Libanon: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bejrútu (Libanon)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

2011

2012

2013

 

2014 

 

2015

Dovoz (mld. USD)

20,2

21,3

21,2

20,5

18,0

Vývoz (mld. USD)

4,3

4,5

3,9

3,3

2,9

Saldo (mld. USD)

-15,9

-16,8

-17,3

-17,2

-15,1

Obrat (mld. USD)

24,5

25,8

25,1

23,8

20,9

Typická pro libanonský zahraniční obchod je dlouholetá výrazná pasivní obchodní bilance. Ostrý propad cen ropy a posílení dolaru na valutových trzích však zapříčinily snížení libanonského obchodního deficitu v roce 2015 meziročně o 12,0  %  (nejnižší za posledních 5 let). Kromě snížení cen importovaného zboží, především ropy, na jejímž dovozu je libanonská ekonomika závislá, k pozitivnímu vývoji obchodní bilance přispělo i  posílení kurzu dolaru vůči dalším světovým měnám, zejména vůči EUR (velká část libanonského dovozu je realizována ze zemí Evropy). (Pozn.: Za dovoz ropy a paliv platil Libanon v dřívějších letech ročně okolo 5 mld. USD. V roce 2015 to byly pouhé 2 mld.).  

Zároveň však poklesl i libanonský export, a to o 10,9 %. Negativní dopad na libanonský export mělo narušení tranzitních tras přes Sýrii, kdy Jordánsko z bezpečnostních důvodů rozhodlo o uzavření jediného dosud fungujícího hraničního přechodu mezi Jordánskem a Sýrií v Nassibu, přes který směřovalo 65 % libanonské zemědělské produkce do Jordánska a dále do zemí Golfu. Obdobná je přitom i situace na severu a východě země, což znamená prakticky úplné přerušení pozemního tranzitu zboží mezi Libanonem a Tureckem a zásadně zredukovaný tranzit kamionů do/z Iráku. Alternativní mořské exportní trasy jsou přitom časově i finančně náročné.  Klesající tendence je způsobena také faktem, že permanentně klesá vývoz do sousední Sýrie, která byla ještě v roce 2013 největším příjemcem libanonského exportu.

Vzhledem k tomu, že první pětce největších příjemců libanonského exportu pravidelně dominují arabské země v regionu, a s ohledem na reálné očekávání pokračujících problémů s pozemním tranzitem přes Sýrii i v dalším období bude i nadále syrský konflikt vývoj libanonského obchodu a celé ekonomiky ovlivňovat vesměs negativně.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz:

Největším příjemcem LB  exportu  byly v roce 2015  KSA, následovaly SAE,  Irák a Sýrie. Z nejdůležitějších destinací  zaznamenal významný propad především export do Turecka – o 53,6, JAR – o 37,6 %, nepříjemně se snížil export do Iráku – o 21,6 %, Kataru – o 22,1 %, Sýrie – o 20,2 %  a Jordánska – o 19,9 % .  Propad zaznamenaly i Francie – o 55 % a Švýcarsko – o 30,7 %. Výrazný nárůst zaznamenal vývoz do Korejské republiky (34,9), mírně se  zvýšil  také export do USA, V. Británie, Bangladéše a Brazílie.

Nejvýznamnější  partneři - EXPORT z Libanonu podle země původu (v mil. USD)

Země

2015

Saúdská Arábie

490

SAE

434

Irák

303

Sýrie

291

Jordánsko

157

Egypt

123

Katar

110

Turecko

101

Angola

94

JAR

93

ČR

1,4

V rámci EU byly nejvýznamnějšími příjemci libanonského exportu Německo (72 mil. USD), následují Itálie (62 mil. USD), Francie (60 mil. USD), Španělsko (52 mil. USD), Nizozemsko (40 mil. USD), Belgie (28 mil. USD) a Řecko (22 mil. USD). Méně než do ČR se dovezlo do Chorvatska, Finska, Maďarska, Irska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Lucemburska, Slovenska a na Maltu.

Dovoz:

V roce 2015  se do Libanonu dovezlo nejvíce zboží z Číny, následují Itálie, Německo, Francie  a USA. Pořadí na prvních místech je stejné jako v roce 2014 s výjimkou Německa, které přeskočilo Francii. Žádná ze zemí nezaznamenala v roce 2015 výrazný nárůst exportu do Libanonu. Ze zemí EU zvýšily export Španělsko, Nizozemsko, Maďarsko, Irsko, Slovensko, Estonsko, Malta, avšak pouze nevýznamně. Největší procentuální propad zaznamenaly v předchozím roce desátá Belgie (52 %), dále Itálie (22 %), Čína (19,8 %), USA (16,5 %), Francie (15 %) a Egypt (12,6 %).

Nejvýznamnější  partneři - IMPORT do Libanonu podle země původu (v mil. USD)

Země

2015

ČLR

2,074

Itálie

1,283

Německo

1,222

Francie

1,084

USA

1,025

Rusko

825

Řecko

785

Turecko

656

Velká Británie

516

Španělsko

475

ČR

72

V rámci EU byly nejvýznamnějšími exportéry do Libanonu  Itálie (1,283 mil. USD), Německo (1,222 mil. USD) a Francie (1,084 mil. USD, následují Řecko (785 mil. USD), Velká Británie (516 mil. USD), Španělsko (475 mil. USD),  Nizozemsko (422 mil. USD) a Rumunsko (422). Méně než  ČR exportovaly do Libanonu  Kypr, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Slovensko a Slovinsko.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvýznamnějším dovozním artiklem v roce 2015 byly minerální topiva a oleje, dopravní prostředky, strojírenské výrobky a elektrická zařízení, farmaceutické produkty. Import poklesl s výjimkou dopravních prostředků ve všech nejdůležitějších komoditách, v souvislosti s nízkou cenou ropy nejvíce u topiv. 

Pokud jde o vývoz, nejvýznamnějšími položkami byly šperky a drahé kovy, strojní zařízení a elektrické stroje, parfumerie a kosmetika, oříšky a výrobky z ovoce a zeleniny, plasty. Export poklesl ve většině odvětví. Zvýšený export byl zaznamenán u živých zvířat, živočišných a rostlinných olejů, farmaceutických výrobků, cukru a cukrovinek, hnojiv, parfumerie a kosmetických přípravků.

Podrobnou statistiku lze nalézt na webové stránce:

http://www.customs.gov.lb/customs/trade_statistics/5year/search.asp        

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Libanonu fungují tři zóny bezcelního obchodu, a to v bejrútském a tripolském přístavu a na bejrútském mezinárodním letišti (Rafik Hariri Airport).

Dne 24.4.2015 kabinet schválil návrh na zřízení zóny volného obchodu  na severu Libanonu u města Batroun – tzv. Selaata Free Zone . V plánu je i  zřízení zóny  volného obchodu  Qlaiaat Free Zone (u hranic se Sýrií).

Existující zóny nabízejí obchodní a finanční pobídky včetně možnosti 100% zahraničního vlastnictví, osvobození od placení daní při vstupu a výstupu ze zóny, dlouhodobé nízké náklady pronájmu půdy a budov a nízké náklady pro průmyslové provozy. Pro dočasné dovozy těžkých strojů a vozidel mohou dovozci použít skladů pod celní uzávěrou v prostorách nabízených pro tento účel správou bejrútského přístavu (Beirut Port Authority). Dovozci mohou skladovat své zboží ve skladech, které si soukromě najmou na základě roční bankovní záruky splatné po zaplacení celních poplatků a ročního nevratného skladovacího poplatku.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic dosáhla v roce 2015 výše 3,2 mld. USD (6,7 % HDP), tedy o 0,1 mld. více než v roce 2014. Podobně jako v roce 2014 směřovalo nejvíce projektů do  oblasti obchodu/maloobchodu (zřízení kanceláří či poboček se zaměřením na prodej zejm. farmaceutických, chemických a potravinářských výrobků, strojů a oděvů na místním trhu), turistiky (výstavba čtyř a pětihvězdičkových hotelů v Bejrútu, Bekáa a Mount Libanonu) a služeb (finanční, konzultační, vzdělávací a výzkumné služby, logistika, transport, zdravotnictví). 

Hlavními investory byly evropské společnosti, nejdůležitějšími zeměmi Francie , Velká Británie a Itálie . Z arabských investorů byly nejvýznamnějšími zeměmi SAE a Kuvajt.  Za 15 let od implementace investičního zákona IDAL inicioval pobídku na cca 50 projektů převyšující hodnotu 1,7 mld. USD. V rámci projektů bylo vytvořeno více než 7 tisíc přímých a 10 tisíc nepřímých pracovních míst. IDAL rovněž za tu dobu uspořádal velké množství mítinků, které navštívilo přes 500 významných byznysmanů zainteresovaných v investičních projektech. IDAL také participoval na více než 200 akcích, kde propagoval Libanon jako atraktivní destinaci pro investory.

Libanon má podepsané dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic s 50 zeměmi světa, mezi nimiž je i ČR.

Aktuální informace vztahující se k působení zahraničních investorů v Libanonu lze získat na stránkách agentury na podporu investic IDAL www.idal.com.lb.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Libanon je zemí tradičně otevřenou zahraničním investicím.  Za uplynulých devět let schválila vláda několik zákonů a výnosů podporujících zahraniční investice.

Libanon má mnoho výhod. Jeho ekonomika je skutečně svobodným tržním hospodářstvím. Nespornou výhodou je i absence kontroly kapitálu a obchodního pohybu zahraničních firem. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. Libanonské zákony nerozlišují ani  mezi místními a zahraničními investory, s výjimkou získávání pozemků. Slabší stránkou je problém korupce, netransparentnost  rozhodčího řízení ve vydávání licencí, složité celní postupy.

Záležitosti investování v Libanonu řeší  zákon č. 360 ze dne 16. srpna 2001 o podpoře investic. Na základě tohoto zákona vznikla  vládní agentura IDAL. Tato agentura, která je pod přímým dohledem předsedy vlády, poskytuje řadu osvobození od daně, nebo nabízí výjimečné režimy, pokud investice spadá pod vymezené oblasti činnosti, vyjmenované zóny či pokud se zamýšlená investice pohybuje od předem určené minimální investované částky. Stejně tak má tato agentura pravomoc vydávat potřebná povolení. IDAL také provozuje  servisní program s cílem usnadnit vytváření partnerství mezi místními a zahraničními firmami. Podpora vlády zahraničním investorům se soustředí zejm. na energetiku, telekomunikace, dopravu, potravinářství, high-tech.

IDAL na svých webových stránkách nabízí několik desítek  investičních příležitostí klasifikovaných podle sektorů a také formy pomoci pro investory.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: