Kosovo: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Zahraniční obchod je stále výrazně deficitní, vnější nerovnováhu zesiluje také chronicky vysoká negativní bilance zahraničního obchodu, přičemž schodek mírně roste. Údaje zahraničního obchodu za rok 2015 vykazují opětovný nárůst deficitu obchodní bilance ve srovnání s rokem 2014, a to o 4,3 % v celkové výši 2.309,3 mil. EUR. Celkový vývoz v roce 2015 dosáhl 325,3 mil. EUR, zatímco dovoz 2,634,6 milionů. Export v roce 2015 pokrýval dovoz pouze z 12,3 %. Vývoz v roce 2015 meziročně vzrostl o 0,2 % na 325,3 mil. EUR (v roce 2014 o 10 %), zatímco dovoz vzrostl meziročně o 7,5 % na 2 634,87 mil. EUR.

 

Obdobný trend pokračoval i v roce 2016.

 

V průběhu roku 2014 došlo v reakci na povolební politickou krizi k výraznému snížení objemu veřejných, soukromých a zahraničních investic. Opatření vlády z roku 2015 k přilákání zahraničních investic se odrazila v téměř 100 % nárůstu zahraničních investic v roce 2015. Celková výše zahraničních investic za rok 2015 dosáhla 308,8 mil. EUR. Jedním z pozitivních aspektů posledních 3 let je rovněž zvyšování příjmu z remitencí od občanů Kosova žijících v zahraničí - 620,8 mil. EUR v roce 2013, 693,7 mil. EUR v roce 2014 a 752,4 mil. EUR v roce 2015.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Kumulativní obchodní deficit Kosova se ustálil na meziročních 2,5-4,3 %. Poslední data zahraničního obchodu z dubna 2017 ukazují na mírné snížení obchodního deficitu o -3,1 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2016. Měsíční schodek dosáhl výše 220,6 mil. EUR ve srovnání se schodkem 227,6 mil. EUR v roce 2016. Export z dubna 2017 pokrýval pouze z 12,4 % dovoz.

V dovozu převládal import potravin, nápojů a tabákových výrobků, ropných produktů a železa. Ve vývozu dominovaly minerální produkty, výrobky ze železa, plastů a gumy, následovaly potraviny, nápoje a tabákové výrobky. Obdobná skladba a výše obchodního deficitu se prolíná celým rokem 2016.

Klíčové exportní položky tvořily z 32,3 % kovy a výrobky z nich, 13,7 % plasty, kaučuk a výrobky z nich, 11,6 % minerální produkty, 11,1 % potraviny, nápoje a tabák, 8,9 % rostlinné produkty, 3,0 % stroje, mechanická a elektrická zařízení a z 2,9 % textilní výrobky. K nejvýznamnějším dovozním položkám patřily  z 13,1 % potravin, nápojů a tabáku, 12,5 % minerální, ropné produkty, 10,9 % stroje, mechanická a elektrická zařízení, 9,9 % obecné kovy a výrobky z nich, 8,4 % výrobky chemického průmyslu, 7,3 % dopravní prostředky a ze 6,5 % plasty, kaučuk a výrobky.

 

Obchodní bilance (mil. EUR)

 

 

Export

Import

Bilance

Pokrytí export/import v %

2011

319,165

2 492,348

-2 173,183

12,8

2012

276,100

2 507,609

-2 231,509

11,0

2013

293,842

2 449,064

-2 155,211

12,0

2014

324,543

2 538,337

-2 213,794

12,8

2015

325,306

2 634,693

-2 309,561

12,3

Zdroj: KSA

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriálně – v roce 2015 největší podíl na dovozu zboží do Kosova představoval import zboží ze zemí EU (28) a zemí CEFTA. Hlavními vývozními destinacemi pro kosovský export byly rovněž země CEFTA a EU.

Teritoriálně činil vývoz do zemí EU-28 v říjnu 2016 celých 7,1 mil. EUR, tj. 26,6 % z celkového vývozu (pokles o 10,3 %). Hlavními partnery pro vývoz zboží v rámci EU-28 byly v říjnu 2016 Německo (5,9 %), Rakousko (4,6 %), Nizozemí (4,5 %) a Bulharsko (3,5 %). Dovoz do Kosova ze zemí EU-28 dosáhl 105,4 mil. EUR, tj. 43,7 % na celkovém dovozu (nárůst o 2,2 %). Hlavní dovozy byly realizovány z Německa (12,0 %), Itálie (7,2 %), Řecka (4,2 %) a Polska (3,0 %).

V říjnu 2016 činil vývoz do států CEFTA 15,2 mil. EUR, tj. 56,3 % z celkového vývozu (nárůst o 26,1 %). Hlavními partnery pro export zboží byly Srbsko (22,0 %), Makedonie (13,4 %), Albánie (12,9 %), a Černá Hora (5,4 %). Dovozy ze zemí, CEFTA činily 67,8 mil. EUR, tj. 28,1 % z celkového dovozu (pokles o 1,1 %). Mezi zeměmi s nejvyšším objemem dovozu byly Srbsko (14,2 %), Makedonie (6,0 %), Albánie (4,3 %) a Bosna a Hercegovina (3,0 %).

Vývoz do ostatních zemí činil v říjnu 2016 celkem 4,6 mil. EUR, tj. 17,1 % z celkového vývozu. Hlavními partnery pro export byly Švýcarsko (5,7 %) a Čína (3,9 %). Zatímco dovoz Kosova z jiných zemí činil 68,0 mil. EUR, tj. 28,2 % z celkového dovozu. Nejvyšší podíl na dovozu dosáhla Čína (9,5 %) a Turecko (9,2 %).

 

Export z Kosova dle regionů (mil. EUR)

 

Celkem

EFTA

EU (28)

CEFTA

Ost. Evropa

Asie

2012

276,1

15,2

109,8

100,3

11,4

26,2

2013

293,9

7,2 

118,4

104,5

7,5

30,2

2014

324,6

 10,1

98,1

127,1

10,4

70,1

2015

325,3

11,7 

106,1

123,8

9,2

49,3

2016 (I-III)

71,9

3,3

17,9

24,1

2,4

5,5

 Zdroj: KSA

Export z Kosova dle zemí EU (mil. EUR)

  

Vybrané země EU

AT

BE

FR

DE

EL

IT

NL

UK

CZ

SI

BG

HR

2011

5,7

5,1

1,2

24,1

0,2

83,9

2,9

1,3

0,2

6,0

0,9

2,8

2012

4,4

0,5

1,9

15,0

0,3

71,4

1,4

2,2

0,4

1,4

1,8

2,4

2013

6,3

0,8

1,5

11,0

0,8

74,4

2,4

2,1

0,5

1,4

1,0

2,6

2014

6,4

0,7

1,2

11,3

0,9

49,7

2,1

1,3

0,5

0,6

3,8

2,4

2015

12,3

24,3

5,6

11,7

1,0

19,6

8,4

0,8

0,4

2,0

6,7

2,9

Zdroj: KSA  

Import do Kosova dle regionů (mil. EUR)

 

Celkem

EFTA

EU (28)

CEFTA

Ost. Evropa

Asie

2012

2 507,6

26,5 

1 050,2

772,7

209,3

186,3

2013

2 449,1

 22,1

1 083,2

676,3

212,9

204,4

2014

2 538,3

32,5 

1 080,0

720,4

248,5

225,7

2015

2 634,7

26,0 

1 112,9

769,4

259,7

258,4

2016 (I-III)

561,8

5,2

239,7

145,9

60,9

59,7

Zdroj: KSA  

 

Import do Kosova dle zemí EU (mil. EUR)

 

Vybrané země EU

AT

FR

DE

EL

IT

CZ

PL

HU

SK

SI

2011

38,7

34,8

293,4

103,2

159,4

19,3

33,0

35,0

5,7

71,6

2012

34,1

24,1

304,2

109,2

213,5

19,1

31,0

27,7

6,1

68,4

2013

36,9

26,8

252,6

145,5

228,5

16,6

36,6

28,2

7,5

61,3

2014

36,7

29,2

273,0

137,5

203,1

17,9

55,8

24,9

7,8

66,7

2015

43,7

22,6

291,0

110,3

226,5

18,8

79,2

24,4

6,7

58,6

Zdroj: KSA  

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V komoditní struktuře vývozu v roce 2015 představovaly největší položku tržní výrobky, výrobky z kovů (6). K dalším výraznějším exportním položkám patřil vývoz surových materiálů, nerostných surovin (3), potravin, a živých zvířat (0).

 

Komoditní struktura – Export z Kosova (tis. EUR)

  SITC

2011

2012

2013

2014

2015

0

Potraviny a živá zvířata

17.552

19.843

20.723

25.472

24.341

1

Nápoje, tabák

8.097

10.264

13.387

12.498

15.981

2

Surové mater., nepoživatelné, s výj. paliv

81.108

77.711

73.836

77.617

56.117

3

Minerální paliva, maziva a příb. materiály

16.229

13.359

22.562

17.094

21.010

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

45

59

45

19

41

5

Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

4.174

5.803

8.139

10.249

12.681

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

168.766

123.441

129.437

153.876

153.781

7

Stroje a dopravní prostředky

16.162

16.628

11.629

13.637

13.607

8

Průmyslové spotřební zboží

6.902

8.912

13.941

14.027

22.367

9

Komodity a předměty obchodu, j.n.

131

81

143

54

5.368

 

Celkem

319.165

276.100

293.842

324.543

325.294

 Zdroj: KSA  

 

V dovozu dominoval v roce 2015 import tržních výrobky (6), potravin a živých zvířat (0), strojů a dopravních prostředků (7) a minerálních paliv - ropných produktů (3).

 

Komoditní struktura – Import do Kosova (tis. EUR)

  SITC

2011

2012

2013

2014

2015

0

Potraviny a živá zvířata

413.054

420.982

429.618

460.039

480.112

1

Nápoje, tabák

114.472

116.808

119.203

123.344

117.060

2

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

86.309

83.751

63.688

65.265

67.321

3

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

452.498

457.935

412.309

400.123

337.415

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

19.292

23.468

22.737

 21.870

22.493

5

Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

256.657

 264.181

 277.471

284.059

313.331

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

488.804

 520.567

 520.610

 510.318

 557.258

7

Stroje a dopravní prostředky

422.316

 411.112

 385.376

 417.933

 466.853

8

Průmyslové spotřební zboží

226.544

 207.024

 216.185

 252.490

 269.997

9

Komodity a předměty obchodu, j.n.

12.401

 1.779

 1.866

2.894

 2.854

 

Celkem

2.492.348

 2.507.609

 2.449.064

 2.538.337

 2.634.693

 Zdroj: KSA  

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V návaznosti na zákon o hospodářských oblastech z roku 2012 vláda Republiky Kosovo ustanovila Národní radu pro ekonomické zóny, vedené Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rada, na základě zákona o ekonomických zónách, připravila národní plán pro rozvoj konceptu hospodářských oblastí, který byl v říjnu rok 2013 schválen vládou Republiky Kosovo. Cílem vytvoření ekonomických zón je podpora domácího průmyslu, zejména vytvoření vhodného prostředí pro místní a mezinárodní podniky, přilákání nových investic, soustředění firem na vhodném místě k podnikání, rozšíření stávajícího průmysl a rozvoj určitých lokalit.

Názor na ekonomické zóny se po prvních zkušenostech pomalu mění a začíná převládat názor, že Kosovo je příliš malá země na zvýhodněné ekonomické zóny, které ve svém důsledku stahují podnikatele z blízkého okolí. Po úpravách převažuje kombinace technologických parků bez daňového a celního zvýhodňování s několika málo ekonomickými zónami. Kosovská Agentura pro podporu investic a podnikání (Kosova Investment and Enterprise Support Agency - KIESA) uvádí existenci následujících ekonomických zón a průmyslových parků.

V roce 2016 fungovaly - Technologický park Shtime, Business park Mitrovice, Ekonomická zóna Technopolis, Ekonomická zóna a průmyslový park Mitrovice a Business park Drenas.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V rámci odvětvové struktury nejvíce investic mířilo v roce 2015 do sektoru nemovitostí (187,6 mil. EUR), dále finančního zprostředkování (64.3 mil. EUR), stavebnictví (46,3 mil. EUR), zpracovatelského průmyslu (23,1 mil EUR) a velkoobchodu a oprav vozidel (13,0 mil. EUR).

 

Přímé zahraniční investice dle zemí

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem
2007-2015

Germany

91,5

66,6

49,5

21,7

29,4

-24,6

401,4

UK

38,9

80,1

14,3

10,7

-39,5

11,9

275,4

Switzerland

35,1

30,9

43,8

41,7

38,2

46,3

300,5

Turkey

4,9

34,7

65,6

88,6

20,0

13,0

270,5

Slovenia

34,0

16,2

9,3

7,0

-9,4

23,1

231,5

Austria

21,1

19,6

0,4

10,7

30,3

0,9

185,2

Albania

20,3

11,2

4,7

19,3

20,4

-6,2

118,3

USA

12,6

14,3

10,8

12,7

14,7

64,3

154,8

Netherlands

17,2

4,7

-25,6

-0,1

-7,8

-0,1

78,5

France

3,8

0,2

6,3

3,8

3,2

189,6

225,1

Zdroj: Central Bank of RKS

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Ministerstvo obchodu a průmyslu Kosova podporuje příliv přímých zahraničních investic a rozvoj soukromého sektoru v Kosovu prostřednictvím Agentury pro podporu investic (Kosovo Investment and Enterprise Support Agency - KIESA).

Od roku 1999 budovaný právní systém Kosova je v souladu s právním prostředím zemí EU. Zahraniční investoři požívají ochranu proti vyvlastnění a znárodnění. Repatriace zisků a převod investovaného kapitálu je zdarma. Kosovo má jednoduchý a přímočarý daňový systém a dodržuje mezinárodní účetní standardy.

Přes tyto pozitivní aspekty je třeba upozornit na vyšší míru korupce, „monopolizaci“ některých oblastí podnikání, resp. rozdělení sektorů mezi několik širších rodin.  Rovněž hodnocení investičních rizik ze strany OECD (7/7) charakterizuje podnikatelské prostředí v Kosovu.

Probíhající větší investiční projekty zahrnují mj. moderní propojení dálniční sítě do Albánie (v provozu od roku 2013), do Srbska (v návrhu) a do Makedonie (výstavba byla oficiálně zahájena v roce 2014, prakticky se rozběhla až v roce 2016). V rámci konektivity západního Balkánu a napojení na evropskou železniční síť se v roce 2016 začala realizovat první fáze investičního projekt na rekonstrukci a výstavbu páteřní železniční sítě.

K dalším významnějším projektům patří investice do energetického sektoru, mj. rekonstrukce uhelných elektráren Kosovo A a B, včetně přípravy výstavby nové elektrárny Kosovo C/New. Realizováno je rovněž propojení elektrické sítě (400 kV) s Albánií, které umožní využívat rozdílné zdroje elektrické energie v Kosovu (uhlí) a v Albánii (vodní). Novým trendem je rovněž zaměření na energetickou efektivitu budov v zájmu snižování jejich energetické náročnosti.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: