Letní ekonomické aktuality z Norska

19. 8. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Letní ekonomické aktuality z Norska Za období I–VI/2017 činí objem vybraných daní v Norsku 413 mld. NOK, což představuje meziročně pokles o 5,8 %. Dlouhodobé potíže norské petrochemie v důsledku přebytku ropy na světových trzích a nižších cen připomíná i meziroční 50% propad výběru daně z těžby ropy a plynu (odvedeno 34 mld. NOK). Naopak o 3,7 % vyšší než plán byl výběr daně z příjmu fyzických osob: z částky 320 mld. NOK putovalo 86 mld. NOK do státního rozpočtu, 88 mld. NOK obcím a 147 mld. NOK na sociální zabezpečení.

Makroekonomické údaje

Objem výroby v Norsku ve II. čtvrtletí 2016 poklesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 1,1 %, největší propad zaznamenala petrochemie a těžební průmysl. Počet propuštěných v petrochemii za období I–VII/2016 činil 37 800 osob. Celková míra nezaměstnanosti k 31. 7. činila 4,7 %. Zaměstnáno je 70,8 % práceschopného obyvatelstva v Norsku (meziročně -0,8 %). Na trhu práce se zvýrazňují problémy u mladých ve věku do 24 let, v této skupině se meziročně zvýšil počet nezaměstnaných o 22 tis.

V červenci 2016 spotřebitelské ceny v Norsku vzrostly oproti červnu o 0,6 %, meziročně pak o 4,4 %: jde o nejrychlejší růst cen od r. 2008. Hlavní podíl mělo zvýšení cen elektřiny a růst cen zboží z dovozu kvůli poklesu kursu NOK. Vzhledem k tomu, že průměrná valorizace mezd v Norsku v r. 2016 činí 2,4 %, znamená to pokles reálných příjmů Norů. Vzhledem k růstu cen zboží denní potřeby v Norsku vzrostl během června a července objem přeshraničního nakupování Norů ve Švédsku o rekordních 11 %.

Analytici předpokládají, že Norská banka vzhledem k těmto ukazatelům ponechá během podzimu 2016 základní sazbu beze změny (tj. 0,5 % p. a.). V měnové politice panuje mírný optimismus, vyplývající z očekávání, že kurs NOK se bude do konce roku stabilizovat, cena ropy ve světě vzroste, bude se dařit norskému exportu a nezaměstnanost již nebude stoupat.

Dále však roste míra zadlužení norských domácností, za období VI/2015–VI/2016 o 5,9 % (+170 mld. NOK) na celkových 2.974 mld. NOK. Za posledních 10 let se dluh domácností zdvojnásobil. Z dluhu tvoří 80 % hypotéky.

Ceny nemovitostí v Norsku dosáhly v létě 2016 nového rekordu: meziročně za období VII/2015–VII/2016 ceny nemovitostí celostátně vzrostly o 9 %, v Oslo pak o 15 %. Důvodem jsou velmi nízké úrokové sazby hypoték, vysoká poptávka po nemovitostech a nedostatek nových stavebních projektů.

Ropa a plyn

Na konci července 2016 těžařský koncern Statoil avizoval, že v r. 2016 bude pravděpodobně hospodařit se ztrátou. Statoil je dominantní společností na úseku ropy a plynu v celém Norsku a jeho kondice dokladuje problémy, s jakými se potýká veškeré těžařství v Norsku. Na ropné činnosti firma ve II. čtvrtletí 2016 nevydělala, i když během čtvrtletí ceny ropy pozvolna rostly (26. 7. činila 44,46 USD/barel, na začátku srpna opět klesla pod 40 USD/barel): ztráty za II. čtvrtletí činí 1,5 mld. NOK (při příjmech okolo 100 mld. NOK).

Podstatným důvodem jsou vyšší náklady, nereagující dostatečně na nižší ceny ropy a plynu. Firma si bude muset na nové investice začít půjčovat u bank, což v éře vysokých cen ropy nemusela a expanzi hradila z provozních zdrojů.

V období I–VI/2016 se v Norsku vytěžilo o 8 % méně ropy a plynu než před rokem (-140 tis. barelů), v červnu 2016 však byl zaznamenán obrat sestupné křivky a těžba ropy i plynu (jen) v tomto měsíci byla o 6 % vyšší než plán Ředitelství pro ropu. U ropy tento trend pokračoval i v prázdninových měsících ruku v ruce s rostoucí poptávkou ve světě.

Za červenec 2016 vývoz norské ropy vzrostl o 6,7 mil. barelů (+17,6 %) ve srovnání s červencem 2015, ale její úhrnná prodejní cena byla o 1,8 % nižší (tržba 16,5 mld. NOK), tj. 46,50 USD/barel, což však vlivem oslabeného kursu NOK ve srovnání s červencem 2015 představuje ztrátu 73 NOK/barel.

V červenci 2016 bylo dále vyvezeno 8,4 mld. m3 norského plynu (-5,7 % ve srovnání s červencem 2015) v hodnotě 12 mld. NOK (meziročně -6,2 mld. NOK, tj. -33,9 %). Norští analytici očekávají, že do konce r. 2016 by cena ropy měla dojít až na 55 USD/barel a v té souvislosti postupně s určitým zpožděním posílí i kurs NOK.

Rybolov

Nejednou se v časech recese ropného průmyslu Norsku označuje tradiční rybolov za zlaté dno norské ekonomiky. Hodnota vývozu ryb a rybích výrobků z Norska v r. 2015 činila 74,5 mld. NOK, dvojnásobek r. 2006. Hlavní komoditu představoval losos (35,2 mld. NOK), který se nejvíce exportoval do Polska, Francie a Velké Británie. Výkonnost norského rybolovu je v r. 2016 ještě vyšší: za období I–VII/2016 činila hodnota exportu ryb z Norska 49,2 mld. NOK (tj. meziročně +9 mld. NOK, tj. +24 %), z toho losos 33,0 mld. NOK (+7 mld. NOK, tj. +27 %).

Poptávka po norském lososovi je v r. 2016 ještě vyšší a roste i jeho cena (začátkem července 2016 se pohybovala okolo 71 NOK/kg, což je mnohaletý rekord). Velkou poptávku se nedaří zcela uspokojit mj. z důvodu pokračujících chovných teritoriálních omezení (eradikace nákazy parazitem Lepeophtheirus salmonis, tzv. mořskou vší, na některých chovných farmách ve středním Norsku.)

V září 2016 navštíví Írán ministr rybolovu Per Sandberg jako první norský člen vlády od zrušení sankcí. Hlavním cílem je propagace norského zboží, neboť íránský 80milionový trh je pro norské rybáře silným magnetem.

Diverzifikace ekonomiky

Pokračuje realizace hlavní výzvy současné vlády, kterou je restrukturalizace ekonomiky a odklon od závislosti na příjmech z ropy, paralelně s procesem zvyšování produktivity, pracovních schopností a větší flexibility pracovníků. Norská vláda souhrnně pro toto působení používá u nás politicky zatížené slovo přestavba (omstilling).

Analytici apelují, že pro opětovné nastartování norské ekonomiky je nutná rychlejší diverzifikace směrem k vědomostní ekonomice, obnovitelným zdrojům energie a lepšímu využívání mořského bohatství. Ve větší míře je třeba sázet na nová, progresivní odvětví. Dle Innovation Norway by se Norsko dále mělo více profilovat v sektorech bio-ekonomika, obnovitelné zdroje energie, zdravotnictví, turistika, kreativní průmysl a smart cities.

Na jedné straně vláda čelí problému s nezaměstnaností v důsledku míst rušených v ropném průmyslu, na druhé straně vnímá, že v prioritních ekonomických odvětvích může řada manuálních činností být automatizována. Cílem vlády na trhu práce je proto zvyšování kvalifikace zaměstnanců a schopnost všech mladších 55 let přizpůsobit se požadavkům trhu práce.

Norové též musejí přivyknout (nové) nutnosti dojíždět za prací, k němuž v historii země dříve nedocházelo; větší mobilita se očekává zvláště u absolventů škol – dle vlády by měli být schopni pracovat kdekoli na území Norska.

V procesu restrukturalizace zůstává nadále velice cennou pojistka v podobě ropného fondu (Vládní penzijní fond Global). Jeho jmění v polovině srpna 2016 činí přes 7 300 mld. NOK. Na pokrytí deficitu v rozpočtu letos vláda hodlá čerpat 2,8 % jistiny fondu (schválený limit jsou max. 4 % ročně). Původně plánovaný 3% výnos fondu v r. 2016 zůstane podle všeho za očekáváním, avšak velikost fondu dovoluje Norsku jako jediné evropské zemi financovat běžnou spotřebu vlastními úsporami namísto půjček a vydávání státních dluhopisů.

Kauza Statkraft

Ministryně průmyslu a obchodu Monica Mæland/ová (Konzervativní strana) na jaře 2016 v tichosti jmenovala stranickou kolegyni a osobní přítelkyni Thorhild Widvey/ovou, v prosinci 2015 odvolanou z funkce ministryně kultury, novou předsedkyní správní rady státní energetické společnosti Statkraft.

Po zjištění stavu věcí od konce července začala média tento postup kritizovat jako chybu úsudku a kladou též otázku, zda T. Widvey/ová má pro výkon řídící funkce v energetice dostatečnou erudici. Další kritiku si obě političky vysloužily poté, co vyšlo najevo, že M. Maeland/ová funkci „v některé ze státních firem“ nabídla T. Widvey/ové již krátce poté, co opustila post ministryně kultury. Z médií zní kritika, že jde o politikaření, odměňování zasloužilých politiků.

Důvodem odvolání dosavadního předsedy správní rady Olava Fjella dle ministerstva průmyslu a obchodu byl „zájem vlády dát firmě Statkraft novou image“ a zájem do vedení velkých státních firem více prosadit ženy. V srpnu 2016 se obrátila média se žádostí o posouzení stavu věci na premiérku Ernu Solberg/ovou.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek