Korejská republika: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Soulu (Korejská republika)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Korejské republice nemají zatím české firmy vlastní obchodní kanceláře. Pro naše exportéry je pro vstup na korejský trh prakticky nevyhnutelné využití místního obchodního zástupce a to i v případě, že se jedná o rozsáhlé či jednorázové dodávky. Vhodný způsob pro vyhledání zástupce či dovozní firmy je prostřednictvím sdružení Asociace korejských importérů (KOIMA). Toto sdružení má 13 000 členů, kteří mají 50 000 obchodních partnerů ve více než 100 zemích. Čeští exportéři mají možnost využít navázání kontaktu s korejskými partnery prostřednictvím nové webové stránky www.koima.or.kr. Pro vývoz do KR lze využít i služeb leasingových společností financujících dovozy investičních celků, které potom převádějí na konečné uživatele prostřednictvím leasingových smluv.

Domácí pracovní trh je silně chráněn. Žádosti o pracovní povolení cizinců a jejich zaměstnání v korejských firmách jsou posuzovány s ohledem na možnost obsadit dané místo Korejcem. V souvislosti s programem podpory zahraničních investic se však situace zlepšuje, zejména v případě podniků vlastněných zahraničním kapitálem. Cizincům, kteří představují přínos „know how“ (manažeři v nadnárodních a zahraničních firmách, VŠ profesoři, učitelé angličtiny, vědci apod.), se kompetentní místa snaží ulehčit administrativu spojenou s jejich pobytem.

Poněkud jiná situace je u osob, které přicházejí především ze zemí jižní a střední Asie, a které vykonávají jednoduché manuální a dělnické profese, o které není zájem na místním pracovním trhu. Přes jistou poptávku po osobách v těchto profesích se jejich vysoký počet stává problémem, neboť mnoho z nich zůstává v KR a pracuje bez řádných vízových náležitostí. Korejská vláda se proto snaží jejich počet omezit a redukovat.

Při zaměstnávání místních sil je nutno počítat s vysokou cenou pracovní síly i silnými prvky odborářského hnutí, limitovanou flexibilitou (zejména při zvládání mimořádných situací), neochotou nést zodpovědnost nebo plnit úkoly, které místní síly považují za podřadné atd. Korejci také často špatně přijímají nadřízené z jiných zemí (zejména Japonce, ale i ze západního světa). 

Místní zákony jsou spíše na straně zaměstnanců a je třeba počítat např. s povinností zaměstnavatele hradit 13. plat ve výši 100 % základního platu a při ukončení pracovního poměru hradit odchodné, které činí přibližně cca 1 měsíční plat za každý odpracovaný rok).

Minimální hodinová mzda na rok 2014 byla stanovena na 5210 wonů (KRW). V roce 2015 došlo k navýšení minimální hodinové mzdy, která činí 5 580 wonů (KRW).

Zdroj: KOIMA, ICC Korea

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Korejská republika je členem WTO a OECD a řídí se příslušnými předpisy, závazky a ujednáními těchto organizací. Dovoz většiny položek je liberalizován. Celní zatížení je u některých druhů zboží nadále vysoké, v rámci WTO však Korejská celní správa výši cel postupně snižuje. U dovozu je třeba věnovat zvýšenou pozornost předpisům a nařízením upravujícím dovoz nejen komodity, ale též konkrétní jednotlivé položky. Např. u dovozu sýrů je nutné žádat o dovoz konkrétního druhu sýra, nikoliv sýrů obecně. Především u potravin jsou schvalovací procesy pro udělení povolení k dovozu časově velmi náročné, v některých případech (např. maso, masné výrobky) se proces skládá z několika kroků a může trvat řadu měsíců. Potravinářské výrobky podléhají testům, které v případě zboží nižší hodnoty a jednorázového dovozu, mohou být finančně velmi náročné.

Dovozní dokumenty a celní systém jsou obdobné jako v ostatních vyspělých zemích světa. Celní formuláře (např. dovozní deklarace), stejně jako všechny relevantní podmínky při dovozu včetně informace o celním systému i celních tarifech pro jednotlivé druhy zboží lze vyplnit přímo na webových stránkách Korejské celní správy (Korea Customs Service). Tyto stránky jsou rovněž v anglickém jazyce.

Mezi základní dokumenty potřebné při dovozu do Korejské republiky patří:

  • obchodní faktura;
  • nákladní nebo letecký nákladní list;
  • seznam dovážených položek;
  • osvědčení o původu;
  • názvy všech složek, které jsou ve výrobku obsaženy včetně procentuálního složení;
  • popis výrobního postupu při výrobě produktu;
  • osvědčení o datu výroby;
  • popis balicích materiálů (není vyžadováno pro láhve, plechovky a papírové obaly);
  • rostlinolékařské osvědčení (pro maso, ovoce, ořechy, zelenina, rostliny, obilí aj.);
  • další příslušné certifikáty dle druhu a specifikace výrobku a jeho obsahu (např. "non-biotech“ certifikát pro kukuřici a výrobky z ní, pro sójové boby, brambory aj.).

V oddíle “Information Plaza“ lze zadáním HS kódu zjistit potřebné informace o dovozní položce. Další možností je využití služeb a informační linky Celní správy Korejské republiky:

Korea Customs Service
Building 1, Government Complex-Daejeon,
189, Cheongsa-ro, Seo-gu, Daejeon, Korea
Informační linka (Customs Customer Service Center): Tel.: 1577 - 8577

Podmínky dovozu jsou podrobně popsány v anglickém jazyce na následujících webových stránkách: www.customs.go.kr

Významnou roli v oblasti dovozu hraje v Korejské republice Asociace dovozců KOIMA, na jejichž webových stránkách je v anglickém jazyce řada důležitých informací a kontaktů: www.import.or.kr.

Kontrola vývozu se vztahuje především na vojenský materiál a techniku a položky dvojího použití, kde Korejská republika striktně uplatňuje omezení stanovená mezinárodními kontrolními režimy. Vysoká citlivost vývozu vojenského materiálu je v případě Korejské republiky dána i vojensko-politickou situací na Korejském poloostrově a vztahy se Severní Koreou. Při vývozu podléhají schválení rovněž předměty kulturní hodnoty a kulturního dědictví (starožitnosti apod.). Schvalovacím orgánem je "Seoul Metropolitan Government, Art & Antique Assessment Office". Sídlo úřadu je v Soulu.

Podmínky vývozu jsou podrobně posány v anglickém jazyce na následujících webových stránkách: www.customs.go.kr

Zdroj: Celní správa Korejské republiky

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Podmínky pro zřízení zastoupení firmy v Korejské republice jsou obdobné jako v ostatních členských zemích OECD. Existuje několik způsobů pro zahájení podnikání v Korejské republice:

Korporace

Zahraniční subjekt může v Korejské republice založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným. Založení společnosti podléhá zákonu o zahraničních investicích (Foreign Investment Promotion Act). Pokud je registrován v souladu s postupy stanovenými zákonem, je uznáván jako korejský podnik a podléhá korejským zákonům. Pro tento typ společností je požadováno minimální základní jmění společnosti odpovídající hodnotě cca 100 000 USD. Pro založení společnosti je třeba podat ministerstvu financí (Ministry of Strategy and Finance) oznámení o zahraniční investici, otevřít účet u devizové banky, převést na tento účet základní kapitál a zaregistrovat firmu u soudu a u obchodního rejstříku.

Pobočka

Zahraniční společnost může v Korejské republice založit svoji pobočku, která zde bude provozovat svoji činnost. Na tento typ podnikání se rovněž vztahuje zákon o zahraničních investicích (Foreign Investment Promotion Act). Rovněž tento druh podniku je považován za místní firmu. K jeho založení je třeba otevřít účet u devizové banky, pronajmout kancelář, obchod apod. (sídlo firmy) a firmu zaregistrovat u soudu a na daňovém úřadě.

Styčná kancelář

Zahraniční společnost může vytvořit podpůrnou kancelář, tzv. “Liasion Office“. Tato může provádět pouze neobchodní aktivity, jako je například průzkum trhu, R&D, řízení kvality, reklamy, propagace, sběr informací atd. Způsob registrace je obdobný jako u pobočky, nicméně není třeba registrace u soudu.

Podrobné podmínky pro zřízení pro zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku jsou uvedeny na následujících webových stránkách: www.investkorea.org.

Zdroj: Invest in Korea

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V Korejské republice vychází několik deníků v angličtině, jejich domácí čtenářská obec je však velmi omezená; jde o tituly The Korea Herald, The Korea Times a Joong-Ang Daily. Větší smysl má proto inzerce v hlavních korejských novinách Joong Ang Ilbo, Chosun Ilbo a pro obchodní sféru též v Maeil Business Newspaper. Odkazy na všechny korejské deníky umístěné na internetových stránkách lze nalézt na rozcestníku www.onlinenewspapers.com.

K propagaci zboží lze využít Asociaci korejských dovozců, která má pro tento účel samostatný bulletin a internetovou stránku www.koima.or.kr. Čeští exportéři mohou také propagovat a nabízet své zboží prostřednictvím již zmíněné webové stránky www.import.or.kr.

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Korejské veletržní organizace jsou sdruženy do Korea Exhibition Organizers Association. Seznam všech členů, resp. organizátorů, veletržních areálů s kontaktní internetovou adresou lze získat na internetové stránce http://www.keoa.org/english/. Na uvedené internetové adrese je též kompletní přehled všech veletržních a výstavnických akcí. Další přehled veletržních akcí konaných v Korejské republice je na webové stránce http://10times.com/korea.

Nejvýznamnějším veletržním komplexem v Korejské republice je COEX, který se nachází v hlavním městě Soulu. Přehled všech veletrhů, které se zde konají, lze nalézt na internetové stránce http://www.coex.co.kr/eng. Dalším významným výstavištěm v Soulu je KINTEX - http://www.kintex.com/client/_eng/. Nejvýznamnější výstaviště mimo hlavní město je BEXCO - http://www.bexco.co.kr/kor/Main.do ve městě Busan, které leží na jihu Korejské republiky. Veletržní akce pořádané v ostatních městech je možno, co do velikosti, přirovnat k regionálním veletrhům v ČR.

Z hlediska perspektivy uplatnění českých firem na korejském trhu patří mezi nejvýznamnější níže uvedené veletrhy:

  • Preview in DAEGU – textilní veletrh - http://www.previewin.com/;
  • Seoul Food – potraviny, výrobní zařízení na jejich výrobu, vybavení restaurací a potravinových provozů - www.seoulfood.or.kr;
  • Korea International Medical & Hospital Equipment Show  - zdraví a zdravotnické vybavení, léčebné pomůcky moderní léčebné metody apod. - http://www.kimes.kr/eng/;
  • Seoul International Manufacturing Technology Show – výroba, moderní průmyslové technologie - http://www.simtos.org/Intro.do;
  • Seoul Gift Show – dárkové předměty - http://www.seoulgiftshow.com/;
  • Korea Electronics Show – elektronika - http://www.kes.org/;
  • KOTFA - Korea World Travel Fair – cestovní ruch - veletržní akce se koná zpravidla v červnu na výstavišti COEX v Soulu - http://en.kotfa.net/;
  • HanaTour International Travel Show - cestovní ruch - veletržní akce se koná zpravidla v červnu na výstavišti KINTEX v Soulu, organizátorem je největší cestovní korejská kancelář HANA TOUR.

Zdroj: KOIMA, Korea Exhibition Organizers Association, CzechTourism Korea

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Porušování práva duševního vlastnictví je v Korejské republice velkým problémem. Nebývalá škála a různorodost padělků a pirátství znásobují obchodní ztráty ve styku s KR a stávají se závažnou překážkou pro společnosti, které plánují vstoupit na korejský trh nebo již zde mají navázány obchodní aktivity, či hodlají do tohoto teritoria investovat.

Korejská republika byla v lednu 2004 zařazena Úřadem pro obchodního představitele USA (USTR) na seznam Priority 301 Watch List, zahrnující země, které připouštějí porušování amerických práv k duševnímu vlastnictví, které nezaručují jejich adekvátní ochranu a nedosahují v této oblasti žádného pokroku. Účelem vydání tohoto seznamu je vyslání signálu pro zahraniční investory o image dané země. (Česká republika není již od roku 2001 na tomto seznamu zařazena).

Nicméně korejská vláda se snaží legislativně zajišťovat právo duševního vlastnictví. (Přehled zákonů, organizací a členství KR v mezinárodních dohodách o právu k duševnímu vlastnictví je uvedeno níže). Vydávané zákony jsou jedny z nejpřísnějších zákonů v rámci členských zemí OECD. Bohužel však zavádění těchto zákonů v praxi je nedostačující a důsledkem je stále se zvyšující počet padělků a pirátských kopií otevřeně prodávaných na korejských tržištích. Ti, kteří v KR porušují právo duševního vlastnictví a jsou usvědčeni, se přesto těší obrovským ziskům, neboť riziko postihu je nízké a finanční pokuta malá.

Jednou z akcí na podporu ochrany práva duševního vlastnictví bylo uspořádání výstavy padělků v srpnu roku 2005, která byla otevřena pro širokou veřejnost, a kde si občané mohli prohlédnout originály výrobků spolu s jejich padělky a naučit se jak je rozeznávat. Tato událost měla velkou publicitu v korejských médiích.

Stejně jako je uvedeno v předchozích kapitolách, tak i zde by výraznou měrou mělo pomoci uzavření Dohody o volném obchodu (FTA), která  obsahuje trestněprávní ustanovení při porušení práv duševního vlastnictví.

V Korejské republice jsou platné následující zákony týkající se práva duševního vlastnictví:

  • Zákon o obchodních značkách z roku 1949
  • Patentový zákon z roku 1961
  • Zákon o průmyslovém vzoru z roku 1961

Korejské organizace zabývající se oblastí duševního vlastnictví:

  • Kancelář KIPO (Korean Industrial Property Office) je jednou z externích kanceláří Ministerstva znalostní ekonomiky  (MKE), zabývající se duševním vlastnictvím.
  • Součástí této kanceláře je Mezinárodní vzdělávací institut pro ochranu práva duševního vlastnictví (IIPT), který ve spolupráci s WIPO (World Intellectual Property Office) školí v oblasti práv duševního vlastnictví jak korejské pracovníky, tak i pracovníky z rozvojových zemí z celé oblasti Asie a Pacifiku.

Mezinárodní dohody:

  • Korejská republika přijala Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví – TRIPS administrativně spravovanou WTO.
  • V roce 1979 se Korea stala členem WIPO.
  • V roce 1980 přijala Pařížskou úmluvu, která zakládá koncepci úpravy mezinárodních vztahů v oblasti práv k duševnímu vlastnictví.
  • V roce 1984 KR přijala Úmluvu o udělování evropských patentů (tzv. Evropská patentová úmluva).
  • V roce 1988 se organizace KIPO stala součástí Budapešťské smlouvy o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení z roku 1977.

Zdroj: MZV Korejské republiky

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Korejská republika dne 1. ledna 1997 přistoupila k WTO GPA (Government Procurement Agreement). Od této doby se otevřela možnost pro všechny zahraniční dodavatele, kteří jsou rovněž signatáři GPA, účastnit se  tendrů na vládní zakázky vyhlašovaných v KR. Trh veřejných zakázek se rovná svým objemem přibližně 10 % HDP, což představuje zhruba 100 miliard USD. Z tohoto objemu připadá na zahraniční tendry jen 2 %. Korejská vláda již na počátku založila vládní agenturu Public Procurement Service (PPS), ve které je centralizována veškerá činnost spojená s veřejnými zakázkami, a která má v tomto smyslu na starosti všechny etapy od zadávání tendrů, shromažďování nabídek a jejich vyhodnocování, až po vyhlášení vítěze. Jediným subjektem, který kromě PPS může vyhlašovat tendry na veřejné zakázky, jsou ve výjimečných případech (pokud hodnota zakázky je méně než 0,1 mil. USD resp. v případě stavebních prací 0,3 mil. USD) regionální správy. Nicméně i ty používají k vyhlašování systém používaný PPS.

PPS je provozován jako „single window electronic system“. V praxi to znamená, že pod jednou internetovou adresou lze vyhledat veškeré informace od vyhlášení tendru, návodu jak je možno se do tendru přihlásit až po informace o platebních podmínkách. Veškeré informace jsou  dispozici na následujících internetových stránkách: www.koneps.go.krwww.pps.go.kr,  www.g2b.go.kr.

Nevýhodou je, že tendrů na vládní zakázky se může zahraniční společnost zúčastnit pouze prostřednictvím místního zástupce. Veškerá dokumentace k tendrům je k dispozici pouze v korejštině. Bez zástupce se mohou zahraniční společnosti účastnit pouze tendrů vyhlášených pro zahraniční společnosti (zmíněné 2 %), avšak dokumentace je opět jen v korejštině.

Příležitosti pro evropské zájemce o účast v tendrech na veřejné zakázky:

  • subdodavatelé pro vítěznou korejskou společnost;
  • sektor dopravy;
  • zdravotní zařízení;
  • analýzy a měřící technika;
  • management výstavby (velké investiční akce jako např. letiště apod.).

Zdroj: ICC Korea, KITA, KOIMA

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Korean Commercial Arbitration Board neboli Korejský obchodní arbitrážní tribunál (KCAB) byl založen v roce 1996 a je hlavním oficiálním arbitrážním orgánem v Korejské republice. Hlavním sídlem KCAB je Soul, ale jeho pobočka je také v druhém největším korejském městě Busan. KCAB usiluje o řešení sporů jednáním; pokud není jednání úspěšné, přijímá rozhodnutí formou rozhodčích nálezů, které jsou konečné a není proti nim odvolání. KCAB rozhoduje na základě korejského zákona o arbitráži a v souladu s pravidly pro obchodní arbitráž. KCAB doporučuje všem obchodníkům, aby při uzavírání kontraktů do nich začleňovali standardní arbitrážní doložku, zakotvující jeho příslušnost k řešení sporů. Pro české obchodníky je na pováženou takovouto doložku do kontraktů začleňovat, neboť KCAB soudí na základě jim neznámého korejského práva a na české straně dosud neexistují precedenty dokazující jeho naprostou nestrannost. Kontakt na konzultanty KCAB lze najít na výše uvedené internetové stránce KCAB.

Na pomoc zahraničním investorům při řešení jejich problémů spojených s investováním v Jižní Koreji byl v rámci organizace KOTRA (Korea Trade – Investment Promotion Agency) v roce 1999 vytvořen Úřad investičního ombudsmana, kde působí 30 expertů z oblasti daní, financí, práva, výstavby, pracovních vztahů a celnictví.

Korejská republika je smluvní stranou Úmluvy OSN o uznávání a výkonu rozhodčích nálezů.

Zdroj: ICC Korea, KITA, KOIMA

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

V jednání s korejskými partnery je vhodné mít na zřeteli kulturní odlišnosti, které jsou obdobné v celé východní Asii. Například je obvyklé podávat a přijímat předměty (včetně vizitek) oběma rukama, není slušné hlasitě smrkat, zejména při jídle. Jednání jsou mnohdy zdlouhavá, složitá, korejský partner je může přerušit a odmlčet se, což však ještě nemusí být známkou nezájmu. Uzavřené dohody jsou vesměs plněny. Velká pozornost je věnována volbě dárků pro obchodní partnery, většinou jde o pečlivě zabalené předměty pro praktické použití.

Ještě před samotným začátkem cesty je třeba věnovat pozornost výběru oblečení. Korejci si velmi zakládají na svém vzhledu. Pečlivě upravený vzhled včetně naleštěných bot je jednou ze základních podmínek úspěšného podnikatele v Korejské republice. Vždy je dobré pamatovat na to, že v Korejské republice se vyměňují velmi často vizitky. I vizitka by měla mít reprezentativní vzhled. Důležitá je především pozice uvedená na vizitce.  Snaha uvádět na vizitce co nejvyšší postavení má však v praxi za následek, že v Korejské republice je až příliš mnoho prezidentů a ředitelů společností a firem. Je dobré být připraven na otázky týkající se věku. Korejský partner se jimi pokouší získat informace, na jejichž základě vymezí vzájemný postoj mezi jednajícími osobami. Obecně platí, že čím vyšší funkci pracovník zastává a čím jste starší ve srovnání s korejským partnerem, tím vyšší respekt si získá.

Nemalým problémem, se kterým se zahraniční obchodníci v Korejské republice často setkávají, je nízká úroveň znalosti anglického jazyka. Znalost angličtiny není u korejských manažerů vždy samozřejmostí. Proto je třeba předem si ověřit, jaký bude jednací jazyk a případně si zajistit tlumočníka. Je důležité, aby účastníci jednání byli dochvilní a velmi zdvořilí. Vyplatí se předat obchodnímu partnerovi katalog, nebo alespoň stručnou informaci o firmě v korejštině. Obchodní zástupci by měli počítat s tím, že první jednání bude spíše informativní. Je též vhodné na schůzku vyslat raději seniorního pracovníka, jehož pozice odpovídá postavení partnera, se kterým bude česká firma jednat. V Koreji je běžné, že na závěr jednání si obchodní partneři vymění drobnou pozornost. Proto je užitečné si připravit malý dárek. Při využití služeb tlumočníka je třeba se připravit na nepoměr mezi délkou sdělení a překladem. Citlivým bodem jednání může být přímé vyjádření nesouhlasu s tvrzením obchodního partnera. V Koreji se ctí obecně platné pravidlo, že kritika na veřejnosti je nepřijatelná a mladší nikdy nesmí vyjádřit nesouhlas se starším.

Při jednáních se nedoporučuje užívat sarkasmy. Korejci nechápou „český černý humor“ a mohli by se cítit uraženi. Rovněž se nedoporučuje říkat obchodnímu partnerovi, že vypadá mladě. V Koreji obecně platí, že "čím jste starší, tím jste váženější".

Při jednáních se nedoporučuje upozorňovat na chyby učiněné korejským partnerem. Korejci všeobecně velmi těžce nesou jakékoliv selhání a považují ho za osobní prohru (a proto také svou chybu nepřiznají).

Výraznou zvláštností fungování obchodní společnosti v Koreji obecně je využívání kontaktů, které se vytvořily během studia na vysoké škole. Proniknout do této sítě je pro cizince v krátké době téměř nemožné. Zahraniční firmy zaměstnávající místní pracovní sílu musí rovněž počítat s tím, že v Koreji je velmi odlišný způsob řízení společnosti, který vyplývá z kulturních rozdílů (např. služebně nejstarší má nejvyšší plat bez ohledu na výkonnost).

Vzhledem k častým dopravním zácpám nemusí být příjemné používat k cestování najatý osobní automobil, mnohé ukazatele směru mimo hlavní dopravní tahy jsou pouze v korejštině. Ve městech je na kratší vzdálenosti výhodné využívat cenově přijatelné taxi s korektními řidiči, vozy taxislužby černé barvy jsou dražší než vozy stříbrné a bílé. Na delší vzdálenosti po Soulu je výhodné používat rozsáhlý systém metra. V meziměstském dálkovém provozu (např. Soul – Daejeon – Daegu – Busan, Soul – Ulsan či Soul – Gwangju – Mokpo) je časově výhodné používat rychlovlaky KTX.

Státní svátky

  • 1.+2. ledna - Solární nový rok
  • leden/únor - Lunární nový rok – 3 dny
  • 1. března - Den nezávislosti
  • duben/květen - Narození Buddhy
  • 5. května - Den dětí
  • 6. června - Den padlých za svobodu
  • 17. července - Den ústavy
  • 15. srpna - Den osvobození
  • září/říjen - Čusok (Den díkůvzdání) – 3 dny
  • 3. října - Den vzniku národa
  • 25. prosince - Vánoce

Pracovní a prodejní doba

Státní instituce mají pracovní dobu od 9:00 do 18:00 hodin, s přísně dodržovanou polední přestávkou 12:00–13:00. Sobota je dnem pracovního volna jen pro zaměstnance větších firem (nad 300 pracovníků). Obchody mají často otevřeno mnohem déle (cca do 21:00), velké obchodní domy nemají zavírací den. Banky jsou otevřené od 9:30 do 16:30 hod., v sobotu do 13:30.

Zdroj: ICC Korea, KOTRA

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Při příletu do Korejské republiky je nutno předložit cestovní pas platný po dobu předpokládaného pobytu a předem vyplněnou příletovou kartu (obdrží cestující v letadle). Obdobná procedura platí i při cestování do Korejské republiky po moři.

Mezi Českou republikou a Korejskou republikou existuje smlouva o bezvízovém styku pro všechny druhy pasů, na jejímž základě mohou občané obou zemí pobývat v druhé zemi bez víza po dobu do 90 dnů, kromě cest za účelem výdělečné činnosti. V případě krátkodobého pobytu není potřeba prokazovat dostatečné množství finančních prostředků na pobyt v Korejské republice.

Občané České republiky, kteří chtějí v Korejské republice pobývat déle než 90 dnů, nebo hodlají vykonávat výdělečnou činnost, musí při žádosti o vízum na velvyslanectví Korejské republiky v Praze předložit mj. vyjádření příslušného korejského orgánu stvrzující nezbytnost zaměstnání cizince v Korejské republice. V případě pobytu nad 90 dnů je třeba se v Korejské republice zaregistrovat na imigračním úřadu dle místa pobytu.

Osoba starší 20 let může bezcelně dovézt do Korejské republiky následující komodity: 200 ks cigaret, 50 ks doutníků, 250 g dýmkového tabáku, 1 litr alkoholických nápojů, 2 oz (unce) parfému, dárkové předměty do hodnoty 600 USD.

Zakázané dovozní položky: narkotika, ovoce, semena rostlin a rostliny a tištěné materiály, filmy, nahrávky apod., které mohou být považovány za podvratné (zvláště severokorejského původu), obscénní nebo škodlivé národní bezpečnosti a veřejným zájmům. Zakázáno je také dovážet čerstvé maso a masné výrobky. Střelné zbraně podléhají dovozní licenci.

Směna valut není povinná. Při směně může být požadováno předložení cestovního dokladu a telefonické spojení v KR. Přebytečnou místní měnu lze při odletu směnit zpět na valutu (USD, EUR) na letišti. Dováženou či vyváženou měnu nad hodnotu USD 10 000 je nutno deklarovat.

Pozn.: Korea patří z pohledu turistického incomingu do Čech mezi strategické trhy s velkým meziročním nárůstem 15-25 %. Korejští turisté mohou v letní turistické sezóně využít osm přímých letů ze Soulu do Prahy a zpět (4 x Koreanair, 4 x ČSA). V roce 2015 evidoval ČSÚ celkem 257 000 korejských turistů, kteří cestovali do České republiky. Korejský trh je poměrně centralizovaný, působí na něm pět nejvýznamnějších tour operátorů (Hana Tour, Mode Tour, Hanjin Travel, Lotte Tour a Interpark Tour). Kromě toho je na trhu ještě několik tisíc menších cestovních kanceláří a agentur.

Zdroj: Celní správa Korejské republiky, CzechTourism Korea

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Korejská vízová politika je komplexní a postoj Korejské republiky v této oblasti je v závislosti na národnosti žadatele o vízum individuální. Jižní Korea přijímá převážně vysoce specializované a kvalifikované pracovníky. Nízko kvalifikovanou pracovní sílu přijímá Korejská republika především z okolních chudších států, přičemž vízum platí pouze pro dané zaměstnání.

Typ požadovaného víza pro českého občana záleží na druhu pobytu či zaměstnání. Nejčastějšími typy víz pro dlouhodobá zaměstnání: 

  • Vízum pro vysoce kvalifikované pracovníky
  • Vízum pro profesory a učitele na vysokých školách
  • Vízum pro zvláštní povolání

Další možností jsou tzv. pracovní prázdniny pro občany ČR mezi 18 a 30 lety. Toto pracovní povolení je časově omezené na max. 1 rok.

Pokud dostane český občan pracovní nabídku v Korejské republice, zaměstnavatel musí nejdříve požádat a obdržet povolení, aby mohl nového pracovníka zaměstnat. Tato procedura trvá cca 2 týdny. Žadatel o práci musí následně s tímto povolením navštívit Velvyslanectví Korejské republiky v Praze a po vyplnění příslušných formulářů může požádat o příslušné vízum. Tento postup neplatí u tzv. pracovních prázdnin. Zde stačí pouze požádat Velvyslanectví Korejské republiky v Praze o vízum. Pracovní prázdniny se neváží na konkrétní zaměstnání.

Po příjezdu do Korejské republiky musí český občan, který hodlá v zemi pobýt déle než 90 dnů, požádat o tzv. "Alien registration card", což je druh identifikační karty občana. Tento průkaz vystavuje imigrační oddělení. Každá oblast v Korejské republice má své imigrační oddělení, v samotném Soulu jsou tato oddělení dvě. Vystavení průkazu (karty) předchází vyplnění žádosti a úhrada poplatku 30.000 KRW. Případné další dokumenty záleží na typu víza.

Pokud je pracovní poměr z jakýchkoliv důvodů zrušen, musí pracovník tuto změnu nahlásit na imigračním oddělení do 15 dnů a do 30 dnů začít pracovat u jiného zaměstnavatele. Pokud se tak nestane, musí zemi opustit a v případě opětovného zájmu o zaměstnání podstoupit stejný proces o získání pracovního povolení (žádost na Velvyslanectví Korejské republiky v Praze). V případě tzv. pracovních prázdnin nemusí pracovník opustit zemi do 30 dnů, ale může pokračovat v hledání nového zaměstnání.

Zdroj: Celní správa Korejské republiky, MZV Korejskérepubliky, Velvyslanectví Korejské republiky v Praze

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Lékařská péče ve velkých městech je na dobré úrovni. Cizinec si však veškeré náklady na léčbu hradí sám, poplatky jsou relativně vysoké. Doporučujeme proto před cestou do Koreje uzavřít cestovní pojištění. Řada místních lékařů studovala v USA a hovoří anglicky. Dorozumění s lékařským personálem v menších zdravotnických zařízeních je však obtížné. V Soulu jsou na vysoké odborné a přiměřené jazykové úrovni zvláště následující kliniky:

  • Yonsei Severance Hospital, tel.: 02-22285800, 010-9948-0983 (pohotovost)
  • Asan Medical Center, tel.: 02-30105001
  • Samsung Medical Center, tel.: 02-3410-0200, pohotovost 02-3410-2060
  • Seoul National University Hospital, tel.: 02-2072-2890, 011-950-2890, nepřetržitá pohotovost tel.: 02-20722473-7
  • Samsung Cheil Hospital, tel.: 02-20007208, 02-20007143
  • Seoul Global Center provozuje telefonickou poradenskou službu pro cizince – Medical Referral Service. Zdravotnicky vyškolený personál poskytuje rady v angličtině o zdravotnických zařízeních a službách v KR (8:00–20:00, mimo tuto dobu pouze neodkladné případy). Tel.: 010-4769-8212, 010-8750-8212, e-mail: medicalreferral@seoul.go.kr

Zdroj: The National Health Insurance Corporation

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: