Libye: Investiční klima

8. 4. 2014

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Formálně k legislativním úpravám podmínek vstupu zahraničního kapitálu v souvislosti s nástupem nové přechodné vlády zatím nedošlo a dříve než do stabilizace politické moci v zemi zformováním parlamentu a vlády na základě výsledků voleb v červnu 2012 s největší pravděpodobností ani nedojde. V dalším textu jsou proto uvedeny tak jak byly praktikovány předchozím režimem.

Investice do oblasti těžby ropy a zemního plynu upravovala zvláštní legislativa. Jednalo se o tzv. podmínky EPSA IV (Exploration and Production Sharing Agreement), které vycházely z mezinárodních standardů. Bývalý režim provedl v roce 2005 jejich úpravu s cílem přimět investory k zaměstnávání a vyškolení co nejvyššího počtu místních pracovních sil a kromě investic do rozvoje nalezišť („upstream“) investovat i do tzv. „downstream“, tj. rekonstrukce rafinérií a plynárenských závodů. Na tyto úpravy pak navazovaly další zákonné úpravy z roku 2010, které zahraničním investorům kromě jiného nařizovaly dosazování libyjských občanů do pozic generálních manažerů ve jejich firmách v Libyi.

Investice spadající do působnosti zákona o investičních pobídkách (č. 5/1997) který upravoval podmínky pro zahraniční investory žádající o zvláštní režim investičních pobídek. Aby na investiční projekt mohl být aplikován uvedený zákon, musel splňovat „jednu nebo více“ z následujících podmínek: výroba zboží nebo služeb na export nebo nahrazujících stávající dovozy, tvorba nových pracovních míst, transfer nových technologií, využití místních surovin, atd. Minimální hodnota investice (rozhodnutím vlády č. 86/2006 z 20.4.2006) ve výši 5 mil. LYD, v případě společné investice s místním partnerem, jehož podíl přesahoval 50 %, byla je dolní hranice stanovena na 2 miliony LYD.

Investiční pobídky zahrnovaly osvobození zařízení potřebných k provozu od celních poplatků na dobu 5 let, vynětí projektů ze zdanění příjmů na dobu 5 let, osvobození výrobků určených pro export od výrobní a exportní daně. Dále se na projekt vztahovala osvobození od poštovní daně, osvobození od přístavních a letištních poplatků, atd. Investor měl  nárok na transfer zisku a dividend a po 5-ti letech na transfer vloženého kapitálu.

Přestože zákon č. 5/1997 „zaručoval“ investorům relativně zajímavé podmínky, realita byla značně odlišná. Investoři čelili obdobným problémům jako ostatní zahraniční společnosti realizující v Libyi kontrakty, a to zejména zdlouhavému uvolňování zboží z přístavu, pomalému vydávání pracovních víz, tlaku na zaměstnávání vysokého počtu místních pracovních sil, apod. Problematická byla i repatriace zisku a vložených prostředků.

Libye má z evropských zemí uzavřené dohody o podpoře a ochraně investic s Maltou (1982), Rakouskem (2004), Chorvatskem (2006), Švýcarskem (2003), Kyprem (2005), Itálií (2004), Německem (2004), Belgií (2007), Francií (2006), Slovenskem (2009), Španělskem (2008) a Portugalskem. Libye je členem MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency ).

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Vývoj PZI do a z Libye za období let 2001-2010 (údaje jsou uváděny kumulativně v mil. USD):

  2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Do Libye     338      483       626      983    2 021     4 034   8 723   12 834  15 508  19 342
Z Libye  1 767 1 631 1 694 1 408 1 536  1 002 4 935  10 823  11 988  13 269

 Zdroj: UNCTAD

Dosavadní příliv PZI do libyjské ekonomiky směřoval téměř výhradně do těžby a zpracování ropy a plynu. Mezi největší zahraniční investory patříla Itálie (ENI/AGIP), Francie (Total/Fina/Elf), Německo (Wintershall), Velká Británie (Shell, BP), Kanada (PetroCanada), USA (Occidental Petroleum, ExxonMobil, ConocoPhilips, Amerada Hess, Marathon), Rusko, Čína, Japonsko a Polsko (PGNiG). Investice mimo ropný sektor šly zejména do cementářského průmyslu a do oblasti těžby a zpracování stavebních materiálů.

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Místní zdroje neposkytují informace o teritoriálním členění přímých zahraničních investic V Libyi a statistika ČNB neregistruje české investice v Libyi.

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

V kontextu struktury libyjského průmyslu může být obecně (v kontextu celosvětové poptávky) nejperspektivnějším odvětvím pro zahraniční investice těžba ropy, zemního plynu a zpracování nerostných surovin, kterých má Libye značné zásoby. Potenciálně může být z hlediska investování zajímavá i oblast rozvoje infrastruktury a služeb, a to zejména v turistickém ruchu. Teoreticky vzato zde existuje množství nevyužitých pláží vhodných k provozování letovisek a stejně tak je zajímavý i historický potenciál země. 

Vše ale bude závislé na míře rizika jako důsledku politického vývoje a tomu odpovídající bezpečnostní situace v zemi (viz kap. 9.5.).  

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

V současné době největším a klíčovým rizikem pro investování v Libyi je nevyhovující bezpečnostní situace umocněna navíc roztříštěností mocenských (klanových a kmenových) vlivů v jednotlivých částech země. Doposud nezačaly efektivně fungovat centrální vnitřní bezpečnostní složky a jednotná armáda. Obecně se zatím nedoporučují ani turistické cesty do Libye. Zemi zatím řídí přechodná vláda jmenovaná Dočasnou národní radou (NTC). Vše bude záviset na hladkém průběhu a celoplošném uznání výsledků voleb, které by se měly konat v červnu 2012.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: