Kypr: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Nikósii (Kypr)

Kyperská republika jako malá ostrovní ekonomika s nízkým počtem obyvatel a především minimální vlastní výrobou je historicky závislá na dovozech. Na adresu složení kyperských zahraničně-obchodních a finančních statistik (kyperských vývozů i dovozů, PZI a pod.) je nutno uvést, že kyperské statistiky zahraničního obchodu jsou tradičně poznamenány značným podílem reexportů a mezinárodních finančních transferů. V případě některých destinací reexporty svým objemem zpravidla převyšují skutečný vývoz produktů domácí provenience. Tento fakt je způsoben díky přetvrvávajícímu charakteru kyperské ekonomiky, resp. Kyperské republiky coby „daňové ráje“. Na Kypru je registrováno kolem 250 tisíc společností, v drtivé většině zahraničních. V této perspektivě je třeba také nahlížet na většinu zdejších zahraničně-obchodních statistik a bilancí.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Celková bilance kyperského zahraničního obchodu (kyperské statistiky, v tis. euro)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

1 403 966

1 422 399

1 609 265

1 441 509

1 736 309

Dovoz

6 310 513

5 742 195

4 830 360

5 133 449

5 111 729

Saldo

-4 906 547

-4 319 796

-3 221 095

-3 691 940

-3 375 420

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura kyperského zahraničního obchodu za rok 2015 (kyperské statistiky v tis. euro)

 

Dovoz

Vývoz

CELKEM

5 111 729 

1 736 309 

EU

3 692 779 

767 903 

Ostatní evropské země

304 681 

60 238 

Severní Afrika

23 557 

107 295 

Ostatní africké země

11 286 

47 372 

Severní Amerika

50 917 

32 708 

Střední Amerika a Karibik

61 168 

9 087 

Jižní Amerika

58 560 

17 880 

Blízký a střední východ

345 295 

323 224 

Asie

499 008 

138 935 

Austrálie a NZ

12 177 

15 630 

Oceánie

26 349 

437 

Ostaní

26 002 

231 147 

 

Zásadní objem kyperských dovozů (72,2 % / 3 692,8 mil. euro)  byl realizován ze zemí EU: Řecko 1 295 mil. euro (25,3 % ze všech dovozů na Kypr), UK 451 mil., Itálie 405 mil., Německo 377 mil., Nizozemsko 204 mil., Španělsko 193 mil., Francie 188 mil., Belgie 147 mil. Dovoz z ČR na Kypr dle kyperských statistik v roce 2014 dosáhl 21 mil. euro.

U dovozů ze zemí mimo EU kyperské statistiky na přední pozice zařadily: Izrael 279 mil. euro, Čína 241 mil., Rusko 118 mil., Norsko 71 mil., Indie 65 mil., Japonsko 53 mil., USA 46 mil., Kuba 38 mil., Švýcarsko 37 mil.,  Argentina 36 mil., Maršalovy ostrovy 26 mil.

Kyperský vývoz do zemí EU dosáhl 768 mil. euro představoval 44,2% z jeho celkového objemu: Řecko 186 mil. euro (10,7 % ze všech kyperských vývozů), Irsko 162 mil., UK 120 mil., Itálie a Slovensko po 39 mil., Německo 30 mil., Slovinsko 24 mil., Švédsko 20,5 mil., ČR 20,4 mil.

Vývoz do zemí Blízkého východu dosáhl celkové hodnoty 323 mil. euro, do Asie 139 mil., do ostatních evropských zemí 60 mil. a do zbylých zemí světa 20 mil.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura kyperského zahraničního obchodu

Pořadí kyperské dovozní komoditní struktury bylo v roce 2015 dle kyperských statistik následující: ropné produkty a minerální oleje 1 127,1 mil. euro (22 % z celkového objemu dovozů), zpracované potraviny, nápoje, alkoholické nápoje a tabákové výrobky 618,2 mil. (12 %), strojírenské výrobky a elektrická zařízení: 564,1 mil. (11 %), chemické produkty 559,2 mil. (10,9 %), dopravní prostředky 421,1 mil. (8 %), textilní výrobky 266,0 mil. (5,2 %), kovové výrobky 225,7 mil. euro (4,4 %), rostlinné produkty 217,8 mil. (4,3 %), živá zvířata a živočišné produkty 183,3 mil. (3,6 %).

Pořadí kyperské vývozní komoditní struktury bylo v roce 2015 dle kypeských statistik následující: ropné produkty 466,7 mil. euro (26,9 % z celkového objemu dovozů),  chemické produkty a příbuzná odvětví 328,1 mil. (18,9 %), dopravní prostředky 219,0 mil. (12,6 %), strojírenské výrobky a elektrická zařízení: 183,3 mil. (10,6 %), živá zvířata a živočišné produkty 146,6 mil. (8,4 %)  zpracované potraviny, nápoje, alkoholické nápoje a tabákové výrobky 114,5 mil. (6,6 %), rostlinné produkty (zelenina) 68,4 mil. (3,9 %), kovové výrobky 62,5 mil. euro (3,6 %).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na území Kyperské republiky se nachází 2 zóny volného obchodu (dále v textu FZ - free zones) v přístavech Limassol a Larnaka, které jsou využívány výlučně jako překladiště. Na tyto zóny je nahlíženo jako na teritorium mimo celní území EU. Vyplývá z toho tedy, že např. zboží původem mimo EU, které je umístěno v FZ, nemůže být zatíženo dovozním clem, DPH nebo spotřební daní. FZ podléhají předpisům Kyperské republiky a EU. Jsou v jurisdikci Celního úřadu, který dohlíží na uplatňování některých omezení a zakázanou činnost v závislosti na charakteru zboží. Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky navíc má dohled na FZ v Larnace.

Firmy mající povolení umístit své zboží do larnacké FZ těží ze skutečnosti, že zóna je výjimkou z uplatňování pravidel pro vstup na kyperské celní území resp. jednotný vnitřní trh. Tento fakt dovoluje firmě importovat základní suroviny nebo zboží k další přepravě bez placení cla a DPH. Jediným omezením je podmínka, že zboží musí být striktně prodáno resp. reexportováno mimo oblast EU. V případě, že firma hodlá obchodovat na místním trhu, musí získat povolení od celního úřadu a uhradit příslušné dovozní clo. Žádosti se uplatňují u Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Detailní údaje o přímých investicích podle jejich původu a názvu firem nejsou k dispozici a kyperská centrální banka je považuje za důvěrné. Z důvodu zajištění důvěrnosti údajů CB neuvádí ani data, která se týkají malého počtu investorů v konkrétním odvětví nebo teritoriu.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Od 1. 5. 2004, kdy se Kypr stal členem EU, existuje v zemi liberální prostředí pro zahraniční investice, a to jak investorů z EU, tak ze třetích zemí. Zahraniční investoři mohou investovat a zakládat společnosti za stejných podmínek jako investoři domácí. Byly zjednodušeny administrativní procedury a zahraniční investoři mohou vlastnit majetkový podíl v kyperské společnosti (až do výše 100 %) téměř ve všech sektorech ekonomiky bez stanovení minimální úrovně investovaného kapitálu (výjimkou jsou nemovitosti, bankovnictví a pro investory ze třetích zemí též oblast hromadných sdělovacích prostředků a vysokého školství). Devizová kontrola na ostrově do finanční krize na jaře 2013 neexistovala. Rezidenti i nerezidenti mohli držet a nakládat se svými aktivy i pasivy, v jakékoli cizí měně a v jakékoli zemi, volně. V letech 2013 až do jara 2015 existovaly restrikce s cílem zabránění odlivu finančních aktiv z ostrova. Restrikce byly postupně uvolňovány a na jaře 2015 zrušeny. Při obchodování na Kyperské burze (CSE) podléhají zahraniční investoři stejným pravidlům jako kyperští investoři, když mohou nabýt 100 % kyperských společností knihovaných na CSE, s výjimkou společností operujících v bankovním sektoru.

Pokud jde o bankovní instituce, nemůže žádná osoba, rezident, či nerezident, vlastnit, přímo či nepřímo, 10 % a více akcií nebo hlasovacích práv bankovní instituce bez předchozího souhlasu Centrální banky. Nerezident přitom musí uložit cizí prostředky na účet na vlastní jméno nebo na jméno a důkazní listiny potřebné k nabytí akcií je oprávněný držet burzovní makléř.

Všichni zahraniční investoři mohou založit společnost přímo, bez jakéhokoliv omezení.

Občané i právnické osoby z členských států EU mohou od prvního května 2004 nabývat nemovitosti pro komerční účely bez omezení. 

Investiční pobídky

Kypr nemá samostatnou úpravu poskytování investičních pobídek kromě TRIMS platných pro členy WTO.

Kypr jako investiční pobídky prezentuje:

  1. výhodný daňový systém
  2. podpůrné programy pro: a) rozvoj high-tech oborů, b) rozvoj a rekonstrukci průmyslu, c) zvýšení produktivity a pracovních dovedností
  3. přilákání kapitálově náročných investic – svobodná zóna v Larnace
  4. nabídka dlouhodobého pobytu či občanství při nákupu nemovitostí v určité cenové hladině nebo finančního vkladu určité výše

1. Daň z příjmu právnických osob na Kypru je nejnižší ze zemí EU – 12,5 %. Daň se neplatí z dividend, z příjmu stálých provozoven umístěných mimo Kypr, z kapitálových zisků z převodu cenných papírů, ze zisků z reorganizace a rovněž repatriace zisků a kapitálu se nezdaňuje. Kromě toho je výhodný daňový režim pro ztráty a režim plynoucí z dohod o zamezení dvojímu zdanění, které má KR uzavřeny ze 40 zeměmi. Zvláštní (výhodné) zacházení mají mezinárodní trusty, holdingové společnosti a společnosti vlastníci lodě. Základní sazba VAT je 19 %, snížená 9 %, 5 % a 0 %.

2. Podpůrné programy jsou většinou určeny pro MSP a dále na podporu participace žen a mládeže na podnikání. Jejich financování je z větší části plánováno jako projekty kofinancované EU v rámci finanční perspektivy 2007–2013, takže výše grantů není ve všech případech jasná a programy mohou být v blízké budoucnosti doplněny či změněny.

Rozvoj high-tech oborů: Kypr má za cíl etablovat se jako regionální výzkumné a technologické centrum v rámci východního Středomoří. Jednou z cest je program na podporu inkubátorů, které mají usnadnit vznik a růst nových podniků přinášejících rozvoj inovačních výrobků a služeb. Program je určený jednotlivcům nebo malým skupinám jednotlivců, kteří mohou žádat o vládní grant, do výše 205 200 EUR, přes konkrétní „inkubátorovou" společnost, která má kontrakt s vládou. Žadatelé o grant musí založit společnost s ručením omezeným, která musí sídlit a operovat v určeným prostorách inkubátorové společnosti po dobu 2 let. Inkubátorová společnost se zaváže poskytnout inkubátoru prostory, kancelářské služby, sekretariát, účetnictví a právní pomoc, poradenskou podporu a pomoc při získávání kapitálových zdrojů.

Další podporou bylo založení Fondu pro podporu výzkumu (RPF), jehož základní aktivitou je financování rozvojových programů v 5 strategických oblastech: 1. strategický a multi-tématický výzkum a vývoj, 2. růst národních vědeckých a výzkumných lidských zdrojů, 3.aplikovaný výzkum a podnikové inovace, 4. rozvoj výzkumné infrastruktury a 5. mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu. Více informací lze získat na www.research.org.cy.

Rozvoj a rekonstrukce průmyslu: Technologické zlepšení (upgrading). Program je určený všem existujícím i nově zakládaným podnikům (s výjimkou podniků sídlících ve vybraných venkovských oblastech), které chtějí investovat do nového strojního nebo jiného zařízení či know-how v průběhu tří let. Takové podniky jsou oprávněné žádat o vládní grant. Zpracovatelský průmysl ve venkovských oblastech. Program, spolufinancovaný EU, si klade za cíl, pomocí vládních grantů, podpořit rozvoj zpracovatelského průmyslu ve vybraných venkovských oblastech. O grant na rozšíření či modernizací existujícího provozu či na založení nového podniku mohou žádat malé a střední podniky situované v těchto oblastech nyní, nebo po svém vzniku. Rovněž další programy jsou určeny MSP, které tvoří cca 90 % všech průmyslových podniků v KR. Jedná se o granty na: přemístění malých podniků (z rezidenčních či nevyhovujících oblastí do průmyslových zón), garance vlády za půjčky MSP (na restrukturalizaci existujícího či založení nového podniku na výrobu nových výrobků, pokud možno z oblasti high tech).

Zvýšení produktivity a pracovních dovedností: Podnikání žen a mládeže. Program podléhá pravidlu de minimis, tj. poskytnutá pomoc nesmí v průběhu 3 let přesáhnout částku 100 000 EUR a je určený pro ženy a mladé lidi ve zpracovatelském průmyslu, službách a cestovním ruchu. Soustředí se zejména na zakládaní nových podniků, rozvoj inovačních projektů, zavádění nových technologií a výrobků a zvýšení kvality služeb v cestovním ruchu. Zemědělské výrobky. Jedná se o program spolufinancovaný EU. Jeho cílem je podpora investic do zvýšení kvality zemědělských výrobků, jejich zpracování a obchodu. Další programy jsou určeny na podporu vývozu (finanční podpora pro zjištění exportního potenciálu na zahraničních trzích, podpora účasti na veletrzích a misích) na zajištění kvality (náklady MSP za testování, kalibrace a analýzy výrobků zpracovatelského průmyslu v zahraničí, zařízení pro existující a nové laboratoře pro testování výrobků).

Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky spravuje program Ochrana životního prostředí. Tento program je určený pro podnikatele z následujících oblastí: důlního a těžebního průmyslu, zpracovatelského průmyslu, obalového průmyslu, údržby automobilů, zpracování a recyklování odpadu, praní a chemické čištění textilíi. Program pokrývá částečně počáteční investice těchto podniků do zařízení a technologií šetřících životní prostředí, resp.snižujících průmyslové znečištění.

Podrobné informace o všech výše uvedených programech lze získat na www.mcit.gov.cy (Industrial Development Service Public aid).

Kyperský institut pro energii poskytuje finanční pobídky pro programy Úspora energie a Využití obnovitelných zdrojů energie (podrobné informace lze získat na www.cie.org.cy).

3. Přilákání kapitálově náročných investic – svobodná zóna v Larnace

Svobodná zóna v Larnace nabízí 94 průmyslových pozemků s celkovou rozlohou 31,2 ha. 42 pozemků je již nyní pronajatých a využívaných, což reprezentuje 45 % plochy. Zóna se nachází na hlavní dálnici Larnaca - Limassol, 6 km od letiště v Larnace, 9 km od přístavu v Larnace a 48 km od hlavního města Nikósie. Areál je ohraničený plotem po celém obvodu, u vstupu je úřad pro celní odbavení. K jednotlivým pozemkům vedou obslužné komunikace a inženýrské sítě (elektřina, voda, telefonní sítě).

Žádosti o etablování ve svobodné zóně se podávají u Ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky, které je posoudí a v případě pozitivního vyjádření uzavře s investorem smlouvu o pronájmu na dobu 99 let.

Kontakt na místní agenturu pro podporu investic (kyperská obdoba našeho CzechInvestu):

Cyprus Investment Promotion Agency
Severis Building, 9 Makariou III Ave. 4th Floor, Nicosia, 1065 Cyprus
Tel.: +357 22 441133
Fax .:+357 22 441134
E-mail: info@investcyprus.org.cy
Web: www.cipa.org.cy

Centrum pro službu zahraničním investorům kyperského ministerstva energetiky, obchodu, průmyslu a turistiky

Foreign Investors Service Centre (One-Stop Shop)
Ministry of Energy, Commerce, Industry and Tourism
6 Andreas Araouzos Street
1421 Nicosia
Cyprus
Tel.: 00357 22 409433/322
Fax: 00357 22 409432
E-mail: onestopshop@mcit.gov.cy
Web: www.mcit.gov.cy (Industrial Development Service)
Web: www.businessincyprus.gov.cy

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: