Kuvajt: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Zákonem stanovená nutnost místního agenta rozšiřuje možnost vzniku delších distribučních a prodejních řetězců než jinde. Hon sběratelů agenturních smluv (většinou jen s finančním zázemím, ale bez jakýchkoliv jiných předpokladů) na světové výrobce zboží způsobuje, že výrobce má v zemi provizního agenta, ten bez distribučního nebo prodejního zázemí vyhledává velkoobchodní distributory a ti zase majitele roztříštěných maloobchodních jednotek. Monopolizace jednotlivých druhů zboží po nomenklaturní linii je velmi malá. Vyplývá to z výše uvedené monopolizace druhů zboží po značkové linii (výrobců) výhradně zastupitelskými smlouvami a logickou nelibostí výrobců mít agenta zastupujícího také konkurenci. Nabídka se často koncentruje místně (ve velkých obchodních komplexech), kde jsou zastoupeny maloobchodní jednotky mnoha konkurentů. To má vliv na vytváření konkurenčního prostředí a ceny zboží jsou pod odpovídajícím tlakem. Jediným druhem zboží, jehož nabídka je značně monopolizována, jsou potraviny a domácí potřeby. V zájmu udržení přijatelné cenové hladiny tohoto zboží pro obyvatelstvo poskytl stát sdružení COOP Society pozemky a půjčky na výstavbu obvodních nákupních středisek s tímto zbožím. COOP za to musí dodržovat relativně nízké obchodní rozpětí (cca 10%) v cenách těchto výrobků. Monopolizace uvedeného sortimentu způsobuje velmi tvrdé zacházení s dodavateli zboží (placení pouze prodaného zboží, neplacení dodavatelských faktur včas, vracení neprodaného nebo pomaleji prodejného zboží ve velmi špatném stavu), vysoké požadavky na propagaci a prodejní akce (zdarma část zboží). Ze zákona COOP nesmí přímo dovážet zboží ze zahraničí a dodavatelem jsou tudíž místní firmy, které se snaží rizika vyrovnat patřičnou ziskovou marží (dle druhu zboží 20 až 100 %). Pro úspěšnou distribuci zboží je velmi důležitá role vyslaného reprezentanta nebo místního agenta (na kterého lze spoléhat v případě, že předmětné zboží je pro něj ze zastupovaného sortimentu nejlukrativnější).

Bankovní informace o partnerech lze získat u našich i kuvajtských bank. Kontaktní informace poskytuje Obchodní a průmyslová komora. Vzhledem k tomu, že většina odběratelů akceptuje neodvolatelný akreditiv a vzhledem k solventnosti i malých kuvajtských firem a zákonnému zastřešení jakékoliv v zemi působící firmy kuvajtským subjektem nejsou tyto informace takovou nevyhnutelností jako v jiných zemích. Využívány jsou kontaktní informace nebo ještě více informace z neoficiálních zdrojů. Důležité je uvědomit si, že v Kuvajtu žije přes 60% cizinců, kteří jsou zaměstnáni na nejrůznějších postech od sluhů v domácnostech až po generální ředitele obchodních firem. Značnému nebezpečí jsou vystaveny subjekty ČR, které jsou navštěvovány obchodníky z Kuvajtu, prokazujícími se kuvajtskou Identity Card (což je pouze povolení ke krátkodobému pobytu v zemi). Obecně lze doporučit společensky vhodnou formou vyžádat předložení pasu. Jednání s osobami s kuvajtským pasem skýtá menší rizika. Při podepisování zastupitelské smlouvy nutno věnovat mimořádnou pozornost ověření postavení kuvajtského subjektu v zemi.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Legislativa státu ukládá mít na jakoukoliv hospodářskou aktivitu v zemi místního agenta. Jedná se zejména o provozování distribučních, produkčních nebo jiných hospodářských center zahraničních firem. Dále se jedná o účast zahraničních firem v tendrech. Pro přímou dodávku zboží kuvajtskému odběratelskému subjektu agent ze zákona není nutný, i když se místní firmy o nutnosti agenta snaží zahraniční subjekty přesvědčit ve snaze o získání výhradní zastupitelské smlouvy. Nutno zdůraznit, že výběr vhodného partnera je prvním a rozhodujícím krokem každého subjektu při vstupu na kuvajtský trh. Kuvajtské subjekty zpravidla požadují roční nebo několikaletou výhradní zastupitelskou smlouvu. Lze doporučit uzavírat nevýhradní smlouvy na celý výrobní program nebo pokud tato cesta není průchodná, výhradní smlouvu s více partnery. Každému zástupci lze svěřit část výrobního sortimentu (pokud to sortiment dovoluje). V praxi u některého (zejména spotřebního) zboží lze doporučit stanovení podmínečných limitů dosaženého obratu za ½ roku pro platnost výhradní smlouvy apod. Při výběru agenta je nutné zohlednit také počet a strukturu zastupovaných firem (u lepších agentů je to i několik desítek), zda nezastupuje obdobný konkurenční sortiment a zejména zda u firmy není reprezentant ze země konkurenta, který má možnost osobně výrazně ovlivňovat myšlení a konání agentské firmy v neprospěch jiné (české) firmy. Dále nutno prověřit také podvětve agentské firmy, které vznikají, aby opticky zamezily konfliktu zájmů zastupovaných firem uvnitř agentské firmy. V zemi se vyskytuje velké množství „spících" agentů, někdy podstrčených i konkurencí k zamezení vstupu jiného konkurenta na trh.

Jelikož Kuvajťané svěřují řízení svých soukromých firem většinou cizincům (Indům, Libanoncům, Syřanům, Egypťanům apod.) a tito nebo jejich podřízení se při návštěvách ČR prokazují kuvajtskou ID Card a nepřímo nebo přímo jako Kuvajťané, lze doporučit společensky vhodnou formou zjistit podle pasu, o jakou státní příslušnost se jedná a v případě, že se nejedná o Kuvajťany, je vhodné zajímat se o majitele firmy (majitelem může být pouze Kuvajťan – cizinec může být „partner", t.j. s kapitálovou účastí ze zákona nepřesahující 49% a u bank 30%).

Styky, aktivita a odborná fundovanost agenta jsou předpokladem úspěchu na kuvajtském trhu. Nevhodný výběr agenta je spolu s neochotou vyslat do země trvalého představitele (tak, jak to činí úspěšná konkurence) největší dosavadní brzdou rozvoje českého vývozu do Kuvajtu.

Předpisy

  • Dle Commercial Code, zákona č. 68/1980, odst. 24, zahraniční subjekt nesmí vytvořit v Kuvajtu svou filiálku ani vykonávat přímou hospodářskou činnost bez účasti kuvajtského agenta.
  • Další zákon obch. zákoníku pod č. 36/1964 stanoví, že hospodářskou činnost v zemi může vykonávat pouze subjekt, ve kterém má kuvajtský občan nebo jeho firma minimálně 51% podíl.
  • Zastupitelská smlouva mezi kuvajtským agentem a zahraničním subjektem musí být ověřena na notářství a kuvajtském velvyslanectví v zemi zahraničního partnera a dále zaregistrována na Ministry of Commerce and Industry v Kuvajtu.
  • Pokud se jedná o joint venture za účelem společné výrobní činnosti v Kuvajtu, kuvajtský partner musí získat pro tuto činnost nejdříve licenci od Industrial Development Committee na Ministry of Commerce and Industry (na základě předložené žádosti a feasibility study).
  • Pokud se jedná o obchodní činnost, musí kuvajtský partner získat licenci pro obchodování s konkrétní komoditou (trading) nebo všeobecnou obchodní licenci (general trading - za značně vysoký depozitní vklad) u Ministry of Commerce and Industry. Pro provozování zahraničně obchodní činnnosti musí navíc získat licenci od Chamber of Commerce po zaplacení členského příspěvku.
  • Veškeré dovozy pro státní sféru v hodnotě nad cca 15 000 USD musí být realizovány formou tendrového řízení u Central Tenders Committee – CTC (existují výjimky). Pro účast v tendrech je také nutné mít kuvajtského agenta.
  • Pro účast v tendrovém řízení je potřebná tzv. předkvalifikace (prequalification). Pro některé specifické a technicky mimořádně náročné dodávky jsou opakující se tendry přístupné pouze pro dříve důsledně předvybrané zájemce. Jedná se o tzv. „restricted“ tendry pro předkvalifikované firmy na seznamu (tzv. list of vendors). Převážná většina i větších tendrů je přístupná pro všechny zájemce splňující tendrové podmínky a předkvalifikace se dá zařídit schopným agentem přímo s podáním nabídky na konkrétní tendr. Dlouhodobá předkvalifikace před vydáním konkrétních tendrů má výhodu časového náskoku a nevýhodu ve vázání se na agenta požadovanou zastupitelskou smlouvou na dobu v průměru 1 rok s rizikem jeho postupné
  • orientace na jiné (i konkurenční) subjekty a následné pasivity. Pro předkvalifikaci je nutné předložit informační materiály o výrobci (většina tendrů proklamuje zásadu, že dodavatel zboží je jeho výrobcem a jen takový by měl být předkvalifikován v praxi lze někdy docílit i předkvalifikaci exportéra), dále reference nejlépe z oblasti Blízkého východu a smlouvu s kuvajtským agentem (lze ve výjimečné časové tísni nahradit sdělením dodavatele, že je v teritoriu zastupován specifikovaným kuvajtským agentem).
  • V zemi je zákaz dovozu alkoholu (i piva a potravin - např. bonbónů - s jakýmkoliv procentem alkoholu), vepřového masa, pornografie a zbraní.
  • U dodávek zboží z masa nutno přiložit tzv. Halal Certificate o tom, že zvíře, z něhož maso pochází, bylo zabito dle muslimského rituálu.
  • Kuvajt přes náznaky urovnání vztahů arabských zemí s Izraelem nadále dodržuje bojkot izraelského zboží a zboží vyrobeného i zčásti z izraelských komponentů, dovezeného na izraelských lodích nebo na lodích třetí země kotvících v izraelských přístavech (na obchodních fakturách musí být doložka, že zboží není izraelského původu a není vyrobeno z izraelských komponentů. Jednou z akreditivních podmínek je potvrzení přepravce, že zboží je naloženo na loď, která má povoleno kotvit v Kuvajtu). V září 1994 byl obecně zrušen tzv. „sekundární“ bojkot, tj. bojkot neizraelských obchodních partnerů s výraznými obchodními vazbami na Izrael. (ČR nemá na seznamu žádnou zakázanou organizaci.)
  • Státní zakázky v hodnotě nad 3,35 mil. USD udělené zahraničním subjektům podléhají tzv. offsetovému programu, t.j. min. 30% hodnoty kontraktu musí být investováno v Kuvajtu nebo v jiné zemi s majoritním podílem kuvajtského partnera. Tento program není prozatím uplatňován paušálně, bývá zatím výslovně specifikován v tendrových dokumentech, uplatňuje se zatím zejména u kontraktů pro obranu. Zahraniční subjekty typu joint ventures s více než 51% podílem kuvajtských majitelů jsou od této povinnosti osvobozeny.

  

Důležité právní normy a předpisy

Pro obchodní (vývozní) činnost jsou nejdůležitější tyto zákony:

  • zákon č. 15/1960 o obchodních společnostech
  • zákon č. 36/1964 s dodatky v zák. 68/1980 o obchodním zastupování
  • zákon č. 37/1964 s dodatky č. 18/1970 a 81/1977 o veřejných tendrech
  • zákon č. 3/1955 s novelizovaný zák. č. 2/2008 včetně dalších předpisů
  • nařízení emíra o dovozu potravin 6/1977

Informace o Obchodních a daňových zákonech státu Kuvajt lze získat na webové stránce Ministerstva financí: www.mof.gov.kw

Nejdůležitějšími prvky těchto právních norem jsou:

  • Žádný zahraniční subjekt nesmí v Kuvajtu vytvořit svou vlastní pobočku nebo vyvíjet jakoukoliv hospodářskou činnost bez účasti kuvajtského agenta.
  • Kuvajtský agent musí mít kuvajtské občanství a tento musí mít ve společném podniku nadpoloviční podíl.
  • Vzájemné smlouvy musí být dle typu podnikání registrovány na různých institucích.
  • Veškeré dovozy pro státní sektor v hodnotě nad 15 000 USD musí být realizovány prostřednictvím tendrů (CTC Central Tenders Committee).
  • Pro účast v některých tendrech je nutná registrace, pro některé také předkvalifikace.
  • Vízum pro každého cizince (s výjimkou krátkodobých turistických víz) musí být sponzorováno kuvajtským subjektem.
  • Státní zakázky nad 3,35 mil. USD podléhají tzv. offsetovému programu.
  • Dovoz potravin upravuje několik nařízení kladoucích důraz na kvalitu, balení a jasné značení data výroby a vypršení lhůty upotřebitelnosti.
  • Zahraniční subjekty podléhají daním ze zisku vytvořeného v Kuvajtu dle zákona 3/1955 s dodatky.
  • Cizinci mohou být v Kuvajtu zaměstnáni pouze za předpokladu získání pracovního povolení a k tomu je třeba mít místního sponzora. Sponzorem může být pouze Kuvajťan.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zástupci, výhradní dovozci

Kuvajtský trh je velmi přitažlivým terčem zájemců o vývoz, což způsobuje vysoký konkurenční tlak. Domácí subjekty chráněné místním zákonodárstvím mají tendenci trh maximálně monopolizovat v zájmu dosahování co nejvyšších marží. K monopolizaci používají nástroje zákonné povinnosti cizích subjektů spolupracovat se subjekty osob kuvajtské národnosti, čímž se průtok zboží zužuje. V rámci tohoto zúžení je obecně zaveden systém výhradních zástupců. Nejčastějším požadavkem dovozce je exkluzivita dodávek na trhu na dobu alespoň 1 roku. Často se stává, že etablovaná konkurence na trhu podhodí nově proniknuvším subjektům stejného zaměření tzv. spícího agenta, jenž svou nečinností brání vstupu jejich výrobků na trh. Fungují i další obranné metody proti ohrožení etablovaných dodavatelů zboží.

Formy obchodního podnikání

Žádný cizí subjekt nesmí provozovat jakoukoliv hospodářskou aktivitu v zemi bez kuvajtského partnera. Nicméně přímé dodávky zboží ze zahraničí jsou možné přímo kuvajtským firmám bez prostředníka. Dodávky pro státní sektor (v tendrech) vyžadují místního agenta (s výjimkou dodávek speciálu). Pro hospodářskou aktivitu na místě je nutné zvolit některou z forem společného podnikání, u nichž společným prvkem je, že kuvajtský partner musí mít většinový podíl a firma je zapsána na jeho jméno v obchodním rejstříku ministerstva obchodu. Formy obchodního podnikání upravuje Commercial Companies Law č. 15 z r. 1960 a č. 68 z r. 1980 s dodatky. Znalost právních forem podniků a spolupráce je důležitá pro výběr optimálního spojení:

  1. Akciová společnost (zkratka KSC): ze zákona zakázána účast zahraničních subjektů, členové smějí být jenom kuvajtské národnosti. Menšinový podíl cizího kapitálu (do 49%) může povolit ministerstvo obchodu v případě potřeby cizího kapitálu ve zvláštních projektech. Je registrována v obchodním rejstříku.
  2. Uzavřená akciová společnost (zkratka KSCC nebo KSC Closed): akcie nemohou být veřejně nabídnuty k úpisu. Zakládá minimálně 5 akcionářů. Kapitál musí být minimálně 7500 KWD. Jinak stejné podmínky jako akciová společnost. Je registrována v obchodním rejstříku. Stává se, že společnost je registrována u ministerstva obchodu, aniž by byla kapitalizována.
  3. Společnost s ručením omezeným (zkratka WLL): adekvátní s.r.o. Vlastnictví limitováno na Kuvajťany o max. počtu 30 a minimálním počtu 2 osob (manželé jsou považováni za jednu osobu). Minimální kapitál 7500 KWD. Nemůže fungovat v bankovnictví, pojištovnictví nebo jako investiční fond. Je registrována v obchodním rejstříku. Této společnosti s cizím kapitálem se nepřesně v praxi říká joint venture.
  4. Výhradní vlastnictví: je používáno pouze mezi Kuvajťany u malých firem (obchodů apod.). Tato forma není předmětem Commercial Companies Law, ale spadá do obdoby našeho občanského práva.
  5. Obecné partnerství: je sdružením dvou nebo více osob, jež vzájemně ručí za závazky a pohledávky podniku v rozsahu jejich osobního vlastnictví. Je samostatnou právnickou osobou a může sjednávat hospodářské aktivity svým jménem a na svůj účet. Vzniká sepsáním memoranda o sdružení a jeho registrací v obchodním rejstříku. Kuvajtský podíl kapitálu musí být minimálně 51%.
  6. Omezené partnerství: je sdružením na principu ad 5) s rozdílem ručení do výše vložených podílů. Minimálně jeden z partnerů musí být Kuvajťan a mít alespoň 51% kapitálu. Tento typ partnerství vyžaduje ustanovení dozorčí rady o minimálně třech členech (členech nebo nečlenech partnerství). Pozn.: Společnosti ad 4), 5) a 6) jsou užívány v rodinných podnicích, mezirodinných hospodářských subjektech a nejsou vhodné pro cizí firmy vzhledem k jednoduchému legislativnímu základu, založenému na osobních vztazích.
  7. Joint ventures: je spojení dvou nebo několika subjektů na základě smlouvy. Nemá povahu právnické osoby a nevyžaduje ani registraci v obchodním rejstříku. Je běžné, že několik zahraničních dodavatelů v rámci jednoho projektu vytvoří joint venture nebo konsorcium za účelem vytvoření subdodavatelských vazeb.

Pokud zahraniční firma nehodlá vytvořit s kuvajtským partnerem některou z uvedených registrovaných společností, může dle zákona 36/1964 o agentech ustanovit v zemi kuvajtského obchodního agenta (např. provizního), distributora nebo agenta služeb neboli sponzora (dle odstavce 24 zákona) pro účast v tendrech na vládní zakázky (není nutný pouze u speciálu).

Registrován v Kuvajtu může být pouze kuvajtský subjekt. Smlouva o zastupování kuvajtským agentem musí být registrována ministerstvem obchodu a je o ní publikován záznam v Official Gazette, registrace trvá do 2 týdnů. Smlouva musí obsahovat minimálně předmět (rozsah aktivit), délku trvání (obyčejně 1 rok) a provizi. Smlouva musí být před registrací orazítkována místní obchodní komorou a velvyslanectvím Kuvajtu v zemi zahraničního partnera (v ČR). Ke smlouvě musí být přiložen Boycott Certificate (o neizraelském původu výrobků firmy).

 

Podmínky pro zřízení kanceláře reprezentanta

Většina silných agentů je ochotna výrazně pomoci při zřizování kanceláře reprezentanta v zemi (protože mu odpadnou náklady na vedení této agendy u jeho firmy jeho zaměstnancem v jeho prostorách apod.). Lze požadovat bezplatné poskytnutí kanceláře, případně ubytování pro reprezentanta nebo alespoň finanční spoluúčast na nákladech. Zřízení kanceláře i bez pomoci agenta (vždy jsou nutná minimálně jeho potvrzení a razítka) není složité. Agent nebo hotel musí sponzorovat vízum pro cizince. V dalších krocích nejsou mimo všudypřítomné sponzorství agentem žádná omezení.

Vybrané základní položky

  • Kancelář s příslušenstvím v průměrné lokalitě: cca 15–20 000 USD/rok (1 místnost, kuchyňka, příslušenství mimo centrum) nebo průměrná vila v průměrné lokalitě (několik vyslaných reprezentantů i s bydlením, cca obvyklá 2–3 podlaží, hala + cca 10 pokojů a 3–5 příslušenství) za cca 50–60 000 USD/rok (včetně elektřiny, vody a údržby zabudovaného zařízení, nevyhnutelného chlazení a topení, vybavení kuchyňskou linkou, sporákem a lednicí).
  • Plat reprezentanta: zástupci cizích firem dle obratu se v průměru pohybují v platových relacích 80 až 150 000 USD ročně + bydlení a automobil zdarma.
  • Byt reprezentanta: byty v komplexech s bazénem a sport. zařízením se pohybují v relacích: třípokojový byt cca 40 000 USD/rok (4–5 pokojové byty 50–70 000 USD/rok) s elektřinou, vodou, údržbou zabudovaných částí). Mimo Kuwait City jsou byty ve vzdálenosti cca 30 km o 30–40% levnější.
  • Automobil: ceny nových běžných značek vozidel jsou v maloobchodu Kuvajtu cca o 10-20% nižší než v ČR s DPH a clem.
  • Pronájem automobilů: např. Honda Civic 1500 ccm činí nyní roční pronájem v měsíčních platbách celkem 8 000 USD/rok (neomezená kilometráž, plné pojištění, údržba s právem vůz kdykoliv vyměnit za jiný kus), dále Toyota Camry dtto za 12 000 USD/rok. Místní podmínky vyžadují z reprezentativních důvodů minimálně vůz střední vyšší třídy - větší Ford, Chevrolet apod.). Cena benzínu Super je cca 5,135 Kč/litr (květen 2016).
  • Telefon/fax: roční poplatek 268 až 402 USD dle majitele (levnější varianta je pro osobní linky - nefiremní apod.), místní hovory po Kuvajtu zatím zdarma, mezinárodní nad světovým průměrem (do ČR 2,5 USD/min., noční sazba cca o 15% levnější).
  • Mobilní telefon: přístroj od 100 USD, roční poplatek 230 USD.
  • Další náklady: v zemi se zatím neplatí daň ze mzdy. Značně nákladné je školství, nearabské ZŠ dle třídy a typu školy od 20 000 do 150 000 USD/rok. Státní školy v arabštině jsou pro místní obyvatelstvo zdarma.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Z propagačních médií je nejčastěji používána vývozci (resp. jejich místními agenty) inzerce v tisku. Propagaci zboží v médiích obecně není věnováno tolik prostoru jako v Evropě či jiných zemích. Častou formou propagace jsou u spotřebního zboží předváděcí či výstavní akce (ochutnávky v supermarketech apod.).

Mezinárodní veletrhy spotřebního zboží pořádané většinou v únoru/březnu (největší mezinárodní veletrhy pořádané pravidelně v zemi) jsou čím dál více spojeny s prodejem zboží na stáncích a jsou zaměřeny zejména na konečné spotřebitele. Módní přehlídky a podobné akce konané na veřejnosti vyžadují zvláštní povolení a jsou málo využívány. Obecně lze říci, že účast na těchto výstavních a veletržních akcích nemá pro české firmy větší význam a také lze sledovat klesající počet evropských firem, které se takových akcí účastní. 

Obecně lze charakterizovat požadavky na propagaci jako podobné zemím Evropy. Nejběžnější je propagace v denním tisku (inzerát 1/8 standardní novinové stránky kolem 350 USD černobíle, s obrázkem a logem, 1 vydání zpravidla do dvou dnů od podání). Propagace v televizi není tak rozšířená. K zaměření na segment spotřebitelů starších 45 let nutno zejména u žen použít arabskou mutaci. V televizi lze pro tento segment u žen doporučit místní dopolední arabské programy. U mužů večerní a u dětí částečně i anglickou mutaci ve večerních hodinách. Střední a mladší generace sleduje často anglickou mutaci místního KTV2, ale všechny vrstvy místních občanů sledují téměř výhradně arabský tisk. Rozesílání reklamních letáčků na adresy obyvatel není využíváno zejména vzhledem k tomu, že všichni obyvatelé Kuvajtu dostávají poštu přes P.O.Box (na domácí adresy se nedoručuje).

Oblíbené jsou výstavky zboží s prodejem na místě. V poslední době se začíná prosazovat i reklama na internetu, řada kuvajtských firem má své webové stránky.

Největší veletržní organizací je Kuwait International Fair KSC, P.O. Box 656, 13007 Safat; tel: 2538-7100, fax: 2539-3872, email: info@kif.net, www.kif.net.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Legislativa

Kuvajt má základní legislativu k ochraně průmyslového a duševního vlastnictví: zákon č. 2/1961 o ochraně průmyslového vlastnictví (Trade Marks) a zákon č. 4/1962 (Industrial Property Law - ochrana patentů, průmyslových vzorů a designu), dále obchodní zákon č. 68/1980 (Law of Commerce) a další zákony na ochranu duševního vlastnictví (Intellectual properties laws - IPR): zákon č. 5/1999 o ochraně duševního vlastnictví, zákon č. 64/1999 (Law of Copyright), dále zákon o ochraně původu produktů (Appellation of Origin) č. 1/2001.

Kuvajt je členem WTO od ledna 1995 a v r. 1998 přistoupil ke Konvenci WIPO (World Intellectual Property Organization); od r. 1981 je členem Arab Convention of Copyrights.

Od r. 2007 se Kuvajt nachází na Watch List USTR.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Tendry

Většina tendrů je vyhlašována Central Tenders Committee CTC, nicméně zejména tendry pro ropný sektor jsou často vyhlašovány přímo tendrovým oddělením příslušného ministerstva nebo KOC resp. KNPC. Pro výběr vítězné nabídky v tendru je mimo naplnění požadovaných technických parametrů rozhodující cena. Tendry se člení na „open“ - pro jakékoliv subjekty a „restricted“ - pro subjekty buď pouze domácí nebo pro předkvalifikované. Předkvalifikace je nejčastěji vyžadována u KOC, KNPC (oba mají vlastní předkvalifikační formuláře). Tyto ropné subjekty před vydáním větších tendrů přímo oznámením v bulletinu CTC zvou zájemce k předkvalifikaci. Předkvalifikaci lze zařídit i předem. Délka zajištění stanoviska k podané žádosti o předkvalifikaci záleží od síly agenta a pohybuje se od několika dnů do 6 až 12 měsíců. Předkvalifikační dokumenty lze předložit pouze s platnou zastupitelskou smlouvou s místní řádně registrovanou firmou (ověřenou obchodní komorou Kuvajtu a notářsky ověřenou v ČR).

Po vyzvednutí tendrových dokumentů je někdy organizováno předtendrové setkání se zájemci, jež si vyzvedli tendrové dokumenty. Lze doporučit uchovat originál tendrových dokladů na bezpečném místě i s potvrzením o zaplacení poplatku za dokumenty, jelikož tyto doklady je nutné předložit při podávání tendrové nabídky. Na originál nelze dělat poznámky mimo rámec nabídky - může být důvodem k vyřazení. Dále lze doporučit důkladné prostudování tendrových dokumentů v angličtině nebo také v arabském jazyce. Dále nutno sledovat zdroj, kde byl tendr publikován, zda nebyly vydány dodatky nebo není oznámeno předtendrové setkání, kde mohou být oznámeny zásadní změny tendrových podmínek.

S tendrovou nabídkou nutno složit bezpodmínečný bid-bond (obyčejně 2 až 10% nabízené ceny) na předepsaném formuláři s platností po dobu platnosti nabídky (obyčejně 3 měsíce), vydaný kuvajtskou bankou. Neúspěšným zájemcům je bid-bond vrácen (cca do 6 měsíců).

Doporučuje se předkládat nabídky až v závěru předepsané hlůty. Dříve podané nabídky se mohou ztratit nebo mohou být vydány dodatky, na které je nutno do poslední chvíle reagovat. Lze doporučit důkladně kontrolovat všechny náležitosti nabídky před podáním - jejich absence nezvratně vede k vyřazení z tendrového řízení. Přiložit ověřenou plnou moc k podpisu nabídky nebo notářské ověření podpisu statutárního zástupce nabízejícího subjektu a agenta. Dále nutno přiložit kopii zastupitelské smlouvy notářsky ověřenou a potvrzenou obchodní komorou. Dále nutno přiložit Boycott Certficate, že zboží a služby neobsahují ani část izraelské výroby.

Asi za týden po předání nabídky lze po předložení potvrzení o zaplacení poplatku za tendrové formuláře získat seznam účastníků tendru. CTC publikuje vítěze tendrů, KOC a KNPC jenom některé a ministerstvo obrany vůbec nepublikuje údaje o uzavřených kontraktech. Během výběrového řízení (cca 1-3 měsíce) lze očekávat písemné dotazy výběrové komise, na něž je nutné promptně a písemně reagovat. Zásadně nelze měnit cenu a technické podmínky podané nabídky - lze pouze upřesnit některé detaily. Často není do tří měsíců rozhodnuto o vítězi a účastníci jsou vyzváni k prodloužení bid-bondu. Vítěz tendru je pozván k podepsání kontraktu a složení performance bondu. Při kalkulaci nákladů a vazeb nutno uvážit možnost několikaměsíční prodlevy mezi uzávěrkou tendru a podepsáním kontraktu, t.j. nutností prodlužování bid-bondu a garantování nabídnuté ceny. Je nutná pevná vazba na subdodavatele po tuto dobu. Navíc nabídky jsou v KWD, jež je v silné vazbě na USD a nutno kalkulovat s kurzovými rozdíly po celou dobu nabídkového řízení a realizace projektu. Dále nutno zohlednit další položky - zejména clo na dovážené zboží a materiály (z CIF). Lze doporučit back to back performance bondy od subdodavatelů, zejména místních. Nutno uvážit, že v zemi není daň z přidané hodnoty či daň z pracovních sil, avšak uplatňuje se daň ze zisku zahraničních subjektů. V zemi nelze uplatnit dovoz mechanismů a materiálů na celní záznam, neexistuje vývozní clo.

Celý tendrový proces vyžaduje silného agenta schopného zvládnout nepsaná pravidla hry a dlouhodobou znalost teritoria a osobní vazby pro kontrolu agenta a pro fungování celého tendrového komplexu. Úspěch zejména u investičních celků spočívá v dlouhodobém etablování vyslaného představitele firmy.

Dovoz zboží pro obranu země jediný nepodléhá tendrovému výběrovému řízení a je nakupován na základě výběru komise ministerstva obrany. Toto zboží, také jako jediné, nevyžaduje místního agenta; lze jej tudíž nabízet přímo ministerstvu obrany. Toto platí ovšem jen pro bojovou techniku a zbraňové systémy, v případě zabezpečovacího materiálu (nebojová vozidla, zásobovací materiál apod.) se nákupy uskutečňují prostřednictvím tendrů přes místní zástupce. Nabídku lze také postoupit velvyslanectví Kuvajtu v ČR. Nabídka musí projít kanceláří náměstka ministra obrany, odkud je distribuována jednotlivým oddělením k posouzení. Nedoporučuje se v prvním kole zveřejnit cenu. Ministerstvo si v případě zájmu vyžádá další údaje. V případě zájmu lze doporučit návštěvu vývozce se vzorky v zemi nebo pozvat zástupce ministerstva na předvedení zboží v ČR.

Nabídky lze předkládat v arabštině nebo angličtině. Vzhledem k ostré konkurenci nutno věnovat i formální stránce mimořádnou pozornost. Prospekty v arabské nebo anglické verzi, cenovou kalkulaci CIF nebo CandF Kuvajt v USD. Vzhledem k velké koncentraci překupníků doporučuje se každý samostatný komponent nabízet v co nejsamostatnější formě. Pro získání pevného spojení je v oblasti nutný dlouhodobý osobní kontakt. V zemi je málokdy používáno odvolání na Incoterms nebo jiné obecné dodací podmínky. Velká část úpravy vazeb je ponechána na důvěře partnerů. Značnou váhu mají dohody o podmínkách obchodu, uzavřené ústní formou.

Obecně shrnuto: kuvajtské subjekty nejsou většinou ochotny věnovat se zdlouhavému „papírování", spíše jsou zvyklé akceptovat některou z mnoha všestranně připravených nabídek.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Kuvajtské právo

Z hlediska obchodu je nejdůležitější soubor rozhodnutí emíra upravujících obchodní činnost, který řeší zejména omezení okruhu subjektů oprávněných k hospodářským aktivitám v zemi, základní podmínky vzniku a vazeb hospodářských subjektů, vyznačuje se množstvím doplňků. De facto posiluje pozici občanů kuvajtské národnosti v hospodářských vztazích vůči cizincům uvnitř ekonomiky i navenek. V praxi se více než na právní předpisy spoléhá v obchodních vztazích na osobní vazby. Řada i významných ujednání je dohodnuta ústní formou.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Kuvajt má množství pohyblivých svátků, jejichž přesné stanovení je v některých případech určeno teprve několik dnů předem muslimskými institucemi. Nejvýznamnějším pohyblivým svátkem trvajícím cca 1 měsíc s omezenou pracovní dobou a výkonností v důsledku půstu od východu slunce do jeho západu je Ramadán. Důležité je také vědět, že Kuvajt je muslimskou zemí, kde se neslaví Nový rok, ani jiné křesťanské svátky.

K nejvýznamnějším pevným svátkům patří Národní den 25.2. a Den osvobození 26.2.

Pracovní doba státních institucí ve dnech neděle – čtvrtek od 8:00 do 14:00 hod. Soukromý sektor pracuje rovněž ve dnech neděle – čtvrtek od 8:00 do 14:00 a od 16:00 do 18:00 či 19:00 hod. Obchody jsou otevřeny od 8:00 do 12:00 či 13:00 a od 16:00 či 17:00 do 21:00 až 22:00 hod., některé z nich (Sultan Center) nepřetržitě. Pracovní doba v bankách je od 8:00 do 12:30 a 16:00 až 18:00 hod. Víkendové dny jsou pátek a sobota.

V době postního měsíce Ramadánu je upravena pracovní doba státních institucí (od 8:30 do 13:30) a také soukromého sektoru (od 9:00 do 14:00 a poté od 20:00 do 22:00 hod.).

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Občan ČR může na území Kuvajtu vstoupit s cestovním pasem platným minimálně 6 měsíců ode dne překročení hranic. V cestovním dokladu nesmí být vyznačeno izraelské vízum.

Mezi státy GCC funguje pro jejich občany bezvízový styk.

V roce 2013 zařadil Kuvajt ČR mezi státy, jejichž občané mohou získat vstupní vízum na letišti (tzv. visa upon arrival). Občané ČR mohou po příletu na Kuwait International Airport získat turistické vízum za následujících  podmínek:

  • předloží zpáteční letenku
  • budou mít cestovní pas ČR platný minimálně 6 měsíců od data vstupu
  • na místě vyplní příslušný formulář, kdy uvedou adresu pobytu v místě
  • nebudou na místní tzv. černé listině
  • uhradí poplatek 3 KWD za vízum, který platí pro všechny druhy pasů
  • kuvajtské úřady si vyhrazují právo odmítnout vstup bez udání důvodu

Maximální délka pobytu činí 3 měsíce. Více informací je možno získat na webové stránce Directorate General of Civil Aviation Kuwait (Airport Information – Arriving Zone – Visa Service).   

Dalším místem, kde je možno získat kuvajtské vízum, zůstává kuvajtské velvyslanectví v Praze. Je-li žádost o vízum podána na kuvajtském velvyslanectví v Praze, činí poplatek 21 KWD (děti 6-12- let platí 10 KWD a děti do 6 let zdarma).

Dále existuje možnost vyřízení víza prostřednictvím jednoho z pětihvězdičkových hotelů (Sheraton, Radisson Blu, Le Meridien, Safir, J. W. Marriott, Regency, Crown Plaza), které vyřizují víza pro své hosty. Cizinci jsou ovšem v tomto případě nuceni po celou dobu svého pobytu v zemi setrvat právě v tomto hotelu.

Přihlašovací povinnost je splněna automaticky: jakmile cizinec s platným vízem překročí hranice, je zanesen do databáze imigračního úřadu, který po celou dobu jeho pobytu velice pečlivě sleduje délku pobytu v zemi. Jednoměsíční „visit visa“ je možno prodloužit až na tři měsíce. Žádost o prodloužení musí být podána minimálně 5 dnů před posledním dnem platnosti víza. Za každý den v Kuvajtu bez platného víza se platí penále 10,-KWD.

Při odjezdu ze země mohou místní úřady vymáhat úhradu veškerých pohledávek, např. zaplacení pokuty za dopravní přestupek atd., protože veškeré údaje tohoto typu se soustřeďují v databázi centrálního imigračního úřadu. Zákaz odjezdu ze země však osobě hrozí i v jiných případech, např. pokud má nedořešené finanční spory s místními obchodními partnery.

Pobytové vízum lze získat jen na základě platného pracovního povolení.

Zastupitelský úřad Kuvajtu v Praze
Byl otevřen v r. 1987. Velvyslancem je p. Ayman Al-Adsani.
Adresa: Na Zátorce 26, 160 00 Praha 6
Tel.: 220-570-781-3, fax: 220-570-787
Úřední hodiny: pondělí až pátek od 9:00 do 15:00 hod. 

Celní a devizové předpisy

Na základě rozhodnutí vlády o boji proti praní peněz a terorismu z r. 2007 musí každá osoba, která do země vstupuje, deklarovat (na zvláštním formuláři, který obdrží na hranicích) celním autoriám peněžité obnosy v národní i cizí měně, zlaté slitky a jiné vzácné předměty, jejichž hodnota přesahuje 3000 KWD nebo jejich ekvivalent v cizí měně (cca 240 000 Kč).

Místní měnou je 1 kuvajtský dinár (KWD, Kuwaiti Dinar), v přepočtu cca 3,33 USD či 2,96 EUR (květen 2016). Volná měna je běžně směnitelná za KWD i opačně. KWD je však jen výjimečně přijímán v některých hlavních evropských bankách; banky v ČR jej nepřijímají. Kreditní karty (Diners Club, American Express, Visa, Master Card) jsou přijímány ve všech hotelích, luxusních restauracích a ve větších nákupních centrech (nikoli však v provozovnách rychlého občerstvení, běžných restauracích, menších obchodech, na místním trhu apod.), doporučuje se proto s sebou mít dostatek hotovosti. Valuty lze směnit v hotelích či místních směnárnách, které jsou v každé čtvrti. Šeky jsou používány pouze pro obchodní transakce.

Celní předpisy se shodují v zásadě s předpisy jiných zemí, t.j. dovoz osobních potřeb pro jedince nebo rodinu v přijatelném množství bezcelně. Přísně je však zakázán dovoz drog, alkoholických nápojů, vepřového masa a váýrobků z něj, cigaret, erotické literatury a videonahrávek. Celní kontrola zvláště cizinců na hraničních přechodech je prováděna velmi důsledně. Pokusy o pašování drog jsou v Kuvajtu velmi přísně trestány, za určitých okolností následuje trest smrti.

Doprava zboží z ČR je převážně realizována kontejnery lodí po moři nebo letecky.

V zemi není aplikována daň z přidané hodnoty.

Specifické podmínky cestování do teritoria

Kuvajt není turistickým cílem. Jako poměrně silně islámsky orientovaná země se snaží turistiku v našem chápání omezit, aby zabránila pronikání západních vlivů „volných mravů".

Dalším faktorem je náročné klima - ve vrcholu sezóny v letních měsících téměř nesnesitelné (suché horko přesahující 50°C, pouštní písečné bouře atd.). Kuvajt nenabízí téměř žádné turistické pamětihodnosti. Nadále pokračuje průzkum archeologických vykopávek a tato místa zatím nejsou zpřístupněna (zejm. Failaka Island); historické jádro města bylo téměř zničeno v průběhu války s Irákem. Z uvedeného tedy vyplývá, že veškerá turistika v Kuvajtu se omezuje na obchodní cesty nebo jiné cesty za služebním účelem nebo na návštěvy konkrétních osob, povětšinou rodinných příslušníků žijících a působících v této oblasti.

Městská doprava (autobusy) je minimální a využívají ji pouze asijští zahraniční dělníci. Na letišti je možnost zapůjčení automobilu (Europcar, Al-Mulla, Avis, Budget, Al-Sayer, Rent a Honda, Hertz, Sanbouk, Autoleas, United Hospitality for Limousine, National, International Car Rental Co., Al-Zamel Auto Est.), popř. použití taxíku. Lze doporučit předem domluvit cenu v taxíku nebo v hotelu.

Ubytování ve 3 a 4 hvězdičkových hotelech je v rozmezí 35 až 60 KWD/noc, v hotelech 5 hvězdičkových se cena pohybuje od 80 KWD. Lze smlouvat, doporučuje se domluvit cenu již při rezervaci z ČR.

Bezplatné vnitrostátní telekomunikační spojení je pouze z pevných linek. Zpoplatňováno je však telefonování z mobilu, vč. roamingu z ČR (minuta spojení s ČR stojí 1 KWD, cca 60 Kč).

Při návštěvě Kuvajtu je nutné respektovat několik základních pravidel, jejichž dodržování je velice přísně hlídáno a přestupky v tomto směru mohou vést až k uvěznění. Především je to požívání alkoholických nápojů a drog. Je zakázán dovoz a rozšiřování jakéhokoli tiskového nebo video materiálu s erotickým nebo pornografickým obsahem, hracích automatů, zboží pocházejícího z Izraele nebo majícího na obalu nápisy v hebrejštině, popř. izraelskou vlajku, dále je zakázán dovoz pyrotechniky, azbestu a výrobků z něj, radioaktivních látek, vepřů, surové slonoviny, použitých pneumatik a nebezpečného průmyslového odpadu. Na všech hraničních přechodech je možno očekávat podrobnou (i osobní) prohlídku, včetně prohlížení záznamů na videokamerách. Zásada důležitá zejména pro Evropany se týká chování a oblékání žen. Kuvajt je sice poměrně bezpečnou zónou pro volně se pohybující ženy v porovnání s jinými arabskými zeměmi, avšak přesto je vhodné zajistit jim mužský doprovod. Pokud jde o oblečení, doporučují se zahalená ramena a nohy pod kolena, ne vyzývavý dekolt. Všechna tato omezení se ještě vystupňují v průběhu svatého měsíce Ramadánu, kdy se na veřejnosti nesmí jíst, pít (cokoliv, tedy ani vodu), ani požívat jiných požitků, jako například kouřit, líbat se, žvýkat atd., a to v době od východu do západu slunce.

Při překročení hranic autem se vyžaduje sjednání zákonného pojištění vozidla, o které se žádá přímo na hraničním přechodu. Pojištění stojí dle doby od 1 měsíčního za 10,5 KWD do ročního za 22,5 KWD. Jde o tzv. pojištění třetí strany. Další pojištění se vyžaduje uzavřít na samostatný řidičský průkaz, což je možné v jakémkoli pojišťovacím ústavu v zemi a má platnost totožnou s platností víza za ceny jako při pojištění třetí strany.  

Bezpečnostní situace v Kuvajtu je na poměrně vysoké úrovni. Kriminalita je minimální. Největším nebezpečím jsou dopravní nehody způsobené neukázněnou jízdou řidičů.

Při plánování pobytu v Kuvajtu ZÚ doporučuje využít možnosti dobrovolné registrace při cestách do zahraničí (tzv. projekt DROZD), která slouží k poskytování rychlé pomoci pro případ nouze.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Kuvajt silně závisí na zahraniční pracovní síle. Z celkového množství 4 mil. obyvatel Kuvajtu pracuje 2,5 mil. osob, z čehož je zhruba 85% cizinců, kteří přijeli za prací do Kuvajtu ze 120 zemí světa.

V Kuvajtu platí povinné sponzorství na residenční pracovní povolení, které musí zajistit kuvajtská firma, ať již státní nebo soukromá. Těmto předpisům podléhají všichni zahraniční zaměstnanci. Platové a další pracovní podmínky (příspěvek na bydlení, auto, školu pro děti, zdravotní péči, placené dovolené atd.) jsou předmětem často tvrdých jednání ať přímo a nebo prostřednictvím různých náborových, převážně evropských či amerických firem. Obvykle se dosáhne při tomto postupu nejlepších podmínek, i když je třeba počítat při sjednávání kontraktu s poplatky. Další cestou je prostřednictvím svých obchodních partnerů případně odborných profesních partnerů, kteří mohou napomoci při sjednání podmínek již dopředu před příjezdem na tzv. "interview". I když pracovníci z České republiky, kteří v Kuvajtu působí dosahují dobrých podmínek, podstatně lepších než odborníci z jiných i arabských zemí, přesto jsou tak na polovině možností, které jsou poskytovány kuvajtským kolegům. Ale je třeba říci, že málokdy dosáhnou i takových podmínek jako západoevropští nebo američtí odborníci.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Státní zdravotnictví na značně vysoké úrovni je doplňováno systémem soukromých nemocnic, kde je nabízeno zejména kultivované prostředí a individuálnější přístup za značné ceny výkonů i léků.

Od roku 2000 funguje systém zdravotního pojištění pro cizince. Roční výše pojistného byla stanovena na 50 KWD pro zaměstnané muže, 40 KWD pro jejich manželky a 30 KWD za každé dítě. Za každé ošetření v nemocnici se hradí poplatek 1 KWD a 2 KWD na pohotovosti. Předpokládá se, že zaměstnancům ve státních službách bude pojistné hradit zaměstnavatel. Rodinným příslušníkům platí pojistné zaměstnanec. Pojistné je placeno vždy při prodlužování pracovního povolení a povolení k pobytu.

 V případě krátkodobých pobytů musí cizinci za ošetření ve všech zdravotnických zařízeních platit, doporučuje se proto sjednat si před vstupem do země zdravotní pojištění, popř. toto pojištění uzavřít v kterémkoliv kuvajtském pojišťovacím ústavu na předpokládanou dobu pobytu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: