Kyperská republika ukončila čerpání finanční pomoci od tzv. trojky mezinárodních věřitelů

19. 4. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Na konci března 2016 Kyperská republika formálně vystoupila z ekonomického nápravného programu a ukončila čerpání záchranné půjčky z dubna 2013 dojednané mezi kyperskou vládou a tzv. trojkou mezinárodních věřitelů (EK, ECB a MMF). Postupně čerpaná půjčka a nápravný program odvrátily tehdy bezprostředně hrozící kolaps kyperského bankovního systému a zásadním způsobem stabilizovaly státní pokladnu.

Zavedení nápravného programu a dohledu věřitelů na Kypru předcházel několikaletý nezdravý finanční a fiskální vývoj v zemi, který dramaticky vyústil v druhé polovině března 2013 v uzavření bank po dobu téměř dvou týdnů a dočasné přerušení veškerých finančních transakcí. Bezprecedentním krokem bylo vedle poskytnutí záchranného úvěru a naordinování ozdravných/nápravných kroků (tzv. bail-out) také přistoupení ke krácení bankovních vkladů (a určitých vlastnických podílů) u dvou nejvíce postižených finančních domů s cílem jejich sanace (tzv. bail-in).

Paralelně s výše uvedenými kroky byly v zemi zavedeny přísné restrikce na finanční a peněžní transakce, jejichž poslední zbytky byly zrušeny v březnu 2015. Během tří let nápravného programu kyperská ekonomika a společnost prošla na místní poměry silnou ekonomickou krizí. Propad byl naštěstí mírnější, než bylo na počátku nápravného programu očekáváno. Ekonomiku podepřely dva z jejích hlavních nosných sektorů: profesionální služby (obchodní, účetní a daňové) poskytované především zahraničním subjektům na ostrově a cestovní ruch.

HDP ve stálých cenách za rok 2013 poklesl o 5,9 % a v roce 2014 o 2,5 %, ostrov se potýkal (a potýká) s vleklou deflací. Krize na několik let paralyzovala do té doby nezdravě bující stavební a realitní sektory. Finanční krize a následné reformy výrazně zredukovaly velikost bankovního sektoru v zemi (z někdejších 550 % HDP na současných 350 %), který se podařilo díky razantním krokům stabilizovat.

Ohrožení některých bank ve střednědobé perspektivě však přetrvává, zejména v důsledku vysoké míry nesplácených úvěrů, které se stále pohybují blízko hranice 50%. Jejich celková výše v září 2015, dle dostupných zdrojů, dosahovala 27,9 mld. euro, což představovalo 160% HDP.

Kyperské straně se podařilo prosadit řadu důležitých reformních kroků a úsporných opatření. V letech 2014 a 2015 primární fiskální přebytek (před splácením úroků)dosáhl 2,6 % a 2,7 % HDP. Z původně dohodnutého záchranného úvěru ve výši 10 mld. euro bylo kyperskou vládou nakonec vyčerpáno 7,25 mld. Podíl celkového veřejného zadlužení vůči HDP v roce 2015 se pohyboval mírně přes 110 %, což je výrazně méně než původně předpovídaných 126 %.

Během roku 2015 se v Kyperské republice podařilo obnovit ekonomický růst a ekonomika vzrostla o 1,6 %. Růst HDP v podobné výši je předpokládán i v dalších letech. Nedaří se však podstatněji snížit nezaměstnanost, která se stále pohybuje kolem 15 %. Kypřané se snaží doplnit svůj stávající ekonomický model a zvýšit jeho efektivitu.

Vedle rozvoje nových kapacit, zejména v cestovním ruchu, jsou velká očekávání vkládána do energetiky v souvislosti s předpokládanou těžbou zemního plynu v kyperské výlučné ekonomické zóně jižně od ostrova. Zachování ekonomické stability země však kyperské ministerstvo financí podmiňuje pokračováním započatých reforem a ozdravných kroků. Nutné je též třeba pracovat na odstranění přetrvávajících strukturálních problémů.

V hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypr nadále zůstává tři body pod tzv. investičním stupněm (S&P: dlouhodobý raiting BB-, krátkodobý B). Evropský stabilizační mechanismus (ESM) na Kypru přechází do fáze tzv. post programového dohledu do doby, než bude splaceno alespoň 75 % poskytnutého objemu záchranného úvěru. Dohled ESM nad fiskálním a ekonomickým vývojem tak zde může trvat přinejmenším do roku 2029.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Nikósii (Kypr).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek