreditní hodnocení Islandu ze stupně A/A-2 na A/A-1 s výhledem stabilní. Rizikem zůstává možné přehřátí ekonomiky během let 2017–2018 a agentura za závažné považuje také, jak velkou měrou islandské hospodářství závisí na příjmech z cestovního ruchu, a doporučuje vládě ekonomiku diverzifikovat.

Dne 28. 3. skončila periodická mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) na Islandu, která potvrdila, že po zrušení kapitálových restrikcí Island nastoupil cestu finanční otevřenosti světu. MMF varuje před nekontrolovaným přílivem spekulativního kapitálu. Rizika, která by zahraniční kapitál mohl způsobovat, musí vláda usměrňovat správnou makroekonomickou politikou a dohledem nad finančním sektorem. MMF doporučuje, aby vláda posílila kontrolu islandských bank, aby se neopakoval scénář z roku 2008.

Doporučuje též zákaz poskytování úvěrů islandskými penzijními fondy. K výraznému posilování ISK podle MMF dochází přirozeně, masovou incomingovou turistikou a vysokou spotřebou Islanďanů, nicméně způsobuje přehřívání ekonomiky. Na místě by dle MMF bylo postupné snižování úrokové sazby a zachování striktní rozpočtové politiky státu. Vláda při svém nástupu oznámila, že ve střednědobém horizontu hodlá privatizovat nově zřízené bankovní domy: MMF v té souvislosti zdůrazňuje, že „kvalita nových vlastníků musí převážit nad parametrem ceny“, aby se státní podíly v bankách dostaly do rukou „důvěryhodných a kompetentních vlastníků“.

Shrnutí

Nová islandská vláda shlíží na prosperující ekonomiku malého ostrovního státu, jejímž tahounem se v uplynulých pěti letech stal cestovní ruch. V roce 2017 se má přes Island „přehnat“ sedminásobek počtu jeho obyvatel a některá místa kvůli milionovým počtům turistů ztrácejí svou jedinečnou krásu. Mezi běžnými Islanďany postupně prosvítá jistá skepse z vysokého stupně závislosti fungování islandských obchodů, bank a celého systému na přízni zahraničních turistů, kteří se navíc často nechovají k přírodním krásám laskavě.

Vláda za pochodu plánuje, jakým způsobem tok zahraničních hostů usměrňovat a zároveň zlepšit turistickou infrastrukturu (již ohlášené přeřazení turismu do základní sazby DPH a dále zvažované zvýšení poplatku za hotelový pokoj a noc, zavedení mýtného na nových silnicích, anebo nový/vyšší poplatek k letence za použití letiště Keflavík či omezení jeho provozních hodiny pro vzlety a přistání letadel).

Vedle zvládání dopadů masové turistiky je podstatnější obava z přehřívání ekonomiky. Úvahy, že rok 2017 by mohl být předehrou stejného kolapsu jako byl rok 2008, vláda odmítá: role bankovního sektoru v ekonomice Islandu je dnes mnohem menší a dozor nad finančnictvím funguje. Firmy i fyzické osoby úvěry splácejí. Rizikový se však stává trh s nemovitostmi, kde ceny nežene vzhůru rostoucí koupěschopnost obyvatelstva, ale prostý nedostatek volných bytů, resp. stále se zužující nabídka (za rok 2016 ceny vzrostly průměrně o 18,8 % a do konce roku 2019 se očekává nárůst každoročně o 7–10 %).

K uspokojení poptávky by bylo na Islandu zapotřebí cca 8 tis. nových bytových jednotek. Vláda za většinové podpory veřejnosti rovněž připravuje novou legislativu s cílem zamezit nárůstu trendu krátkodobého pronajímání bytů k ubytování hotelového typu (Airbnb apod.).

Další velkou výzvou je posilující kurs a dlouhodobá stabilita ISK zvlášť poté, co čerstvě došlo k odstranění kapitálových restrikcí. Zahraniční kapitál je pro ekonomiku velmi žádaný, protože nyní islandské penzijní fondy vlastní více než polovinu akcií všech islandských firem. Vláda zvažuje, jak vlastnictví diverzifikovat a islandské penzijní fondy přesvědčit, aby část investic realizovaly v cizině a na trh pustily seriózní zájemce z ciziny.

Navrhnout rámec pro stabilní měnovou politiku Islandu je úkolem pro expertní skupinu do konce roku 2017, zatímco vláda slibuje nadále vést zodpovědnou fiskální politiku.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek