Kreativita manažerů očima koučky

8. 3. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Často je pojem kreativita neboli tvořivost (z lat. creo = tvořím) spojován s uměleckým vyjadřováním. Definice tvořivosti však zní: schopnost vytvářet nové hodnoty a nacházet nová řešení. Toto lze využívat i v každodenním životě, jako je např. organizování vlastního času, péče o rodinu, domácnost nebo při vedení pracovního týmu.

Kreativita manažerůV manažerské oblasti je tvořivost ve smyslu hledání nových možností a pohledů jednou z hlavních kompetencí manažera. Je to jednak cesta, jak rozvíjet strategie, vyvíjet produkty a služby, zdokonalovat přístup k zákazníkům apod., zároveň je to cesta, jak si manažer může uchovat pružnost a „čerstvost" myšlení a nezabřednout do zajetých stereotypů, rutinních postupů a vyvarovat se rizika „vyhoření".

Tvořivě můžeme přistupovat k mnoha oblastem manažerské práce: vedení týmu, pořádání rozvojových akcí pro tým, vedení manažerských rozhovorů, porad, prezentace produktů a služeb. Na druhou stranu je třeba mít na mysli hranice a dané možnosti vyplývající ze segmentu podnikání, firemní kultury apod. Hledání a nacházení „balancu" mezi tvořivostí a respektováním pravidel a postupů firemně daných je poměrně častým tématem při koučování manažerů.

Ve své koučovací a konzultantské praxi se stále více setkávám s manažery, kteří přicházejí se zadáním, jak dobře vést tým, efektivně fungovat v organizační struktuře firmy, najít si svůj vlastní styl leadershipu a cítit smysl svého konání. Když při rozboru těchto témat jdeme více do hloubky, ukazuje se, že právě možnost vlastního přístupu, možnost dělat věci nově, jinak, v souladu s vnitřními hodnotami je jádrem těchto témat a často zdrojem vnitřních nebo vnějších konfliktů.

Neměňme zavedené a fungující

Cílem koučování je podporovat koučovaného v nacházení a realizaci dalších možností řešení, takže souvislost koučování a kreativity je nasnadě. Další rolí kouče je poskytovat koučovanému tzv. „zrcadlo" a ověřit, zda koučovaný vnímá dopady svých budoucích rozhodnutí a přemýšlí o rozhodnutích jak v rovině příležitostí, tak v rovině rizik. Zvlášť v prostředí korporátních organizací je potřebné si uvědomit, na jakém „hřišti" se pohybujeme, jak velká míra tvořivosti je užitečná i přípustná zároveň.

Někdy totiž ve snaze dělat věci nově a netradičně může manažer až zbytečně měnit věci, které fungují. Tvořivost také nelze vynutit. Když jsou tvořivost a princip neustálého zlepšování vyžadovány shora podle předpisů, může se i dobře myšlený záměr ocitnout ve slepé uličce - např. tým ve výrobní fi rmě až mechanicky uvádí „dobré nápady" a zlepšení provozu jen proto, aby naplnil požadavek jednoho dobrého nápadu do měsíce apod.

Vynálezce, nebo zlepšovatel?

Celá oblast tvořivosti souvisí s vnitřní ochotou dělat věci jinak a toto vnitřní nastavení je rozdílné u různých osobnostních typů. Jsou lidé, kteří změnu a nové postupy k životu a práci potřebují velkým dílem - manažeři tohoto typu jsou příznivci brainstormingů, hledání nových cest řešení. Rádi prozkoumávají nové cesty, to jim dává energii. Na druhou stranu jsou někdy nedostatečně praktičtí při implementaci těchto změn a zde potřebují podporu. To jsou tzv. vynálezci.

Jsou lidé, kterým energii dává udržování věcí v chodu, podle nastavených pravidel, a hledají spíše cestu postupného vylepšování stávajícího stavu. Ochotu a schopnost „skočit" do hledání naprosto jiných, nových možností řešení je třeba podpořit zvnějšku. To jsou tzv. zlepšovatelé. Nic není lepší nebo horší samo o sobě - je dobré vědět, k jaké tendenci spíše se přikláníme a na ní stavět a postupně ji vyvažovat.

Kouč vytrvale klade otázky typu „Jak ještě jinak můžete situaci řešit?" se záměrem zprostředkovat nové úhly pohledu. A nemusí jít jen o nové způsoby řešení, často zásadnější jsou nové postoje k situacím. Pomáhá využití přirovnání, metafory. Například když koučovaný manažer popisuje detailně, co se děje v jeho týmu, kouč se zeptá: „A jak to vidíte celkově? K čemu by se dala přirovnat? Jaký pocit to ve vás vyvolává? Co vám to připomíná? Když byste tu situaci nakreslil, jak by to vypadalo? Jak byste vyjádřil pomocí předmětů, které jsou tady kolem nás? Pokud byste měl kouzelnou hůlku, k čemu byste ji použil?" (Tip pro vás: zamyslete se nad situací, kterou chcete v brzké době řešit, a odpovězte si na otázky výše.)

AHA momenty

A právě tato pobídka popisovat věci v obrazech, příbězích, pocitech je něčím, co je pro mnoho manažerů, pochopitelně více zaměřených na racionální rovinu zvažování, málo obvyklé a někdy mají i přirozenou tendenci se těmto věcem bránit. A právě tento tvořivý přístup - na situace se dívat jinak, pomocí jiných přístupů - přináší největší AHA momenty. Zapojíme tím totiž více pravou mozkovou hemisféru a také se zaměříme na hlubší vnímání svých pocitů.

Velkou roli hraje pracovní prostředí. Při jednom z koučovacích workshopů ve výrobní firmě si tým manažerů uvědomil, že pro efektivnější porady potřebuje uzpůsobit prostředí, ve kterém se scházejí. Rozhodli se pro vylepšení místnosti - místnost barevně vymalovali. Pro mě jako kouče bylo inspirující vnímat, jak se jejich energie a chuť diskutovat a hledat společná řešení posílila.
Rozvíjet tvořivost v byznysu vyžaduje často odvahu být více sám sebou. Přináší však výrazné zdroje energie a je prevencí syndromu vyhoření. Důležité proto je, aby si každý ve své situaci našel oblasti, kde může svou tvořivost rozvíjet.

Často manažeři zmiňují, jaké mají bariéry ve využití tvořivého přístupu. Vnitřní bariéry - pocit, že „přece to nejde být tady v té práci tvořivý", jsou mnohdy silnější než objektivní vnější bariéry. Souvisí to také s rozvíjením představivosti a pozitivním přístupem. A tak na závěr přikládám myšlenky k zamyšlení a otázky pro vás: V čem jste tvořiví? Co podporuje vaši tvořivost? Jak můžete vnést více tvořivosti do svého pracovního a osobního života?

PhDr. Anna Crkalová
konzultant a kouč Coaching Systems

Anna Crkalová
Konzultační a školicí činnosti se věnuje již 20 let. Vposledních letech se nejvíce zabývá individuálním koučováním avyužíváním osobnostní typologie MBTI® v týmové práci, vedení lidí a v koučování. Je spoluautorkou publikací „Jak zefektivnit práci v týmu" (Grada Publishing, 2007) a „Průvodce světem koučování a osobnostní typologie" (Management Press, 2012). Aktivně spolupracuje s EMCC (European Coaching and Mentoring Council) - organizací, která podporuje rozvoj koučování a mentoringu. Při své práci se inspiruje mnoha technikami duševní práce a kreativity, využívá principy neurolingvistického programování (NLP), jungovskou osobnostní typologii, práci s tělem, pohybem aenergií. Má mnohaletou praxi vobchodní a manažerské činnosti, jako poradce v oblasti osobního rozvoje, trenérka prodejních a manažerských dovedností, specialistka na techniky duševní práce. Je lektorkou koučovacích výcviků Academy of Coaching Excellence.

Převzato z magazínu Komora

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek