Kosovo: Vztahy země s EU

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Zahraničněpolitická orientace Kosova je určována jeho choulostivou mezinárodněpolitickou situací, která je různými státy světa a různými mezinárodními organizacemi interpretována odlišně. Vzhledem k tomu, že Kosovo prozatím neuznává řada členů OSN, je klíčovou úlohou kosovské zahraniční politiky získat další uznání ve světě. Čtyři z pěti členských zemí EU, které rovněž neuznávají Kosovo jsou zároveň i členy NATO (Řecko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko + Kypr), a tak hlavní snaha Kosova ve vztahu k EU je mj. zajistit si uznání ze strany těchto zemí. Kosovo usiluje rovněž o vízovou liberalizaci a o členství v mezinárodních organizacích.  

Klíčovým zahraničním partnerem a do jisté míry protektorem Kosova jsou Spojené státy americké. Ve vývoji mezinárodní pozice Kosova hraje klíčovou roli tzv. Kvinta, což jsou země Kontaktní skupiny s výjimkou Ruska, čili USA, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. Vzhledem k nejednotnosti EU, NATO a OSN v otázce statusu Kosova hrají tyto státy roli větší než kdekoliv jinde.

3.1. Zastoupení EU v zemi

European Union Office in Kosovo / European Union Special Representative in Kosovo
Kosovo Street 1 (P.O. Box 331),  Priština
Tel.: +381 38 51 31 200
Fax: +381 38 51 31 305
E-mail : delegation-kosovo@eeas.europa.eu,
Web: http://eeas.europa.eu/delegations/kosovo

Úřední doba: Pondělí - Čtvrtek: 8:30 – 13:00 a 14:00 – 17:30, Pátek: 8:30 – 14:00

EU Office hraje klíčovou roli v realizaci evropské agendy v Kosovu s cílem podpořit přiblížování země k Evropské unii. Jako nedílná součást Evropské služby pro vnější činnost a zastoupení Evropské komise v Prištině, úřad zajišťuje trvalý politický a technický dialog s institucemi v Bruselu. Zvláštní zástupce EU poskytuje poradenství a podporu vládě Kosova v politickém procesu; poskytuje celkovou koordinaci pro přítomností EU v Kosovu; a přispívá k rozvoji a upevňování dodržování lidských práv a základních svobod v Kosovu. V říjnu 2015 byla podepsána Stabilizační a asociační dohoda s EU, která rovněž přispějě k dalšími sbližování Kosova s EU. SAA s Kosovskou Republikou byla vyjednávána od října 2013 do května 2014, podepsána byla 27.10.2015 ve Štrasburku, ratifikována Parlamentem Kosova byla 2.11.2015 a v platnost vstoupila 1.4.2016.

Mise Evropské unie na podporu práva v Kosovu (EULEX) je největší civilní mise EU. Hlavním cílem mise je pomáhat kosovským orgánům v oblasti právního státu, konkrétně v policejní práci a v soudnictví. Současný mandát mise končí v červnu 2016, jedná se o jejím pokračování, pravděpodobně s redukovaným počtem osob a kompetencí.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Zahraniční obchod se zeměmi EU a CEFTA tvoří podstatnou část celkového obratu. Zahraniční obchod Kosova se zeměmi EU tvořil za prvních 9 měsíců roku 2015 celkem 42 % na dovozu a 35,8 % na vývozu, zatímco podíl CEFTA byl 30 % na dovozu a 35,6 % u vývozu zboží.

Teritoriálně za prvních 9 měsíců 2015 představoval největší podíl na dovozu zboží do Kosova import zboží ze Srbska (16,6 %), Německa (9,7 %), Itálie (9,0 %), Turecka (8,8 %), Číny (8,2 %), a Makedonie (5,8 %). Hlavními vývozními destinacemi pro kosovský export bylo Srbsko (14,7 %), Indie (14,4 %), Albánie (13,2 %), Makedonie (10,8 %) a Belgie (10,1 %) a Itálie (8,6 %).

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Finanční pomoc EU Kosovu podporuje jeho ambiciózní reformní program. Mnoho projektů napříč širokou škálou odvětví, regionů a měst v Kosovu jsou v současné době financovány a řízeny EU Office v Prištině. Pomoc EU se zaměřuje na plnění politických kritérií EU, včetně posílení právního státu a podpory reformy veřejné správy, etnických komunit, kultury, médií, mládeže a sportu. Finanční prostředky EU na projekty v Kosovu jsou poskytovány ve formě grantů a smluv v rámci programu IPA. Pro roky 2014 - 2020 je v tomto programu alokováno celkem 645,5 mil. EUR. Výběr subjektů k realizace projektů se děje pomocí výběrových řízení ve veřejných tendrech. (http://eeas.europa.eu)

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) - Rada guvernérů EBRD schválila členství Kosova v listopadu 2012 (po dlouhých jednáních se podařilo získat podporu dostatečného množstv í členských zemí). Oficiálně se Kosovo stalo členskou zemí EBRD 17. prosince 2012.   Členstvím získalo Kosovodůležitý zdroj financování rozvoje ekonomiky, přičemž EBRD se chce soustředit především na podporu privatizace a rozvoje soukromého sektoru, konkurenceschopnosti, rozvoje dopravní infrastruktury,energetického a těžebního sektoru.

EBRD poskytla Kosovu v roce 2015 úvěr ve výši 39,9 mil. EUR k financování modernizace železniční infrastruktury. Cílem je prohloubit regionální integraci země a posílit hospodářský rozvoj Kosova. Tento úvěr EBRD bude jednou z větších investic do sektoru dopravy v Kosovu. Projekt počítá s modernizací stávající železniční sítě mezi Kosovem a Evropskou železniční sítí přes koridory v Makedonii na jihu země a obnovení železničního spojení na hranici se Srbskem na severu (Route 10, trasa Hani i Elezit – Leshak). K dalším projektům financovaným EBRD je možné zařadit investice do městské dopravy v Prištině, do obnovy některých silničních úseků, dokončení části dálnice z Besia do Merdare a do stavby dálnice z Lipjane do Gjilanu.

Mezinárodní měnový fond (IMF) a Světová banka (WB) - Kosovo je členem Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky od 29.června 2009. Členství Kosova ve WB významně přispívá k hospodářskému rozvoji země. Podpora WB je soustředěna na střednědobé projekty zaměřené na snížení chudoby prostřednictvím financování klíčových strukturálních a sektorových reforem, dále na projekty boje proti korupci a budování infrastruktury.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: