Kyrgyzstán: Zahraniční obchod a investice

16. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Astaně (Kazachstán)

Zahraniční obchod Kyrgyzstánu je poměrně nízký, na straně vývozu je klíčovou položkou zlato.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

v mil. USD 2013 2014 2015 2016 2017 2018 (k 31.5.)
import 5614 5734 4069 3919,1 4481,3 1601,2
export 2048 1883 1676 1573,2 1790,7 645,5
saldo -3566 -3851 -2393 -2374,5 -2690,6 -1145,2

Zdroj: Národní statistický výbor Kyrgyzstánu

Zahraničně-obchodní bilance Kyrgyzstánu je dlouhodobě  se záporným saldem. V roce 2017 byl dovoz pokryt vývozem pouze z 39,9 %.

Kyrgyzstán má uzavřené dohody o zóně  volného obchodu se zeměmi SNS, tj. s Běloruskem, Ázerbájdžánem, Arménií, Ruskem, Moldavskem, Ukrajinou, Kazachstánem, Tádžikistánem, Uzbekistánem, Turkmenistánem.

Kyrgyzstán je členem WTO od prosince 1998. Kyrgyzstán od konce ledna 2016 též využívá program EU GPS+, který odstraňuje celní tarify na více jak 6000 kategorií zboží.

Kyrgyzstán podepsal počátkem května 2015 na zasedání hlav států Euroasijské ekonomické unie (EEU) dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. Před podpisem všech smluv byly dojednány body k systému veterinární kontroly v Kyrgyzstánu a dále mezinárodní smlouva mezi KG a Čínou. Ratifikace  uzavřených dohod o přistoupení Kyrgyzstánu k EEU byla zahájena v květnu 2015 (KG Parlament ratifikoval přistoupení k EEU dne 20. 5. 2015).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

V roce 2016 Kyrgyzstán nejvíce exportoval do Švýcarska (41,1 %), Kazachstánu (16,8 %) Ruska (11,3 %), a Uzbekistánu (7.9 %).  Též v roce 2016 nejvíce importu přicházelo z Číny (36,7 %) Ruska (28,5 %), Kazachstánu (10,9 %).

Z hlediska obratu je EU 4. nejvýznamnějším partnerem země a její podíl na zahraničním obchodu Kyrgyzstánu se v roce 2016 pohyboval u dovozu a vývozu kolem 6 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními položkami kyrgyzského exportu jsou vzácné kovy a kameny (zejména zlato, v roce 2015 na ně připadalo 41 % celkových vývozů země), produkty živočišné výroby, nerostné suroviny,  zelenina a výrobky ze zeleniny, textilní výrobky, apod.

Hlavními položkami kyrgyzského importu jsou suroviny, stroje, zařízení a dopravní prostředky, elektrická zařízení, chemické výrobky, textilní výrobky, potraviny, nápoje, tabák, živá zvířata apod.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu v Kyrgyzstánu jsou zajímavé hlavně speciálním právním režimem, ve kterém existují. Díky tomu zde existují např. daňové úlevy a částečné osvobození od cel a dalších poplatků, zjednodušený návštěvní režim pro zahraniční pracovníky, zjednodušená registrační procedura pro firmy, zjednodušené proclívání. V zóně se mohou registrovat jakékoliv firmy kromě těch, které vyrábějí a/nebo prodávají zbraně a munici, výbušniny, apod., zabývají se radioaktivním materiálem, psychotropními látkami či jinými narkotiky, atd.

V Kyrgyzstánu jsou v současné době následující svobodné ekonomické zóny:

  • Svobodná ekonomická zóna "Biškek",
  • Svobodná ekonomická zóna "Majmak",
  • Svobodná ekonomická zóna "Naryn",
  • Svobodná ekonomická zóna "Karakol".
  • Svobodná ekonomická zóna "Leilek“.

Více informací naleznete na stránkách kyrgyzské Agentury pro propagaci a ochranu investicí.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Dle Statistické služby Kyrgyzstánu dosáhla celková výše přímých zahraničních investic v roce 2017 1006,9 mil. USD s tím, že většinou směřovaly do zpracovatelského průmyslu, do oblasti služeb (nemovitosti), do těžebního průmyslu, do finanční oblasti, dále v menší míře do dopravy, velkoobchodu a stavebnictví. Nejvíce přímých zahraničních investic je v Kyrgyzstánu z Číny, Ruska, Kanady a Kazachstánu.

 Přímé zahraniční investice do Kyrgyzstánu ze zemí SNS dosáhly v roce 2017 úrovně 314 mil. USD, tj. cca třetiny z celkové úrovně přímých zahraničních investic. Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojímu zdanění s 25 zeměmi a dohody o ochraně investic s 30 zeměmi. Je též členem Mezinárodního centra k řešení investičních sporů.

Kyrgyzstán charakterizuje liberální investiční prostředí, které mj.  zahrnuje rovná práva pro místní a zahraniční investory, garanci vývozu investic a majetku, garanci ochrany před vyvlastněním investice, volné finanční operace apod. Investoři mohou též využívat příznivý daňový systém Kyrgyzstánu, tj. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu je 10 % a daň ze zisku je na úrovni 10 %. 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Rozvoj ekonomiky Kyrgyzstánu je přímo odvislý od  zahraničních investic, země je však ze strany OECD zařazena až do sedmé (nejvíce rizikové) investičně-exportní skupiny.

Zahraniční investoři, kteří využili politicky stabilní období devadesátých let a začátek tohoto desetiletí, získali od kyrgyzské vlády daňové prázdniny od dvou do pěti let, a to v závislosti  na výši investice, počtu kyrgyzských zaměstnanců  v podniku a rovněž podle poměru vlastnictví ve společnosti. Přesný systém investičních pobídek neexistuje a je do značné míry závislý na schopnostech vyjednávání investora. Takto dosáhly daňových úlev některé nadnárodní společnosti.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: