Korea (Severní – KLDR): Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Korejská lidově demokratická republika

Ceremoniální hlava státu (Prezident prezidia Nejvyššího lidového shromáždění): Choe Ryong Hae

Premiér: Kim Jae Ryong

Vicepremiéři: Im Chol Ung, Ri Ju O, Ri Yong Nam, Ko In Ho, Tong Jong Ho, Kim Il Chol, Jon Kwang Ho, Yang Sung Ho

Počet obyvatel: 25,132 mil. obyvatel (2018, odhad National Bank of Korea), 25,550 mil. (2018, odhad WB), 211 obyv./km²

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:  0,5 % (odhad 2018)

Demografické složení: (odhad 2016)

• 0–14 let 20,97 % (2 678 638 mužů / 2 588 744 žen)
• 15–24 let 15,88 % (2 009 360 mužů / 1 977 942 žen)
• 25–54 let 44,22 % (5 567 682 mužů / 5 537 077 žen)
• 55–64 let 9,19 % (1 090 739 mužů / 1 218 406 žen)
• 65 let a více 9,74 % (840 003 mužů / 1 606 720 žen)

Národnostní složení:

Národnostní složení je mimořádně homogenní. Kromě Korejců jsou přítomny pouze zanedbatelné komunity Číňanů a etnických Japonců.

Náboženské složení:

Obyvatelstvo je v důsledku společensko-politických podmínek výrazně ateistické, v zemi okrajově přežívá buddhistická a konfuciánská tradice, dále nepočetná komunita křesťanů a církve „božské cesty“ (Chondogyo); veškeré náboženské aktivity jsou pod kontrolou státu; pro vytvoření iluze náboženské svobody existují náboženské skupiny sponzorované vládou.

KLDR nepublikuje žádnou makroekonomickou statistiku. Zřídkavě jsou publikovány údaje bez vypovídací hodnoty, zejména procentuální růst některých odvětví ekonomiky, avšak bez absolutních hodnot či jiné srovnatelné základny. Navíc je pravděpodobné, že i tyto údaje jsou manipulovány.

Zahraniční zdroje (zejména Bank of Korea) publikují odhady, které se však často výrazně liší. Tak např. BoK uvádí, že HDP KLDR v letech 2017 a 2018 klesl o 3,5 a 4,1%, jiné zdroje však naopak uvádí, že HDP v tomto období rostl. OSN uvádí, že v roce 2019 rostl HDP KLDR o 1,8%, přičemž v předchozích dvou letech rovněž jako BoK uvádí pokles HDP. V absolutním objemu je HDP dle různých odhadů  kolem 30 mld USD.

Nominální HDP na obyvatele odhadoval Bloomberg v roce 2016 na 1300 USD. Ve vyjádření PPP uvádí CIA pro rok 2015 hodnotu 1700 USD.

Nezaměstnanost – Světová banka uvádí pro rok 2014 hodnotu 4,1%. Výše inflace se nikde neuvádí.

Zdroj: Bank of Korea

Zdroj: Bank of Korea

Zdroj: Bank of Korea

Vývoj v teritoriu:

Vedení KLDR je na jedné straně pravděpodobně jasné, že bez strukturálních reforem ekonomiky a masivních zahraničních investic nemůže ani přes trvalou platnost základního pilíře oficiální ideologie – politiky čučche (soběstačnosti, spoléhání na vlastní síly a zdroje) dojít k zásadnímu zlepšení ekonomické situace. Na druhou stranu nemůže v žádném případě veřejně (před domácím publikem) tuto skutečnost připustit. Přesto si současné vedení začíná zřejmě potřebu většího důrazu na ekonomický rozvoj uvědomovat. Svědčí o tom jistý posun od politiky songun (upřednostňování armády), prosazované Kim Čong-ilem, k politice bjongdžin (souběžný rozvoj vojenských schopností a ekonomiky) nového vůdce Kim Čong-una.

V posledních letech dochází v ekonomice ke změnám směrem k tržnímu či kvasi tržnímu prostředí. Státní hospodářské subjekty mají možnost obchodovat se svými přebytky, které vytvořily nad rámec státního plánu. Samostatně hospodaří armáda, která tím pravděpodobně do značné míry pokrývá své běžné výdaje. Jednotlivci mohou prodávat zemědělské přebytky.

Od konce roku 2017 jsou na KLDR uvaleny drastické sankce OSN, US, EU i některých dalších zemí v důsledku pokračování jaderného programu. Země má zakázán vývoz většiny surovin a zejména černého uhlí, které tvořilo páteř jejího vývozu. Kromě potravin je zakázán dovoz většiny zboží. Silně omezen je dovoz ropných produktů (500 tis. barelů za rok). Ke konci roku 2019 měly všechny země vypovědět severokorejské pracovníky, kteří v zahraničí pracovali a odváděli většinu své mzdy státu.

KLDR se musela přizpůsobit sankčnímu režimu, který má silný vliv na ekonomiku země. KLDR různými způsoby a technikami sankce obchází. Dá se odhadovat, že objemy dovozů a vývozů se započtením obcházení sankcí se blíží stavu, který byl před sankčním režimem. Nehledě na snahy OSN a zejména US o posílení kontroly nad dodržováním sankcí se dá předpokládat, že KLDR bude i nadále sankce úspěšně obcházet. V tom má navíc dva silné spojence – Čínu a Rusko, kteří sice v závěru roku 2017 v RB OSN hlasovali za současnou podobu sankcí kvůli bezpečnostním hrozbám plynoucím z jaderného programu KLDR, zároveň však nemají zájem na tom, aby se v důsledku ekonomického ohrožení režim KLDR destabilizoval a tím byla vytvořena nebezpečná situace na Korejském polostrově. Režim zároveň posiluje dlouhodobou politiku spoléhání se na vlastní síly v oblasti ekonomiky, zejména v oblasti potravin se však bez významných dovozů neobejde. Zároveň potřebuje vývozem získat prostředky na zaplacení dovozů. 

Od začátku roku 2020 došlo v ekonomice k významné změně situace v souvislosti s pandemií Covid-19. Byla zcela zastavena veškerá doprava do a ze země, tím i dovoz a vývoz. Došlo k výpadku významného zdroje příjmů v podobě čínských turistů. Dovoz zboží se začíná obnovovat až v květnu 2020 a není jisté, jak se situace dále vyvine. Kromě legálního obchodu se pravděpodobně nerealizuje ani obcházení sankcí. Delší trvání této situace bude mít na ekonomiku mnohem větší dopad, než zavedení sankcí.

OSN odhaduje, že více než 10 z 25 milionů obyvatel potřebuje potravinovou pomoc v důsledku nedostatečné nebo nevyvážené stravy. Odhady výkonu zemědělství země se různí. Jisté však je, že KLDR není ani zdaleka soběstačná v této oblasti, z velké části z důvodu neefektivity výroby v sektoru v důsledku nedostaečné mechanizace, nedostatku hnojiv i zastaralých postupů.

Státní rozpočet každoročně schvaluje Nejvyšší lidové shromáždění na svém jarním zasedání (už jenom fakt schvalování rozpočtu na běžící kalendářní rok v dubnu dokazuje jiný než ekonomický smysl této činnosti). Rozpočet je naplánován ministerstvem financí v koordinaci se Státní plánovací komisí. Státní rozpočet je důležitým nástrojem plánované ekonomiky. Hlavní výdaje státního rozpočtu směřují do vojenské oblasti, sociálně-kulturní oblasti a do zajištění fungování ekonomiky.

Státní rozpočet, stejně jako jiné ekonomické a statistické údaje, není zveřejňován. Publikovány jsou jenom některé nekonzistentní údaje.

Pro rok 2020 bylo přiděleno pro sektor ekonomiky 47,8% z výdajů státního rozpočtu, pro sektor obrany to je 15,9%. Tento podíl koresponduje s předchozími lety. Nejvyššího růstu by měly doznat výdaje na oblast zdravotnictví (zejména v souvislosti s pandemií) a na oblast vědy a techniky (priorita pro KČU).

Od roku 2008 rozpočtové výdaje pravidelně převyšují příjmy. Na rok 2020 je plánován schodek rozpočtu ve výši 1,8%. Není jasné, jak je schodek financován, když si KLDR nemůže půjčovat na vnějších trzích. Vysvětlení může být několik: může být pokrýván ilegálními operacemi (porušování sankcí), reálně dosažené příjmy mohou být vyšší, nebo mohou růst příjmy z nestátní části ekonomiky, která by měla být efektivnější.

Údaje týkající se platební bilance a devizových rezerv nejsou zveřejňovány a nelze je nijak odvodit.

Bankovní sektor v KLDR není principiálním zdrojem kapitálu pro rozvoj ekonomiky, protože socialisticky plánované hospodářství je založeno na systému subvencí z centrálně řízených zdrojů. Nicméně bankovní sektor hraje důležitou roli, protože centrální banka je pověřena tiskem peněz a s tím spojenou kontrolou oběhu místní měny. Bankovní systém KLDR pracuje jako monobankovní, protože Central Bank of DPRK plní nejen funkci centrální banky, ale provádí i bankovní podnikání společně s komerčními bankami tím, že poskytuje úvěry podnikům a přijímá depozita od fyzických i právních osob. Centrální banka rovněž vydává předplacené karty označované jako Jonsong, které lze využívat k platbě ve vybraných obchodech.

V roce 1984 vstoupil v platnost Joint-Venture Act, který povolil zakládání společných bankovních ústavů mezi KLDR a korejskými rezidenty v zahraničí.

Mezi nejdůležitější bankovní instituce a pojišťovny v KLDR patří:

• státní banky: Central Bank of DPRK, Changwang Credit Bank, Credit bank of Korea, Foreign Trade Bank of DPRK, International Industrial Development  Bank, Korea Daesong Bank, Koryo Bank, Kumgang Bank
• společné banky: Korea Commercial Bank, Korea Joint Financial Co., Korea Joint Venture Bank, Korea Nagwon Joint Financial Co., Korea Rakwon Joint Banking Co., Korea United Development Bank
• banky se zahraniční účastí: Daesong Credit Development Bank, Golden Triangle Bank
• pojišťovny: State Insurance Bureau, Korea National Insurance Co. (známá rovněž jako Korea Foreign Insurance Co.), Korea International Insurance Co., Korea Mannyon Insurance Co.

Problémem v oblasti pojišťovnictví jsou nyní i sankční opatření. K 31. 3. 2016 EU mezi subjekty sankcí vůči KLDR přidala pojišťovnu Korea National Insurance Corporation (KNIC), ze které do té doby na seznamu figurovala pouze její pobočka v Hamburku. V odůvodnění stojí, že KNIC „vytváří podstatné příjmy v cizí měně, jež by mohly přispět k programům KLDR souvisejícím s jadernými zbraněmi, s balistickými raketami nebo s jinými zbraněmi hromadného ničení. Kromě toho je sídlo KNIC v Pchjongjangu napojeno na kancelář 39 Korejské strany pracujících, jež je označeným subjektem.“

Mezi nová opatření patří další kritéria, podle nichž jsou na sankční seznam zařazovány i zákazy týkající se udržování korespondenčních bankovních vztahů a společných podniků s bankami a subjekty s vazbami na Severní Koreu. Účty Severokorejců zmrazily v souladu s uplatňovanými zpřísněnými sankcemi vůči KLDR i čínské banky, vč. největší Čínské průmyslové a obchodní banky (Industrial and Commercial Bank of China – ICBC). Zastaveny jsou i všechny transfery v zahraničních měnách přicházející či odcházející na účty se severokorejskými jmény.

Všechny přímé daně byly v KLDR zrušeny v roce 1974. Výsledkem je, že obyvatelé KLDR jsou o to více přímo závislí na vládních službách. Vláda ale vybírá daň z obratu ze všech transakcí mezi výrobci a prodejci. Poplatkům také podléhají farmáři za osivo, hnojiva, vodu na zavlažování a vybavení. Spotřebitelé platí daň za vodu a další „komfort“. Není jasné, kolik odvádí oficiálně ze své sklizně státu zemědělská družstva, tento údaj neexistuje, ale převládá názor, že je patrně pevně stanoveno množství plodin, které v družstvu po žních připadne členům a jejich rodinným příslušníkům, a „zbytek“ se odvede do státních zdrojů. Odvodu jsou podřízeni i soukromí pěstovatelé zemědělských plodin na pozemcích kolem svých obydlí.

Všichni zahraniční investoři jsou subjekty platby daní z příjmu, obratu, vlastnictví a místních daní. Ve čtyřech speciálních ekonomických zónách ustanovených vládou jsou podnikové daně ve výši 14 %. Pro společnosti, přinášející moderní technologie, výstavbu infrastruktury či podílející se rozvoji lehkého průmyslu, je tato daň 10 %.