Libye: Finanční a daňový sektor

8. 4. 2014

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet LY na rok 2013, schválený parlamentem 19.3.2013, počítá s vyrovnanými příjmy a výdaji ve výši 66,9 mld. libyjských dinárů (LYD), což dle oficiálního kurzu CBL (1,67 LYD/EUR) představuje řádově 41 mld. EUR, nebo 1 bln. Kč. Jeho hodnota je ve srovnání s rokem 2012 o 2,4 % nižší. DEU zatím nemá k dispozici podrobné údaje o jeho celkovém členění, známé jsou však hodnoty jeho základních 5 kapitol, a to i ve srovnání s rokem 2012 (viz následující tabulka) a rovněž detailnější členění kapitoly „Programy rozvoje a výstavby“. 

 

2012

2013

mil. LYD

podíl v %

mil. LYD

podíl v %

1. Mzdy ve veřejném sektoru

18 670

27,3

20 783

31,1

2. Provozní výdaje veřejného sektoru

12 135

17,7

10 770

16,1

3. Programy rozvoje a výstavby

19 118

27,9

19 300

28,9

4. Dotace a cenová dorovnání

14 600

21,3

10 608

15,9

5. Rezervy

  4 000

  5,8

  5 400

  8,0

Z tabulky vyplývá, že rozpočtové výdaje na mzdy ve veřejném sektoru vzrostou v roce 2013 nominálně o 11,3 %, přičemž jejich podíl na celkových rozpočtových výdajích se zvýší z 27,3 % na 31,1 %. Naproti tomu nominálně poklesnou výdaje na dotace a cenová dorovnání, a to o více než 27 %. Jejich podíl na celkových výdajích tak poklesne 21,3 % na necelých 16 %.

Důležitou rozpočtovou kapitolou z hlediska možné účasti zahraničních firem na investičních dodávkách jsou „Programy rozvoje a výstavby“. Zde byla ve srovnání s předchozím rokem zachována přibližně stejná hodnota předpokládaných výdajů, i když se odhaduje, že v roce 2012 nebyla z této kapitoly vyčerpána přibližně polovina, tj. 9 mld. LYD. Jedním z vysvětlení je, že v rámci mezinárodních sankcí (vč. ze strany EU) vůči LY byla zablokována spolupráce zahraničních stavebních dodavatelů se dvěma klíčovými místními subjekty odpovědnými za bytovou, nebytovou a infrastrukturní výstavbu – státními agenturami ODAC a HIB. Pro rok 2013 je dobrou zprávou to, že ODAC byl vyškrtnut ze sankčního seznamu EU v lednu 2013 a „delisting“ HIB by měl proběhnout v nejbližších dnech. Další z příčin částečně nerealizovaných státních investic do programů rozvoje a výstavby byla a zatím je liknavost nejvyšších LY státních institucí v záležitostech kompenzací škod a ztrát zahraničních stavebních dodavatelů působících v LY již před revolucí. Jedná se zejména o městskou výstavbu a dopravní infrastrukturu. Naproti tomu byly  plánované investice do rozvoje a výstavby plně vyčerpány v odvětví ropného a plynárenského průmyslu, kde právě ve spolupráci s řadou zahraničních partnerů byla v průběhu roku 2012 poměrně rychle obnovena těžba, přeprava a zpracování ropy a plynu. 

V rámci již zmíněných státních investic do programů rozvoje a výstavby se v souladu s rozpočtem na rok 2013 kromě jiného počítá se 3,5 mld. LYD na (před revolucí započatou) výstavbu bytů, veřejných budov a občanské vybavenosti (vše v kompetenci ODAC a HIB), s dalšími 2 mld. LYD na investice do obnovy a modernizace ropného a plynárenského průmyslu a s 1,8 mld. LYD, které budou investovány do energetiky, tj. do výroby, přenosu a distribuce elektrické energie.

Podrobnější informace o členění očekávaných státních investičních programů rozvoje a výstavby v hodnotě 19,3 mld. LYD (11,5 mld. EUR) z pohledu zaměření jednotlivých investic jsou v přílohách této kapitoly.

Dosavadní a předpokládáný vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu (% HDP):

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

(oček.)

2014

(výhled.)

 Celkové příjmy, 

    66,7

    61,3

    64,9 50,3     75,6     74,0     71,3

    z nichž uhlohydráty

    60,4

    55,6      58,8        47,8
    72,5     70,5     67,3

 Celkové výdaje a čisté půjčky,  

    37,4     49,7     56,1     68,9     51,6     54,9     58,4

    z nichž kapitálové výdaje

    22,7     26,4     25,6     8,2     5,3     11,1     13,7

 Celková bilance            

    29,3     11,7       8,9    -18,7      24,0       19,1       12,9

 Bilance bez uhlohydrátů  

   -31,1    -44,0    -50,0    -66,5    -48,5    -51,4    -54,4

 Bilance bez uhlohydrátů 

 v % k HDP bez uhlohydátů   

 -171,6  -146,3  -139,6  -137,4   -191,0  -187,2   -165,0

Zdroj: MMF na základě údajů CBL

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

v mld. USD, pokud není uvedeno jinak

  2008 2009 2010

 2011

 2012

 2013

(výhled.)

 2014

(výhled.)

Vývoz    62,1    37,1    46,8

   19,1

    62,2

    64,8

   63,2

 z toho uhlohydráty    60,7    35,7    45,4    18,7     61,0     63,2    61,3
Dovoz    20,9    22,0    24,6    11,2     25,7     30,5    34,3
Čisté příjmy      0,7      0,6      0,0    0,1       -0,2       -0,8      -1,0
Čisté běžné transfery     -1,0     -1,6     -1,8    -0,4      -1,0      -1,3     -1,4
Bilance běžného účtu    37,1      9,4    14,6     3,2       29,2     24,9    18,4
   -//-  v % HDP    37,8    14,8    19,5     9,1     35,8     26,7    18,7
Celková bilance    15,7      5,2      4,5     6,0    16,9       17,8      12,7
   -//-  v % HDP    16,0      8,2      6,1     17,2    20,7       19,1      12,9

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka Libye (CBL)  – www.cbl.gov.ly  - vlastní 3% v UNI Credit Bank Group (společně s Libyan investmenty Agency A více než 5%)
Sahara Bank – www.saharabank.com.ly, SABKLYLX - patří do skupiny BNP Paribas (20 %)
Libyan Foreign Bank – www.lfbank.ly, LAFBLYLT - vlastní 84 % British Arab Commercial Bank a 68 % Banca UBAE (ENI)
Jumhouria Bank – www.jbank.ly, JAMBLYLT
National Commercial Bank – www.ncb.ly, LNCBLYLT
Alwaha Bank – www.alwahabank.com, WAHALYLX
 
Možnost vedení devizových účtů, možnost výběrů hotovosti (i ve valutě), zahraniční hladké platby, akreditivy
 
Nejvýužívanější korespondenční banky v zahraničním platebním styku (NOSTRO/LORO/akceptace LC) – BNP, Deutsche Bank, Commerzbank, Unicerdit, BNP, AresBank, UBAF, Société Générale, Raiffeisenbank.
 
Legislativní základ tvoří Zákon č. 1/2005. Zákon č. 1/2013 zavádí Islámské bankovnictví – zákaz úroků (ribá) u depozitů a půjček, je zřejmě na bankách, jak si upraví odvozené bankovní produkty (jelikož zákone je nedefinuje), a to sdílení zisku (mudáraba), nákup zboží bankou pro klienta (idžára), výrobní a dodavatelské kontrakty s následným odprodeje díla bankou klientovi (istisná), náklady a fixní přirážky (murabaha). 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Daňová legislativa od okamžiku vytvoření přechodné vlády na podzim 2011 zatím neprošla žádnými změnami. Dle doporučení MMF z ledna 2012 by vláda a centrální banka měly zahájit koordinaci své fiskální a monetární politiky.  Ministerstvu financí bylo doporučeno vytvořit roční přehled fiskálních toků prostřednictvím centrální banky v koordinaci s klíčovými ministerstvy, daňovou a celní správou, což by mělo být využito k budoucí úpravě daňového systému.

Přímé daně

Daň z příjmu společností (Corporate Tax)

Podle zákona č. 11/2004 je daň z příjmu společností progresivní a pohybuje se od 15 % (hrubý zisk do 200 tis. LYD ročně) do 40 % (hrubý zisk nad 500 tis. LYD ročně).

Daň je vyměřena na základě auditorem (auditor je pro zahraniční společnosti povinný) podaného daňového přiznání. Po několika letech však provede daňový úřad tvz. daňové doměření, které je stanoveno na základě předpokládaného zisku (dovozy zboží 5 – 8 %, stavební práce 15 – 20 %, různé služby 18 – 25 %, projekční a inženýrská činnost 25 – 40 %) bez ohledu na skutečně vynaložené náklady.

Náklady společnosti, které znamenají výhodu pro zaměstnance (ubytování, jídlo v kantýně, doprava do zaměstnání atd.), a které by měly být zahrnuty do daně z mezd, jsou zdaňovány sazbou 15 – 20 %.

Daň z platů a mezd

v rozmezí 8 – 15 %, z čisté mzdy je strháváno kolkovné ve výši 0,5 %.

Nepřímé daně

Daň z tržeb (Revenue Duty, kolkovné za registraci kontraktu)

Všechny kontrakty a sub-kontrakty zahrnující dodávku služeb podléhají registraci na daňovém úřadě a platbě tzv. daně z tržeb ve výši 2 % z hodnoty kontraktu (resp. 1 % z hodnoty sub-kontraktu). Daň se odvádí ihned po registraci kontraktu bez ohledu na efektivní provedení platby.

Srážková daň (Withholding Tax)

Z veškerých plateb státních subjektů je strháváno 0,5 % z výše platby jako tzv. srážková daň či „kolkovné”. Dodavatel zboží, či služby tak dostane zaplaceno o tuto částku méně.

Prodejní daň

Všechny prodeje zboží jsou podle zákona podrobené prodejní dani ve výši 5 % z hodnoty prodejní faktury. V praxi se však tato daň vybírá pouze z faktur vystavených pobočkami zahraničních společností v Libyi. Libyjské subjekty daň neodvádějí a na faktury, či pokladní doklady ji proto neuvádějí.

V Libyi stále ještě neexistuje daň z přidané hodnoty (MMF doporučil zavést již v roce 2007), darovací a dědická daň ani daně místních samospráv.

Libye má uzavřené dohody o zamezení dvojího zdanění s Francií, Portugalskem, Slovenskem, Maltou, Chorvatskem, Indií a Pákistánem, Velkou Británií a dále s většinou zemí LAS (Alžírskem, Egyptem, Irákem, Jemenem, Jordánskem, Palestinskou samosprávou, Marokem, Mauretánií, Súdánem, Sýrií, Tuniskem, Spojenými Arabskými Emiráty). S  Německem má Libye odsouhlasené texty smluv a čeká se na jejich ratifikaci. V jednání je dohoda s Itálií.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: