Kongo (Kinshasa): Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

14. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Jde o velký trh charakterizovaný velmi nízkou kupní silou obyvatel, tradičně orientovaný na francouzské, belgické příp. jihoafrické zboží. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského (ale i indického a libanonského) zboží a přítomnost velkého množství čínských podnikatelů představují významnou konkurenční překážku. Základní podmínkou úspěchu na trhu je vedle ceny výrobku dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená na tuto zemi. Na opravdu dobrý kontrakt nelze čekat v ČR.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

České firmy dosud nemají v Kongu vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh, při rozšíření obchodních styků by ale mohl napomoci v zemi působící honorární konzul ČR Murtaza Rawji. Do Konga je sice možné vyvážet přímo, spolupráce s místním zástupcem nebo v Kongu registrovanou firmou (dovozcem) je konkurenční výhodou. Tyto osoby je třeba vyhledávat aktivně, nejlépe osobně přímo na místě. Konkurenční výhodu mají firmy, které mají v zemi styčnou osobu hovořící francouzsky nebo přímo zastoupení.Vzhledem ke složitosti místního obchodního prostředí je nanejvýš důležité vyjednat detailně všechny aspekty obchodní smlouvy (nejlépe s pomocí místního právního zástupce). Před uzavřením smlouvy je třeba partnera pečlivě prověřit specializovanou firmou (due dilligence). Jednou ze základních

Situace v KDR je pro české vývozce komplikovaná z mnoha důvodů. Vedle faktorů, působících ve všech zemích oblasti (velmi nízká kupní síla, geografická vzdálenost, pracnost případu, nedůvěra v serióznost partnera, nepřehledné zákony, přebujelá administrativa vykládající zákony dle svých potřeb, nedostatečná infrastruktura, korupce….) existují i specifické faktory jako např. orientace na tradiční (především belgické, francouzské, jihoafrické, čínské, indické a libanonské), dovozce a dodavatele a neexistence smluvní základny. Místní podmínky jsou natolik komplikované, že prosadit se bez dlouhodobějších zkušeností a kontaktů je nemožné. Zajistit, aby zboží nebylo cestou z přístavu zcizeno nebo poškozeno, je schopen pouze místní zástupce. Navázání vztahu s místním spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem) je základní podmínkou úspěšného obchodu. Nejvhodnějšími zástupci jsou v zemi usedlí cizinci - Belgičané, Francouzi, Indové, Pakistánci. Většina Libanonců nepožívá důvěry a nemají dobrou pověst u místních úřadů.

Hlavní distribuční kanály probíhají z Evropy (letecké spojení Brusel-Kinshasa, námořní spojení z přístavů Antverpy, Ostende a Hamburg) do přístavů Matadi a Boma, příp. na mezinárodní letiště v Kinshase. Pokud to bezpečnostní situace dovolí, je možné dodávat přes jihoafrické (přes Zambii pro jih Konga) a keňské přístavy (východ Konga). Spotřební zboží je do KDR dováženo a distribuováno velkými (často zahraničními) dovozními společnostmi, které zásobují konžskou elitu, zahraniční pracovníky, supermarkety i menším obchody ve velkých městech. Hlavními obchodními a distribučními centry jsou Kinshasa, Lubumbashi, Matadi, Mbuji-Mayi, Mbandaka, Kananga, Kikwit, Kisangani, Goma a Bukavu – z těchto center se zboží distribuuje po celé zemi (to ale může být zejména v období dešťů obtížný úkol). Zboží denní potřeby je v KDR většinou prodáváno v malých obchodech a na trzích, kterých je velké množství nebo přímo na ulici (75% tvoří neformální sektor). Přímý osobní styk s klientem a nízká cena je v tomto případě základním předpokladem prodejního úspěchu.

Nejlepší strategií vstupu na trh je prostřednictvím místního agenta nebo distributora znalého jazyka a místních velmi komplikovaných obchodních zvyklostí, který pracuje buď na bázi provizních smluv „ad hoc“ nebo na dlouhodobém smluvním základě (často se jedná o velkoobchodní společnost zastupující více dodavatelů). Nejvhodnější pro dodavatele je nalezení bonitního partnera, který by pracoval na svůj účet a sám nabízené zboží hradil při jeho odběru. Určitým doporučením je členství ve Federaci konžských podniků (FEC). Vzhledem k množství podvodů je vždy důkladné prověření partnera (due dilligence). Při větších objemech nebo při prodeji strojního zařízení lze uvažovat o otevření prodejního zastoupení či pobočky. Osvědčují se formy obchodních „joint-venture“ mezi domácími odběrateli a zahraničními dodavateli. Pro jakýkoliv větší případ je zásadní, aby měl místní zástupce dobré kontakty na místní administrativu.

Návody na použití, informace a propagační materiály by měly být ve francouzštině, případně místním jazyce (lingala, svazijština...). Většina obyvatel dá přednost ceně před kvalitou. U dodávek strojů a složitějších zařízení zákazník obvykle očekává dostatečnou zásobu náhradních dílů a servis.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Český vývozce (dovozce zboží do Konga) potřebuje doložit faktury (Commercial Invoice), pokud možno ve francouzštině nebo jiném světovém jazyce, ale s přiloženým francouzským překladem a popisem zboží. Faktura musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Jednotková cena a celková cena musí být uváděna v paritě cif, se specifikovanou hrubou a čistou hmotností a prodejními podmínkami. Dále se vyžaduje lodní nákladový list (Bill of Lading) nebo letecký nákladový list (Air Waybill) s elektronickým číslem zásilky (Cargo tracking note), balicí list (Packing List), osvědčení o původu zboží (vydané oficiální Obchodní a průmyslovou komorou v zemi původu zboží) a osvědčení o technické/zdravotní  způsobilosti. Inspekci pro vládu provádí francouzská společnost BIVAC.

Místní dovozce musí na nejprve základě pro-forma faktury získat u místní komerční banky dovozní licenci, které místní kancelář BIVAC přidělí číslo licence. To zašle kanceláři BIVAC v zemi původu zboží, která vyřídí pre-shipping inspekci. Potvrzení zašle zpět kanceláři BIVAC v DRC. Poplatek BIVAC činí 0,75% FOB. Pre-shipping inspekce je zaměřena jak na ceny, tak kvalitu, množství a nezávadnost zboží. Nevyžaduje se inspekce zboží, jehož hodnota nepřevyšuje 2500 USD, zvířat, čerstvých vajec, ovoce a zeleniny, ryb a masa a zmražených potravin, novin a časopisů.

KDR přijala v roce 1998 harmonizovaný celní systém, od února 2011 platí nový celní zákon. Clo se vypočítává ad valorem z hodnoty CIF (Cost, Insurance and Freight). Vyžadovány jsou běžné přepravní doklady. V zásadě se platí 5% clo na nezpracované suroviny, zemědělské a veterinární zboží,  investiční vybavení; 10% clo na většinu dovážených potravin, spotřební zboží, náhradní díly a 20% clo na oděvy, nábytek, cigarety a další hotové výrobky. Bezcelní dovozy zařízení a strojního vybavení mohou uskutečnit po dobu 3, 4, 5 let investoři v zónách a, b, c (viz kapitola 5.5).  Clo se rovněž neplatí při dovozu cementu, zařízení pro zemědělskou výrobu, farmaceutické výrobky a lékařské zařízení jsou zatíženy 2% clem (celní výjimky stanoví každý rok zákon o rozpočtu). K těmto clům však několik vládních agentur často nekoordinovaně vybírá různé další poplatky, které mohou dosáhnout až 40%. Proclení zdražují rovněž neoficiální poplatky celníkům.

Vstupními branami do země jsou přístav Matadi a letiště Kinshasa-Ndjili a Lubumbashi na jihu země. Na východě tj. z Rwandy, Ugandy a dále z Keni jsou hlavními branami města Goma, Bukavu a Bunia. Systém celního odbavení je velmi složitý a zkorumpovaný, prezident Kabila se snaží o zjednodušení a zpřehlednění přijetím nového celního zákona a zavedením tzv. Guichet Unique Integral ( jediné místo, které by mělo pomoci vyřídit veškeré dovozní a vývozní formality). Matadi je jedním z nejdražších přístavů na světě, současně se jedná o přístav velmi zastaralý. Běžně dochází ke zcizení nebo zkažení zboží. Dokončení silnice z Matadi do Kinshasy (380 km) zlepšilo a zlevnilo zásobování hlavního města, nicméně tato strategická komunikace je opětovně ve špatném technickém stavu. Nejvhodnější se jeví přenechat odpovědnost za celní odbavení na místním partnerovi.

Podrobné informace o celním režimu a procedurách, další informace.

Zakázán je dovoz zbraní střeliva a pornografie pro komerční účely. Dovoz mincí, bankovek a použitého technického zařízení podléhá schválení celní služby. Nesmí se dovážet automobily starší 10 let. Největší překážkou pro dovoz a vývoz zboží jsou nepřehledné předpisy a z toho vyplývající vymáhání poplatků, korupce, nekoordinovaná činnost vládních agentur s přesahujícími pravomocemi, různé výklady předpisů v různých částech země, celní podvody a umělé zvyšování ceny zboží. Kongo nemá specifické předpisy ohledně balení a označování zboží. To musí být zabaleno tak, aby přežilo drsné zacházení, horké a vlhké podnebí atd. Doporučuje se označení a návod ve francouzštině.

Za vytváření a dodržování technických standardů, včetně vydávání konžských certifikátů o shodě je zodpovědné ministerstvo průmyslu (agentura OCC (Office congolaise de controle), které podléhá laboratoř metrologie a CEDIN. CEDIN (Centrum pro dokumentaci a informaci o standardech vydává Certifikáty shody KDR). OCC úzce spolupracuje s BIVAC, která je zodpovědná za pre-shipping inspekci.  KDR prozatím nemá svoje národní standardy, aplikuje pravidla WTO, COMESA, SADC, ISO. Ministerstvo důlního průmyslu (Centre d´evaluation) zodpovídá za certifikaci vývozu zlata a diamantů. Za dodržování fytosanitárních a sanitárních předpisů a kontrolu dovozů rostlinných a živočišných produktů je zodpovědná organizace karanténní služba (SQAV) podléhající ministerstvu zemědělství. Co se týká potravin, KDR spoléhá na tzv. Codex alimentarius.

Vývozní povolení je potřeba k vývozu diamantů, drahých kovů a dřeva, kde je navíc vyžadováno získání kvóty na těžbu.

KDR uplatňuje cenovou regulaci prodávaného zboží. Meziministerská komise stanovuje cenu elektřiny, vody, pohonných hmot a dopravného. Cenová regulace dováženého zboží spočívá ve stanovení přípustného zisku (velkoobchod 10 – 20%, maloobchod 15 – 25% z prodejní ceny, přesná výše závisí na druhu prodávaného zboží). Prodejní cena se stanoví jako součet nákupní ceny, dopravného, celních aj. poplatků, pojištění a bankovních poplatků a skladného. Kontrolu provádí policie vnitřního trhu spadající pod ministerstvo ekonomiky (prodejce se často stává terčem šikany).

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l'Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a garantuje obchodníkům a investorům právní jistotu a kompatibilitu. KDR přistoupila k dohodě OHADA v únoru 2012, její zákony ale stále ještě nejsou plně sladěny.

Konžské obchodní právo umožňuje jak domácím, tak zahraničním firmám fungovat m.j. jako „Société en Commodite Simple, Société Privé á Responsabilité Limitée“ (SPRL), Société par Action á Responsabilité Limitée (SARL, min. 7 akcionářů, nutné svolení prezidenta) a Société Cooperative". S výjimkou tzv. malých podniků (řemeslníci, malí prodejci, dopravní společnosti, malé restaurace a hotely s méně než 10 pokoji), jejichž provozování je zákonem vyhrazeno pouze občanům KDR a podnikání v zemědělství mohou zahraniční investoři vlastnit veškeré podíly ve firmě. Zahraniční společnosti registrované v Kongu mají podle zákona stejná práva a povinnosti jako místní společnosti. Pro jejich registraci platí rovněž stejné předpisy a pravidla. Malé podnikání, vyhrazené dekretem pouze pro občany KDR, je určeno pro drobné tradiční řemeslníky, maloobchodníky, podniky s méně než 10 zaměstnanci, malé dopravce s méně než 10 vozidly, restaurace s méně než 3 zaměstnanci, malé hotely a stánkové prodejce. Občané ČLR ale tento dekret nerespektují.

V roce 2013 vláda založila tzv. Guichet Unique, který pomáhá v založení podniku. Ten by měl být teoreticky schopen vyřídit veškeré formality do tří dnů. Ve skutečnosti je založení kanceláře díky složitým a neustále se měnícím předpisům obtížná procedura, která podle údajů WB trvá průměrně 31 dnů. Investorům rovněž pomáhá Agence Nationale pour le Promotion des Investissements (ANAPI). Je třeba mít na paměti, že vízové, pracovní, daňové a celní předpisy se mohou (často bez ohlášení) měnit - zřízení kanceláře je proto nejvhodnější ponechat na místním právníkovi.

Pro založení společnosti (kanceláře, pobočky...) je třeba v bance je třeba založit účet a na něj složit základní kapitál, dále u notáře ověřit společenskou smlouvu, ta se publikuje ve Věstníku. Minimální kapitál pro akciovou společnost je 20000 USD, společnost s ručením omezením nemá žádný takový požadavek. Společnost se registruje v obchodním rejstříku. Dále je třeba zažádat o přidělení registračního čísla společnosti (ministerstvo ekonomiky), registračního čísla pro dovoz – vývoz (ministerstvo obchodu) a registračního daňového čísla (daňový úřad DGI). Firmu je dále třeba registrovat inspekce práce ministerstva práce a Národního úřadu pro zaměstnanost. Zaměstnanci jsou registrováni u sociálního úřadu. Kinshasa rovněž vyžaduje a vydává firmám působícím v hlavním městě povolení činnosti. Speciální registraci musí u příslušných ministerstev provést těžební, lesnické, dopravní, telekomunikační firmy, bankovní instituce, jejichž činnost se řídí speciálními zákony (horní zákon, zákon o těžbě dřeva, zákon o telekomunikacích, bankovnictví....).

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejúčinnější je reklama v televizi (v Kinshase vysílají dva státní, čtyři soukromé kanály) a zejména rozhlase. Billboardy jsou účinné pouze ve velkých městech. Inzerce v novinách zasahuje poměrně malé množství osob a je drahá. V reklamě se hodně uplatňují místní jazyky (lingala v Kinshase, svahilština v Lumumbashi a na východě). Propagaci je vhodné přenechat místnímu partnerovi.

Velmi vhodná je účast na místních výstavách (zejména Foire Internationale de Kinshasa, který se koná každý lichý rok v červenci), efekt pro získání kontaktů a propagaci zboží je vysoký. Kontakt: FIKIN, B.P. 1397, 22, Av. Cimbushi, Quartier Motel Fikin, Kinshasa/Limeté, tel. (00243) (0) 998887446).

Výstavy zboží lze také organizovat ve dvou nejprestižnějších hotelech v Kinshase, které disponují výstavními prostory:

  • Hotel Memling, BP 68 KIN, 5DAv. du Tchad, Kinshasa/Gombe (centrum blízko hlavního bulváru „30 juin“), tel: 00243/817001111, email: info@memling.net, www.memling.net
  • Grand Hotel Kinshasa (dříve Intercontinental) B.P. 9535 KIN 1, tel:00243/818110003, fax: 00243/812616009, email: grandhotelkinshasa@ic.cd nebo grandhotelkinshasa@yahoo.fr, 4 Av. Batetela (centrum města, poblíž bývalého velvyslanectví ČR), Kinshasa/Gombe

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Majitel patentu by ho měl v KDR registrovat (u ministerstva obchodu). Registrované patenty a ochranné známky zahraničních subjektů požívají v KDR 20letou ochranu.

KDR je členskou zemí WIPO (World Intellectual Property Organization), jako signatářská země Pařížské a Bernské dohody přijala řadu závazků na ochranu patentů a duševního vlastnictví. Jako člen WTO je KDR signatářem dohody TRIPS. Teoreticky podle zákona je duševní vlastnictví v KDR chráněno, ve skutečnosti jsou tato práva porušována a jejich vymáhání neexistuje. Navzdory zákonům a účasti v mezinárodních konvencích bylo dosud uděláno velmi málo pro zastavení prodeje pirátských hudebních nahrávek, videokazet, počítačového softwaru, léků, ošacení atd. Vláda řeší základní existenční problémy obyvatel, ochrana duševního vlastnictví nepatří mezi její priority.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Na státní zakázky se vyhlašují tendry (appel d'offres). Přesto, že byl v roce 2010 přijat zákon o veřejných zakázkách a zřízena Autorité de Régulation des Marchés Publiques u kanceláře premiéra, která by měla být za vyhlašování a řízení státních zakázek zodpovědná (ARMP-rdc.org/), nejdůležitější jsou stále přímé kontakty na ministerstvech a zejména prezidentské kanceláři.

Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti a kontaktů není možné.  Prosadí se ten, kdo má nejlepší kontakty a dokáže nabídnout dobré platební podmínky. Mezinárodní organizace vyhlašují tendry prostřednictvím místní organizace BECECO (Bureau central de coopération), UCOP (Unité de coordination du projet) nebo BCMI (Bureau de coordination des marchés et infrastructures).

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

KDR je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID), není členem tzv. newyorské konvence z roku 1958 (členství připravuje).  Je rovněž členem WTO a od roku 1989 je členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). Přistoupením k dohoděOHADA (Organisation pour l'Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique) přijala konvenci  která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí se zahraničím v oblasti řešení obchodních a investičních sporů (ty je oprávněn řešit soud v Abidjanu).V roce 2008 byly založeny obchodní soudy v Kinshase a Lumumbashi.

Zásadní důležitost při řešení obchodních sporů má znění uzavřené smlouvy, kde by měl být způsob řešení sporů přímo zakotven. Podle konvence OHADA lze případný spor řešit u soudu v Abijanu, což dává větší šanci na úspěch. S řešením sporů jsou obvykle spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je velmi obtížná a zdlouhavá. Vhodnější je vždy dohoda, obchodní mimosoudní vyrovnání případně arbitráž (může jím být i místní všeobecně respektovaný právník). Papírově jsou konžské předpisy o řešení obchodních sporů uspokojivé, ve skutečnosti je řízení u místního soudu časově a finančně nákladné s nejistým výsledkem. Soudy lze snadno uplatit. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě. Dále je vždy třeba plné znalosti konžského obchodního práva a procedurálních zvyklostí (nutný lokální právní zástupce). Zásadní důležitost při řešení obchodních sporů má proto znění uzavřené smlouvy, kde by měl být způsob řešení sporů přímo zakotven. Je vhodné dohodnout si místo případného soudu v zahraničí, nejčastěji to bývá Belgie nebo Francie.

Právní a podnikatelské prostředí v KDR patří k nejobtížnějším na světě a cizinec je vždy v nevýhodě. Konžská demokratická republika je klasifikována z tohoto hlediska na 184. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí, poslední hodnocení ekonomické svobody provedené organizací „Heritage Foundation“ řadí Kongo do skupiny „repressed“ zemí, ze 179 hodnocených zemí se umístilo na 168. místě. Je proto třeba každou smlouvu velmi pečlivě připravit s pomocí místního právníka. Pohledávky a finanční plnění jsou díky pomalým a zkorumpovaným soudům (které navíc podléhají místním lobby a politickým tlakům) prakticky nevymožitelné. Platební morálka je velmi špatná. Při platbách za zboží nutno vyžadovat platbu předem nebo hotově při předání zboží. Jinak má český exportér malou naději na získání svých peněz. Akreditivy, šeky a podobné platební prostředky bývají běžně falšovány. Nedoporučuje se sdělovat čísla a další údaje o platební kartách.

Hlavními překážkami uplatnění českého zboží na místním trhu je nízká kupní síla obyvatelstva (orientovaného na levné čínské dovozy), vysoké  dopravní náklady a „další náklady“, které zboží zdražují. Praktickými překážkami jsou bezpečnost, špatná infrastruktura (zejména elektřina a dopravní infrastruktura), rigidní pracovní trh, negramotnost a nedostatek kvalifikovaných sil, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit, nevynutitelnost smluvních závazků, nadměrná byrokracie, korupce a nedostatek transparentnosti (např. při udělování těžebních, telekomunikačních aj. licencí) a zejména neprůhledná, komplikovaná legislativa, kterou si každý orgán vykládá (a vymáhá) po svém. Při komunikaci s úřady a při samotné realizaci obchodních případů je vždy nutno počítat s průtahy, neochotou a nepružností úřadů, korupcí a obrovskou byrokracií. Nepřehledný právní rámec a nevyjasněné kompetence mnoha vládních úřadů umožňují často neoprávněné zásahy různých vládních a lokálních složek do obchodu a podnikání a úřednickou zvůli. Vláda se snaží zlepšit podnikatelské prostředí (založila Agenturu pro podporu investic a guichet unique, země přistoupila k dohodě OHADA, EITI, zavedla VAT...), tyto kroky prozatím nevedly ke zvýšení důvěry investorů a zlepšení podnikatelského prostředí.

Základním problémem je ale nízká koupěschopnost velké většiny obyvatelstva. Dovozci hledají nejlacinější nákupní možnosti, často na úkor kvality, významnou část dovozů tvoří použité výrobky (textil, obuv, ojeté pneumatiky, dopravní prostředky). Zákazník většinou dává přednost nižší technické úrovni před technickými novinkami, místně etablovaní dovozci se orientují především na své země (Čína, Indie, Libanon, Turecko…). Velká část ekonomiky probíhá v šedé zóně včetně pašovaní zboží. Český exportér musí počítat s dlouhou dobou transportu, špatným skladováním, krádežemi zboží. Dodané zboží pak musí být odolné proti vlhku a vysokým teplotám, stroje musí být odolné proti značnému kolísání elektrického napětí.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Nejvhodnější doba na obchodní schůzky je dopoledne 10.00–12.00. Konžané jsou ve většině nedochvilní. Pro jednání konžských obchodníků je typické velikášství a nereálné sliby. Řada belgických obchodníků dlouhodobě usedlých v Kongu přebírá konžské obchodní zvyky. Ženy jsou jako obchodnice respektovány. Obchodním jazykem je francouzština, jen výjimečně angličtina. Vyžadováno je perfektní oblečení, na které si Konžané potrpí. Je lépe se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů. Fotografování úředních budov, infrastrukturních staveb atd. je zakázáno, k fotografování osob je lépe si vyžádat předchozí svolení.  Dopravní ruch v hlavním městě houstne a je nutné vždy počítat s časovou rezervou.

Státní svátky:

  • 1. leden – Nový rok
  • 4. leden – Den mučedníků
  • 16. - 17. leden – Den hrdinů (výročí smrti Patrice Lumumby a L. Kabily)
  • Pondělí velikonoční
  • 1. květen – Svátek práce
  • 17. květen – Výročí vstupu L.D. Kabily do Kinshasy
  • 30. červen – Výročí nezávislosti – hlavní svátek země
  • 1. srpen – Den rodičovstí
  • 25. prosinec – Vánoce

Pracovní a prodejní doba: pondělí - pátek 8.00 - 18.00, většinou s polední přestávkou 12.00-15.00. Velké obchody mají otevřeno i o víkendu.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Pro vstup do země je vyžadován platný cestovní pas, vízum a mezinárodní očkovací průkaz (striktně se kontroluje očkování proti žluté zimnici a to i při cestě zpět). Doporučuje se originály dokladů uschovat a prokazovat se jejich kopiemi.

Víza do KDR uděluje:

Velvyslanectví Konžské demokratické republiky v Praze
Soukenická 34, 110 00 Praha 1
tel: +420 222314656, +420222316762
mobil 606900686
e-mail: ambardcprague@yahoo.fr, eliberjol@yahoo.fr

Cena běžného víza do 90 dnů je cca 3 000,- Kč, při více vstupech cca 7 000 Kč. Vyřízení trvá cca 2 týdny. Je nutné být vybaven Mezinárodním očkovacím průkazem. Očkování proti žluté zimnici je povinné a je na hranicích kontrolováno. Aktuální informace k očkování sdělují Okresní hygienické stanice nebo Institut geografické medicíny, Vinohradská nemocnice, Praha.

Z ČR je možno do KDR cestovat letecky společností Air France, Turkish Airlines, Ethiopian Airlines, Brussels Airlines. Z dalších společností do Kinshasy létají South African Airways, Kenya Airways a Royal Air Maroc. Společnost ASKY spojuje Kinshasu s ostatními hlavními městy zemí západní a střední Afriky. Při příletu na mezinárodní letiště do Kinshasy/Ndjili (FIH) je nutné, aby na přijíždějícího čekal na letišti partner. Jinak se vystavuje možnosti byrokratických průtahů a žádostí o úplatek. Velmi špatná je i situace u služeb taxi; vozů je velmi málo, ceny přemrštěné. Lepší hotely zabezpečují odvoz z letiště, někdy i pomoc s imigračními a celními formalitami (cena 30 – 80 USD). Při odletu je vyžadován poplatek 50 USD.

Konžská demokratická republika je tropická země, ve které se vyskytuje řada nebezpečných tropických chorob (např. Chikungunya, Ebola, Dengue..). Před cestou do zemí subsaharské Afriky regionu by měl proto každý cestovatel navštívit odborného lékaře - specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna povinná a doporučená očkování - proti žluté zimnici (povinné, potvrzení je vyžadováno na hraničních přechodech), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Doporučuje se nechat si před cestou zkontrolovat také protilátky na TBC a dětskou obrnu a případně doplnit i tato očkování.

Proti velmi vážné tropické nemoci přenášené komáry - malárii - očkování neexistuje. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky, přičemž na jednotlivé deriváty se po čase v teritoriu vytváří resistence. Proto je nutno typ použitého antimalarika konzulovat před odjezdem se specialistou na tropické nemoci. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší laboratoř či nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý - trvá cca 15 minut i s rozborem krve. Léky proti již probíhající malárii jsou v Kongu volně v prodeji a jsou účinné - nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba malárie je cca týden) – pak může mít fatální následky. Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení místních protimalarických léků a vzal si ho zpět s sebou do ČR. Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením by mohly být v ČR problémy.

Politická a bezpečnostní situace na východě země se po porážce M23 poněkud zlepšila, v oblasti ale nadále působí několik dalších povstaleckých skupin. Cestovatel by se proto měl této oblasti raději vyhnout. Do ostatních oblastí by měl vyjíždět pouze v nutných případech. V souvislosti s pokusem změnit ústavu vypukly v Kinshase a některých dalších městech v lednu 2015 násilné demonstrace. Není vyloučeno, že se do voleb v roce 2016 nebudou opakovat – je třeba zachovávat zvýšenou opatrnost a vyhýbat se jakýmkoliv lidovým shromážděním. K cestám do tzv. důlních oblastí, což je zejména oblast Kasai Occidental, Kassai Oriental, kde se těží diamanty, je třeba zvláštní povolení ministerstva vnitra. Přesuny vozem (pokud jsou vůbec možné, sjízdných je pouze cca 15% silnic) je nutno provádět za světla a to nejlépe v koloně, jízda v noci je velmi riskantní (banditismus, šikanování a kontroly ozbrojených skupin (často násilné), vymáhání poplatků, neoznačené silnice, neosvětlená vozidla, stáda skotu na silnici aj.). Vnitrostátní letecké spojení bylo v minulosti nespolehlivé a velmi riskantní (všechny letecké společnosti jsou na černé listině EU). Nicméně se začíná rozvíjet i v KDR - existuje již několik společností, které zabezpečují vnitrostátní letecké spojení mezi Kinshasou a velkými městy (viz např. www.caacongo.com).

V Kongu panuje vysoká klasická kriminalita (velmi nebezpečné jsou děti žijící na ulici), a to zejména ve velkých městech. Je tedy třeba vždy zachovávat velkou opatrnost, nevystavovat na odiv drahé šperky nebo fotoaparáty, nenosit sebou vyšší finanční částky. V Kinshase je třeba se vyhnout některým tržištím na periferii a okrajovým čtvrtím města. Nedoporučuje se chodit pěšky, pohybovat se bez doprovodu ve večerních hodinách, cestovat sám v autě. Auto je třeba vždy zevnitř zamykat. Příslušníci policie mnohdy řidiče/cizince šikanují, při kontrolách nevracejí doklady a požadují úplatky. Doporučuje se nikomu nedávatoriginály dokladu a předkládat pouze kopie dokladu.

Fotografování vyžaduje obzvláštní opatrnost, neboť může být zdrojem šikanování a vymáhání úplatků. Je zakázáno fotografovat strategické objekty, včetně vládních úřadů. Při fotografování osob je potřeba vyžádat si souhlas fotografovaného.

Cestovatel by se měl před odjezdem do KDR registrovat v dobrovolné databázi občanů ČR při cestách do zahraničí (DROZD).

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnavatel musí pro svého zahraničního zaměstnance získat pracovní povolení u Národního výboru pro zaměstnanost cizinců zřízeného při ministerstvu práce. K tomu je třeba předložit pracovní smlouvu. Na základě pracovního povolení může zaměstnanec žádat o pracovní vízum, které opravňuje k dlouhodobému pobytu (visa d'établissement). To uděluje imigrační úřad (Direction générale d'immigration - DGM).

Zaměstnávání místních sil se řídí zákoníkem práce z roku 2002 (novelizovaným v roce 2014), který splňuje kriteria ILO. Velmi silně chrání práva zaměstnanců (m.j. stanovuje náležitosti pracovní smlouvy, podmínky práce žen a mladistvých, právo na dovolenou (min. 12 dní, zvyšuje se o 1 den za každých odpracovaných 5 let), zavádí 45 hodinový pracovní týden (6denní), příplatky za práci přesčas,přídavky na děti, dopravné, stanovuje odvody sociálního pojištění zaměstnavatelů, stanovuje povinnost zabezpečit zdravotní péči zaměstnanců, zavádí princip stejného platu za stejnou práci bez ohledu na původ, pohlaví a věk, při propouštění je vyžadováno svolení ministerstva práce, dále zakotvuje právo na kolektivní vyjednávání, způsob řešení pracovních sporůi pokuty za porušení zákona atd. ...Podle dostupných informací je stanovena minimální mzda ve výši 72000 franků/měsíc.

Podrobnosti o zákoníku práce.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Lékařská péče je striktně placená. Vyžadován je i u drobných poranění tzv. registrační poplatek, který někdy převyšuje cenu vlastního ošetření. Doporučuje se kvalitní cestovní pojištění s možností repatriace do Evropy nebo JAR.

V případě onemocnění doporučujeme se obrátit na:

  • Centre Médical de Kinshasa, 168 avenue Wagenia et rue du Commerce, tel. +243 89 89 50 300 nebo 089 89 50 301 (CMK)
  • Centre privé d'urgence (při dlouhodobějším pobytu – je třeba se registrovat), tel. +243 89 89 50 302 nebo 089 89 50 301
  • Clinique Dr Lelo, 15 avenue Kasaï Barumbu, tel. : +243 99 82 45 339 a +243 99 97 62 900 nebo 099 82 45 339 a 099 97 62 900 
  • Centre médical de Monkole, 4804 avenue Ngafani, Kinshasa - Mont Ngafula, tel. +243 89 24 426 nebo 089 89 24 426

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: