Kongo (Brazzaville): Zahraniční obchod a investice

27. 4. 2017

(C) Zastupitelský úřad ČR Abuja (Nigérie)

-

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016

vývoz FOB

10 538

9 463

9 120

5 313

4 908

dovoz FOB

-4 456

-4 789

-4 939

-3 779

-3 260

obchodní bilance

6082

4674

4181

1534

1648

 

Údaje v mil. USD

zdroj: EIU

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největšími exportními partnery Konga jsou: Čína (44,3%), USA (11,1%), Austrálie (9,3%) a Francie (5,2%).

Největšími partnery Konga při dovozu zboží jsou Čína (30,5%), Francie (27,4%), Belgie (20,8%), Jižní Korea (13,8%).

Francie má v ekonomicko-obchodních vztazích Konga stále ještě velmi dobré postavení. V poslední době se rychle zvyšuje obchod s Čínou, která poskytla neomezený úvěr na nákup čínského zboží, za které získává koncese na těžbu dřeva či nerostných surovin a nakupuje ropu.

Země EU v roce 2016 dovezly z Konžské republiky zboží za 1120 mil. Euro, vyvezly zboží za 1199 mil. Euro.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Kongo v zásadě vyváží pouze dvě komodity: ropu a dřevo (dohromady tvoří 95 % hodnoty vývozu), dále cukr, kakao, kávu a diamanty. Dováží prakticky vše, zejména zařízení pro ropný a těžební průmysl, stroje a vybavení pro zpracovatelský průmysl a zemědělství, elektrická zařízení, stavební stroje, stavební materiály, dopravní prostředky, stavební ocel, potraviny, chemikálie, léky, pohonné hmoty.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V roce 2014 byly zřízeny čtyři speciální ekonomické zóny (Ouesso, Oyo, Brazzaville a Pointe Noire) zaměřené na zpracování palmového oleje, zpracování ovoce a zeleniny, zpracování dřeva, výrobu stavebních materiálů. Zákony upravující (včetně daňových a celních) působení společností v těchto zónách nicméně ještě nebyly přijaty.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice z největší části směřují do průzkumu a těžby ropy, průzkumu rudných a nerudných surovin a těžby dřeva, bankovnictví a telekomunikací. Největším investorem v Kongu je Francie, dále USA, ČLR a Brazílie.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Verbálně je Kongo zemí otevřenou zahraničním investicím, vláda se snaží zahraniční investory do země lákat. Podporuje zejména investice do rekonstrukce a výstavby infrastruktury (včetně přístavů), zpracování dřeva, průzkumu a těžby ložisek uhlovodíků a minerálů, zemědělství a potravinářského průmyslu, turistiky, rybolovu. Ve skutečnosti ale udělala málo pro omezení byrokracie a korupce, které investory odrazují.

Vlastnická práva jsou v Kongu chráněna zákonem, není znám případ vyvlastnění. Zákon zaručuje ochranu všem subjektům, mezi zahraničními a domácími subjekty není rozdíl (ve skutečnosti ale soudy často nadržují domácí straně). Zahraniční i domácí společnosti mohou zakládat a vlastnit firmu, vlastnický podíl není omezen. Investoři mohou založenou firmu prodat, převést, mohou repatriovat movitý majetek. Neexistují geografická omezení, povinný transfer technologií. Přes tato pozitiva ale podnikatelské prostředí stále patří k nejnáročnějším na světě a dlouhodobě se příliš nelepší. Obchodní klima země je považováno za jedno z nejhorších na světě; Konžská republika je klasifikována z tohoto hlediska na 178. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí, poslední hodnocení ekonomické svobody provedené organizací „Heritage Foundation“ řadí Kongo do skupiny „repressed“ zemí, ze 179 hodnocených zemí se umístilo na 170. místě. Praktickými překážkami jsou špatná infrastruktura, malý trh, vysoké výrobní náklady, rigidní pracovní trh, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit (např. před neodůvodněnou žalobou), nevynutitelnost smluvních závazků, nadměrná byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti.

 

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu:

V roce 2003 byl přijat Investiční zákon (Charte des investissements). Prezidentský dekret č.30 z roku 2004 pak definuje, za jakých podmínek mohou společnosti získat různé úlevy.

Zákon předpokládá tři režimy: všeobecný, pro malé a střední podniky a pro svobodné zóny. Noví investoři mají obvykle 3leté daňové prázdniny (mohou si ale vyjednat v závislosti na výši investice daňové a celní prázdniny až na 10 let a další výjimky). Pokud během tří let realizují novou investici ve výši nejméně jedné třetiny již investovaných peněz, získají v následujícím období 50% daňové úlevy. Další úlevy si mohou vyjednat investoři, kteří část zisku investují do sociálních služeb, v oblastech, které jsou považovány za zaostalé nebo firmy vyrábějící na vývoz. Daňové úlevy mohou získat rovněž společnosti vlastněné alespoň z 25% místním subjektem.

Pro investory neexistují žádné podmínky týkající se nutnosti vytvářet zisk, kupovat přednostně místní zboží nebo služby (dva zákony vynucující přednostní nákupy jsou teprve ve stádiu přípravy), vyvážet určité procento produkce nebo nutnosti investovat do určité oblasti. Rovněž tak neexistuje povinný podíl konžského subjektu v zahraniční investici, časové omezení zahraničního podílu nebo povinného transferu technologií. Investice do ropného a dřevařského průmyslu se řídí speciálními zákony. Dřevařské firmy jsou povinny zpracovávat 85% těženého dřeva, pouze 15% se smí vyvážet jako kulatina.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: