Kyrgyzstán: Zahraniční obchod a investice

3. 5. 2016

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod Kyrgyzstánu (mil. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

import

3 936

5 165

5 614

5 734

4 069

export

2 267

1 954

2 048

1 883

1 676

saldo

-1 669

-3 211

-3 566

-3 851

-2 393

Zahraničně-obchodní bilance Kyrgyzstánu je dlouhodobě  se záporným saldem. V roce 2015 byl dovoz pokryt vývozem pouze z 41,1 %.

Kyrgyzstán má uzavřené dohody o zóně  volného obchodu se zeměmi SNS, tj. s Běloruskem, Azerbajdžánem, Arménií, Ruskem, Moldavskem, Ukrajinou, Kazachstánem, Tádžikistánem, Uzbekistánem, Turkmenistánem.

Kyrgyzstán je členem WTO od prosince 1998. Kyrgyzstán od konce ledna 2016 též využívá program EU GPS+, který odstraňuje celní tarify na více jak 6000 kategorií zboží.

Kyrgyzstán podepsal počátkem května 2015 na zasedání hlav států Euroasijské ekonomické unie (EEU) dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. Před podpisem všech smluv byly dojednány body k systému veterinární kontroly v Kyrgyzstánu a dále mezinárodní smlouva mezi KG a Čínou. Ratifikace  uzavřených dohod o přistoupení Kyrgyzstánu k EEU byla zahájena v květnu 2015 (KG Parlament ratifikoval přistoupení k EEU dne 20.5. 2015).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

V roce 2014 Kyrgyzstán nejvíce exportoval do Uzbekistánu (17.6 %), Ruska (17,1 %), Kazachstánu (4,0 %) a Číny (3,5 %).  Též v roce 2014 nejvíce importu přicházelo z Ruska (33,5 %), Číny (15,6 %), Kazachstánu (14.4 %) a Běloruska (8,1 %).

Z hlediska obratu je EU 4. nejvýznamnějším partnerem země a její podíl na zahraničním obchodu Kyrgyzstánu se v roce 2014 pohyboval kolem 5,1 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními položkami kyrgyzského exportu jsou vzácné kovy a kameny (zejména zlato, v roce 2015 na ně připadalo 39,6 % celkových vývozů země), produkty živočišné výroby, nerostné suroviny,  zelenina a výrobky ze zeleniny, textilní výrobky, apod.

Hlavními položkami kyrgyzského importu jsou suroviny, stroje, zařízení a dopravní prostředky, elektrická zařízení, chemické výrobky, textilní výrobky, potraviny, nápoje, tabák, živá zvířata apod.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Kyrgyzstánu jsou v současné době následující svobodné ekonomické zóny:

  • Svobodná ekonomická zóna "Biškek",
  • Svobodná ekonomická zóna "Majmak",
  • Svobodná ekonomická zóna "Naryn",
  • Svobodná ekonomická zóna "Karakol".

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V období 2005 - 2015 přímé zahraniční investice v Kyrgyzstánu dosáhly úrovně cca 8 mld. USD s tím, že většinou směřovaly do zpracovatelského průmyslu, do oblasti služeb (nemovitosti), do těžebního průmyslu, do finanční oblasti, dále v menší míře do dopravy, velkoobchodu a stavebnictví. Nejvíce přímých zahraničních investic je v Kyrgyzstánu z Kanady, ze zemí EU, z Kazachstánu, Číny a Ruska.

Dle Ministerstva ekonomiky Kyrgyzstánu dosáhly přímé zahraniční investice v roce 2015 818,8 mil. USD. Přímé zahraniční investice do Kyrgyzstánu ze zemí SNS dosáhly v roce 2015 úrovně 184,7 mil. USD, tj. 22 % z celkové úrovně přímých zahraničních investic. Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojímu zdanění s 25 zeměmi a dohody o ochraně investic s 30 zeměmi. Je též členem Mezinárodního centra k řešení investičních sporů.

Kyrgyzstán charakterizuje liberální investiční prostředí, které mj.  zahrnuje rovná práva pro místní a zahraniční investory, garanci vývozu investic a majetku, garanci ochrany před vyvlastněním investice, volné finanční operace apod. Investoři mohou též využívat příznivý daňový systém Kyrgyzstánu, tj. DPH je na úrovni 12 %, daň z příjmu je 10 % a daň ze zisku je na úrovni 10 %.  

 

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Rozvoj ekonomiky Kyrgyzstánu je přímo odvislý od  zahraničních investic, země je však ze strany OECD zařazena až do sedmé (nejvíce rizikové) investičně-exportní skupiny.

Zahraniční investoři, kteří využili politicky stabilní období devadesátých let a začátek tohoto desetiletí, získali od kyrgyzské vlády daňové prázdniny od dvou do pěti let, a to v závislosti  na výši investice, počtu kyrgyzských zaměstnanců  v podniku a rovněž podle poměru vlastnictví ve společnosti. Přesný systém investičních pobídek neexistuje a je do značné míry závislý na schopnostech vyjednávání investora. Takto dosáhly daňových úlev některé nadnárodní společnosti.

V lednu 2013 podepsal president A. Atambaev nařízení schvalující Národní strategii pro udržitelný rozvoj Kyrgyzstánu na období 2013 – 2017.  Strategie představuje základní politickou a ekonomickou prioritu země, její realizací se bude pravidelně zabývat Parlament KG. Realizace Národní strategie by měla  vést k zajištění stabilního a udržitelného rozvoje ekonomiky, vytvoření nových pracovních míst, zvýšení životní úrovně Kyrgyzů a upevnění KG státnosti a národní bezpečnosti země. V průběhu 5 let by měla být vytvořena platforma pro strukturální změny a pro realizaci velkých investičních projektů v energetice s cílem zajištění k roku 2017 energetické bezpečnosti země, tj. zajištění dodávek energií po celém území KG, vytvoření podmínek pro export  elektrické energie z KG v regionu. Předpokládá se též vytvoření významného regionálního dopravně-logistického uzlu v KG k roku 2017. Dále se počítá s budováním železnice Čína – Kyrgyzstán – Uzbekistán, železničního spojení sjednocujícího Sever a Jih země. Počítá se též se zahájením budování v KG regionálního centra pro leteckou dopravu. Strategie je též zaměřena na budování telekomunikační infrastruktury (kvalitní telekomunikační spojení, internet a digitální televizní vysílání by mělo být k dispozici po celém území KG).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: