Libanon: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bejrútu (Libanon)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Libanonu (2013-2017)
 

2013

2014

2015

2016

2017

Obchodní bilance (mld. USD)

-17,3 -17,2 -15,1 -15,6 -16,8

Vývoz (mld. USD)

3,9 3,3 3,0 3,1 2,8

Dovoz (mld. USD)

21,2 20,5 18,1 18,7 19,6

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Libanonský zahraniční obchod se dlouhodobě vyznačuje výraznou pasivní obchodní bilancí. Propad cen ropy, na jejímž dovozu je země závislá, a silný dolar vedly v r. 2015 k rekordnímu snížení obchodního deficitu, v r. 2016 však opět došlo k jeho růstu, který pokračoval i v roce 2017.  Snížení libanonského exportu v posledních třech letech je do značné míry zapříčiněno narušením pozemních tranzitních tras přes Sýrii. Jsou uzavřeny hraniční přechody mezi Jordánskem a Sýrií, přes které směřoval libanonský export do Jordánska a zemí Zálivu. Přerušen je i pozemní tranzit zboží mezi Libanonem a Tureckem a zásadně zredukovaný tranzit kamionů do/z Iráku. Alternativní mořské exportní trasy jsou příliš nákladné, jak časově, tak finančně. Pro osobní i nákladní dopravu je možné využít denně trajektu mezi tureckým přístavem Tasucu a libanonským přístavem Tripoli.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz z Libanonu:

Teritoriální struktura libanonského vývozu je za poslední roky stálá. Už druhým rokem jí dominuje Jihoafrická republika a následují země Blízkého východu v čele se Spojenými arabskými emiráty, Sýrií a Saudskou Arábií. Do EU v r. 2017 směřovalo celkem 13 % libanonského exportu, nejvýznamnějším evropským dovozcem je Švýcarsko (134 mil. USD), ze zemí EU pak Španělsko (46 mil. USD), Německo (42 mil. USD), Spojené království (37 mil. USD), Francie (37 mil. USD) a Itálie (27 mil. USD). Méně než do ČR (0,46 mil. USD) se z unijních zemí dovezlo do Finska, Lucemburska, Maďarska, Slovenska, Chorvatska a Estonska.

 Vývoz z Libanonu - nejvýznamnější partneři (2017)

Země

mil. USD

Podíl na celkovém vývozu (%) 

Jihoafrická republika

315

11

Spojené arabské emiráty

266

9

Sýrie

246

9

Saudská Arábie

243

9

Irák

172

6

Švýcarsko

134

5

Turecko

120

4

Katar

99

3

Kuvajt

92

3

Jordánsko

89

3

ČR

0,46

0

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Dovoz do Libanonu:

V r. 2017 se do Libanonu dovezlo nejvíce zboží z Číny, Itálie, USA, Řecka, Německa a Turecka. Podíl dovozu ze zemí EU tvořil přes 40 %, nejvýznamnějšími unijními exportéry byla Itálie (1,8 mld. USD), Řecko (1,4 mld. USD), Německo (1,2 mld. USD), Francie (0,8 mld. USD) a Španělsko (0,5 mld. USD). Méně než  ČR exportovaly (74,6 mil. USD) z unijních zemí do Libanonu Chorvatsko, Finsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Lucembursko a Malta.

Dovoz do Libanonu - nejvýznamnější partneři (2017)

Země

mil. USD

Podíl na celkovém dovozu (%) 

Čína

1 879

10

Itálie

1 770

9

USA

1442

7

Řecko

1 373

7

Německo

1 229

6

Turecko

777

4

Francie

767

4

Rusko

746

4

Egypt

593

3

Španělsko

555

3

ČR

74,6

0

Zdroj: Celní úřad Libanonu

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývoz z Libanonu:

Hlavní produkty libanonského vývozu – podíl na celkovém vývozu v roce 2017

Kód zboží

 Název kategorie

2017 (v %)

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie

21

85

Elektrické přístroje, vybavení a součástky

6

39

Plasty a výrobky z nich

5

84

Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické

5

33

Kosmetické přípravky

4

20

Produkty ze zeleniny, ovoce, ořechů

4

72

Železo a ocel

4

21 Přípravky potravinové různé

3

74

Měď a výrobky z mědi

3

49

Knihy, noviny, tištěné výrobky

3

Vývoz celkem (mld. USD)

2,84

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Dovoz do Libanonu:

Hlavní produkty libanonského dovozu – podíl na celkovém dovozu v roce 2017

Kód zboží

 Název kategorie

2017 (v %)

27

Paliva, oleje a výrobky z nich 

21

87

Dopravní prostředky (kromě kolejových)

9

30

Výrobky farmaceutické

7

84

Reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické

6

71

Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie

5

85

Elektrické přístroje, vybavení a součástky

4

39

Plasty a výrobky z nich

3
72 Železo a ocel

3

10

Obiloviny

2

62

Oděvy a oděvní doplňky (jiné než pletené, háčkované)

2

Dovoz celkem (mld. USD)

19,58

Zdroj: Celní úřad Libanonu

Podrobnou statistiku lze nalézt na webové stránce Celního úřadu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Libanonu fungují tři zóny bezcelního obchodu, a to v bejrútském a tripolském přístavu a na bejrútském mezinárodním letišti (Rafik Hariri Airport). Dne 24. 4. 2015 vládní kabinet schválil návrh na zřízení zóny volného obchodu na severu Libanonu u města Batroun – tzv. Selaata Free Zone, v plánu je i zřízení zóny volného obchodu Qleiat Free Zone (u hranic se Sýrií) a Zvláštní ekonomické zóny v Tripoli (TSEZ).

Existující zóny nabízejí obchodní a finanční pobídky včetně možnosti 100%  zahraničního vlastnictví, osvobození od placení daní při vstupu a výstupu ze zóny, dlouhodobé nízké náklady pronájmu půdy a budov a nízké náklady pro průmyslové provozy. Pro dočasné dovozy těžkých strojů a vozidel mohou dovozci použít skladů pod celní uzávěrou v prostorách nabízených pro tento účel správou bejrútského přístavu (Beirut Port Authority). Dovozci mohou skladovat své zboží ve skladech, které si soukromě najmou na základě roční bankovní záruky, která je splatná po zaplacení celních poplatků a ročního nevratného skladovacího poplatku.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Podle informací Agentury pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL) hodnota přímých zahraničních investic dosáhla v r. 2016 výše 2,56 mld. USD, což znamená 9% navýšení oproti r. 2015.  Obrácení dosavadního sestupného trendu je známkou stoupající důvěry zahraničních investorů v libanonskou ekonomiku. V roce 2016 bylo zahájeno 36 projektů a partnerství v rámci přímých zahraničních investic, což je o něco méně než v roce 2015. Informace o investicích v roce 2017 zatím nejsou k dispozici.

Podobně jako v předchozích letech bylo v roce 2016 nejvíce přímých zahraničních investic směřováno do oblasti služeb, a to 41 % v porovnání s 34 % v roce 2015.  Čtyři finanční společnosti otevřely v Libanonu nově svou pobočku nebo zastoupení. Stejně tak čtyři společnosti působící v oblasti stavebnictví a realit, za účelem budoucího zapojení do obnovy Sýrie. Nově otevřely své pobočky a zastoupení také čtyři mediální společnosti. Vzrostly investice do informačních technologií (vývoj softwaru), tvořící celkem 5 % přímých zahraničních investic.   

V roce 2016 byla hlavním zahraničním investorem Evropská unie. Evropské společnosti se podílely na přímých zahraničních investicích v Libanonu 43 %. Největšími evropskými investory byly Velká Británie (27 %), Francie (5 %), Švýcarsko, Itálie, Bulharsko a Nizozemí (každá 3 %). Další v pořadí jsou severoamerické země, USA (8 projektů) a Kanada (2 projekty). Podíl arabských zemí na investicích v Libanonu klesl v roce 2016 na 16 %. Hlavními investory byly Irák (5 %), Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Alžírsko (každá 3 %). Snížení investic z arabských zemí bylo způsobeno především poklesem cen ropy. Mezi zbylé investory patří  s 11% podílem asijské země (Singapur, Hongkong, Turecko) a s 3% podílem Nigérie, jediná africká země mezi investory.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Libanon má podepsané dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic s 50 zeměmi světa, mezi nimiž je i ČR. Libanon nabízí svobodné tržní prostředí a je tradičně otevřen zahraničním investicím. Nespornou výhodou je liberální kapitálové prostředí, vyzdvihnout je třeba také vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. S výjimkou nabývání pozemků libanonské zákony nerozlišují mezi místními a zahraničními investory. Protipólem těchto výhod je problém korupce, netransparentnost řízení ve vydávání licencí a složité celní postupy.

Podporu investic v Libanonu má na starosti vládní Agentura pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL), která vznikla v roce 1994 a je pod přímým dohledem předsedy vlády. IDAL má na starosti určování perspektivních sektorů, poskytování služeb investorům a propagaci libanonského vývozu. V roce 2018 IDAL založil nové oddělení na podporu obchodu (BSU – Business Support Unit), který bude poskytovat služby a podporu start-upům.

Právní rámec pro investování v Libanonu stanovuje zákon č. 360 ze dne 16. srpna 2001 o podpoře investic, který současně upravuje poskytování pobídek a podpůrných služeb investorům. Určil i prioritní sektory pro investice: zemědělství, agroprůmysl, průmysl, informační technologie, média, technologie, telekomunikace a turismus.

Libanonská vláda poskytuje domácím i zahraničním investorům řadu zvýhodnění, daňových úlev nebo osvobození od daně za splnění daných podmínek (např. pokud investice spadá pod vymezené oblasti činnosti, vyjmenované zóny či pokud se zamýšlená investice pohybuje od předem určené minimální investované částky). Více informací je k dispozici na webových stránkách IDAL.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: