Lesk a bída daňových rájů

15. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Dejte do jedné věty slovo „daně“ a „ráj“ a možná vám na konci rovnice vyjde, že podnikání nemusí být zas až takové peklo. Tedy pokud se rozhodnete svoji firmu zaregistrovat v některé ze zemí, která je daňovým rájem. Podnikat tzv. „offshore“ není nic nelegálního, i když se někteří snaží, aby to tak vypadalo. Kauza ukradených dokumentů společnosti Mossack Fonseca, známá jako Panama Papers, je toho důkazem.

Přestože historie off shore podnikání ve smyslu využívání legislativy zemí, které nabízejí paušálně preferenční daňový režim pro zahraniční subjekty, je poměrně dlouhá a zajímavá, to podstatné se událo za posledních dvacet let, během kterých se ze zajímavé alternativy stal výnosný celosvětový fenomén. Ten ovšem, jako spousta jiných, nezůstal mimo zorné pole organizovaného zločinu, a tak je dnes při vyslovení slova off shore slyšet skřípání zubů daňových úředníků.

Co je vlastně off shore?

Přeloženo do češtiny neznamená „off shore" nic jiného než „daleko od pobřeží". V sedmdesátých letech 20. století se tento výraz ustálil pro obchodní společnosti, které jsou registrovány a mají úřední sídlo v zemích, které mají vstřícnou daňovou politiku. A protože to byly nejčastěji malé ostrovní státy, vžil se pro ně výraz „off shore", tedy „daleko od pobřeží". V devadesátých letech k těmto daňově vstřícným zemím přibyly i větší, neostrovní státy, jako například Holandsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Monako, Andorra, Belize, a dokonce i některé státy USA, například Nevada a Delaware.

Daňová politika off shore zemí je poměrně rozmanitá. V některých zemích je sazba daně z příjmu stanovená velmi nízkým procentem (např. Kypr, Holandsko), v některých je daň z příjmu nulová (např. Nevada a Delaware v USA) a někde je daň z příjmu stanovena pevnou částkou bez ohledu na výši příjmu. Tato skupina off shore zemí je největší a patří do ní i americký stát Belize.

Daňová optimalizace není daňový únik

Zakládání a využívání off shore společností je legální a legitimní cesta k zajištění anonymity vlastnictví nebo ke snižování daňové zátěže a k posílení ochrany majetku. Na internetu lze najít desítky firem, které nabízejí založení a správu off shore společnosti.

Nezákonný daňový únik jako neplnění existující daňové povinnosti je samozřejmě podvod, ale nesmí být zaměňován s vyhnutím se dani formou minimalizace daňové povinnosti při využití legálních metod. Zmatky v pochopení těchto dvou konceptů jsou částečně způsobeny nedokonalým překladem.

Nezákonný daňový únik jako neplnění existující daňové povinnosti je samozřejmě podvod, ale nesmí být zaměňován s vyhnutím se daní formou minimalizace daňové povinnosti při využití legálních metod.

Více než co jiného je však má na svědomí nespokojenost mnoha byrokratů a nekompetentní pojetí či implementace opatření a zákonných úprav, které přivedou na svět. Navzdory výše uvedenému se ovšem odborníci na daňovou problematiku shodují, že off shore už není, co býval. Více než daňová optimalizace láká podnikatele anonymita, kterou země, jako je například Panama, nabízejí.

Zájem Čechů o off shore neklesá

I přes negativní mediální kampaň je zájem ze strany českých podnikatelů o registraci firmy v některém z daňových rájů stabilní. V řeči čísel má takto registrovanou společnost něco přes třináct tisíc podnikatelů a každý rok jich pár desítek přibyde. V průběhu prvního kvartálu letošního roku se počet společností, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji, zvýšil o 23 na celkových 13 270.

Největší zájem byl o destinace Seychely, Belize a Marshallovy ostrovy, které podnikatelům nabízejí relativně vysokou úroveň anonymity. O důvodech nemusíme dlouho spekulovat. Podle odborníků už ale dávno není pravda, že by hlavním důvodem byla daňová optimalizace. To byl znak divokých devadesátek minulého století. Dnes jde především o anonymitu a jakýsi podnikatelský komfort.

Na takzvané tvrdé daňové ráje, mezi které patří již zmíněná Panama, se zvyšuje tlak nejen ze strany OECD, ale i dalších organizací. Jde jim především o to, aby daňové správy získaly přístup k citlivým informacím. I to je důvod, proč daňové ráje ustupují od nejtvrdších praktik a nekomunikace s ostatními státy. České finanční správě se podařilo před třemi lety dojednat smlouvu o výměně informací s ostrovem Man a s Panamou máme smlouvu o zamezení dvojího zdanění a výměně informací.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Dagmar Klimovičová.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek