Kypr: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

6. 6. 2017

© Velvyslanectví ČR v Nikósii (Kypr)
Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Česká republika a Kypr jsou součástí vnitřního trhu EU, a proto existují obecné obchodně politické předpoklady pro prohloubení vzájemné ekonomické spolupráce. Kypr je výrazně dovozně orientovanou ekonomikou s minimální domácí výrobou, s výjimkou některých druhů potravin a nápojů nebo limitovaného okruhu generických léčiv vyráběných na ostrově. Kypřané si obecně zakládají na nákupu známých značkových výrobků a úspěšně proniknout do zaběhnutých obchodních struktur na Kypru není snadné. Často se jedná o dlouhodobě zaběhnuté, nezřídka rodinně provázané, odběratelsko-dodavatelské vztahy. Prosadit se na místním trhu dále vyžaduje investice do propagace a obchodního zástupce či partnera v místě. Velvyslanectví ČR v Nikósii je ovšem připraveno zájemcům o export na Kypr pomoci v maximálním možném rozsahu, rovněž s podporou ze strany česko-kyperské obchodní asociace a jejích rozsáhlých kontaktů v místě.

Příležitosti pro český export

Dopravní průmysl a Infrastruktura

V souvislosti s řešením hluboké krize kyperského hospodářství po roce 2013 vyhlásila administrativa několik projektů s cílem zlepšit využívání ekonomického potenciálu země, zejména v sektoru turistického ruchu a návazné infrastruktury. Tyto projektu by měly postupně skýtat příležitosti pro zahraniční investory a dodavatele. Dále by mělo dojít k privatizaci několika státních podniků či dlouhodobým pronájmům služeb doposud kontrolovaných státem: kyperských telekomunikací Cyta, elektrárenských závodů EAC (výroba a rozvod elektrické energie), burzy cenných papírů a provozování nákladního přístavu v Limassolu. Na jaře 2017 byla dokončena pouze privatizace přístavu, ostatní projekty vláda znovu posuzuje a jejich pokračování je možné očekávat nejdříve v průběhu roku 2018, po prezidentských volbách a ustavení nové vlády. Vnitropoliticky ovšem představuje privatizace velmi citlivé téma, které má v zemi řadu odpůrců.

Nejzajímavějším budoucím kyperským ekonomickým projektem bude s největší pravděpodobností budování infrastruktury spojené s využíváním zemního plynu objeveného v kyperských pobřežních vodách.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Kypr a zainteresované společnosti se připravují na těžbu a export zemního plynu z kyperské výlučné ekonomické zóny (EEZ). Zatím nebylo rozhodnuto o formě komercializace naleziště a zdaleka nebyla prozkoumána celá kyperská EEZ. Konkrétní způsob těžby a přepravy plynu z Kypru na evropské trhy bude záviset zejména na objemu potvrzených zásob, světových cenách a v neposlední řadě na tom, jak dopadnou mírová jednání o sjednocení ostrova. Kyperská vláda zatím udělila licence na průzkum ve dvou třetinách těžebních bloků, zahájení komerční těžby se očekává nejdříve v roce 2020.

Kromě výstavby potrubní infrastruktury pro přepravu plynu na Kypr a odběratelské trhy přichází v úvahu i vybudování LNG terminálu, pokud by byly objeveny v EEZ dostatečně velké zásoby. Součástí projektu má být také plynofikace dvou kyperských tepelných elektráren a pravděpodobně i vybudování plynového potrubí mezi elektrárnami.

Stavební průmysl

Kyperská vláda si vytyčila za cíl podporovat turistický sektor, usilovat o další nárůst počtu návštěvníků (v roce 2016 rekordních 3,2 mil.) i zvyšování jejich útraty na ostrově. K tomu má sloužit vybudování nové infrastruktury, která by lákala turisty i mimo letní turistickou sezónu a umožnila celoročně udržitelný model. S podporou státu a municipalit má dojít k vybudování moderních přímořských komplexů v Larnace, Paralimni a Paphosu (marina pro menší soukromá plavidla, obchody, byty a další vybavenost). První fáze podobného projektu již byla dokončena v těsné blízkosti historického centra Limassolu. Dále je plánována výstavba nových golfových hřišť či tréninkových areálů pro zimní přípravu profesionálních sportovních týmů.

Největším projektem z oblasti podpory turistického ruchu se má stát výstavba multifunkčního kasina světové třídy v Limassolu a čtyř menších satelitních v dalších kyperských městech. Vláda udělila na podzim 2016 licenci konsorciu Melco International Development a Hardrock International, které chce projekt dokončit do roku 2020. Projekt by měl vedle stavebních prací nabízet možnosti pro dodávky vnitřního vybavení, osvětlení a interiérových doplňků.

Sklářský a keramický průmysl

Velké hotelové komplexy na Kypru prochází modernizací a rozšiřováním nabídky služeb, které jim mají umožnit konkurovat luxusním resortům v okolních zemích. Na kyperském pobřeží se dále staví řada rezidenčních projektů pro zahraniční náročnou klientelu, jejíž zájem i přes vysoké ceny nepolevuje a vláda ho motivuje udělováním trvalého pobytu a kyperského občanství pro investory. Pro české firmy se naskýtá příležitost k vývozu sklářských a keramický produktů. Především se jedná o zrcadla, dlaždice a obklady a stolní a kancelářské výrobky ze skla.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Součástí strukturálních reforem a jedním z cílů vlády v rámci hospodářské obnovy je vytvoření systému všeobecného zdravotního pojištění. Mělo by dojít k osamostatnění dosud státem provozovaných zdravotnických zařízení a tedy decentralizaci nákupu lékařské techniky a vybavení. Současně s tím by měl i vzrůst objem peněz na nákup lékařské techniky a zájem o investice ze strany soukromých lékařů a klinik, které se stanou smluvními partnery systému všeobecného zdravotního pojištění. Reforma měla být zahájena v roce 2016, její implementace ovšem nabrala opakované zpoždění a nyní se posouvá za horizont prezidentských voleb v roce 2018.

Nezávisle na celostátním systému zdravotní péče nabízí zdravotnický trh již v současnosti příležitosti pro vývoz české zdravotnické techniky a rehabilitačních pomůcek, které mají na Kypru velmi dobé jméno a často se na ostrov dovážejí mimo oficiální distribuční řetězce. Potenciál růstu v této oblasti nabízí také záměr vlády podporovat do budoucna rozvoj zdravotní turistiky.

Energetika a zpracování odpadů

Kypr zůstává mezi největšími producenty pevného komunálního odpadu na hlavu v rámci EU, současně je vázán unijními pravidly pro postupné zrušení skládek, kde dnes končí přibližně tři čtvrtiny odpadu. Vláda již uzavřela první smlouvu na vybudování zařízení na energetické využití odpadu, v budoucnu ale poptávka poroste, stejně jako potřeba recyklovat větší procento odpadového materiálu, a to i na místní úrovni. Při obecném nedostatku vody na ostrově lze očekávat také větší zájem o recyklaci odpadních vod s využitím v zemědělství a dalších oborech.

Současně Kypr produkuje i přes příznivé podmínky (nejslunečnější země Evropy, větrné klima) pouze minimum energie z obnovitelných zdrojů. Pokud by se vláda rozhodla podporovat jejich využití, nabízí se v této oblasti příležitost pro české producenty.

 

Mezi ČR a Kyprem platí od 25. 9. 2002 dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic. Společný vstup ČR a Kypru do EU v roce 2004 navíc minimalizoval rizika investování a zrovnoprávnil české investory v přístupu na kyperský trh s ostatními členskými státy EU.

Upozornění: Vzhledem k nedořešeným majetkovým otázkám souvisejícím s rozdělením a okupací severní části ostrova se v případě zájmu o koupi nemovitosti na okupovaném území důrazně doporučuje využít služby právních kanceláří na vládou kontrolovaném území, a to alespoň k prověření vlastnických titulů. Nabytí vlastnického práva by zcela jistě bylo zpochybněno původními vlastníky, kteří byli z okupovaných území vysídleni po roce 1974. Na okupovaném území Kyperské republiky (sever ostrova) orgány ČR nemohou poskytovat účinnou konzulární a právní pomoc.

Aktuální sektorové příležitosti pro Kypr

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Privatizační projekty

V souvislosti s nápravným ekonomickým programem dohodnutým s Trojkou mezinárodních věřitelů byla na Kypru během let 2015 a 2016 očekávána privatizace státních strategických podniků. Mělo se jednat o telekomunikační společnost CYTA, elektrické závody a přístav v Limassolu a Larnace. Privatizace byla požadována ze strany mezinárodních věřitelů s cílem získání dodatečných finančních zdrojů pro nápravný ekonomický program. Privatizace však od samého počátku narážela na odpor velké části politického spektra, veřejnosti a samozřejmě odborů. V polovině roku 2017 je možné konstatovat, že k privatizačním plánům téměř s jistotou nedojde, s výjimkou již realizovaného pronájmu většiny nákladního přístavu v Limassolu.

Tendry

Informace o vyhlašovaných tendrech publikuje velvyslanectví na internetových stránkách MZV, zastupitelského úřadu, BusinessInfo a prostřednictvím IS SINPRO.

Aktuální vyhlášené tendry je možné sledovat rovněž prostřednictvím e-Procurement služby kyperské vlády (informace jsou převážně v řečtině).

 

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Přehled avizovaných veletrhů a výstav na Kypru v roce 2017 a 2018

  • únor 2018: EDUFAIR, Cyprus International Fair Grounds, Nikósie

Největší vzdělávací veletrh v zemi „Cyprus International Education Fair“, kterého se každoročně účastní přes 10 tisíc návštěvníků. České univerzity nabízející placené studijní programy pro zahraniční studenty jsou zde tradičně zastoupeny.

  • 3. – 5. října 2018: CYPGasTech, Carob Mill, Limassol

Mezinárodní výstava ropného a plynárenského průmyslu pro výrobce a dodavatele těžebního vybavení, služeb a technologií. Jedná se o etablovanou akci, která se bude konat po dvou letech.

 

Konání Kyperského mezinárodního veletrhu (CYPRUS EXPO) zatím nebylo oznámeno.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: