Kypr: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Nikósii (Kypr)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Určit aktuálně nejperspektivnější položky pro český export na Kypr je velmi těžké. Pozitivem v tomto ohledu je, že po několika letech vleklé hospodářské krizi došlo k oživení ekonomického růstu a zvýšení domácí poptávky.

Vzhledem ke skutečnosti, že obě země jsou součástí vnitřního trhu EU, obecně existují obchodně politické předpoklady pro zvýšení vzájemné ekonomické spolupráce. Kypr je výrazně dovozně orientovanou ekonomikou, navíc de facto s minimální domácí výrobou, s výjimkou některých druhů potravin a nápojů nebo limitovaného okruhu generických léčiv vyráběných na ostrově. Velké množství produktů na kyperském trhu má šanci uspět, však pouze za předpokladu, že obstojí ve všech parametrech v soutěži s výrobkem z jiných zemí. Kypřané si však navíc obecně dlouhodobě zakládají na nákupu  známých značkových výrobků, a to i během krize. S jistou mírou nadsázky: raději 20 let starý Jaguár, než nového Superba. Pozn.: na adresu působení Škody auto na Kypru je však třeba dodat, že má v rámci prodeje vozů koncernu VW své stabilní místo na trhu.  

Při exportu na Kypr jsou nevýhodou vysoké dopravní náklady způsobené poměrně velkou vzdáleností ostrova od kontinentální Evropy a nutnost dopravy zboží námořní dopravou nebo letecky. Dalším limitujícím faktorem pro větší  obchodní expanzi na Kypr je omezená velikost trhu – 800 tis. obyvatel. Většina z turistů (2,4 mil. ročně) nepřijíždí za nákupy, ale pouze pobytem u moře. Jako pragmatický přístup pro naše potencionální vývozce se dle názoru ZÚ nabízí možnost propojit exportní aktivity směřující na řecký trh s dílčí zásilkou na Kypr, pokud by se nejednalo o velikost zásilky, která by zaplnila celý kontejner. Dopravní náklady za vypravení kontejneru z ČR do přístavu v kyperském Limassolu (před vyložením) se pohybují kolem 1500 euro. 

Úspěšně proniknout do zaběhnutých obchodních struktur, zejména v uzavřené komunitě, jakou je Kypr, není snadné. Často se jedná o dlouhodobě zaběhnuté, nezřídka rodinně provázané, odběratelsko-dodavatelské vztahy. Prosadit se na místním trhu dále vyžaduje investice do cíle propagace a obchodního zástupce či partnera v místě. Kypřané jsou navíc značně konzervativní zákazníci a spotřebitelé. ZÚ ČR v Nikósii je připraven zájemcům o export na Kypr samozřejmě pomoci v maximálním rozsahu svých možností. Z existujících možností na kyperském trhu se v tuto chvíli zdá jako „nejprůchodnější“ varianta exportu vybraných potravinářských produktů určených jak pro vnitřní trh, tak turistický sektor.

V posledních dvou letech začalo být na Kypru konečně seriozním tématem zvyšování energetické účinnosti. Projekty zateplování budov jsou spíše v plenkách, ale po ostrově se začaly např. objevovat menší projekty solárních (PV) polí. Zájem o proniknutí do této oblasti je však značný. Od roku 2014 na Kypru působí pobočka Evropské banky pro obnovu a rozvoj EBRD, připravená poskytovat úvěry malým a středním podnikům. Oblast zvyšování energetické účinnosti firem a jejich infrastrukty by mohla patřit mezi její priority.

Jako teoreticky perspektivní  ve střednědobém horizontu se jeví možnosti pro zahraniční dodavatele v souvislosti s připravovanou těžbou a využíváním zemního plynu z nedávno objeveného naleziště v kyperské výlučné ekonomické zóně ve východním Středomoří. Zatím však není ještě rozhodnuto, k jakému rozvoji infrastruktury na Kypru by v tomto ohledu mělo dojít. Vše bude záležet na množství objeveného plynu a způsobu jeho exportu a momentálních možnostech trhu. O plošné plynofikaci ostrova se zatím neuvažuje. Více k perspektivě kyperského programu těžby a exportu zemního plynu napoví vývoj během roku 2015.

S ohledem na poslední politický vývoj v zemi (parlamentní volby v květnu 2016), poněkud nejistou otázkou zůstávají očekáváné změny v systému zdravotního pojištění a celkového zdravotnického systému, které by sebou měly mj. přinést i decentralizaci nákupu zdravotnické techniky, materiálu a zařízení, což by teoreticky mohlo otevřít možnosti i menším dodavatelům a firmám v této oblasti. Poté co celý projekt nabíral zpoždění, je otázkou k jakým změnám ve zdravotnictví nakonec dojde.

Jen stěží je možné vytipovat perspektivní oblasti pro tok investic ze zahraničí na Kypr, vzhledem ke značně omezené velikosti trhu a zatím minimu průmyslové infrastruktury. Na druhou stranu Kypr potřebuje změnit svůj ekonomický model a měl by přenést část tvorby HDP do reálné výroby. V tom existuje možnost pro investory. Současně s investováním do výrobní či průmyslové infrastruktury na Kypru by však bylo třeba hledat možnosti pro odbyt výrobků i mimo ostrov, s ohledem na výše uvedenou limitovanou velikost kyperského trhu. Jako přirozené odbytiště by se nabízel trh nedalekých zemí Blízkého východu. V tomto místě je též dobré uvést, že se kyperský trh vyznačuje obecně vysokou mírou regulace ze strany státu a místní samosprávy a silným postavením zaměstnaneckých svazů na trhu práce.

Pokud jde o rizika investování na Kypru, kyperská ústava garantuje bez ohledu na státní příslušnost právo na soukromé vlastnictví. K podpoře ochrany majetkových práv investorů slouží také členství Kypru v ICSID a v MIGAA (Convention for the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of Other States, Multilateral Investment Guarantee Agency Agreement).

Mezi ČR a Kyprem platí od 25. 9. 2002 dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic. Společný vstup ČR a Kypru do EU od 1. 5. 2004 minimalizoval rizika investování, jakož i zrovnoprávnil české investory v přístupu na kyperský trh v porovnání s investory ze starých členských zemí EU.

Upozornění: Vzhledem k nedořešeným majetkovým otázkám souvisejícím s rozdělením a okupací severní části ostrova se v případě zájmu o koupi nemovitosti na okupovaném území důrazně doporučuje využít služby právních kanceláří na vládou kontrolovaném území, a to alespoň k prověření vlastnických titulů. Nabytí vlastnického práva by zcela jistě bylo zpochybněno původními vlastníky, kteří byli z okupovaných území vysídleni po roce 1974. Na okupovaném území Kyperské republiky (sever ostrova) orgány ČR nemohou poskytovat účinnou konzulární a právní pomoc.

Aktuální sektorové příležitosti pro Kypr

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Privatizační projekty

V souvislosti s nápravným ekonomickým programem dohonutým s Trojkou mezinárodních věřitelů byla na Kypru během let 2015 a 2016 očekávána privatizace státních strategických podniků. Mělo se jednat o telekomunikační společnost CYTA, elektrické závody a přístav v Limassolu a Larnace. Privatizace byla požadována ze strany mezinárodních věřitelů s cílem získání dodatečných finančních zdrojů pro nápravný ekonomický program. Privatizace však od samého počátku narážela na odpor velké části politického spektra, veřejnosti a samozřejmě odborů. Na jaře 2016 je možné konstatovat, že k privatizačním plánům téměř s jistotou nedojde, s výjimkou dlouhodobého pronájmu jednotlivých provozních částí nákladního přístavu v Limassolu, kde je celý proces již v závěrečné fázi výběrů zájemců.

Tendry

Již několik měsíců (spíše let) je avizován např. tendr na instalaci několika desítek stacionárních a dodávku cca 20 mobilních kamer na měření rychlosti motorových vozidel. Projekt má být koncipován jako PPP, kdy dodávka a instalace kamer má být hrazene ze strany investora, který by následně získával prostředky zpět z provozu tohoto systému. Příprava celého projektu se protahuje. Politici a zájmová sdržení vedou s gestorem akce m.j. spor to tom, jakou formou by měl mít  investor možnost získat investované prostředky. Zdali přímo z výběru pokut nebo formou ročního licenčního poplatku od státu.

Pozn. ZÚ: na Kypru byl podobný systém instalován již v roce 2006. Po dvou letech provozu však byla jeho činnost ukončena, m.j. v návaznosti na soudní žaloby na ochranu soukromí účastníků silničního provozu!

Průběžné informace o vyhlašovaných tendrech zastupitelský úřad zasílá k informaci a ke zveřejnění do ústředí.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Přehled avizovaných veletrhů a výstav na Kypru v roce 2016

Zatím nebyly identifikovány žádné vhodné výstavní  akce pro české exportéry na Kypru pro rok 2016.

Konání Kyperského mezinárodního veletrhu (CYPRUS EXPO) zatím nebylo oznámeno.

 

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: