Společný konsolidovaný základ daně právnických osob

20. 2. 2009 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Součást článku Podnikání bez bariér. Mezi tzv. harmonizované daně na evropské úrovni nepatří daň z příjmu právnických osob a země Evropské unie nepodporují harmonizaci daňových sazeb. U voličů snahy o harmonizaci naráží na vysokou politickou citlivost zdanění příjmů a výši sazeb, ale přesto zde existují snahy alespoň k ulehčení podnikání v EU pomocí jednotného výpočtu, tzv. společného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Co řešení pomocí CCCTB nabízí a jaké bariéry stojí v cestě?

Daň z příjmů právnických osob nepatří na evropské úrovni mezi tzv. harmonizované daně a země EU nepodporují harmonizaci daňových sazeb. Snahy o harmonizaci naráží na vysokou politickou citlivost zdanění příjmů a výši sazeb u voličů. Přesto existují snahy alespoň k usnadnění podnikání v rámci EU prostřednictvím zavedení jednotného výpočtu, tzv. společného základu daně z příjmů právnických osob (tzv. CCCTB z angl. Common Consolidated Corporate Tax Base) u společností ve skupině podnikajících ve více členských zemích a následné alokaci vypočteného základu daně skupiny mezi země, ve kterých společnosti podnikají, tzn. konsolidaci společného základu daně mezi zúčastněné země. V každé zemi by pak byla zdaněna část společného základu daně sazbou daně platnou v této zemi. Hlavním přínosem by mělo být použití jednotného výpočtu společného základu daně namísto použití výpočtu dle národní daňové legislativy všech 27 EU zemí. CCCTB slibuje zjednodušit i administrativu podávání daňového přiznání prostřednictvím jednoho správce daně, vyřešit problémy spojené s použitým transferových cen a přeshraničních ztrát v rámci skupiny a dalších dnes existujících a dokumentovaných překážek fungování vnitřního trhu z pohledu daně z příjmů právnických osob (dvojí zdanění zisků z dceřiných společností a zdanění příhraničních fúzí a akvizic).

Bariéry a řešení CCCTB

Přes výše uvedené přínosy projektu CCCTB není podpora ze strany členských států jednoznačná. Nicméně existuje možnost využití tzv. zesílené spolupráce dle článku 43 smluv o EU (souhlas alespoň osmi členských států může zahájit realizaci projektu v praxi). To, že minimálně zpočátku nebude projekt uplatněn ve všech 27 EU zemích a vysoké náklady na implementaci souvisejících změn (na straně podnikatelů i daňové správy) jsou hlavními negativy celého projektu. Státy se také prozatím shodují na principu dobrovolnosti CCCTB a to v té míře, že za určitých podmínek by mohla společnost dobrovolně k uplatnění CCCTB přistoupit či od jeho uplatnění zase odstoupit a začít používat opětovně národní legislativu pro stanovení základu daně z příjmů u jednotlivých společností ve skupině. Princip dobrovolnosti znamená v podstatě existenci permanentního přechodného období. S tím však vzniká otázka komplexnosti, transparentnosti ale také konkurence národním daňovým pravidlům a nákladovosti projektu.

Výpočet CCCTB by měl být jasný, pravidla by měla být pěvně zakotvena v jednom dokumentu, na který by se mohl každý podnikatel při výpočtu odvolat. Základ daně jednotlivých společností by měl vyplývat z rozdílu příjmů (po odečtu osvobozených příjmů) a výdajů vynaložených na jejich dosažení a ostatních odčitatelných položek. Definice příjmů včetně těch osvobozených a výdajů včetně těch odčitatelných by měla odpovídat průměru EU tak, aby nekonkurovala národním metodikám a byla stále přitažlivá pro daňové skupiny. Důležité je rovněž vyřešit příjmy ze zemí mimo EU, daňové ošetření příjmů u daňově transparentních subjektů, daňovou konsolidaci ve skupině subjektů a další technické záležitosti. Administrativní řešení CCCTB zahrnuje procesní pravidla pro správu CCCTB, zejména nastavení pravidel pro vyměřovací řízení, opravné prostředky, výměnu informací mezi daňovými správami a dalších pravidel správy této daně.

Pokud se podaří najít shodu a definovat společný základ daně včetně nalezení shody nad všemi daňovými opatřeními, která by měla legislativa obsahovat, musí EU země ještě stanovit mechanismus rozdělení společného konsolidovaného základu daně mezi členské státy, ve kterých byl tento základ vytvořen. Odsouhlasení klíče, podle kterého by měla být alikvotní část konsolidovaného společného základu daně z příjmů právnických osob alokována jednotlivým členským státům EU, je velmi obtížné. Každá společnost, která tvoří zisk ke zdanění, generuje tento zisk jinými cestami (hodnota značky, know-how, patentů, kvalita a efektivní využití hmotného majetku, míra podstupovaných rizik, síť odběratelů či dodavatelů, logistika, marketing a podpora prodeje, kvalita a úroveň využití lidských zdrojů, IT apod.) Ziskovost ovlivňuje i hospodářský sektor, ve kterém subjekt podniká, úroveň jeho řízení a další spektrum faktorů, jejichž relativní váha se liší dle zeměpisné polohy, předmětu podnikání a hospodářské situace v daném místě a čase. Najít konsensus u algoritmu, jehož použití by spravedlivě pro všechny zúčastněné v rámci 27 EU zemí rozdělilo konsolidovaný základ daně, je zřejmě největší výzvou celého CCCTB projektu. Předpokládá se, že přerozdělovací mechanismus bude funkcí následujících faktorů: práce (objem mzdových nákladů a počet zaměstnanců), hodnoty odpisovaného majetku v daňových zůstatkových cenách, a tržeb z hlavní podnikatelské činnosti (prodej zboží a služeb) bez zahrnutí vnitropodnikových prodejů.

Pokud by se ale Unii podařilo nastartovat transparentní, jednoduchý a přístupný projekt CCCTB, velmi by to vlastnickým skupinám usnadnilo život v podobě snížené administrativní zátěže při plnění svých povinností v oblasti daně z příjmu právnických osob v rámci EU.

Podnikání na vnitřním trhu EU a daňová problematika

Daňová problematika v ČR v kontextu EU

Spotřební daně

Daň z přidané hodnoty

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek