Letní ekonomické aktuality z Islandu

19. 8. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Letní ekonomické aktuality z Islandu Ve výroční zprávě o stavu Islandu, přednesené v parlamentu (Alþingi) dne 17. srpna 2016, premiér Sigurður Ingi Jóhannsson předeslal, že ve světle pozitivního ekonomického vývoje má země nakročeno ke světlejší budoucnosti. Vedle ekonomiky státu a firem se zlepšuje též finanční situace domácností, ve všech sektorech se snižuje míra zadluženosti.

Makroekonomické údaje

Roste zaměstnanost a na trhu práce jsou zažehnány dopady bankovní krize z r. 2008. V jejím důsledku bylo na Islandu do r. 2010 zrušeno 12 tis. pracovních pozic a míra nezaměstnanosti dosahovala 14 %. Od r. 2010 do konce r. 2015 vzniklo 16,3 tis. nových pracovních míst, z toho 6 tis. za r. 2015.

Prakticky všechna nová místa vznikají v sektoru cestovního ruchu a služeb a Islanďané o ně nemají přílišný zájem. Vzdělanostní profil Islanďanů totiž nekoreluje s boomem turismu na ostrově, který přišel nečekaně. Absolventi vysokých škol na Islandu často hledají pracovní uplatnění v cizině.

Za r. 2015 odjelo 1 490 Islanďanů (nejčastěji do Dánska, Norska a Švédska), zatímco 1 330 cizinců se usadilo na Islandu kvůli zaměstnání (z toho 740 Poláků a 180 Litevců). Podíl cizinců žijících na Islandu k 30. 6. činí 8,6 % (28 880 z celkového počtu 336 060 obyvatel).

Míra nezaměstnanosti na konci června 2016 činila 3,6 %, meziročně se snížila o 1,4 %. Dle islandské Centrální banky by přirozená míra nezaměstnanosti činila 4,0 % a fakt, že je nezaměstnanost nižší, avizuje rostoucí počet pracovníků ze zahraničí. Zajímavá je distribuce nezaměstnanosti: zatímco v hlavním městě Reykjavíku činí 4,3 %, jinde na ostrově to jsou jen 2,4 %. Na trhu práce je 199 300 Islanďanů. Bez práce je 7 200 osob, z toho 800 déle než rok.

Příznivá je měnová stabilita: posiluje kurs islandské koruny (ISK) a nižší se stávají ceny dovážených surovin a paliv. Za období I–VI/2016 posílila ISK vůči mnoha měnám, např. GBP (o 16,2 %), NOK (12,9 %), CHF (12,1 %), CAD (10,3 %) a USD (10,2 %).

Meziroční míra inflace na Islandu na konci července 2016 činila 1,1 %. (Při vyloučení cen nemovitostí by za období VII/2015–VI/2016 byla deflace -0,6 %.) Taková cenová stabilita je v dějinách Islandu ojedinělá. Ani za celý r. 2016 by inflace neměla dosáhnout inflačního cíle Centrální banky ve výši 2,5 %.

Mzdový index se za období VI/2015–VI/2016 zvýšil o 12,5 %. Vzhledem k zanedbatelné inflaci celkově vzrostla koupěschopnost obyvatel. Průměrná měsíční mzda činí 450 000 ISK. Za velkých protestů Islandské konfederace práce však v polovině července 2016 došlo ke zvýšení mezd ve státní správě. Se zpětnou účinností od 1. 6. se zvyšují platy v ústředních státních orgánech na referentských pozicích o 7,15 %.

Hlavním zdrojem protestů se stalo zvýšení tarifů státních tajemníků (o 36–37 %) a ředitelů odborů (o 28–35 %) na islandských ministerstvech. Konfederace takové skokové navýšení bere jako zkreslování trhu práce.

Guvernér Centrální banky Már Guðmundsson dne 19. 7. konstatoval, že výše základní úrokové sazby 5,75 % p. a. je přiměřená a v proporci k očekávanému setrvalému hospodářskému růstu a vyhlídkám nadále nízké inflace. Změna sazby je pravděpodobná, pokud se některý z těchto parametrů otočí.

Agentura Standard & Poor’s ve svém hodnocení z 15. 7. ponechává rating Islandu nezměněný, tj. BBB+/A-2 s výhledem stabilní. Stav hospodářství je dobrý, očekává se nadále razantní hospodářský růst. Obavy způsobuje nedokončený proces odstranění kapitálových restrikcí a riziko přehřátí islandské ekonomiky.

Významný posun v odstraňování kapitálových restrikcí

Dne 16. 8. představili premiér Sigurður Ingi Jóhannsson, ministr financí a hospodářství Bjarni Benediktsson a guvernér Centrální banky Már Guðmundsson finální část plánu na odstranění kapitálových restrikcí. Stane se tak na základě zákona, který vláda předložila parlamentu k projednání dne 17. 8.

Kapitálové restrikce byly zavedeny v reakci na pád islandských bank na podzim 2008 jako pojistka proti zhroucení ISK a osm let ovlivňovaly fungování islandských firem v zahraničním obchodě, ale např. i cestování Islanďanů do zahraničí. Návrh zákona byl připraven v součinnosti s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a počítá s postupným rušením stávajících restrikcí (dílčí část během podzimu 2016, hlavní část od 1. 1. 2017 a vše zbývající následně dle vyhodnocení stavu ekonomiky a devizových rezerv Islandu).

Jakmile Alþingi zákon schválí, s okamžitou účinností budou možné přímé investice islandských firem i soukromých osob v zahraničí, avšak s výhradou odsouhlasení každé investice Centrální bankou. Investice firem do finančních instrumentů v cizí měně, pohledávky v cizí měně a splátky půjček v cizí měně budou možné do stanoveného limitu, který může banka po vyhodnocení dosavadní praxe od 1. 1. 2017 zvýšit.

Fyzické osoby budou moci nakupovat nemovitosti v zahraničí, avšak (prozatím) bude možný maximálně jeden nákup v roce; obchodování s cennými papíry v zahraničí bude možné do výše stanoveného limitu. Fyzické osoby budou moci opět čerpat půjčky od zahraničních bank za účelem koupě nemovitosti, motorových vozidel, nebo investování v cizině.

Naposledy 31. 12. budou Islanďané povinni pro nákup cizích valut předkládat zaplacenou letenku do dané destinace a po návratu z ciziny již nebudou muset povinně směňovat na ISK veškeré nespotřebované valuty.

Podle předkladatelů zákona by se zbytek kapitálových restrikcí, platících po 1. 1. 2017, měl dotýkat jen cca 0,5 % Islanďanů (kteří svůj kapitál chtějí masívně zhodnocovat v cizině). Po Novém roce navíc expertní skupina rozhodne, zda lze odstranit zcela všechny restrikce.

Návrh zákona o odstranění kapitálových restrikcí je ekonomy na Islandu přijímán pozitivně: je dobře načasován, neohrozí ekonomickou stabilitu země a nepůsobí obavy z růstu inflace. Dle guvernéra Centrální banky je v současnosti stav jejích devizových rezerv takový, že transferu kapitálu odolá: jeho masový odliv nehrozí, ale na druhou stranu není jisté, kolik zahraničních investorů na Island přijde. Rovněž se může zastavit posilování kursu ISK. V následujících měsících r. 2016 a 2017 se ještě jako součást likvidace padlých bank z r. 2008 dokončí aukce tzv. offshoreových ISK.

Již od června 2016 platí na Islandu zákon, který omezuje podmínky pro příliv spekulativního zahraničního kapitálu (tzv. carry trading, tj. spekulace na devizovém trhu a investice do rozdílů měnových kursů). Kritici nadále tvrdí, že nový zákon není v souladu s Dohodou o EHP, ale guvernér Centrální banky Már Guðmundsson konstatoval, že pravidla zákona se projevila jako bezprostředně účinná: od jejich zavedení ustaly investice ze zahraničí do islandských bondů a do měnových kursů. Centrální banka zákon považuje za účinný nástroj k tvorbě měnové politiky, který bude ještě důležitější v nastávající etapě uvolnění kapitálových restrikcí na Islandu.

Dohoda státu se zemědělci

Vedle kapitálových restrikcí se dalším nosným tématem letní schůze islandského parlamentu v polovině srpna stalo schvalování 10leté zemědělské dohody, kterou vláda uzavřela v únoru 2016. Pozměňovací návrhy poslanců např. požadují revizi ustanovení dohody již v r. 2019. Dohoda též přiznává úplný monopol mlékárenskému družstvu MS (Iceland Dairies ehf).

Tento stav ale de facto panuje již nyní: mlékárny MS mají kontrolu nad odběrem téměř veškerého mléka od farmářů na Islandu. Dne 7. 7. dostaly pokutu 480 mil. ISK za vážné zneužití dominantního postavení na islandském trhu. MS jednak prodává vykoupené mléko zájemcům o jeho další zpracování, současně je však dominantním výrobcem mléčných výrobků na ostrově. (I přes dominantní postavení na trhu s mlékem MS hospodaří ztrátově.)

Pokuta byla vyměřena za to, že MS prodávaly mléko konkurentům za mnohem vyšší cenu než za cenu výkupní, kterou stanoví zemědělský cenový výbor. Ministr zemědělství a rybolovu Gunnar Bragi Sveinsson dne 12. 7. zpochybnil, že mlékárny MS pravidla hospodářské soutěže porušily. Islandský trh je dle ministra specifický tím, že vzdálenosti mezi farmami, odkud MS odebírá mléko, jsou značné, a přitom spotřebitelský trh je malý. Monopol MS je dle ministra letitý a vžitý a role MS je podstatná pro udržení komunitní pospolitosti a prosperity.

Americký koncern Costco odložil otevření svého prvního nákupního centra na Islandu (v Garðabæru). Původní datum otevření – jaro 2016 – bylo posunuto na listopad a nyní až na březen 2017 „z technických důvodů“. Půjde o první vstup zahraničního maloobchodního řetězce s potravinami v dějinách Islandu. Ceny v něm se očekávají o 30 % nižší než jinde na trhu.

Cestovní ruch

Incomingový cestovní ruch je tahounem národního hospodářství. Turisté na Islandu utrácejí rekordní sumy peněz: od začátku roku 2016 u islandských firem utratili téměř 100 mld. ISK: nejvíce za nákup letenek (19 mld. ISK), ubytování na Islandu (18 mld. NOK) a v maloobchodní síti (11,6 mld. NOK). Nárůst objemu úhrad kartou v cizí měně na Islandu v červnu 2016 činil meziročně 30 % (26 mld. ISK).

Za období I–VII/2016 navštívilo Island 936 tis. turistů, meziročně o 34,1 % více. Tři čtvrtiny všech turistů tvoří návštěvníci z USA, Německa, Velké Británie, Francie, Kanady, Švédska, Dánska, Švýcarska a Španělska. Nejvíce na Islandu utrácejí Švýcaři: 245 tis. ISK za pobyt.

Za období I–VI/2017 vzrostl počet pohybů letadel na letišti Keflavík o 34 % (jinde v Evropě průměrně o 5 %). Během letní špičky letištěm projde denně až 34 tis. cestujících (meziročně nárůst o 10 tis.).

Není divu, že pod masivním náporem hostů se na Islandu množí stížnosti na nedostatečnou regulaci cestovního ruchu ze strany státu. Hromadné příjezdy a pobyty turistů v malých obcích negativně ovlivňují kvalitu života místních obyvatel. Kvůli obsazenosti hotelů bují černý trh s krátkodobým pronajímáním bytů a domů, podobě vznikají nekoncesované autopůjčovny.

Generální ředitelka Islandské centrály cestovního ruchu Ólöf Ýrr Atladóttir dne 20. 7. uvedla, že ačkoli platná legislativa neodpovídá masovému rozmachu turismu na Islandu a chybí jakákoli regulace, další příliv zahraničních návštěvníků to nebrzdí. Daří se nápory návštěvníků směřovat i mimo hlavní město, což má finanční efekt v obcích. V těchto malých sídlech ale místním začíná masová („průjezdová“) turistika vadit.

Ohlášené velké průmyslové investice na Islandu

Prakticky všechny nové investice na Islandu jdou t. č. ve prospěch cestovního ruchu. Hospodářská komora to konstatuje s nelibostí, protože ostatní sektory se nerozvíjejí. Island si nebuduje rozvoj exportního potenciálu – vyhlídkou na změnu by mohlo být připravované odstranění kapitálových restrikcí.

Státní energetická společnost Landsvirkjun začátkem r. 2016 připustila, že nestačí krýt poptávku odběratelů po elektřině. V r. 2016 hodlá Landsvirkjun investovat do výstavby nových elektráren a oprav sítě 20 mld. ISK. Dojde k rozšíření výkonu elektrárny Búrfellsvirkjun, staví se elektrárna Þeistareykir. Elektrorozvodná státní firma Landsnet plánuje pro léta 2016–2018 investice ve výši 35 mld. ISK (více, než kolik utratila v letech 2007–2015 dohromady).

Na Islandu jsou t. č. ohlášeny některé velké nové investice v úhrnné hodnotě 433 mld. ISK; mj. továrna na křemík (146 mld. ISK), elektrárny (111 mld. ISK), nové hotely (52 mld. ISK).

Projekt podmořského energetického kabelu do Velké Británie vyčkává

Dne 12. 7. ministryně průmyslu a obchodu Ragnheiður Elín Árnadóttir konstatovala, že stávající vláda do podzimních voleb vědomě nepostoupí v rozhodnutí ohledně pokládky podmořského kabelu z Islandu pro dodávky elektřiny do Velké Británie. Ministerstvo dne 11. 7. obdrželo expertní posudek (studie proveditelnosti), podle něhož by kabel o délce 800–1 200 km byl ekonomicky prospěšný pro Island i Velkou Británii.

Dosud nezodpovězenou podmínkou projektu je, aby na britské straně získal stejnou politickou i finanční podporu jako jiné tamní projekty s využitím obnovitelných zdrojů energie. Náklady projektu se odhadují na 3–3,5 mld. €. Odhadovaná kapacita je 1 459 MW. Pro její naplnění by bylo nutné na Islandu zvýšit množství vyrobené elektřiny, tj. postavit další elektrárny. V Británii by bylo navíc nutno vybudovat dodatečnou rozvodnou síť.

Projekt energetického kabelu, o kterém se na Islandu jedná od října 2015, zastřešuje task-force na ministerstvu průmyslu a inovací. Dalšími kroky, které by měla schválit až vláda vzešlá z voleb na konci října 2016, by byla společná analýza nákladů a výhod projektu, definování aktérů budování a provozování projektu a zřízení společného regulatorního rámce pro dodávky elektřiny z Islandu do Velké Británie.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek