Kuvajt: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Kuvajt je mimořádně závislý na zahraniční obchodní výměně. Exportu dominuje surová ropa, ropné deriváty a produkty petrochemického sektoru, import zahrnuje zboží a služby, které s výjimkou energetických produktů pokrývají všechny ostatní potřeby země.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod Kuvajtu za posledních 5 let (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývozy

100,8

115,5

113,4

100,4

54,75

Dovozy

24,8

27,3

29,4

31,5

31,70

Saldo

77,0

87,8

84,0

69,3

23,00

Zdroj: Central Statistical Bueau, údaje za rok 2016 jsou předběžné

Obchodní bilance kuvajtského zahraničního obchodu zůstala kladná i v roce 2015. Nicméně došlo k významnému snížení přebytku obchodní bilance na 23 mld. USD, zatímco v roce 2014 přebytek činil ještě 69,3 mld. USD. Příčinou je samozřejmě dramaticky klesající cena ropy na světových trzích, která zapříčinila výrazný propad hodnoty vývozu.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura vývozu ropného sektoru: Japonsko, Čína, Singapur, Pákistán, Indie, Jižní Korea, Malajsie, Taiwan), kam směřuje 75% exportu. Teritoriální struktura vývozu neropného sektoru (včetně reexportů): Saúdská Arábie, Irák, SAE, Indonésie, Pákistán, USA, Indie, Thajsko, Čína.

Největšími vývozci do Kuvajtu jsou Německo, USA, Saúdská Arábie, Čína, Japonsko, Itálie, SAE, Indie, Velká Británie, Francie.

Zdroj: Kuwait Chamber of Commerce and Industry

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Ve vývozu je nejdůležitější položkou z 85–95% ropná produkce. K nejdůležitějším položkám neropného vývozu (a reexportu) patří: močovina (13,12 %), osobní automobily (8,35 %), izolované vodiče, kabely (4,6 %), kovový šrot (3,99 %), vozidla typu pick up (3,71 %), autodíly (3,67 %) a dále pneumatiky, mobilní jeřáby, krevety, parfumérie, nábytek, kovové konstrukce.

Komoditní struktura dovozu je mnohem rozmanitější. Vzhledem k omezené místní výrobě (mimo ropný sektor) je většina potřeb země kryta dovozem. Dlouhodobě nejvýznamnější položkou dovozu jsou osobní automobily, traktory, sportovní dopravní prostředky, dále pak léky, ocelářské výrobky, zlatnické produkty, ocelové svitky, mobilní telefony.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Kuvajtská firma National Real Estate Company (NREC) vyhrála v soutěži a získala právo vybudovat a provozovat KFTZ (Kuwait Free Trade Zone). Za tímto účelem získala firma NREC celý přístav v Kuwait City, Shuwaikh. Dnes přístav a KFTZ vlastní a provozuje firma Kuwait Port Authority a zde na ploše 3,2 mil. m2 postupně vybudovala zónu volného obchodu. K dispozici je dnes 21 přístavních mol s celkovou délkou 4 055 m. Pro přistávání velkých lodí byl vybudován plavební kanál s hloubkou až do 10 m, umožňující plavbu a vjezd do přístavu lodím i s velkým nákladem a hloubkou ponoru. Převažuje místní kapitál, pouze 20% investorů pochází hlavně z USA, Francie, Japonska, Indie a  Pákistánu.

KFTZ nabízí celou řadu služeb, nejenom překladiště zboží. Bude možno pronajmout kanceláře, pracovní síly, zajišťovat víza, provádět průzkum investičních záměrů. KFTZ plánuje rozšířit svoji činnost ve spolupráci s Kuwait Airways na kuvajtské letiště.

Země GCC se dohodly na vytvoření celní unie, která začala fungovat od 1.1.2003. Současně byla v roce 2005 stanovena základní kritéria (deficity st. rozpočtů, veřejný dluh, měnové rezervy, úrokové míry a inflace) pro zavedení společné měny. V r. 2009 podepsaly Kuvajt, KSA, Katar a Bahrajn Dohodu o vytvoření Rady monetární unie. Měnová unie měla být spuštěna v r. 2010, nicméně termín byl odložen.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Kuvajt se v posledních letech snaží přilákat přímé zahraniční investice. k tomuto účelu byla v roce 2013 vytvořena státní agentura Kuwait Direct Investment Authority. V roce 2013 byl též novelizován zákon o přímách zahraničních investicí, novela rozšířila počet sektorů, kde je povolen vstup zahraničního kapitálu m.j. o bankovnictví a telekomuunikace. Soukromé investice do petrochemického průmyslu nejsou možné, tento sektor zůstává v rukou státu.

 Výše FDI dosáhla v roce 2011 2,5 mld USD, v roce 2012 4 mld USD, v roce 2013 2,3 mld USD a v roce 2014 0,48 mld USD. Zatím největší jednorázovou zahraniční investicí byla katarská investice do telekomunikační společnosti Watania v roce 2013 ve výši 1,8 mld USD.

Kuvajt patří k významným vývozcům kapitálu. Státní investice v zahraničí se odhadují na 400 mld USD a soukromé na 100 mld USD dle odhadů expertů NBK vzhledem k tomu, že tato čísla se v Kuvajtu oficiálně nezveřejňují. Vývozem státního kapitálu se zabývá Kuwait Investment Authority (řízená ministerstvem financí). Vývozem soukromého kapitálu se mimo jednotlivé velmi silné investory zabývá množství polostátních a soukromých investičních společností různé bonity.

Půjčkami na státní projekty zejména infrastruktury v cizích (především arabských) zemích se zabývá Kuwait Fund for Arab Economic Development s úrokem 1až 6 % dle rozvinutosti zemí.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Aktuální podmínky pro vsup zahraničního kapitálu lze najít na internetových stránkách státní agentury pro podporu zahraničních investic Kuwait Direct Investment Promotion Authority.

Rizika a doporučení:

V oblasti investic došlo po roce 2000 k výraznému pozitivnímu posunu pro zahraniční investory. Na kuvajtskou burzu již mají přístup zahraniční subjekty, což se také spolu s dalšími faktory (vyplacení kompenzací z fondů OSN) jednoznačně projevilo na jejích zlepšujících se ukazatelích. I nadále ovšem platí politická rizika (Irák) a některá omezení daná tím, že se jedná o arabskou muslimskou zemi a stále se objevují hlasy v parlamentu, které realizaci i zájem zahraničních investic silně brzdí.

"Arabské jaro" Kuvajt prožil bez větších otřesů. Sociální situace Kuvajťanů je nadstandardní a politické rozdíly je možné prodiskutovat v parlamentu. Kuvajt se aktivně zapojil do řešení konfliktů v arabských zemích.

Českým investorům lze doporučit vstup do ropného sektoru v rámci plánované místní soukromé a zahraniční účasti na financování petrochemických projektů nebo v rámci vstupu českých dodavatelů na místní trh formou BOT (Build-Operate-Transfer) projektů infrastruktury kuvajtského státu. Přestože systém vyžadující kuvajtského agenta není ideální a uvažuje se o jeho změnách až zrušení, lze doporučit českým firmám, které mají zájem na kuvajtském trhu participovat, aby se o to pokusily, neboť Kuvajt je země solventní a téměř veškeré spotřební zboží a další výrobky dováží.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: