Libanon: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR Bejrút (Libanon)

 

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Obchodní bilance Libanonu (2012-2016)
 

2012

2013

2014

2015

2016

Celková bilance (mld. USD)

-16,0 -17,3 -17,2 -15,1 -15,6

Vývoz (mld. USD)

4,5 3,9 3,3 3,0 3,1

Dovoz (mld. USD)

20,5 21,2 20,5 18,1 18,7

Zdroj: Celní úřad

Libanonský zahraniční obchod se dlouhodobě vyznačuje výraznou pasivní obchodní bilancí. Propad cen ropy, na jejímž dovozu je země závislá, a silný dolar vedly v r. 2015 k rekordnímu snížení obchodního deficitu, v r. 2016 však opět dochází k jeho pozvolnému růstu (3,5 %). Snížení libanonského exportu v r. 2015 a 2016 je do značné míry zapříčiněno narušením tranzitních tras přes Sýrii (Jordánsko z bezpečnostních důvodů rozhodlo o uzavření jediného dosud fungujícího hraničního přechodu mezi Jordánskem a Sýrií v Nassibu, přes který směřovalo 65 % libanonské zemědělské produkce do Jordánska a zemí Zálivu). Obdobná je situace na severu a východě země, kde je t. č. prakticky úplně přerušen pozemní tranzit zboží mezi Libanonem a Tureckem a zásadně zredukovaný tranzit kamionů do/z Iráku. Alternativní mořské exportní trasy jsou přitom příliš nákladné, a to jak časově, tak i finančně. Přetrvávající stav nižšího exportu je způsoben také trvale klesajícím vývozem do sousední Sýrie, která byla ještě v r. 2013 největším příjemcem libanonského exportu.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz z Libanonu:

Teritoriální struktura libanonského vývozu je za poslední roky stálá dominují jí země Blízkého východu (cca 40 %, v čele se Saudskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty a Sýrií) a Jihoafrická republika (v r. 2016 vystřídala Saudskou Arábii na pozici největšího dovozce libanonské produkce). Libanon tyto země zásobuje zejm. drahými kovy, textiliemi, kosmetikou a farmaceutickými výrobky. Do EU v r. 2016 směřovalo celkem 11 % (335 mil. USD) libanonského exportu, nejvýznamnějšími evropskými partnery jsou Švýcarsko (110 mil. USD), ze zemí EU pak Německo (70 mil. USD), Itálie (62 mil. USD) a Francie (60 mil. USD). Méně než do ČR (3,7 mil. USD) se z unijních zemí dovezlo do Chorvatska, Finska, Maďarska, Irska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Lucemburska, Slovenska a na Maltu.

 Vývoz z Libanonu - nejvýznamnější partneři (2016)

Země

mil. USD

Podíl na celkovém vývozu (%) 

Jihoafrická republika

628

 21

Saudská arábie

267

 9

Spojené arabské emiráty

239

 8

Sýrie

199

 7

Irák

162

 5

Jordánsko

100

 3

Švýcarsko

110

 3

Katar

101

 3

Kuvajt

94

 3

Turecko

93

 2

Zdroj: Celní úřad

Dovoz do Libanonu:

V r. 2016 se do Libanonu dovezlo nejvíce zboží z Číny, Itálie, USA, Německa, Řecka a Egyptu. Podíl dovozu ze zemí EU tvořil 40 %, nejvýznamnějšími unijními exportéry byla Itálie (8 %), Německo (6 %), Řecko (6 %), Francie (4 %) a Nizozemsko (3 %). Méně než  ČR exportovaly (0,36 % - 67,5 mil. USD) z unijních zemí do Libanonu Kypr, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Slovensko a Slovinsko.

Dovoz do Libanonu - nejvýznamnější partneři (2016)

Země

mil. USD

Podíl na celkovém dovozu (%) 

Čína

2 094

 11

Itálie

1 408

 8

USA

1 184

 6

Německo

1 161

 6

Řecko

1 074

 6

Egypt

773

 4

Rusko

718

 4

Francie

715

 4

Turecko

664

 4

Nizozemsko

645

 3

Zdroj: Celní úřad

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývoz z Libanonu:

Objem libanonského vývozu se v uplynulém r. 2016 snížil o 14,54 % vlivem přetrvávajícího konfliktu v Sýrii, jeho hodnota se však zvýšila v důsledku dražší letecké přepravy. Jelikož většina libanonského exportu směřuje na Blízký východ, kde jsou měny obvykle fixovány na USD, nemělo oslabení světových měn oproti dolaru na hodnoty exportu významný vliv. Zato růst cen zlata v r. 2016 dramaticky zvýšil hodnotu vyvezených perel, drahých kamenů a kovů (na 828,56 mil. USD), a to i přes pokles objemu jejich vývozu o 15,49 % (na 60 tun).

Hlavní produkty libanonského vývozu – podíl na celkovém vývozu v roce 2016

 

2016 (v %)

Perly a drahé kameny a kovy

32,33

Hotové potraviny, nápoje a tabák

17,44

Strojní zařízení a elektrické stroje

13,69

Produkty chemického průmyslu (parfémy, mýdla)

11,73

Obecné kovy

10,03

Zeleninové produkty

7,39

Plasty a výrobky z nich

5,23

Buničina ze dřeva

5,21

Další

3,64

Textilní galanterie

3,31

Vývoz celkem (mld. USD)

3,05

Zdroj: Blominvest Bank, Celní úřad

Dovoz do Libanonu:

Nejvýznamnějším dovozním artiklem byly v r. 2016 minerální topiva a oleje, farmaceutika, dopravní prostředky, strojírenské výrobky a elektrická zařízení. Hodnota dovozu oproti předchozímu roku stoupla v kategorii minerálních topiv a oleje (patrně vlivem zvýšení počtu uprchlíků a pašování těchto komodit do Sýrie), chemických produktů (zejm. farmaceutik a kosmetiky), dopravních prostředků (automobilů, letadel, plavidel, přepravních zařízení) a připravených potravin. Naopak oproti loňsku dovoz poklesl v oblasti strojírenských výrobků a elektrických zařízení, patrně v důsledku zpomalení aktivit v sektoru nemovitostí a poklesu investic.

Hlavní produkty libanonského dovozu – podíl na celkovém dovozu v roce 2016

 

2016 (v %)

Minerály (topiva a oleje)

19,98

Chemické produkty (farmaceutika, kosmetika)

10,85

Strojírenské výrobky a elektrická zařízení

10.07

Dopravní prostředky

9,49

Připravené potraviny, nápoje a tabák

7,52

Perly a drahé kameny a kovy

6,71

Obecné kovy

6,29
Rostlinné produkty

4,65

Živočišné produkty

4,48

Textil

4,23

Dovoz celkem (mld. USD)

18,71

Zdroj: Blominvest Bank, Celní úřad

Podrobnou statistiku lze nalézt na webové stránce: http://www.customs.gov.lb/customs/trade_statistics/5year/search.asp      

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Libanonu fungují tři zóny bezcelního obchodu, a to v bejrútském a tripolském přístavu a na bejrútském mezinárodním letišti (Rafik Hariri Airport). Dne 24. 4. 2015 vládní kabinet schválil návrh na zřízení zóny volného obchodu na severu Libanonu u města Batroun – tzv. Selaata Free Zone, v plánu je i zřízení zóny volného obchodu Qleiat Free Zone (u hranic se Sýrií) a Zvláštní ekonomické zóny v Tripoli (TSEZ).

Existující zóny nabízejí obchodní a finanční pobídky včetně možnosti 100% zahraničního vlastnictví, osvobození od placení daní při vstupu a výstupu ze zóny, dlouhodobé nízké náklady pronájmu půdy a budov a nízké náklady pro průmyslové provozy. Pro dočasné dovozy těžkých strojů a vozidel mohou dovozci použít skladů pod celní uzávěrou v prostorách nabízených pro tento účel správou bejrútského přístavu (Beirut Port Authority). Dovozci mohou skladovat své zboží ve skladech, které si soukromě najmou na základě roční bankovní záruky, která je splatná po zaplacení celních poplatků a ročního nevratného skladovacího poplatku.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic dosáhla v r. 2016 dle předběžných odhadů (oficiální data zatím publikována nejsou) výše 2,2 mld. USD, což je mírným zhoršením oproti r. 2015 a pokračováním sestupného trendu. Podobně jako v předchozích letech se očekává, že nejvíce projektů bylo směřovaných do oblasti obchodu/maloobchodu (zřízení kanceláří či poboček se zaměřením na prodej zejm. farmaceutických, chemických a potravinářských výrobků, strojů a oděvů na místním trhu), turistiky (výstavba čtyř a pětihvězdičkových hotelů v Bejrútu, Bekáa a Mount Libanonu) a služeb (finanční, konzultační, vzdělávací a výzkumné služby, logistika, transport, zdravotnictví).

Dle dostupných informací státní investiční agentury IDAL byly v r. 2016 hlavními zahraničními investory Velká Británie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Jemen. Sektorově největší objem investic připadl na oblast služeb, obchodu/maloobchodu a průmyslu (70 %), zvyšuje se podíl investic v oblasti IT (8 %).

Za 15 let od implementace investičního zákona IDAL inicioval pobídku na cca 50 projektů převyšujících hodnotu 1,7 mld. USD. V rámci projektů bylo vytvořeno více než 7 tisíc přímých a 10 tisíc nepřímých pracovních míst. IDAL rovněž za tu dobu uspořádal velké množství mítinků, které navštívilo přes 500 významných byznysmanů zainteresovaných v investičních projektech. IDAL také participoval na více než 200 akcích, kde propagoval Libanon jako atraktivní destinaci pro investory.

Libanon má podepsané dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic s 50 zeměmi světa, mezi nimiž je i ČR.

Aktuální informace vztahující se k působení zahraničních investorů v Libanonu lze získat na stránkách agentury na podporu investic IDAL www.idal.com.lb.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Libanon nabízí svobodné tržní prostředí a je tradičně otevřen zahraničním investicím. Nespornou výhodou je absence kontroly kapitálu a obchodního pohybu zahraničních firem, vyzdvihnout je třeba také vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. S výjimkou nabývání pozemků libanonské zákony nerozlišují mezi místními a zahraničními investory. Protipólem těchto výhod je problém korupce, netransparentnost řízení ve vydávání licencí a složité celní postupy.

Záležitosti investování v Libanonu řeší  zákon č. 360 ze dne 16. srpna 2001 o podpoře investic. Na základě tohoto zákona vznikla vládní agentura IDAL, která je pod přímým dohledem předsedy vlády. V souladu se svým mandátem agentura poskytuje řadu osvobození od daně, za splnění daných podmínek nabízí výjimečné režimy (např. pokud investice spadá pod vymezené oblasti činnosti, vyjmenované zóny či pokud se zamýšlená investice pohybuje od předem určené minimální investované částky) a má též pravomoc vydávat potřebná povolení. IDAL provozuje  servisní program s cílem usnadnit vytváření partnerství mezi místními a zahraničními firmami.

Podpora vlády zahraničním investorům se soustředí zejm. na energetiku, telekomunikace, dopravu, potravinářství, high-tech.

IDAL na svých webových stránkách nabízí několik desítek  investičních příležitostí klasifikovaných podle sektorů a také formy pomoci pro investory.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: