Kyrgyzstán

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoBiškek
Počet obyvatel7,04 mil.
JazykKyrgyzský (státní), ruský (oficiální)
Náboženstvíislám (88 %), křesťanství (11,5 %)
Státní zřízeníprezidentská republika
Hlava státuSadyr Žaparov
Hlava vládyAkylbek Žaparov
Název měnyKyrgyzský som
Cestování
Časový posun+5 hodin (v létě + 4 hodiny)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Rudolf Hykl, MPP
Ekonomický úsekJUDr. Markéta Pěčková
Konzulární úsekMgr. Tomáš Mikeska
CzechTradeIng. Petr Jurčík
Czechinvestne
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 10,34
Hospodářský růst (%) 6,70
Inflace (%) 13,92
Nezaměstnanost (%) 6,60

Kyrgyzstán je vnitrozemský, hornatý stát ve Střední Asii. Ekonomika je založena především na těžbě zlata, remitencích a zahraniční rozvojové pomoci. Jedná se o prezidentskou republiku, což bylo potvrzeno schválením ústavních změn v referendu, konaném dne 11. 4. 2021.Prezidentem Kyrgyzstánu je od ledna 2021 Sadyr Žaparov. Parlamentní volby v listopadu 2021 skončily vítězstvím proprezidentských stran a završily přechod k centralizované formě vládnutí. Obchodní výměna s ČR je nízká, což způsobuje značné výkyvy v její struktuře. Hlavními příležitostmi pro české exportéry je participace na rozvojových projektech, zejména v oblasti nakládání s vodou nebo obnovitelných zdrojů energie financovaných ze zahraničí. Další příležitosti jsou dodávky technologií pro zahraniční investory, např. v těžebním sektoru. Rozvíjí se i další oblasti spolupráce, např. v zemědělském sektoru. Hlavním limitujícím faktorem je chronický nedostatek finančních prostředků. Tato teritoriální informace je zpracována pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná v základním rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kyrgyzstán (308.98 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Kyrgyzstán (MZV) (241B)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název je Kyrgyzská republika (Ústava připouští též název Kyrgyzstán) v kyrgyzském jazyce: Kyrgyzstan Respublikasy; mezinárodní název v anglickém jazyce: The Republic of Kyrgyzstan. Kyrgyzstán završil v roce 2021 přechod k prezidentskému systému vládnutí, což bylo promítnuto. V lednu 2021 proběhly v zemi předčasné prezidentské volby a do čela země byl zvolen Sadyr Žaparov. Následně, v dubnu 2021, byla přijata nová Ústava, přinášející zásadní legislativní změny. Vše bylo nakonec potvrzeno výsledky parlamentních voleb ze dne 28. 11. 2021, v nichž jasně zvítězily proprezidentské strany. Uzavřel se tak proces transformace politického systému a přechod k centralizované formě vládnutí. Členové vlády (Kabinet ministrů): · Akylbek Usenbekovič ŽAPAROV – předseda Kabinetu ministrů · Adylbek Alešovič KASYMALIEV – 1. místopředseda Kabinetu ministrů · Edil Žoldubajevič BAJSALOV – místopředseda Kabinetu ministrů · Bakyt Ergeševič TOROBAJEV – místopředseda Kabinetu ministrů · Kamčybek Kydyršajevič TAŠIJEV – místopředseda Kabinetu ministrů, předseda Státního výboru národní bezpečnosti · Žeenbek Moldokanovič KULUBAJEV – ministr zahraničních věcí · Ajaz Batyrkulovič BAJETOV – ministr spravedlnosti · Baktybek Asankalijevič BEKBOLOTOV – ministr obrany · Almaz Kušbekovič BAKETAJEV – ministr financí · Daniar Džoldoševič AMANGELDIJEV – ministr ekonomiky a obchodu · Talantbek Oruskulovič IMANOV – ministr digitalizace · Ulan Omokanovič NIJAZBEKOV – ministr vnitra · Kudajbergen Bazarbajevič BAZARBAJEV – ministr práce, sociálního zabezpečení a migrace · Kanybek Kapašovič IMANALIJEV – ministr vzdělávání a vědy · Gulnara Marišovna BAATYROVA – ministryně zdravotnictví · Tilek Kydyrmajevič TEKEBAJEV – ministr dopravy a komunikací · Taalajbek Omukejevič IBRAJEV – ministr energetiky · Askarbek Saparbekovič DŽANYBEKOV – ministr zemědělství · Boobek Ergeševič AŽIKEJEV – ministr pro mimořádné situace · Altynbek Askarovič MAKSUTOV – ministr kultury, informací, sportu a politiky mládeže · Melis Žusupžanovič TURGUNBAJEV – ministr přírodních zdrojů, ekologie a technického dozoru Parlament (Žogorku Keneš – Nejvyšší rada) je jednokomorový, skládá se z 90 poslanců volených na dobu 5 let. Předsedou je Nurlanbek Šakijev. Ve vnitřní politice pokračuje Kyrgyzstán v úsilí o celkovou konsolidaci politických poměrů a sociálně-ekonomický rozvoj země; v popředí je i otázka lidských a občanských práv. Vnitropolitickou a celospolečenskou situaci mj. ovlivňují dopady geopolitických změn vyvolaných konfliktem Ruska a Ukrajiny- země je do značné míry závislá na remitendě kyrgyzských občanů pracujících v Rusku (cca 1 milion).

1.2. Zahraniční politika země

Prioritami v zahraniční politice země jsou zajištění teritoriální celistvosti a bezpečnosti. Kyrgyzstán udržuje korektní vztahy s ostatními zeměmi Eurasijské ekonomické unie, tedy Ruskem, Kazachstánem, Běloruskem a Arménií. V otázce rusko-ukrajinského konfliktu zaujímá neutrální pozici. Důležité jsou vztahy se sousední Čínou, především v ekonomické oblasti. Významný aspekt v zahraniční politice země představuje posilující důraz na turkickou sounáležitost, animovaný zejm. Tureckem. Kyrgyzstán usiluje o intenzivní rozvoj vztahů s Evropskou unií, odkud si slibuje příliv investic. Na mezinárodněpolitickém fóru se země snaží o celkové zvýšení svojí mezinárodní prestiže a získání zahraniční finanční pomoci. Země se nachází ve vleklém pohraničním konfliktu se sousedním Tádžikistánem o demarkaci hranic, a to zejm. v souvislosti se sporem o vodní zdroj. Proběhlo předání pohraniční přehrady Kempir-Abad pod jurisdikci Uzbekistánu, což vyvolalo vlnu vnitropolitických protestů. V oblasti zahraničněekonomických vztahů je Kyrgyzstán značně vázán na Rusko (dodávky surovin a potravin – obilí, remitence zasílané občany Kyrgyzstánu dlouhodobě pracujícími v Rusku), vzrůstá vliv Číny. Kyrgyzstán se chystá v r. 2023 uzavřít s EU dohodu EPCA (Enhanced Partnership and Cooperation Agreement, Kazachstán uzavřel EPCA v r. 2020), která umožní asistenci EU v nejrůznějších oblastech rozvoje ekonomiky a společnosti (obchod, ekologie, doprava, vzdělávání, lidská práva aj.). Aktuálním problémem je poukazování na možné obcházení protiruského sankčního režimu kyrgyzskými společnostmi, které přichází ze strany EU a USA.

1.3. Obyvatelstvo

K 1.1.2023 dosáhl počet obyvatel Kyrgyzstánu 7, 038 mil. obyvatel, hustota obyvatel je 35,2 obyvatel na km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 56,2 %, dětí do 15 let 32,6 % a ve věku nad 65 let je 4,7 % obyvatel. Cca 34 % obyvatelstva žije ve městech, 66 % na venkově. V hlavním městě Biškeku žije 1, 145 mil. obyvatel. Kyrgyzské etnikum tvoří většinu obyvatelstva (74,04 %). Ostatní etnické skupiny žijící v zemi: Uzbeci (14,81 % ), Rusové (4,97 %), Dungani (1,13 %), Ujguři (0,9 % ), Tádžici( 0,9 % ) a další. Oficiální zdroje uvádějí, že v Kyrgyzstánu žije více než 80 etnických skupin. Náboženství: islám 88 %, pravoslavní 11,5 %, ostatní 3 %. Státním jazykem je jazyk kyrgyzský, oficiálním jazykem ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Z dalších nejčastěji používaných jazyků lze uvést uzbecký jazyk a na jihu farsí.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Kyrgyzská republika je z hlediska celkové výše HDP nejmenší ekonomikou mezi státy SNS a po Tádžikistánu vykazuje též nejnižší HDP na obyvatele.

S výjimkou roku 2020, kdy došlo k poklesu HDP o 8,4 %, vykazoval HDP každoroční růst o 4-5%. V roce 2022 došlo k jeho růstu o 6,7 %. Inflace silně kolísá v rozmezí 2 až 14 %, zejména podle vývoje kurzu místní měny. Nezaměstnanost se pohybuje pod 10 %, to je ovšem dáno tím, že značná část populace pracuje v zahraničí. Remitence cca 1,3 mil. kyrgyzských občanů dosahují cca 30 % HDP. Na základě oficiálního směnného kurzu stanoveného Národní bankou Kyrgyzské republiky, průměrná měsíční mzda jednoho zaměstnance za leden až prosinec 2022 činila 316,5 USD.


Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20202021202220232024
Růst HDP (%) -8,403,616,704,303,50
HDP/obyv. (USD/PPP) 5 030,835 338,325 980,006 370,006 600,00
Inflace (%) 6,3211,9113,929,406,60
Nezaměstnanost (%) 7,909,10N/AN/AN/A
Export zboží (mld. USD) 1,972,552,322,342,77
Import zboží (mld. USD) 3,725,537,086,516,72
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -1,44-2,35-4,06-3,50-3,21
Průmyslová produkce (% změna) -5,67-4,677,006,005,00
Populace (mil.) 6,526,636,746,866,98
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 7/77/77/77/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, rok 2023 a 2024 odhad

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -1,10
Veřejný dluh (% HDP) 54,00
Bilance běžného účtu (mld. USD) -2,53
Daně 2023
PO 10 %
FO 10%
DPH 12 %

Podle aktuálních údajů Státní pokladny Ministerstva financí Kyrgyzské republiky schodek státního rozpočtu pro rok 2022 činil 120,9 mil. USD. V porovnání s předcházejícím rokem schodek rozpočtu vzrostl o 100,57 mil. USD. Veřejné příjmy se za posledních několik let drží na úrovni okolo 30 % HDP. Podíl příjmů na HDP činil 32,7 %. Výdaje státního rozpočtu včetně výdajů na pořízení nefinančního majetku vzrostly 1,5 krát a byly stanoveny ve výši 3 616,6 mil. USD. Podíl výdajů na HDP přitom činil 33,8 %.

Kyrgyzstán získává půjčky jak od mezinárodních organizací, tak od jednotlivých států. Jedná se zejména o MMF, EBRD, Asijskou rozvojovou banku, ESCAP, U. S. Trade and Development Program, dále o Japonsko, Švýcarsko, Turecko, Německo apod. K největším věřitelům patří Čína, Asian Development Bank a skupina Světové banky. Od roku 2022 činila výše veřejného dluhu Kyrgyzstánu (vnější i vnitřní) 5 miliard 350 milionů USD. Z toho 80 % tvoří vnější dluh (4 mld. 276 mil. USD) a 20 % tvoří vnitřní dluh (1,07 mld. USD).



Zdroj: EIU, stat.kg

2.3. Bankovní systém

V Kyrgyzstánu působí 23 komerčních bank a 319 jejich poboček, v 16ti z nichž převládá zahraniční kapitál. Celková aktiva bankovního sektoru v Kyrgyzstánu dosahovala ke konci roku 2022 5,96 mld. USD, jedná se o zvýšení o 6,2% . Mezi hlavní banky na trhu Kyrgyzstánu co do velikosti finančních aktiv patří Optima bank, Ajyl Bank a KICB (Kyrgyzská investičně-kreditní banka). Bankovní sektor Kyrgyzstánu posiluje opatření, aby se vyhnul sankcím proti RF. Z tohoto důvodu přestal také spolupracovat s ruským platebním systémem Mir.

2.4. Daňový systém

Od 1. 1. 2022 je v Kyrgyzstánu účinný nový daňový zákoník, v dubnu 2023 byly provedeny změny některých legislativních aktů v oblasti daní. Účelem nového daňového zákoníku je zajištění optimalizace správy daní, zajištění stability daňového systému, zlepšení digitalizace daňové oblasti, vytvoření transparentních podmínek pro podnikání a omezení stínové ekonomiky.

Daňový systém se dělí na obecný daňový režim a zvláštní daňové režimy, mezi něž patří např. patentová daň, zjednodušený daňový systém založený na jediné dani, daň z činností elektronického obchodu, daňový režim ve svobodných ekonomických zónách, daňový režim v Hi-Tech Parku či daň z hornictví.

V obecné rovině činí výše daně z příjmu 10% pro fyzické i právnické osoby, zdaňovací období je 1 rok. Standardní sazba DPH činí 12%. DPH se účtuje u většiny zboží a služeb včetně těch, které jsou poskytovány zdarma. DPH se neaplikuje v případě dovozu zboží ze zemí, které jsou členy EAEU.

Kyrgyzstán má uzavřené dohody k zamezení dvojího zdanění s 32 zeměmi, které zahrnují např. Rusko, Kazachstán, Švýcarsko, Spojené arabské emiráty, atd. Dne 30. listopadu 2020 vstoupila v platnost smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyrgyzstánem.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Objem obchodní a ekonomické spolupráce ČR s Kyrgyzstánem je nízký, v letech 2018-2021 se vzájemný obchod pohyboval okolo 200 mil. Kč. V roce 2022 ale došlo k více než 4 násobnému růstu vzájemného obchodu, který byl vyvolán hlavně díky meziročnímu zvýšení vývozu o 386 %.


20182019202020212022
Export z ČR (mil. CZK) 184,9165,9119,1175,5854,4
Import do ČR (mil. CZK) 52,617,318,829,339,3
Saldo s ČR (mil. CZK) 132,3148,6100,3146,2815,1

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
764Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu176,5321,00
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob119,7014,00
542Léčiva (vč. léčiv veterinárních)86,8910,00
581Trubky, potrubí a hadice z hmot plastických48,276,00
778Přístroje elektrické j. n. (baterie, žárovky ap.)33,104,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
635Výrobky ze dřeva j. n. (obaly, okna, dveře, nádobí ap.)8,6522,01
268Vlna, vlákna živočišná ostatní (vč. česanců vlněných)5,2213,29
778Přístroje elektrické j. n. (baterie, žárovky ap.)4,2610,85
016Maso, vnitřnosti poživ. solené, uzené ap., pokrmy z masa3,829,71
017Maso a vnitřnosti připravené nebo konzervované j. n.2,867,28

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Země EU 27 představují jednoho z nejvýznamnějších obchodních partnerů KG. V průběhu posledních 10 let lze evidovat pozitivní saldo jenom ve prospěch EU. V roce 2022 vzájemný obchod poprvé přesáhl hodnotu 1 319 mil. EUR, což představuje nárůst o téměř 300% v porovnání z předcházejícím rokem.


20182019202020212022
Import z EU (mil. EUR) 280,40329,40234,50263,301 171,90
Export do EU (mil. EUR) 67,0096,1068,8069,90147,10
Saldo s EU (mil. EUR) 204,20224,30158,90189,30-1 024,80

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Vývoz ze zemí mimo EU do KG tradičně výrazně převyšuje dovoz, což se projevuje pozitivním saldem obchodní bilance.


20182019202020212022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 1 280,901 358,801 442,701 831,902 365,9
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 4 422,004 135,603 085,404 614,5012 647,5
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 3 141,102 776,801 642,702 782,7010 281,6

Zdroj: EIU, Eurostat, stat.kg (předběžné údaje za 2022)

3.2. Přímé zahraniční investice

Kyrgyzstán je země, která je na zahraničních investicích závislá. Z tohoto důvodu se vláda snaží přilákat co největší počet investorů a vytvořit jim co nejliberálnější investiční prostředí. Za tímto účelem podepsala řadu smluv o ochraně investic, např. s Rakouskem, Maďarskem, Spolkovou republikou Německo či Francií. Za účelem lepší vymahatelnosti práva požádal Kyrgyzstán o členství v Mezinárodním centru pro urovnávání investičních sporů ICSID. V této souvislosti je však třeba zmínit, že v oblasti hodnocení rizik OECD je země zařazena do nejhorší, sedmé kategorie, a tomu je třeba přizpůsobit své potenciální obchodní a investiční záměry. Dle statistické služby Kyrgyzstánu dosáhla celková výše přímých zahraničních investic v roce 2022 1 046 mil. USD. Investice směřovaly většinou do oblastí souvisejících s těžbou, zpracovatelským průmyslem, ICT a výzkumem. Více než 26% zahraničních investic pochází z Číny (274,96 mil. USD). Mezi další velké investory se řadí Ruská federace, Turecká republika, Velká Británie, Spolková republika Německo a Nizozemské království.

Z hlediska přímých investic se české firmy v Kyrgyzstánu mnoho neangažují. Kyrgyzská statistika uvádí, že ke konci roku 2022 dosáhly přímé investice z ČR hodnoty 388,9 tis. USD. Větší investiční celky si může dovolit jen větší a silnější společnost vzhledem k obtížnosti úvěrování bankami (vyšší investiční riziko).

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Spolupráce EU a Kyrgyzstánu se rozvíjí na základě Dohody o partnerství a spolupráci (PCA), která byla podepsána v roce 1995 a vstoupila v platnost v roce 1999. Od prosince 2017 probíhá sjednávání rozšířené PCA mezi EU a Kyrgyzstánem. V prosinci 2019 byla posílená dohoda o partnerství a spolupráci parafována, k jejímu podpisu a ratifikaci dosud nedošlo.

Smlouvy s ČR

Bilaterální smluvní základna je tvořena následujícími bilaterálními dohodami: Protokol o spolupráci mezi MZV ČR a MZV KG (1995), Smlouva ČR – Kyrgyzstán o spolupráci v boji s organizovaným zločinem, s nezákonným nakládáním s narkotiky, s terorismem a různými nebezpečnými druhy zločinnosti (1998) a Dohoda mezi vládou ČR a vládou Kyrgyzské republiky o leteckých službách (2004) apod. Dne 9. dubna 2019 byla podepsána Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Kyrgyzstánem (účinná od 30.11.2020) a Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem ekonomiky KG (vstup v platnost podpisem dne 9.4.2019, týž den bylo uskutečněno první zasedání Pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci).

Kyrgyzstán je od 20. 5. 2015 členem Eurasijské ekonomické unie (EEU). KG strana si mj. vyjednala zachování preferenčních tarifů na dodávky čínských zařízení na několik rozpracovaných infrastrukturních projektů. Vstup Kyrgyzstánu do EEU se mj. projevil v lepším přístupu vybraného zemědělského zboží z KG na trh Celní unie.

3.4. Rozvojová spolupráce

Ekonomika Kyrgyzstánu je nadále závislá na technické a rozvojové pomoci od širokého spektra donorů, zejména OSN, EU, OSCE, UNDP, USAID, MMF, Světové banky. Bilaterálně především spolupracuje s Čínou, rozvojová spolupráce se rozvíjí i s Tureckem. Podpora EU Kyrgyzstánu se mj. uskutečňuje prostřednictvím mechanismu akčních plánů, projektů rozvojové spolupráce, které se zaměřují na tři hlavní oblasti: právní stát, vzdělávání a integrovaný rozvoj venkova. Pro období 2021-2027 byly nově doplněny i digitalizace a zelená a klimaticky odolná ekonomika. Pro české společnosti se otevírají exportní příležitosti zejména v oblasti rozvoje venkova, především v oblasti nakládání s vodami.

Česká strana poskytuje kyrgyzské straně rozvojovou pomoc prostřednictvím českých finančních prostředků v EBRD, Czech Trust Fund v UNDP, B2B programy ČRA a též programu MZV ČR k malým lokálním projektům.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Mezi perspektivní odvětví pro dodávky a investice v Kyrgyzstánu lze zařadit zejména investiční celky (např. malé vodní elektrárny), dopravní infrastruktura a řízení dopravy, zelené technologie (čištění odpadních vod, ohřev teplé vody, solární panely), malé pivovary, technologie výroby piva a potravinářské technologie jako celek. Další možnosti existují v turistice, v zemědělství, perspektivní je i bytová výstavba, příležitosti existují též u realizace spotřebního zboží. Omezený zájem je evidován o možnosti v oblasti těžby a zpracování plynu.

Existuje několik společných česko-kyrgyzských firem, zejména v oblasti OZE, další české firmy jsou v Kyrgyzstánu průběžně aktivní. Pokud se české firmy v KG obchodně angažují, jedná se někdy o firmy se zastoupením v Kazachstánu, odkud pokrývají i své obchodní aktivity v KG. Největším problémem pro prosazení českých firem je exportní financování. Podle zkušeností z jiných zemí se ukazuje jako nejperspektivnější cesta identifikování rozvojových programů financovaných ze zahraničí s cílem participace v nich, byť alespoň jako subdodavatel.

V Kyrgyzstánu působí též celá řada významných kyrgyzských podnikatelů, se kterými se lze dohodnout na vzájemně výhodných projektech. Zájem o rozvoj bilaterální hospodářské spolupráce má též na KG straně asociace JIA a Obchodně – průmyslová komora KG.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

V Kyrgyzstánu má obchod, stejně jako ve většině zemí Asie, i určitou společenskou stránku a akceptování zvyklostí je první předpoklad úspěchu. Je třeba počítat s tím, že bez osobního kontaktu s potenciálním obchodním partnerem se nelze obejít. V neposlední řadě je také třeba mluvit dobře rusky. Určitě nevede k obchodnímu úspěchu hojné zasílání e-mailu v angličtině doprovázené odkazy na internetové stránky.

4.2. Oslovení

Partnery je vhodné oslovovat v RJ, tedy ve formátu jméno a jméno po otci.

4.3. Obchodní schůzka

Důležitým momentem je, že společnost v Kyrgyzstánu je poměrně patriarchální a zejména prvotní kontakty na osobní úrovni by měli navazovat spíše muži. Pracovní doba je od 9:00 do 17:30 (oficiální), v soukromých firmách podle rozhodnutí majitele.

Není dobré své potenciální partnery podceňovat, možná neumí dobře anglicky a nevedou teoretické diskuse o mezinárodním obchodě, za to se však velmi dobře vyznají v místních poměrech a umějí si velmi dobře poradit díky kontaktům na své příbuzné a známé.

Dále je nutno brát v úvahu, že Kyrgyzstán je poměrně chudší zemí s prvky východního způsobu myšlení. Jedná se třeba o přesnost, schopnost dodržet nejen ústní, ale i písemnou dohodu, atp. Při komunikaci s kyrgyzskými partnery je třeba dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. V případě nutnosti písemné komunikace je vhodnější tištěná podoba, e-mailové přikládají relativně menší váhu zejména v otázce rychlosti odpovědi.

Je vhodné si zjistit náboženské zaměření partnera a z tohoto vyvodit přístup ohledně možných jednání mimo kancelář a konzumace alkoholu. Dress kód je srovnatelný s Evropou.

4.4. Komunikace

Státní jazyk kyrgyzský, oficiální jazyk ruský. Jazyky jsou uváděny jako rovnoprávné. Další nejčastěji používané jazyky jsou uzbecký a na jihu farsí. V obchodním jednání se využívá nosně ruský jazyk, angličtina je velice málo rozšířená. Z tohoto důvodu je tlumočník do RJ nutností.

Mezi komunikační tabu je možné zařadit otevírání náboženských otázek a kritika KG jako země. Kyrgyzové mají často pozitivní vztah k bývalému SSSR, není proto vhodná jeho příliš striktní kritika.

V Kyrgyzstánu jsou důležité k prosazení nabízeného zboží dobré osobní kontakty. Tyto kontakty je nutné periodicky upevňovat, neboť klíčové osoby důležité pro prodej nabízené produkce mohou odcházet i přicházet např. z Obchodně-průmyslové komory na jiné posty na Ministerstvo ekonomiky KG, avšak většinou si při svém odchodu zachovávají vazby a kontakty. Pokud není osobní kontakt možný, je preferovanou cestou komunikace prostřednictvím mobilních telefonů, nosně s využitím aplikace WhatsApp.

4.5. Doporučení

Důležité je mít na KG trhu partnera, který se vyzná v místních podmínkách a který má zpravidla dobré kontakty. Při vstupu na kyrgyzský trh je zejména nutné pečlivé prověření bonity partnera a zvýšená pozornost platebním podmínkám. Lze se též setkat se špatnou platební morálkou, nedodržováním uzavřených dohod a v případě soudních sporů se zdlouhavým projednáváním. Celkově špatná finanční situace je v mnoha případech limitující pro další rozvoj perspektivních projektů. Je nutné brát v potaz velmi omezený trh spotřebního zboží a nízkou koupěschopnost obyvatelstva. Používanou měnou při obchodních platbách je kyrgyzský som a americký dolar.

4.6. Státní svátky

Veřejné svátky:

1.1. Nový rok 7.1. Vánoce (pravoslavné) 23.2. Den obránců vlasti 8. 3. Mezinárodní den žen 21. 3. národní svátek Nooruz 7. 4. Den národní dubnové revoluce 1.5. Svátek práce 5. 5. Den ústavy Kyrgyzské republiky 9.5. Den vítězství 31.8. Den nezávislosti Kyrgyzské republiky 7. 11. a 8.11. Dny historie a paměti předků

Další dva muslimské svátky „Orozo Ait“ a „Kurman Ait“ jsou definovány lunárním kalendářem.

V případě, že svátek vychází na víkendový den (neděle), tak se den volna přenáší na další pracovní den po svátku.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Celní sazby vyplývají z členství KG v Eurasijské ekonomické unii. Je-li dovozce ze země, se kterou byla podepsána Dohoda o zamezení dvojího zdanění, která již vstoupila v platnost, a má-li u sebe potvrzení o tom, že již DPH zaplatil v zemi původu, pak se od něj platba DPH nevyžaduje, resp. vyžaduje se jen ta část DPH, o kterou je kyrgyzská DPH vyšší než DPH v zemi původu. Je uzákoněna kontrola exportu na některé výrobky. Okruh těchto výrobků odpovídá standardu obvyklému v evropských zemích – alkohol, cigarety, zbraně a vojenský materiál, jedy, radioaktivní látky, některé léky atp. Na dovoz i vývoz tohoto zboží je nutno mít příslušnou licenci.

Od roku 1993 využívala KG strana při exportu do zemí EU „Všeobecný systém preferencí“- GSP. V listopadu 2015 schválila Evropská komise návrh na udělení Kyrgyzstánu GSP+, který vstoupil v platnost 27. ledna 2016, v případě KG se jedná o 66% všech výrobků dovážených do EU.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Kyrgyzstánu existují podobné druhy obchodních společností jako v jiných státech. Nejrozšířenější jsou společnost s ručením omezeným či akciová společnost. Akciové společnosti existují jak v otevřené, tak i v uzavřené formě. Pro zřízení kanceláře či reprezentace nebo společného podniku je zapotřebí mít k dispozici ověřený výpis z obchodního rejstříku a nutný je soudně ověřený překlad statutu. Totéž se týká i zřizování společného podniku. V současné době postačuje překlad do jazyka ruského.

5.3. Marketing a komunikace

S reklamou českých podniků v KG jsou minimální zkušenosti, což souvisí s omezeným vývozem spotřebního zboží z důvodů velice malého místního trhu pro spotřebitelské výrobky v našich cenových úrovních. S ohledem na místní specifika je nutné dát na doporučení místního distributora/partnera, jaké marketingové kanály je vhodné využít. Dobrý zvuk mají v Kyrgyzstánu některé české tradiční výrobky jako je sklo, české pivo, české lázeňství apod. Při využívání marketingových kanálů je nutné dodržovat limity, vyplývající z převažujícího muslimského náboženství Kyrgyzů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je v Kyrgyzstánu upravena celou řadou právních předpisů, upravujících patentovou ochranu, ochranu autorských práv apod. Kyrgyzstán je rovněž smluvní stranou řady mezinárovních úmluv v této oblasti, zde lze např. uvést The WIPO Copyright Treaty a The WIPO Performances and Phonograms Treaty. Od roku 1998 je Kyrgyzstán členem WTO.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zadávány prostřednictvím internetové adresy zakupki.gov.kg. Informace o některých významnějších tendrech rozesílá KG strana prostřednictvím svých zastupitelských úřadů v zahraničí.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Prakticky jedinou platební podmínkou, která je bez rizika, je platba 100 % předem, ostatní platební podmínky jsou rizikové, přijatelnost akreditivů je nutno konzultovat u bank v ČR.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Na základě zákona Kyrgyzské republiky č. 121 ze dne 14. 7. 2012 byla zrušena vízová povinnost pro turistické cesty či cesty na základě pozvání nepřesahující 60 dnů pobytu. Vedle vízové povinnosti došlo ke zrušení povinnosti se registrovat. Toto opatření se týká celkem 44 zemí, mezi nimiž je i Česká republika. Pokud by však plánovaná cesta měla přesáhnout 60 dnů pobytu, je možné si zažádat o vízum na jakémkoliv zastupitelském úřadě Kyrgyzstánu v zahraničí. Pro cesty nad 60 dnů pobytu je nutné zažádat si o vízum, a to prostřednictvím teritoriálně příslušného Zastupitelského úřadu Kyrgyzstánu ve Vídni. Od 9. 4. 2022 mohou občané Kyrgyzstánu podávat žádosti o krátkodobá Schengenská víza do ČR ve vízovém centru VFS v Biškeku na adrese Ibraimova 103, 11. poschodí, Business centre Victory. Víza v zastoupení ČR zpracovává velvyslanectví Švýcarska v Biškeku (adresa: 21 Erkindik blvrd., Bishkek 720040, Kyrgyzstan).

V zemi je obvyklé se pohybovat s využitím TAXI, hromadná doprava je nespolehlivá a zdaleka nedosahuje evropských parametrů.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

K zaměstnání cizince postačuje pouze pracovní povolení. V místním pojetí se jedná spíše o pracovní registraci, nikoliv povolení. Nevýhodou místních zástupců českých firem často bývá nedostatek loajality vůči zastupované firmě a hledání jiné firmy, která by nabídla vyšší plat. Naopak výhodou je, že výše mzdy je menší než u vyslaného zástupce české firmy. Výhodou českého zástupce je sepětí s českou (vysílající) firmou a objektivnější hodnocení trhu. Nejlepší kombinací se jeví situace, kdy vedoucím zastoupení je český občan a sekretářka nebo asistent(ka) je místní síla.

5.9. Veletrhy a akce

V Kyrgyzstánu se každý rok koná více než 20 menších výstav, většinou v Biškeku. Výstavy v Kyrgyzstánu mj. organizuje společnost BI EXPO, str 170/3, Fatyanov, Biškek, KG, tel.: +996 775 000 005 e-mail: management@biexpo.kg web: www.biexpo.ru

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Astaně (s akreditací pro Kyrgyzstán): Kabanbay Batyr Avenue 15/1, Business Centre Q2, 010000 Astana, Republic of Kazakhstan +7 7172 986828, e-mail: astana@embassy.mzv.cz Obchodně ekonomický úsek se nachází na velvyslanectví v Astaně +7 7172 986828, e-mail: commerce_astana@mzv.cz

Honorární konzulát České republiky v Kyrgyzské republice: Razzakova 15,720 040, Biškek tel.: +996 550 77 66 25 hko.cz.kg@gmail.com.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Hasiči 101 Policie 102 Rychlá lékař. pomoc 103 Rychlá lékařská pomoc placená 151 Záchranáři 110, 161 Taxi 152, 156 Mezinárodní informační služba 160 Informace 109, 106 Havárie plynu 104

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda KG Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje KG Ministerstvo spravedlnosti KG Ministerstvo zahraničních věcí KG Ministerstvo obrany KG Ministerstvo vnitra KG Státní výbor pro energetiku, průmysl a použití ropy KG Ministerstvo ekonomiky a a obchodu KG Ministerstvo financí KG Ministerstvo zemědělství KG Ministerstvo vzdělání a vědy KG Ministerstvo pro mimořádné situace KG Ministerstvo digitálního rozvoje KG Ministerstvo práce, sociálníhozajištění a migrace KG Ministerstvo kultury, informace, sportu a politikypro mládež KG Ministerstvo přírodních zdrojů,ekologie a technického dozoru KG Státní výbor národní bezpečnosti KG Státní úřad pro architekturu, výstavbu a veřejného hospodáření(государственное агентство ​архитектуры,​ строительства и жилищно-коммунального хозяйства) Státní daňová služba KG Státní celní služba KG Ministerstvo vzdělávání a vědy KG Státní geologická služba KG Oficiální stránka města Biškek Knati Kabar (zpravodajská agentura) Večerní Biškek (noviny) Statistické údaje KG

• Teritorium: Asie | Kyrgyzstán | Zahraničí

Doporučujeme