Kosovo: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Vstup na kosovský trh není přes jeho malý rozsah jednoduchý. Většina velkoobchodního trhu je spravována několika širšími rodinami, které mají vybudované své distribuční kanály. Přesto je reálné pro české firmy nalézt vhodné odběratele, firmy mohou navázat na tradiční dobré jméno československých a českých výrobků, dobrou kvalitu a příznivou cenu. 

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Maloobchodní činnost se v Kosovu tradičně uskutečňuje v převážné většině prostřednictvím malých firem. Malé obchody a prodejní stánky lze nalézt prakticky všude. V posledních několika málo letech ovšem Kosovo zaznamenává razantní nástup supermarketů a nákupních center (především v Prištině a na její periferii, ale i v dalších větších městech). Jedná se převážně o kosovské společnosti, event. firmy s podílem zahraničního kapitálu, jako např. turecký ETC nebo ALBI a VivaFresh. Velké evropské či jiné zahraniční obchodní řetězce se zatím zdráhají na kosovský trh vstoupit. V této situaci je množství malých prodejců nuceno ukončit svou činnost z důvodu nedostatečné konkurenceschopnosti.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Základním legislativním aktem, upravujícím podmínky dovozu, je Zákon o zahraničním obchodu. S výjimkou importu z členských zemí CEFTA uplatňuje Kosovo na dovozy plošnou celní sazbu ve výši 10 % (z hodnoty CIF – náklady, pojištění a dopravné). Od cla je osvobozen dovoz většiny nerostných surovin, kapitálových statků, zemědělských surovin a zařízení, farmaceutických produktů a strojů a zařízení určených k produkci výrobků v Kosovu. Kosovský celní tarif vychází z harmonizovaného systému Světové celní organizace (WCO). Na hranici je nutno také uhradit daň z přidané hodnoty od září 2015 ve výši 8 % nebo 18 % (z hodnoty CIF + clo + příp. spotřební daň) a případnou spotřební daň z dováženého zboží.

Podrobné informace ohledně pravidel pro dovoz zboží, přehled hraničních přechodů a celních úřadů aj. lze získat na stránkách Kosovské celní správy. Ty obsahují mj. odkaz na integrovaný celní sazebník. Celní a daňový zákoník Kosovské republiky.

Souhrnné informace pro dovozce nabízí Kosovský portál pro zahraniční obchod - www.itg-rks.com.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Legislativním základem, upravujícím podmínky jednotlivých druhů podnikání, je legislativa o obchodních organizacích byla v říjnu 2015 novelizována. Institucí zodpovědnou za registraci a evidenci podnikatelských subjektů je Kosovská agentura pro registrace byznysu (ARBK), na jejíchž webových stránkách lze získat základní informace o požadavcích pro zápis obchodních společností, včetně potřebných formulářů. Lze zde také nahlédnout on-line do obchodního rejstříku a vyhledávat firmy podle různých parametrů. Poplatky za úkony, prováděné ARBK, jsou dané Vyhláškou Ministerstva obchodu a průmyslu č. 18/2011.

Základními formami podnikání jsou:

  • podnik jednotlivce, většina všech podnikatelských subjektů v Kosovu;
  • veřejná obchodní společnost (general partnership);
  • komanditní společnost (partnership);
  • společnost s ručením omezením (limited liability company; albánsky Shoqëria me përgjegjësi të kufizuar (Sh.p.k.), srbsky Društvo sa Neograničenim Odgovornosču (d.o.o.), minimální výše základního kapitálu není stanovena);
  • akciová společnost (joint stock company, albánsky Shoqëri aksionare (Sh.a.), srbsky Deoničarsko društvo (d.d.) s minimální výší základního kapitálu 10 000 EUR).
  • zahraniční společnost
  • právnícká osoba ve společném vlastnictví (družstvo)
  • veřejnoprávní podnik v obecním zájmu
  • zemědělské družstvo

Pro účely zápisu akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným je třeba předložit stanovy společnosti, společenskou (zakladatelskou) smlouvu, kopie pasů cizozemských ředitelů a akcionářů společnosti a národních osobních dokladů v případě občanů Kosova.

V případě založení pobočky či reprezentace zahraniční firmy je třeba předložit notářsky ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku mateřské firmy a rozhodnutí o založení společnosti v úředním překladu. Jako sídlo pobočky lze uvést právní nebo účetní kancelář.

Zahraniční obchodní organizace mohou v Kosovu vyvíjet podnikatelskou činnost za stejných podmínek jako domácí subjekty; musejí být ovšem zapsány do obchodního rejstříku a předložit „memorandum zahraniční obchodní organizace“, obsahující informace vyžadované Zákonem o obchodních organizacích.

V souladu se Zákonem o financování místní správy může municipalita, v níž firma využívá prostory pro svou činnost (ať se jedná o sídlo či nikoli), požadovat také registraci těchto prostor. Výši poplatku za registraci si municipality stanovují samy podle druhu činnosti firmy (cca od 100 EUR za např. obchodní stánek do 1 000 EUR za bankovní pobočku). Před zahájením podnikatelské činnosti je třeba (do 15 dní od zápisu společnosti) zažádat u příslušné regionální pobočky Kosovské daňové správy o přidělení daňového identifikačního čísla.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V Kosovu je k dispozici standardní spektrum marketingových prostředků. Převážná většina reklamní činnosti ovšem probíhá prostřednictvím televize. V Kosovu působí tři televizní společnosti s celostátním pokrytím – státní RTK a soukromé RTV21 a KTV, které vysílají i přes satelit do světa (zejména pro kosovskou diasporu). Nejdražší reklamní čas má RTK. V případě zaměření na určitý region lze využít finančně podstatně méně náročné místní televizní stanice, které fungují ve všech větších městech. K propagaci jsou dále využívány rozhlasové stanice, tištěná periodika a internet. V poslední době se dosti rozmohlo zasílání reklamy prostřednictvím mobilních telefonů. Venkovní reklama se uskutečňuje buď na malých plochách nebo nově na billboardech a bigboardech podél hlavních komunikací.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Rozvoj ochrany duševního vlastnictví v Kosovu je víceméně v počátcích. V roce 2011 byly parlamentem přijaty nové zákony o obchodních značkách, o průmyslových vzorech a patentový zákon, podle nichž by měla být průmyslovému vlastnictví poskytována ochrana blížící se standardům EU a Dohody TRIPS. Byla vytvořena elektronická databáze pro registraci obchodních značek, patentů a průmyslových vzorů. Současná kapacita systému ale zdaleka nepostačuje počtu žádostí o zápis. Úřad na ochranu průmyslového vlastnictví nedisponuje potřebnými materiálními a personálními zdroji. Od r. 2010 je větší pozornost věnována ochraně práv duševního vlastnictví při celních prohlídkách na hranici. Dovoz a prodej padělaného spotřebního zboží (oblečení, software, nosiče dat aj.) je ovšem stále velmi rozšířen, aniž by byli prodejci ve většině jakkoli postihováni.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

V platnosti je novelizovaný Zákon o veřejných zakázkách, který kosovskou legislativu přiblížil evropským standardům. Orgánem zodpovědným za zadávání a dohled nad veřejnými zakázkami je Kosovská regulační komise pro veřejné zakázky, která na svých internetových stránkách (https://krpp.rks-gov.net) zveřejňuje vypsané veřejné zakázky. Zahraniční subjekty mají stejný přístup k tendrům jako domácí, všechny větší zakázky bývají uveřejňovány i v angličtině. Proti výsledku výběrového řízení je možné se odvolat k přezkumnému orgánu (Procurement Review Body). Poplatek za podání stížnosti činí většinou 500 EUR. Přetrvávajícím problémem je vysoká míra korupce, která proces zadávání veřejných zakázek a vybírání vítězů provází. Na manipulování veřejných zakázek je z různých stran často upozorňováno.

Vláda zahájila v červenci 2015 konzultace o novém zákonu o strategických investicích. Cílem nové legislativy je podpora vybraných zahraničních investic, které budou představovat vysoký potenciál rozvoje. Návrh zákona definuje postupy a pravidla pro upřednostňování, usnadňování a urychlení jednání o investicích s cílem podporovat a přilákat zahraniční investice do vybraných sektorů ekonomiky.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Pro řešení obchodních sporů jsou v Kosovu dvě standardní možnosti – rozhodčí řízení a soudní jednání. K projednávání obchodních sporů a vynucování plnění smluv jsou příslušné kosovské okresní soudy, resp. Obchodní soud v Prištině. U něj se lze také domáhat výkonu rozhodčího nálezu zahraničního (např. českého) rozhodčího orgánu. Při Kosovské obchodní komoře je zřízen rozhodčí soud, který má pravomoc rozhodovat spory mezi kosovskými subjekty navzájem či mezi kosovskými a zahraničními subjekty. Mezi rozhodci jsou i zahraniční odborníci.

Je třeba počítat s tím, že justiční systém obecně se vyznačuje nízkou efektivitou. Kapacity soudů jsou naprosto nedostatečné a dochází k hromadění neprojednaných případů, kterých u kosovských soudů v současnosti leží tisíce. Řešení konkrétního sporu se tak může protáhnout na řadu let. Vymahatelnost práva a ochrana vlastnických práv v praxi je pomalá a nákladná.

Během konference pořádané USAID koncem července 2015 byly zveřejněny údaje o cca 400 tisících nevyřešených soudních případech, které projednávají kosovské soudy, resp. leží nedořešené na soudech. Uvedený počet neuzavřených případů způsobuje mj. značné škody pozici právního státu a hlavně hospodářskému rozvoji v Kosovu. Za poslední dva roky se podařilo s podporou USAID uzavřít téměř 100 tis. soudních případů.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Zkušenost (i některých českých dodavatelů) dokazuje, že kosovský trh má vysoký potenciál a nabízí možnosti pro navázání dlouhodobé a spolehlivé obchodní spolupráce. Podmínky pro podnikání se postupně zlepšují a víceméně odpovídají standardům v regionu západního Balkánu. Základem pro úspěšné působení na kosovském trhu je obezřetnost a trpělivost, především pokud jde o jednání s dosud neověřenými partnery. Spolupráce s místním spolehlivým partnerem je v drtivé většině případů základním předpokladem úspěchu. Převážná většina kosovských firem je malá s nepříliš silným kapitálovým zázemím. Je proto vhodné (až nezbytné) předem prověřit jejich solventnost a solidnost. Obava, že podnikáním v Kosovu se dotyčný diskredituje před potenciálním partnerem ze Srbska, resp. že si naopak spoluprací s partnery v Srbsku či mezi kosovskými Srby „zavírá vrátka“ pro obchod v Kosovu, je zcela neodůvodněná. Skutečnost je naprosto jiná. Jestliže jizvy, způsobené válkou ve vztazích mezi Srby a kosovskými Albánci v politické rovině, se budou hojit ještě dlouho, pak ve sféře byznysu již dávno zvítězil ekonomický pragmatismus.

Obchod a podnikání obecně bylo v Kosovu tradičně založeno na principech „besa“ (česky důvěra), tedy na dodržování ústně uzavřených smluv. V současnosti se tyto zvyklosti výrazně mění a jsou nahrazovány standardním právním rámcem. Zvykové právo je v Kosovu nicméně i nadále třeba vnímat jako relevantní prvek. Praktická situace pro rozvoj obchodu v Kosovu je všeobecně lepší, než většina cizinců předpokládá. Celkové prostředí, návyky a reakce lidí se nikterak dramaticky neodlišují od parametrů, běžných v jiných evropských zemích. Navázání obchodních kontaktů vyžaduje obecně větší trpělivost, než je obvyklé v našich podmínkách. Je potřeba poskytnout partnerovi čas na vytvoření důvěry. Pokud se podaří navázat obchodní kontakty, otevírá se možnost perspektivní a dlouhodobé spolupráce. Znalost místního jazyka samozřejmě usnadňuje první kontakt, značný podíl kosovské populace ovšem ovládá angličtinu, němčinu nebo italštinu. Předpokladem úspěchu je samozřejmě důkladná příprava a (nejlépe osobní) seznámení se s místním prostředím, jasná podnikatelská vize a schopnost orientovat se v každé fázi konkrétní obchodní transakce.

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

  • 1. leden - Nový rok (volno je i 2. ledna)
  • 7. leden – pravoslavné Vánoce
  • 17. únor – Den nezávislosti
  • březen/duben - Velikonoce (katolické a následně pravoslavné)
  • 9. duben – Den ústavy (volný den ale bývá v den vstupu ústavy v platnost 15.června)
  • 1. květen - Svátek práce
  • 9. květen – Den Evropy
  • 25. prosinec - Vánoce

Konec ramadánu (Íd al-Fitr, albánsky Fitër Bajrami)– v závislosti na muslimském kalendáři, Svátek oběti (Íd al-Adhá, albánsky Kurban Bajrami) – v závislosti na muslimském kalendáři

6. březen – Den veteránů a 28. listopad – Den albánské vlajky – nejsou oficiální státní svátky, avšak také se slaví a bývají spojeny se dnem volna (v závislosti na momentálním politickém rozhodnutí). Obyvatelé Kosova slaví katolické, pravoslavné i muslimské církevní svátky bez ohledu na vyznání. V případě, že státní svátek připadá na víkend, přesouvá se den volna na nejbližší pracovní den.

Obvyklá pracovní doba: státní úřady pracují od 8:00 do 16:00 hod. (12:00 – 13:00 polední přestávka) Obvyklá prodejní doba: většina obchodů má otevřeno v pondělí – sobotu od 8:00 do 20:00 (supermarkety a obchodní centra i v neděli)

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Vstup do Kosova: Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Velvyslanectví ČR v Prištině proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu Kosova v Praze, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Dokumenty: Pro vstup do Kosova je nutno použít platný cestovní pas. K řízení vozidel je nutný řidičský průkaz, v Kosovu neplatí pojištění vozidel, tzv. zelené karty. Na hranicích při vstupu do země je třeba zaplatit povinné zákonné pojištění vozidla pro Kosovo.

Víza: Občané členských států Evropské Unie (tj. i Česká republika) jsou vyňati z vízové povinnosti pro vstup, průjezd a pobyt na území Kosovské republiky po dobu 90 dní během jakýchkoliv 180 dní. (Nejedná se o pracovní činnosti, pro ně je nutné získat pracovní a pobytové povolení!)

Zdravotní pojištění: V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR a Jugoslávií/Srbskem. Doporučujeme sjednat před cestou do Kosova kvalitní cestovní pojištění s odpovídajícím krytím. Je třeba počítat s tím, že za lékařské ošetření bude vyžadována platba v hotovosti.

Bezpečnost: Bezpečnostní situace v Kosovu je dnes v zásadě stabilní. Od vyhlášení nezávislosti v r. 2008 došlo jen k ojedinělým incidentům, a to zejména ve městě Mitrovica, které je neuralgickým bodem vztahů mezi kosovskými Albánci a kosovskými Srby. Běžná majetková i násilná kriminalita v Kosovu, včetně Prištiny a dalších větších měst, nepředstavuje velkou hrozbu a statisticky je pod úrovní řady evropských metropolí. Stačí dodržovat všeobecná pravidla chování a obezřetnosti. Značným problémem býval výskyt minových polí a nevybuchlé munice z válečných konfliktů v minulých letech. Dnes již byla převážná většina území Kosova vyčištěna. Některá místa na albánsko-kosovské hranici jsou stále prověřována. Jinak je ale většina míst v Kosovu už prochozena včetně hor a již dlouho nebyl zaznamenán žádný úraz způsobený výbuchem miny či jiné munice.

Databáze Drozd: Velvyslanectví ČR v Prištině doporučuje občanům ČR, kteří se krátkodobě nebo dlouhodobě zdržují v Kosovu, aby se zaregistrovali v databázi Ministerstva zahraničních věcí ČR prostřednictvím internetové stránky DROZD. Registrace umožní MZV ČR a Velvyslanectví ČR v Prištině v případě nouze či mimořádné situace tyto občany snáze informovat, příp. jim poskytnout účinnější pomo

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pro zaměstnávání cizinců v jednotlivých profesích neexistují žádná omezení. Cizinec, který chce v Kosovu pracovat (ať již pro místní nebo pro zahraniční firmu), musí na Ministerstvu vnitra, cizinecké policii požádat o dlouhodobé vízum ze účelem zaměstnání a následně na Ministerstvu práce a sociálního zabezpečení požádat o pracovní povolení. Odbor práce a zaměstnání povolení vydá (či žádost zamítne) v zákonné lhůtě 30 dní, vetšinou však rozhoduje do 2 dnů. Žádost je třeba podat na předepsaném formuláři a přiložit k ní pracovní smlouvu, event. doklad o příslušném vzdělání či kvalifikaci, výpis z obchodního rejstříku firmy, u níž má být zaměstnán, povolení k pobytu, výpis z rejstříku trestů, lékařskou zprávu, fotografie, doklad o uhrazení administrativního poplatku a potvrzení z úřadu práce, že žádný registrovaný nezaměstnaný občan Kosova nesplňuje podmínky pro obsazení daného místa (což v praxi nebývá problém). O prodloužení pracovního povolení je třeba požádat nejpozději měsíc před vypršením platnosti stávajícího povolení. Řada profesí (pedagogičtí a vědečtí pracovníci, zaměstnanci nevládních neziskových organizací, novináři aj.) jsou od povinnosti získat pracovní povolení osvobozeni. Přesné podmínky zaměstnávání cizinců definuje Zákon o udělování pracovních povolení a zaměstnávání cizích státních občanů a vyhlášky Ministerstva práce a sociálního zabezpečení. Obecné pracovněprávní předpisy obsahuje rovněž nový Zákoník práce.

Průměrná čistá měsíční mzda ve veřejném sektoru v roce 2015 činila 360-380 EUR, v soukromém sektoru průměrná mzda závisí na prosperitě firmy.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Vážným problémem v Kosovu je znečištění životního prostředí. Na kvalitě ovzduší v Prištině se vedle blízkých neodsířených hnědouhelných elektráren negativně projevuje především lokální topení (v zimě) a automobilová doprava. Obecným problémem je rovněž silné znečištění hlavních sídel a silnic.

V Kosovu nehrozí žádná mimořádná zdravotní rizika. Vyskytuje se zde žloutenka typu A i B, proti níž lze doporučit očkování. V létě se v centrální/jihozápadní části země každoročně několik lidí nakazí krymsko-konžskou hemoragickou horečkou, přenášenou klíšťaty. Při kontaktu s divokými zvířaty/psy existuje teoretická možnost nákazy vzteklinou. Žádné očkování není při vstupu do Kosova povinné. Kvalita poskytované zdravotní péče v Kosovu je ve srovnání se standardem v ČR na poměrně nízké úrovni. Je třeba počítat s tím, že obzvláště ve venkovských oblastech je i dostupnost rychlé lékařské pomoci omezená. Pouze ve větších městech a v turistických oblastech fungují zdravotní střediska, která však většinou nejsou dostatečně vybavena lékařskou technikou a zdravotnickým materiálem. Ve větších městech vznikla soukromá lékařská zařízení, poskytující péči na vyšší úrovni, za niž je ovšem nutno platit hotově. Řada z nich je vybavena moderními technologiemi a zařízením, otázkou je spíše kvalita personálu. Soukromé zubní ordinace jsou v Prištině na evropské úrovni.

Pravděpodobně nejlepší péči v Kosovu poskytuje zdravotnické zařízení EULEX. V případě neakutních problémů a složitějších lékařských výkonů lze doporučit raději ošetření v ČR. Větší možnosti nabízejí i zařízení v Makedonii. Lékáren je dostatek a jsou relativně dobře vybavené, i když kontrola léčiv není na takové úrovni, jako v ČR. Lze tudíž doporučit přivézt si základní zásobu léků s sebou. V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR s Jugoslávií/Srbskem. K nejlépe vybaveným soukromým klinikám v Prištině patří American Hospital a Klinika EUROMED ve Fushë Kosovë.

Nemocnice:

  • EULEX Medical Facilities in Pristina, Industrial Zone, 10000 Pristina, Kosovo, Reception Landline: +381 (0) 38 78 7154, Doctor-on-Call: +386 (0) 49 78 1500, Nurse-on-Call: +386 (0) 49 78 1555
  • EULEX Medical Facilities in Mitrovica, St. Industrial Zone/Ferki Lisica, 40000 Mitrovica, Kosovo: Reception Landline: +381 (0) 38 78 7127, Doctor-on-Call: +386 (0) 49 78 1600, +381 (0) 66 862 5990 (MTS)
  • Klinika Euromed, Mother Tereze Nr. 158, 12000 Fushe/Kosove/Kosovo Polje, Tel.:+381-(0)38-534-072, Email: klinika.euromed@hotmail.com
  • American Hospital in Kosovo, Reception Landline:+381 (0) 38 221 661 (most of the time is busy), Cell-phone:+377 (0) 45 500 910, Cell-phone: +377 (0) 45 503 255
  • Zubní ordinace, Ortodoncia, Str. Zagreb 33, Dragodan, Priština:+377 (0) 44 69 68 18

Zdravotní pojištění: V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR a Jugoslávií/Srbskem. Doporučujeme sjednat před cestou do Kosova kvalitní cestovní pojištění s odpovídajícím krytím. Je třeba počítat s tím, že za lékařské ošetření bude vyžadována platba v hotovosti.

Linky tísňového volání: Všeobecná - 112, Policie, 192, Hasiči - 193, První pomoc - 194

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: