Kosovo: Zahraniční obchod a investice

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Zahraniční obchod je stále výrazně deficitní, vnější nerovnováhu zesiluje také chronicky vysoká negativní bilance zahraničního obchodu, přičemž schodek mírně roste. Export zboží a služeb pokrývá aktuálně pouze ze 12,3 % import. Kumulativní obchodní deficit Kosova se ustálil na meziročních 2,5-4,3 % a v roce 2015 dosáhl 2 309,56 mil. EUR ve srovnání s 2 213,68 mil. EUR v roce 2014. Vývoz v roce 2015 meziročně vzrostl o 0,2 % na 325,3 mil. EUR (v roce 2014 o 10 %), zatímco dovoz vzrostl meziročně o 7,5 % na 2 634,87 mil. EUR.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Kumulativní obchodní deficit Kosova se ustálil na meziročních 2,5-4,3 % a v roce 2015 dosáhl 2 309,561 mil. EUR ve srovnání s 2 213,68 mil. EUR v roce 2014.

Obchodní bilance (mil. EUR)

 

Export

Import

Balance

2011

319,165

2 492,348

-2 173,183

2012

276,100

2 507,609

-2 231,509

2013

293,919

2 450,363

-2 156,444

2014

324,553

2 538,232

-2 213,679

2015

325,306

2 634,867

-2 309,561

Zdroj: KSA

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriálně - Za prvních 9 měsíců 2015 největší podíl na dovozu zboží do Kosova představoval import zboží ze Srbska (16,6 %), Německa (9,7 %), Itálie (9,0 %), Turecka (8,8 %), Číny (8,2 %), a Makedonie (5,8 %). Hlavními vývozními destinacemi pro kosovský export bylo Srbsko (14,7 %), Indie (14,4 %), Albánie (13,2 %), Makedonie (10,8 %) a Belgie (10,1 %). Hlavními obchodními partnery Kosova zůstávají země EU a CEFTA.

 

Export z Kosova dle regionů (mil. EUR)
 

Celkem

EFTA

EU (28)

CEFTA

Ost. Evropa

Asie

2012

276,1

15,2

109,8

100,3

11,4

26,2

2013

293,9

7,2 

118,4

104,5

7,5

30,2

2014

324,6

 10,1

97,9

127,1

10,4

70,1

2015

325,3

11,7 

106,1

123,8

9,2

49,3

2016 (I-III)

71,9

3,3

17,9

24,1

2,4

5,5

 Zdroj: KSA

Export z Kosova dle zemí EU (mil. EUR)

  

EU celkem

Vybrané země EU

AT

BE

FR

DE

EL

IT

NL

UK

CZ

SI

BG

2011

136,4

5,7

5,1

1,2

23,4

0,2

83,7

2,9

1,3

0,8

6,0

1,2

2012

109,8

4,4

0,5

1,9

15,0

0,3

71,4

1,4

2,2

0,4

1,4

1,8

2013

118,4

6,3

0,8

1,5

11,0

0,8

74,4

2,4

2,1

0,5

1,4

1,0

2014

98,1

6,4

0,7

1,2

11,3

0,9

49,7

2,1

1,3

2,5

0,6

3,8

2015 (I-IX)

86,9

11,0

21,9

5,1

8,4

0,6

18,7

5,7

0,7

0,3

1,8

2,8

Zdroj: Central Bank of RKS

Import do Kosova dle regionů (mil. EUR)
 

Celkem

EFTA

EU (28)

CEFTA

Ost. Evropa

Asie

2012

2 507,6

26,5 

1 050,2

772,7

209,3

186,3

2013

2 450,4

 21,9

1 084,8

676,3

212,7

204,4

2014

2 538,2

32,4 

1 079,7

720,3

248,5

225,8

2015

2 634,9

26,0 

1 112,9

769,4

259,9

258,4

2016 (I-III)

561,8

5,2

239,7

145,9

60,9

59,7

Zdroj: Central Bank of RKS


Import do Kosova dle zemí EU (mil. EUR)

 

EU celkem

Vybrané země EU

AT

FR

DE

EL

IT

CZ

PL

HU

SK

SI

2009

755,0

38,9

27,2

246,1

79,1

87,6

17,1

24,1

26,9

5,2

66,2

2010

821,3

32,7

26,5

275,3

103,7

100,5

20,5

39,6

28,6

5,7

68,2

2011

1 010,6

38,7

34,8

293,4

103,2

159,4

19,3

33,0

35,0

5,7

71,6

2012

1 050,2

34,1

24,1

304,2

109,2

213,5

19,1

31,0

27,7

6,1

68,4

2013

1 083,2

36,9

26,8

252,6

145,5

228,5

16,6

36,6

28,2

7,5

61,3

2014

1 081,0

36,7

29,2

273,0

137,5

203,1

17,9

55,8

24,9

7,8

66,7

2015 (I-IX)

808,5

31,8

16,3

207,2

83,5

160,6

13,1

52,5

17,7

4,8

43,7

Zdroj: Central Bank of RKS

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura - Export z Kosova (mil. EUR)

  

2010

2011

2012

2013

2014

2015 (I-IX)

1

Živá zvířata a živ. produkty

0,9 

0,4 

0,3

0,2

0,3

0,5

2

Rostlinné produkty

12,1 

12,8 

14,4

15,4

18,5

11,2

3

Živ. nebo rostlinné tuky a oleje (jedlé)

0,1 

0,0 

0,1

0,0

0,0

0,0

4

Potraviny a nápoje

11,4 

12,9 

16,1

19,3

20,5

19,4

5

Minerální produkty

38,8 

40,6 

36,5

48,4

44,7

27,4

6

Chemické produkty

1,3 

2,3 

2,5

1,7

2,6

2,0

7

Plasty, guma a výrobky z nich

8,0 

12,4 

14,0

18,2

16,3

17,3

8

Kůže a výrobky z kůže

9,7

9,4

10,4

11,7

11,4

8,7

9

Dřevo a dřevěné výrobky

1,2 

1,6 

1,8

2,1

2,7

1,9

10

Celuloza a papírové výrobky

1,0 

1,4 

1,6

1,8

2,5

2,1

11

Textil

8,3 

11,7 

11,4

12,8

14,7

8,2

13

Kámen, keramika, sklo a výr.

1,4 

1,2 

0,8

1,2

2,9

1,6

15

Železo a železné výrobky

185,2 

193,1

145,8

143,9

167,4

128,4

16

Stroje, zařízení, el. přístroje

10,7 

15,3 

16,7

12,6

13,4

9,9

17

Dopravní prostředky

1,5 

1,1 

0,7

0,5

0,9

1,3

 

Celkem

294,0

319,2

276,1

293,8

324,5

250,9

 Zdroj: Central Bank of RKS

V komoditní struktuře vývozu za prvních 9 měsíců 2015 představovaly největší položku železné kovy a výrobky z kovů (41,9 %). K dalším výraznějším exportním položkám patřil vývoz nerostných surovin (12,7 %), potravin, nápojů a tabákových výrobků (9,8 %), zeleniny (9,5 %), výrobků z plastů a gumy (8,7%) a textilu (4,4 %).

V dovozu dominoval import minerálních - ropných produktů (15,8 %), potravin, nápojů a tabákových výrobků (13,2 %), strojů, spotřebičů a elektrických spotřebičů (12,5 %), kovů a výrobků z železných kovů (10,7 %), chemikálií (6,6 %), plastů a pryžových výrobků (6,4 %) a dopravních prostředků (5,3 %).

Komoditní struktura - Import do Kosova (mil. EUR)

  

2010

2011

2012

2013

2014

2015 (I-IX)

1

Živá zvířata a živ. produkty

87,0

98,4

101,3

105,8

115,3

83,4

2

Rostlinné produkty

108,5

136,9

136,5

124,3

133,0

103,9

3

Živ. nebo rostl. tuky a oleje (jedlé)

19,3

22,0

26,2

25,7

24,9

18.5

4

Potraviny a nápoje

261,7

304,1

311,0

327,9

342,8

260,9

5

Minerální produkty

419,2

539,6

550,1

481,3

 467,8

311,8

6

Chemické produkty

146,6

181,2

 185,6

 190,3

195,6

156,2

7

Plasty, guma a výrobky

108,1

137,6

 140,3

 148,1

 147,8

 120,0

9

Dřevo a dřevěné výrobky

49,0

53,9

 51,5

 52,8

 55,1

 44,8

10

Celuloza a papírové výr.

49,2

46,7

 38,7

 38,8

 38,8

 29,3

11

Textil

71,7

88,6

 83,2

 87,6

120,4

 87,4

13

Kámen, keramika, sklo a výrobky

84,7

91,2

 95,3

 96,8

 100,3

 79,7

15

Železo a železné výrobky

190,0

228,2

 248,5

 247,2

 227,9

 186,0

16

Stroje, zařízení, el. přístroje

288,2

273,0

 268,9

 256,8

 286,2

 209,8

17

Dopravní prostředky

142,1

155,7

 150,6

 135,5

 141,0

 117,2

18

Optické, lékařské a fotografické př.

25,2

25,2

25,1

26,0

29,4

22,4

19

Zbraně a munice

3,3

1,3

2,6

1,2

0,5

0,7

20

Ostatní průmyslové zboží

61,9

62,0

61,4

70,3

70,5

58,2

21

Umělecké předměty

9,6

12,5

1,8

2,0

3,0

2,1

 

Celkem

2 144,9

2 492,3

 2 507,6

2 449,1

 2 538,3

 1 920,9

 Zdroj: Central Bank of RKS

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V návaznosti na zákon o hospodářských oblastech z roku 2012 vláda Republiky Kosovo vytvořila Národní radu pro ekonomické zóny, vedené Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rada, na základě zákona o ekonomických zónách, připravila národní plán pro rozvoj konceptu hospodářských oblastí, který byl v říjnu rok 2013 schválen vládou Republiky Kosovo.

Kosovská Agentura pro podporu investic a podnikání (Kosova Investment and Enterprise Support Agency - KIESA) zprovoznila webové stránky, na kterých lze najít přehled ekonomických zón a průmyslových parků.

Cílem vytvoření ekonomických zón je podpora domácího průmyslu, zejména vytvoření vhodného prostředí pro místní a mezinárodní podniky, přilákání nových investic, soustředění firem na vhodném místě k podnikání, rozšíření stávajícího průmysl a rozvoj určitých lokalit.

Na základě studie z roku 2011 byl naplánován vznik několika ekonomických zón: Ekonomická zóna Lipjan, Business park Vushrri, Mitrovice a Drenas, Technologický park Skenderaj, Shtime, Průmyslová zóna Suhareke a Průmyslový park Prizren. Prozatím je většina z nich ve stádiu rozběhu. V roce 2012-2014 byly zřízené volné ekonomické zóny v obcích  Drenas, Prizren, Gjakova a Mitrovice, které vytvářejí vhodné prostředí zejména pro malé a střední podniky.

Názor na ekonomické zóny se po prvních zkušenostech pomalu mění a začíná převládat názor, že Kosovo je příliš malá země na zvýhodněné ekonomické zóny, které ve svém důsledku stahují podnikatele z blízkého okolí. Zvažuje se kombinace technologických parků bez daňového a celního zvýhodňování s několika málo ekonomickými zónami.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice dle zemí

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem
2007-2015

Germany

91,5

66,6

49,5

21,7

29,4

-24,6

401,4

UK

38,9

80,1

14,3

10,7

-39,5

11,9

275,4

Switzerland

35,1

30,9

43,8

41,7

38,2

46,3

300,5

Turkey

4,9

34,7

65,6

88,6

20,0

13,0

270,5

Slovenia

34,0

16,2

9,3

7,0

-9,4

23,1

231,5

Austria

21,1

19,6

0,4

10,7

30,3

0,9

185,2

Albania

20,3

11,2

4,7

19,3

20,4

-6,2

118,3

USA

12,6

14,3

10,8

12,7

14,7

64,3

154,8

Netherlands

17,2

4,7

-25,6

-0,1

-7,8

-0,1

78,5

France

3,8

0,2

6,3

3,8

3,2

189,6

225,1

Zdroj: Central Bank of RKS

V rámci odvětvové struktury nejvíce investic v roce 2014 mířilo do sektoru nemovitostí (142,1 mil. EUR), do finančního zprostředkování (41.9 mil. EUR) a do velkoobchodu a oprav vozidel (8,4 mil. EUR). V roce 2015 nejvíce investic zaznamenal opět sektor nemovitostí (187,6 mil. EUR), dále finanční zprostředkování (64.3 mil. EUR), stavebnictví (46,3 mil. EUR), zpracovatelský průmysl (23,1 mil EUR) a velkoobchod a opravy vozidel (13,0 mil. EUR).

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím Agentury pro podporu investic (Investment Promotion Agency of Kosovo), nadále podporuje příliv přímých zahraničních investic a rozvoj soukromého sektoru v Kosovu. Bližší informace lze nalézt na webu: www.invest-ks.org

Od roku 1999 budovaný právní systém Kosova je v souladu s právním prostředím zemí EU. Zahraniční investoři požívají ochranu proti vyvlastnění a znárodnění. Repatriace zisků a převod investovaného kapitálu je zdarma. Kosovo má jednoduchý a přímočarý daňový systém a dodržuje mezinárodní účetní standardy.

Probíhající větší investiční projekty zahrnují mj. moderní propojení dálniční sítě do Albánie (v provozu od roku 2013), do Srbska (v návrhu) a do Makedonie (výstavba zahájena v roce 2014). V rámci konektivity západního Balkánu se pro Kosovo připravuje rozsáhlý investiční projekt na rekonstrukci a výstavbu páteřní železniční sítě.

K dalším významnějším projektům patří investice do energetického sektoru, mj. rekonstrukce uhelných elektráren Kosovo A a B, včetně připravy výstavby nové elektrárny Kosovo New. Realizováno je rovněž propojení elektrické sítě (400 kV) s Albánií, které umožní využívat rozdílné zdroje elektrické energie v Kosovu (uhlí) a Albánii (vodní). Novým trendem je rovněž zaměření na energetickou efektivitu budov v zájmu snižování jejich energetické náročnosti.

Přes tyto pozitivní aspekty je třeba upozornit na vyšší míru korupce, „monopolizaci“ některých oblastí podnikání, resp. rozdělení sektorů mezi několik širších rodin.  Rovněž hodnocení investičních rizik ze strany OECD (7/7) charakterizuje podnikatelské prostředí v Kosovu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: