Kypr: Zahraniční obchod a investice

6. 6. 2017

© Velvyslanectví ČR v Nikósii (Kypr)

Kyperská republika jako malá ostrovní ekonomika s nízkým počtem obyvatel a především minimální vlastní výrobou je historicky závislá na dovozech. Na adresu složení kyperských zahraničně-obchodních a finančních statistik (kyperských vývozů i dovozů, PZI a pod.) je nutno uvést, že kyperské statistiky zahraničního obchodu jsou tradičně poznamenány značným podílem reexportů a mezinárodních finančních transferů. V případě některých destinací reexporty svým objemem zpravidla převyšují skutečný vývoz produktů domácí provenience. Tento fakt je způsoben díky přetvrvávajícímu charakteru kyperské ekonomiky, resp. Kyperské republiky coby „daňové ráje“. Na Kypru je registrováno kolem 250 tisíc společností, v drtivé většině zahraničních. V této perspektivě je třeba také nahlížet na většinu zdejších zahraničně-obchodních statistik a bilancí.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Celková bilance kyperského zahraničního obchodu (kyperské statistiky, v tis. euro)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

1 422 399

1 609 265

2 453 211

3 027 338

2 709 770

Dovoz

5 742 195

4 830 360

6 070 440

6 434 713

7 102 015

Saldo

-4 319 796

-3 221 095

-3 617 229

-3 407 375

-4 392 245

Pozn.: Statistiky CyStat od roku 2014 zohledňují změny vlastnictví v mezinárodní lodní dopravě a současně používají širší koncept daňové rezidentury právnických osob.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura kyperského zahraničního obchodu za rok 2016 (kyperské statistiky v tis. euro)

 

Dovoz

Vývoz

CELKEM

7 102 000

2 709 800

z toho do zemí EU

4 668 600

1 194 900

 

Z celkového objemu kyperských dovozů bylo 4 669 mil. euro resp. 65,7% realizováno ze zemí EU: Řecko 1 271 mil., Německo 1 180 mil., Itálie 399 mil., UK 390 mil., Francie 285 mil., Nizozemsko 234 mil., Španělsko 205 mil.

Dovoz z ČR na Kypr dosáhl v roce 2016 výše 99 mil. euro.

U dovozů ze zemí mimo EU se na přední pozice zařadily: Čína 547 mil., Korea 315 mil., Izrael 233 mil. euro, USA 145 mil., Rusko 77 mil., Japonsko 68 mil., SAE 63 mil., Marshallovy ostrovy 61 mil., Indie 58 mil., Norsko 45 mil.

 

Kyperský vývoz do zemí EU představoval 44,1% z celkového objemu 2 709 mil. euro. Z toho vybrané země: UK 320 mil., Řecko 273 mil., Německo 42 mil., Nizozemsko 33 mil., Francie 25 mil.

Vývoz do ČR v roce 2016 dosáhl 39 mil. euro.

Hlavními vývozními destinacemi mimo země EU v roce 2016 byly: Libérie 155 mil., Libye 131 mil., Izrael 104 mil., Marshallovy ostrovy 81 mil., USA 61 mil., Egypt 45 mil., Čína 43 mil., SAE 42mil.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura kyperského zahraničního obchodu

Složení kyperského dovozu v roce 2016 dle kyperských statistik: dopravní prostředky 36,5%, spotřební zboží 27,8%, vstupní suroviny do výroby 19,1%, ropné produkty a minerální oleje 11,3%, fixní aktiva / investiční statky 4,8%, ostatní 0,5%

Složení kyperského vývozu v roce 2016 dle kyperských statistik: zpracované průmyslové výrobky 46,3%, zpracované nerostné suroviny (vč. ropných produktů a minerálních olejů) 21,4%, zpracované zemědělské výrobky 20,3%, zemědělská produkce 10,8%, nerostné suroviny 0,5%, ostatní 0,7%

Aktuální informace poskytuje CyStat.

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na území Kyperské republiky se nachází 2 zóny volného obchodu (dále v textu FZ - free zones) v přístavech Limassol a Larnaka, které jsou využívány výlučně jako překladiště. Na tyto zóny je nahlíženo jako na teritorium mimo celní území EU. Vyplývá z toho tedy, že např. zboží původem mimo EU, které je umístěno v FZ, nemůže být zatíženo dovozním clem, DPH nebo spotřební daní. FZ podléhají předpisům Kyperské republiky a EU. Jsou v jurisdikci Celního úřadu, který dohlíží na uplatňování některých omezení a zakázanou činnost v závislosti na charakteru zboží. Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky navíc má dohled na FZ v Larnace.

Firmy mající povolení umístit své zboží do larnacké FZ těží ze skutečnosti, že zóna je výjimkou z uplatňování pravidel pro vstup na kyperské celní území resp. jednotný vnitřní trh. Tento fakt dovoluje firmě importovat základní suroviny nebo zboží k další přepravě bez placení cla a DPH. Jediným omezením je podmínka, že zboží musí být striktně prodáno resp. reexportováno mimo oblast EU. V případě, že firma hodlá obchodovat na místním trhu, musí získat povolení od celního úřadu a uhradit příslušné dovozní clo. Žádosti se uplatňují u Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Detailní údaje o přímých investicích podle jejich původu a názvu firem nejsou k dispozici a kyperská centrální banka je považuje za důvěrné. Z důvodu zajištění důvěrnosti údajů CB neuvádí ani data, která se týkají malého počtu investorů v konkrétním odvětví nebo teritoriu.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Od vstupu Kypru do EU v roce 2004 existuje v zemi liberální prostředí pro zahraniční investice a to jak investorů z EU, tak ze třetích zemí. Zahraniční investoři mohou investovat a zakládat společnosti za stejných podmínek jako investoři domácí. Byly zjednodušeny administrativní procedury a zahraniční investoři mohou vlastnit majetkový podíl v kyperské společnosti (až do výše 100 %) téměř ve všech sektorech ekonomiky bez stanovení minimální úrovně investovaného kapitálu (výjimkou jsou nemovitosti, bankovnictví a pro investory ze třetích zemí též oblast hromadných sdělovacích prostředků a vysokého školství). Devizová kontrola na ostrově do finanční krize na jaře 2013 neexistovala. Rezidenti i nerezidenti mohli držet a nakládat se svými aktivy i pasivy volně v jakékoli cizí měně a v jakékoli zemi. V letech 2013 až do jara 2015 existovaly restrikce s cílem zabránění odlivu finančních aktiv z ostrova. Restrikce byly postupně uvolňovány a na jaře 2015 zrušeny. Při obchodování na Kyperské burze (CSE) podléhají zahraniční investoři stejným pravidlům jako kyperští investoři, když mohou nabýt 100 % kyperských společností knihovaných na CSE, s výjimkou společností operujících v bankovním sektoru.

Pokud jde o bankovní instituce, nemůže žádná osoba, rezident či nerezident, získat přímo či nepřímo, 10 % a více akcií nebo hlasovacích práv bankovní instituce bez předchozího souhlasu Centrální banky. Nerezident přitom musí uložit cizí prostředky na účet na vlastní jméno a důkazní listiny potřebné k nabytí akcií je oprávněný držet burzovní makléř.

Všichni zahraniční investoři mohou založit společnost přímo bez jakéhokoliv omezení.

Občané i právnické osoby z členských států EU mohou od května 2004 nabývat nemovitosti pro komerční účely bez omezení. 

Investiční pobídky

Kypr nemá samostatnou úpravu poskytování investičních pobídek kromě TRIMS platných pro členy WTO.

Kypr jako investiční pobídky prezentuje:

  1. výhodný daňový systém
  2. podpůrné programy pro: a) rozvoj high-tech oborů, b) rozvoj a rekonstrukci průmyslu, c) zvýšení produktivity a pracovních dovedností
  3. přilákání kapitálově náročných investic – svobodná zóna v Larnace
  4. nabídka dlouhodobého pobytu či občanství při nákupu nemovitostí v určité cenové hladině nebo finančního vkladu určité výše
  1. Daň z příjmu právnických osob na Kypru je nejnižší ze zemí EU – 12,5 %. Daň se neplatí z dividend, z příjmu stálých provozoven umístěných mimo Kypr, z kapitálových zisků z převodu cenných papírů, ze zisků z reorganizace a rovněž repatriace zisků a kapitálu se nezdaňuje. Kromě toho je výhodný daňový režim pro ztráty a režim plynoucí z dohod o zamezení dvojímu zdanění, které má Kypr uzavřeny s 54 zeměmi. Zvláštní (výhodné) zacházení mají mezinárodní trusty, holdingové společnosti a společnosti vlastníci lodě. Základní sazba DPH je 19%, snížené pak 9%, 5% a 0%.
  2. Podpůrné programy jsou většinou určeny pro SMEs a dále na podporu participace žen a mládeže na podnikání. Jejich financování je z větší části plánováno jako projekty kofinancované EU v rámci aktuální finanční perspektivy, takže výše grantů není ve všech případech jasná a programy mohou být v blízké budoucnosti doplněny či změněny.

Rozvoj high-tech oborů: Kypr má za cíl etablovat se jako regionální výzkumné a technologické centrum v rámci východního Středomoří. Jednou z cest je program na podporu inkubátorů, které mají usnadnit vznik a růst nových podniků přinášejících rozvoj inovačních výrobků a služeb. Program je určený jednotlivcům nebo malým skupinám jednotlivců, kteří mohou žádat o vládní grant, do výše 205 200 EUR, přes konkrétní „inkubátorovou" společnost, která má kontrakt s vládou. Žadatelé o grant musí založit společnost s ručením omezeným, která musí sídlit a operovat v určených prostorách inkubátorové společnosti po dobu 2 let. Inkubátorová společnost se zaváže poskytnout inkubátoru prostory, kancelářské služby, sekretariát, účetnictví a právní pomoc, poradenskou podporu a pomoc při získávání kapitálových zdrojů.

Vedle toho plánuje vláda ještě v roce 2017 spustit program start-up víz pro malé investory ze zemí mimo EU. Pokud doloží zajištěné financování projektu částkou 50 tis. euro, samostatně nebo ve spolupráci s partnerem ze zemí EU, obdrží podnikatelé povolení k pobytu na 2 roky. Po jejich uplynutí bude projekt znovu vyhodnocen.

Další podporou bylo založení Fondu pro podporu výzkumu (RPF), jehož základní aktivitou je financování rozvojových programů v 5 strategických oblastech: 1. strategický a multi-tematický výzkum a vývoj, 2. růst národních vědeckých a výzkumných lidských zdrojů, 3. aplikovaný výzkum a podnikové inovace, 4. rozvoj výzkumné infrastruktury a 5. mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu. Více informací lze získat na www.research.org.cy.

Rozvoj a rekonstrukce průmyslu: Technologické zlepšení (upgrading). Program je určený všem existujícím i nově zakládaným podnikům (s výjimkou podniků sídlících ve vybraných venkovských oblastech), které chtějí investovat do nového strojního nebo jiného zařízení či know-how v průběhu tří let. Takové podniky jsou oprávněné žádat o vládní grant. Zpracovatelský průmysl ve venkovských oblastech: Program spolufinancovaný EU si klade za cíl pomocí vládních grantů podpořit rozvoj zpracovatelského průmyslu ve vybraných venkovských oblastech. O grant na rozšíření či modernizací existujícího provozu či na založení nového podniku mohou žádat malé a střední podniky situované v těchto oblastech nyní nebo po svém vzniku. Rovněž další programy jsou určeny SMEs, které tvoří cca 90% všech průmyslových podniků na Kypru. Jedná se o granty na: přemístění malých podniků (z rezidenčních či nevyhovujících oblastí do průmyslových zón), garance vlády za půjčky SMEs (na restrukturalizaci existujícího či založení nového podniku na výrobu nových výrobků, pokud možno z oblasti high tech).

Zvýšení produktivity a pracovních dovedností: Podnikání žen a mládeže. Program podléhá pravidlu de minimis, tj. poskytnutá pomoc nesmí v průběhu 3 let přesáhnout částku 100 000 EUR, a je určený pro ženy a mladé lidi ve zpracovatelském průmyslu, službách a cestovním ruchu. Soustředí se zejména na zakládání nových podniků, rozvoj inovačních projektů, zavádění nových technologií a výrobků a zvýšení kvality služeb v cestovním ruchu. Zemědělské výrobky. Jedná se o program spolufinancovaný EU. Jeho cílem je podpora investic do zvýšení kvality zemědělských výrobků, jejich zpracování a obchodu. Další programy jsou určeny na podporu vývozu (finanční podpora pro zjištění exportního potenciálu na zahraničních trzích, podpora účasti na veletrzích a misích) na zajištění kvality (náklady MSP za testování, kalibrace a analýzy výrobků zpracovatelského průmyslu v zahraničí, zařízení pro existující a nové laboratoře pro testování výrobků).

Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky spravuje program Ochrana životního prostředí. Tento program je určený pro podnikatele z následujících oblastí: důlního a těžebního průmyslu, zpracovatelského průmyslu, obalového průmyslu, údržby automobilů, zpracování a recyklování odpadu, praní a chemické čištění textilií. Program pokrývá částečně počáteční investice těchto podniků do zařízení a technologií šetřících životní prostředí, resp. snižujících průmyslové znečištění.

Podrobné informace o všech výše uvedených programech lze získat na www.mcit.gov.cy (Industrial Development Service Public Aid).

  1. Přilákání kapitálově náročných investic– svobodná zóna v Larnace

Svobodná zóna v Larnace nabízí 94 průmyslových pozemků s celkovou rozlohou 31,2 hektarů. Zóna se nachází na hlavní dálnici Larnaca - Limassol, 6 km od letiště v Larnace, 9 km od přístavu v Larnace a 48 km od hlavního města Nikósie. Areál je ohraničený plotem po celém obvodu, u vstupu je úřad pro celní odbavení. K jednotlivým pozemkům vedou obslužné komunikace a inženýrské sítě (elektřina, voda, telefonní sítě).

Žádosti o etablování ve svobodné zóně se podávají u Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky, které je posoudí a v případě pozitivního vyjádření uzavře s investorem smlouvu o pronájmu na dobu 99 let.

Kontakt na místní agenturu pro podporu investic (kyperská obdoba našeho CzechInvest):

Cyprus Investment Promotion Agency
Severis Building, 9 Makariou III Ave. 4th Floor, Nicosia, 1065 Cyprus
Tel.: +357 22 441133
Fax.:+357 22 441134
E-mail: info@investcyprus.org.cy
Web: www.investcyprus.org.cy

Centrum pro službu zahraničním investorům kyperského ministerstva energetiky, obchodu, průmyslu a turistiky:

Foreign Investors Service Centre (One-Stop Shop)
Ministry of Energy, Commerce, Industry and Tourism
6 Andreas Araouzos Street
1421 Nicosia
Cyprus
Tel.: 00357 22 409433/322
Fax: 00357 22 409432
E-mail: onestopshop@mcit.gov.cy
Web: www.mcit.gov.cy (Industrial Development Service)
Web: www.businessincyprus.gov.cy

  1. Nabídka dlouhodobého pobytu nebo občanství pro investory

Během hospodářské krize zavedla kyperská vláda v roce 2012 program pro cizince, který jim zaručoval trvalý pobyt výměnou za investice do nalomené ekonomiky. Krátce po kolapsu bankovního sektoru na jaře 2013 rozšířila nabídku o druhý program „citizenship by investment“, který garantuje za řádově vyšší částku přímo udělení kyperského, a s tím i unijního občanství. Pro udělení občanství musí fyzická osoba investovat 5 mil. EUR do vládních dluhopisů, finančních produktů na Kypru, nemovitosti nebo pozemku na Kypru, kapitálově vstoupit do kyperské společnosti anebo uložit částku do jedné z kyperských bank po dobu tří let. V létě 2016 vláda snížila minimální celkovou částku na 2,5 mil. EUR pro kolektivní investory, což z programu udělalo populární finanční produkt nabízený renomovanými poradenskými firmami včetně balíčku doprovodných služeb.

Pro získání trvalého pobytu, méně nákladné varianty, je nutné doložit roční příjem 30 tis. euro a 5 tis. za každého rodinného příslušníka, koupit nemovitost v hodnotě 300 tis. euro a uložit 30 tis. euro do jedné z kyperských bank na dobu 3 let. Oba programy budí kontroverze mezi některými členskými státy EU a u Evropské komise, které shodně upozorňují na možná bezpečnostní rizika spojená s poskytováním občanství nebo rezidentury za finanční úhradu.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: