Kvalita dopravní infrastruktury je v Česku nízká, na vině jsou průtahy v povolování

21. 6. 2016 | Zdroj: EurActiv.cz

motiv článku - Kvalita dopravní infrastruktury je v Česku nízká, na vině jsou průtahy v povolování Jestli chce Česko dohánět bohatší země EU, bude muset mimo jiné zapracovat na své dopravní infrastruktuře a dalších oblastech pro investice. Těm v současné době brání například složitá povolovací řízení. Přijetí novely stavebního zákona, která by to mohla zajistit, se přitom oddaluje. Výjimečné jsou i české problémy s procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA.

Česko by mělo zapracovat na odstraňování překážek pro investice, aby mohlo rychleji dohánět hospodářsky vyspělejší země západní Evropy, píší experti Evropské komise ve své každoroční zprávě o stavu české ekonomiky.

Investicím podle ní brání hlavně regulační překážky a vysoká administrativní zátěž. Poukazuje například na zdlouhavé postupy při udělování územních povolení nebo zpoždění při řešení stížností u antimonopolního úřadu.

Obecně pak podle ní podnikatelské, a tedy i investiční prostředí negativně ovlivňují vysoké náklady spojené s placením daní, nízká dostupnost veřejných služeb online a nedostatečná předvídatelnost právních předpisů.

„Pokud jde o investice na jednoho obyvatele, zůstává Česká republika pod průměrem EU, a investice se navíc silně soustřeďují do hlavního města,“ píše Komise i v pravidelných doporučeních, která vydává v rámci takzvaného Evropského semestru.

Doprava a energetika

Poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky Petr Zahradník považuje výzvu k omezení regulatorních i administrativních bariér pro investice za důležitou. „Poukaz na stále podprůměrný objem investic na obyvatele v České republice by měl být vyvážen zmínkou stejně korektního argumentu o výši míry investic na HDP v naší zemi, která je výrazně vyšší, než činí unijní průměr,“ říká sice k doporučením.

„Poukaz na limity v oblasti investic v dopravě a energetice je nicméně zcela relevantní, stejně jako například na dostupnost možností a šíři produktů a služeb e-Governmentu,“ dodává však. Právě na potíže s realizací infrastrukturních projektů v oblasti dopravy a energetiky Komise zvlášť upozorňuje.

Česko má v porovnání s jinými zeměmi EU horší zejména silniční síť a vyšší investice, které by tento stav mohly pomalu změnit, byly zaznamenány teprve v minulých dvou letech.

Nespokojení řidiči

Nízká kvalita silnic se odráží například v indexu kvality dopravní infrastruktury Světového ekonomického fóra z roku 2015, který měří spokojenost uživatelů. Ukazatel kvality silniční infrastruktury je v Česku výrazně pod průměrem EU, upozorňuje Komise. Zatímco pro Českou republiku činí 4,0, pro celou Unii je to 4,9. Brusel na druhé straně uznává, že od roku 2014 došlo ke zlepšení, protože tehdy dostala česká silniční síť hodnocení 3,7.

Modernizaci by podle Komise potřebovala i železničtí síť, která je v České republice sice hustá, ale elektrifikováno bylo v roce 2013 pouze 34 % tratí, oproti 54 % v Evropské unii jako celku. „Kromě toho chybí vysokorychlostní železniční spoje a ani přeshraniční spojení není dobré,“ dodává Komise.

Problémy jsou spojené i se špatným čerpáním evropských fondů, které vázlo po celé programovací období 2007–2013. Veřejné investice do dopravní infrastruktury mezi lety 2008 a 2013 poklesly z 3,3 miliardy eur v roce 2008 na 2 miliardy eur v roce 2013, což Česko zařadilo mezi nejhorší unijní státy.

Jak už ale bylo zmíněno, v letech 2014 a 2015 investice vzrostly s tím, jak se národní úřady snažily dočerpat peníze, které po konci programovacího období ještě zbyly k dispozici (podle takzvaného pravidla n+3 je možné finanční prostředky alokované pro členský stát vyčerpat nejpozději do tří let od konce programovacího období – pozn. red.).

Vadí i rezortismus

I čerpání fondů přitom ohrožují zmiňované překážky, které snižují absorpční kapacitu projektů, tedy zdlouhavé povolovací procesy, pomalé řešení stížností u antimonopolního úřadu a také nedostatky v postupech pro zadávání veřejných zakázek.

Za „zdlouhavými procesy“ si lze podle vedoucí oddělení interního auditu na Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Olgy Mertlové představit posuzování vlivů na životní prostředí, stavební a územní řízení nebo procesy při výkupu pozemků.

„V některých případech k tomu dále přistupují doby nutné pro soudní projednávání případných žalob, a tedy rychlost práce soudního systému,“ dodává s tím, že s hodnocením ze strany Komise lze souhlasit.

Doporučení pozitivně hodnotí i Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Ředitel jeho Sekce hospodářské politiky Bohuslav Čížek na nedávné debatě k doporučením Komise připomněl problémy, se kterými se Česko dlouhodobě potýká. Podnikatelům chybí jednotné povolovací řízení, které by spojilo dohromady všechny potřebné povolovací procesy a jehož výsledkem by bylo jedno povolení k realizaci.

V současné době se hovoří o takzvaném koordinovaném jednotném řízení, které měla zavést novela stavebního zákona. Datum její účinnosti se však posouvá. Původně se počítalo s polovinou letošního roku, nakonec to vypadá spíš na rok příští a spekuluje se také o tom, že vznikne zákon zcela nový.  

Důvodem průtahů je mimo jiné to, že si ministerstvo zemědělství nepřeje, aby byla do jednotného koordinovaného řízení zahrnuta vodní díla. „Jeden z problémů, které brání implementaci řady doporučení nebo požadavků ze strany firem, je rezortismus,“ podotknul k tomu Čížek.

Potíž jménem EIA

Akutní problém má Česko také s procesem posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA). Více než stovka dopravních staveb má totiž v současné době schváleny posudky podle starých předpisů, které už neodpovídají evropskému právu.

Česká vláda sice s Komisí vyjednává výjimku pro 10 důležitých projektů, u nichž by mohla výstavba začít co nejdřív po schválení příslušné novely zákona, kterou mají nyní v rukou zákonodárci. Zbytek projektů ovšem bude muset projít posuzováním znovu. Jedná se přitom o stavby za desítky miliard korun.

Takové problémy s procesem posuzování vlivů na životní prostředí nemá žádný jiný členský stát EU, zdůrazňuje Mertlová ze SFDI. „V obecné rovině víme, že jiné státy nemají problémy stejného charakteru jako my, a že je nebrzdí průtahy při schvalování staveb,“ říká. Okolní státy podle ní umí se svým regulatorním nastavením v této oblasti vyrovnat lépe. Z ostatních unijních zemí by tak prý Česko mělo čerpat inspiraci.

Autor článku: Adéla Denková

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek