Kontrolní hlášení podejte do 25. srpna. V případě prodlení už se pokutě nevyhnete

23. 8. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Plátci DPH, kteří odevzdávají kontrolní hlášení jednou měsíčně, tak musejí učinit nejpozději do 25. srpna. Letos jej podávají už posedmé, poprvé ovšem od zmírnění sankcí. V přechodném období berní úředníci pokuty neudělovali, jejich shovívavost ale skončila. Poplatníci by si tedy měli termíny hlídat ještě pečlivěji než dosud.

Firmy, tedy právnické osoby, musejí odesílat kontrolní hlášení (KH) jednou měsíčně, a to nejpozději k 25. dni daného měsíce. U podnikatelů (fyzických osob) je rozhodující lhůta, v níž podávají daňové přiznání. Kvartální plátci podávají hlášení jednou za čtvrtletí.

Ti, co odvádějí daň dvanáctkrát za rok, pak jednou za měsíc (stejně jako firmy). První kontrolní hlášení odevzdali plátci DPH finanční správě 25. února 2016, kvartální plátci splnili svou povinnost poprvé letos v dubnu a podruhé v červenci, měsíční tak musejí učinit do čtvrtka 25. srpna.

Až dosud byli ovšem berní úředníci benevolentní a prodlení či nedostatky nepostihovali. Čekalo se totiž na novelu, kterou slíbil podnikatelům na začátku roku ministr financí Andrej Babiš. Podrobnosti si přečtěte v textu První kontrolní hlášení je třeba poslat do 25. února na Businessinfo.cz.

„Vzhledem k tomu, že tato změna u kontrolních hlášení byla očekávána, ukládání sankcí jsme do doby účinnosti novely pozastavili. Tisícikorunová pokuta nebyla uložena žádná. Co se týká vyšších pokut, byly uloženy jen čtyři,“ upřesnil v červenci generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.

Postihy mírnější, ale nevyhnutelné

Novela zákona zmírňuje postihy, jež hrozí opozdilcům, či těm, kteří při podání kontrolního hlášení (KH) chybují, nebo v něm vyplňují nepřesné údaje. Postihy v původní zákonné úpravě byly poměrně citelné. 

Novela je součástí takzvaného celního balíčku. V platnost vstoupila vyhlášením ve sbírce zákonů k 29. červenci 2016.

Nyní už se hříšníci postihům nevyhnou. Zákon trestá opozdilce, kteří dodají kontrolní hlášení později než v řádném termínu - a to aniž byli berními úředníky vyzváni - pokutou ve výši tisíc korun. O deset tisíc zhubne peněženka podnikatelů, kteří dodali formulář v náhradní lhůtě, ale až na vyzvání úřadu.

Ještě vyšší postih hrozí těm, co tzv. opravné či následné hlášení nepodají vůbec.  To, že je původní KH potřeba doplnit či opravit, oznamuje plátcům DPH finanční úřad. Ti, co ho ignorují, zaplatí 30 až 50 tisíc korun.

Co se změnilo?

„Mění se například lhůta pro reakci na výzvu finančního úřadu z pěti kalendářních na pět pracovních dní. V případě pokuty ve výši tisíc korun za pozdní podání hlášení bude tolerováno jedno pochybení pro daný kalendářní rok. Navíc se v zákoně objeví možnost prominutí pokuty, která dosud chyběla,“ popisuje daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu eDane.cz Blanka Štarmanová,.

Konkrétně byly do zákona o dani z přidané hodnoty (DPH) doplněny nové paragrafy 101j a 101k.

Pokutu ve výši 1000 korun bude možné jednou za kalendářní rok zcela prominout. Berní úředníci vám sankci odpustí automaticky, poplatník ani nebude muset podávat žádost o prominutí. Pokud ale termín nestihnete opakovaně, tisícikorunové pokutě se nevyhnete.

Paragraf 101k se týká zbývajících pokut ve výši 10, 30 a 50 000 korun. I ty bude moci správce daně odpustit, ale pouze z důvodu, „který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit“. Poplatník tedy bude muset berním úředníkům srozumitelně vysvětlit důvody pochybení – a to v žádost o prominutí, jež musí odeslat nejpozději do tří měsíců od nabytí právní moci platebního výměru.

Šibeniční lhůty? Úprava je jen kosmetická

Podnikatelé si od počátku stěžovali na šibeniční termíny, které jim zákon ukládal pro nápravu případných chyb v KH. Novela proto mění i lhůtu, kterou mají podnikatelé na reakci na výzvu správce daně k odstranění chyb .

Podle původního znění zákona musel poplatník zareagovat na výzvu správce daně do pěti kalendářních dnů od oznámení výzvy. Nová verze zákona slibuje plátcům daně na opravu kontrolního hlášení pět pracovních dnů.

Úprava je v tomto ohledu pouze kosmetická. Smysluplná může být například tehdy, když vám úředníci pošlou žádost o nápravu těsně před víkendem a vy budete moci zareagovat až v pátek následující týden, nikoli do středy jako dosud. Plátci DPH by podle místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Pavly Břečkové uvítali více času.

Malé a střední firmy sice mají daleko méně obchodních případů než velké podniky, přesto jsou v méně výhodné pozici.

„Problémem je zejména náročnost komunikace se systémem státní správy, které musíte být prakticky 24 hodin denně k dispozici. A tam není rozdíl mezi malou a velkou firmou. Poměrově to pak pochopitelně tu menší zatěžuje více,“ varuje Pavla Břečková. Pětidenní lhůta se zdá podnikatelům velmi krátká. Pro malé firmy je tak daleko těžší pohlídat si všechny termíny a povinnosti a logicky se tím zvyšuje i riziko sankcí.

Více si přečtěte v textu Podniky nejsou připraveny. Budou sankce zmírněny? na BusinessInfo.cz

Z nedávného průzkumu Hospodářské komory vyplývá, že by podnikatelé chtěli za povinnost podávat kontrolní hlášení od státu kompenzaci. Asi 65 procent poplatníků DPH by uvítalo zejména snížení administrativní zátěže v nedaňových oblastech. Šlo by například o omezení různých povinných oznámení, přehledů či registrací. Pro třetinu podnikatelů by adekvátní reakcí státu bylo plošné snížení daní nebo pojistných odvodů.

„Kromě úbytku administrativy nebo nižších daní by podnikatelé jako kompenzaci uvítali jistě odvod DPH pouze z uhrazených vydaných faktur či rozšíření reverse charge. Povinnost podat kontrolní hlášení měsíčně pro subjekty, které podávají přiznání k DPH čtvrtletně, je také velmi zatěžující. Podle mých zkušeností by podnikatelé kvitovali také sloučení přiznání DPH a kontrolního hlášení do jednoho výkazu nebo rychlejší vracení nadměrných odpočtů na DPH a zrychlení a snížení počtu kontrol,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek