Litva: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

19. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Odkaz na aktuální verzi perspektivních položek českého exportu z Mapy oborových příležitostí ve výběru pro Litvu : http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/mapa-oborovych-prilezitosti.html?type=1&countryId=LT.

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Příležitosti pro český export

Automobilový průmysl

Litevská vláda považuje za jednu z klíčových oblastí dalšího rozvoje i využití EU fondů modernizaci městské dopravy. Ze strukturálních fondů na období 2007-2013 byl zrealizován projekt kombinovaného rozvoje dopravy šetrné k životnímu prostředí v pěti hlavních litevských městech – Vilniusu, Kaunasu, Klajpédě, Šiauliai a Panevéžysu. Jednalo se o výměnu starých dieselových autobusů vyrobených mezi lety 1983 a 1997 za nové hybridní či CNG vozy. Další prostředky byly alokovány na rozvoj trolejbusové dopravy. Také v novém období 2014 – 2020 hodlá vláda využít prostředky z fondů EU na dokončení výměny zastaralého vozového parku v MHD, kupř. město Vilnius vyhlásilo v roce 2017 tendr na dodávku 150 nových nízkopodlažních autobusů a 40 nových nízkopodlažních trolejbusů (za cca 15,8 mil. EUR). Město Kaunas pak vyhlásilo v polovině ledna 2018 tendr na dodávku 85 nových nízkopodlažních trolejbusů, náhradních dílů, služeb a vybavení pro jejich provoz a údržbu s financováním z fondů EU, probíhá zde také modernizace trolejového vedení. Podle agentury InvestLithuania disponuje země také dynamickým a rychle se rozvíjejícím klastrem dodavatelů součástek pro automobilový průmysl (s důrazem na výrobu nákladních vozů a přívěsů).

Civilní letecký průmysl

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Proto také patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro podporu zahraničních přímých investic v Litvě. Firmy se sídlem na letištích ve Vilniusu a Kaunasu nabízejí základní údržbu, přestavbu kabin, údržbu součástek i pozemní letištní služby pro střední i větší letadla (až po A320 či B737). Významné investice také směřují do letecké infrastruktury – v roce 2017 proběhla rekonstrukce a modernizace ranveje a další infrastruktury na letišti ve Vilniusu (cca 25 mil. EUR), došlo také k rozšíření a modernizaci terminálu na letišti v Kaunasu (2 mil. EUR) či výstavbě regionálního centra řízení letecké dopravy ve Vilniusu (11 mil. EUR). Mezi další plánované investice patří např. modernizace terminálu pro cestující, rekonstrukce drah ve Vilniusu a Kaunasu (2018-2020), implementace nové generace systému řízení letového provozu a modernizace systému řízení a navigace provozu na letištním povrchu ve Vilniusu (s podporou EU ve výši 7,93 mil. EUR, do konce roku 2019). V roce 2017 pokračoval projekt výběru koncesionáře pro státní podnik Litevská letiště – nový vládní výbor pro strategické projekty převzal v září 2017 štafetu a kromě samotné koncese zadal i analýzu možné výstavby nového letiště v Litvě. Od koncese si litevská vláda mj. slibuje větší možnosti dalšího rozvoje letišť a zlepšení ekonomických výsledků.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Litva doposud nedisponuje kvalitní a hustou silniční sítí – statistika Ministerstva dopravy uvádí 309 km dálnic a 1 639 km silnic I. třídy. Na druhé straně se hustota litevských silnic nižších tříd (19 592 km) blížila průměru EU. Přes její území prochází celkem šest evropských silničních koridorů. Litevská vláda přikládá zlepšování kvality silniční sítě a výstavbě dálnic či městských obchvatů zvýšenou pozornost včetně využívání fondů EU. Ze strukturálních fondů bylo pro dopravní projekty na období 2014 – 2020 vyčleněno 6,71 mld. EUR, v roce 2016 by měl objem realizovaných projektů dosáhnout 1 mld. EUR. Zajímavými projekty je dostavba silničního obchvatu hlavního města, modernizace silnice Vilnius–Utena (s financováním EIB) a silnice z Kaunasu na hranice s Lotyšskem a rozvoj elektromobility.

Chemický průmysl

Výroba a vývoz chemikálií patří k hlavním průmyslovým sektorům s důrazem na zpracování ropy a zkapalněného zemního plynu (tvoří kolem 30% celkového objemu výroby), výrobu hnojiv a plastů a biotechnologie. Objem prodejů v chemickém průmyslu se pohybuje kolem 16 % celkového průmyslového prodeje, zpracování ropy a výroba ropných produktů patřila k největším tahounům růstu průmyslové produkce Litvy na počátku roku 2016. Sektor se potýká s nižší konkurenceschopností, z čehož mohou vyplývat příležitosti pro české firmy v oblasti dodávek moderních technologií, chemikálií s vyšší přidanou hodnotou či lepšími cenami díky vyšší efektivitě výroby. Vzhledem k tomu, že Litva neprodukuje značnou část chemických výrobků, které potřebují ke své činnosti ostatní obory, je zde nevyužitý potenciál pro vývozce z ostatních zemí. Jako zajímavý projekt se jeví i zvažovaná výstavba továrny na výrobu tekutých hnojiv v Kédainiai.

Kovozpracovatelský průmysl

Průmyslová výroba k listopadu 2017 vzrostla oproti stejnému období roku 2016 o 9 %, stejně tak rostla i hodnota exportovaného zboží (+3,9% k červnu 2017), což se podařilo mj. díky zvýšenému exportu strojírenských výrobků a pozitivnímu vývoji poptávky na hlavních trzích. Pozitivní vývoj by měla podpořit i realizace nových investičních projektů, jako např. rozšíření ropného terminálu v Klajpédě v hodnotě 49,4 mil. EUR v podobě 12 nových tanků pro lehké ropné produkty a příslušné infrastruktury.

Obranný průmysl

Litevská vláda zvýšila pro rok 2018 rozpočet Ministerstva obrany, který má být primárně určen na akvizice (o 149 mil. EUR oproti 2017, tj. celkem  963 mil. EUR, neboli 2 % HDP). Navíc v současném vládním kabinetu i parlamentu existuje většinová podpora pro další navyšování rozpočtu až na úroveň 2,3 % HDP. Konjunktuře nadále „nahrává“ pokračující konflikt na Ukrajině a stále asertivnější ruská zahraniční politika. V posledních několika měsících kupř. armáda pořídila houfnice, nová bojová vozidla pěchoty, radiokomunikační prostředky, zájem projevila o střelné zbraně jak pro pravidelné jednotky, tak i pro speciální útvary, jedná o zakázce na komunikační a řídicí systém, zvažuje modernizaci a případné posílení vzdušných sil (např. vrtulníky) atd. Litevský obranný průmysl rovněž hledá partnery pro případnou spolupráci na třetích trzích.

Stavební průmysl

Litva postrádá dostatek vlastních kapacit pro nezbytnou a postupně se rozjíždějící masívní rekonstrukci a zateplování zejména obytných budov, jejímž  cílem je zvýšit stále kriticky nízkou energetickou účinnost. Vláda v současné době řeší otázku financování a podpory projektů rekonstrukce zejména panelových domů, hledá vhodný model (využití EU fondů, samofinancování kombinované s příspěvky ze státního/místního rozpočtu). Město Vilnius kupř. v současné době vytipovává celkem 50 objektů, kde dojde k postupné rekonstrukci a zvýšení energetické efektivity. Tento proces je v Litvě stále pouze v rané fázi a bude v příštích letech podporován jak ze státního rozpočtu (včetně municipalit), tak i z fondů EU.  Podle předpovědi Ministerstva hospodářství by v letech 2017-2020 měla růst stavebního sektoru podpořit realizace projektů a modernizace budov financované z fondů EU, dále i soukromé investice (např. do nových hotelů a nákupních center). Mezi nové a zajímavé stavební projekty patří kupř. výstavba nového národního stadiónu (multifunkční komplex v předpokládané hodnotě přes 88 mil. EUR), modernizace městského osvětlení ve Vilniusu, renovace a rozšíření přístavu v Klajpédě nebo zvažovaná výstavba nových luxusních hotelů ve Vilniusu

Textilní a obuvnický průmysl

Podíl tohoto tradičního sektoru litevského průmyslu dosahuje kolem 7% na celkovém objemu průmyslové výroby (v roce 2015 883 mil. EUR) a 1,6% na HDP. Přibližně 1 848 společností (z toho 98,9% tvoří malé a střední podniky) zaměstnává v sektoru necelých 29 tisíc osob Zhruba 3/4 produkce (770 mil. EUR) směřují na vývoz do stovky zemí po celém světě (hlavním zákazníkem je Německo, následované Dánskem, Velkou Británií a Švédskem). Také zde lze očekávat pozitivní růstový trend spojený s posílenou spotřebou domácností. V dlouhodobějším horizontu budou do výroby postoupně zaváděny high-tech technologie, které napomohou zvyšování efektivity a produktivity práce.

Zábava a volný čas

Jako perspektivní na litevském trhu se jeví zboží se snadno identifikovatelnými motivy postav z českých filmů pro děti. Na litevském trhu zatím patří psací potřeby mezi výrazně omezený sortiment, škála zahrnuje buďto dovoz levné produkce z Číny, nebo na opačném konci spektra drahého značkového zboží. Na místním trhu tak existuje příležitost pro dodávky takových psacích a kreslících potřeb, které doplní celou škálu nabízeného sortimentu. Dalším artiklem, jehož potenciál na místním trhu narůstá s ohledem na vhodné geografické podmínky a zvyšující se zájem o aktivní způsob života, jsou koloběžky, tříkolky, kola. Spotřeba domácností zůstala i v  roce 2017 hlavním faktorem podporujícím růst litevské ekonomiky. Tento trend má podle odhadů pokračovat i v dalším období a přispět tak k nárůstu poptávky po spotřebním zboží.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství patří spolu s potravinářským průmyslem ke klíčovým odvětvím litevské ekonomiky. 60 % rozlohy země tvoří orná půda, 32 % zaujímají lesy. 42 % obyvatel žije na venkově, kde působí cca 200 tis. farem, z nichž více než 40 % obhospodařuje méně než 5 ha půdy a s relativně nízkou efektivitou. Pro období 2014 – 2020 proto bylo z fondů EU v rámci Programu rozvoje venkova (RDP) alokováno celkem 1,977 mld. EUR, přičemž 615 mil. EUR (cca třetina z této sumy) určila vláda již na rok 2015. Mezi podporovaná opatření pro rozvoj sektoru patří využívání poradenských služeb, zapojení nových subjektů do schémat kontroly kvality, investice do zemědělských holdingů, zpracování zemědělských výrobků, nakládání s vodními zdroji, zlepšování lesnické infrastruktury, zalesňování, podpora nových subjektů a malých farem, využívání bioplynu ze zemědělského odpadu, rozvoj organického zemědělství atd. Mezi hlavní výzvy v sektoru patří změna orientace zemědělského exportu (hledání nových trhů místo dříve dominantního podílu Ruska), zvýšení efektivity a kvality produkce v souladu s principy udržitelnosti.

Zpracovatelský průmysl

Papírenský průmysl a výroba nábytku tvoří i s ohledem na dostupnost suroviny a relativně nízkou úroveň mezd významný segment litevského lehkého průmyslu a má potenciál k dalšímu růstu.  V případě nábytku je významným tahounem růstu zvyšující se objem dodávek pro švédské nadnárodní řetězce IKEA, JYSK a další odběratele zejména z Německa, Velké Británie, Dánska, Francie atd. V roce 2016 tvořil export nábytku cca 8 % celkové hodnoty litevského exportu. S rostoucí úrovní domácí spotřeby, oživením výstavby v bytovém i kancelářském sektoru a posílením koupěschopnosti lze očekávat i v tomto sektoru růst.

Železniční a kolejová doprava

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1 000 km2) s celkovou délkou tratí 2 042 km, z čehož je 557 dvoukolejných. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci.  Objem železniční nákladní dopravy vykázal pozitivní růst za první kvartál roku 2016 o 2,3 %. Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU na projekt Rail Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí). Evropská komise odsouhlasila pro litevskou část projektu 106 mil. EUR v roce 2015 a dalších 191 mil. EUR přibylo v roce 2016. Celkový objem investic do projektu je odhadován mezi 4 a 5 mld. EUR. Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku (většina lokomotiv i vagónů je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu), elektrifikace (pouze 7 % tratí je elektrifikováno) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení.

Energetický průmysl

Litevská vláda schválila v ročním odstupu dva klíčové dokumenty v oblasti energetiky – na konci roku 2016 Národní energetickou strategii Litevské republiky a na konci roku 2017 návrh aktualizace Národní strategie energetické nezávislosti. Hlavní vizí těchto dokumentů je zajistit úplnou nezávislost země v oblasti energetiky, čehož chce Litva docílit posílením propojení s kontinentální Evropou, odpojením od dosavadního systému rozvodné sítě BRELL, diverzifikací dodávek energetických surovin, posílení domácí výroby elektrické energie a dosažením úplné nezávislosti na fosilních palivech do roku 2050. Vláda plánuje dosáhnout odpojení od BRELL a synchronizaci s kontinentální elektrickou rozvodnou sítí do roku 2025, do roku 2020 hodlá dosáhnout 35 % podílu vlastní výroby na poptávce po elektrické energii, zatímco v roce 2030 má dojít k průlomu, kdyby Litva měla vyrábět více, než dovážet (mělo by dojít k dvojnásobnému poklesu dovozu a zároveň nárůstu produkce až na 70 % poptávky). V roce 2050 má být veškerá spotřebovaná elektrická energie vyráběna v Litvě. Znamená to konkrétní příležitosti pro české firmy v podobě podporovaného rozvoje obnovitelných zdrojů energie (30 % v roce 2020, do roku 2030 podle plánu bude podíl až 45 %) – zejména větrné a solární energie, chystá se obnova a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Kruonis, ke zlepšení situace má dojít v oblasti energetické efektivity, snižování spotřeby a ztrát při výrobě, přenosu a spotřebě, využívání moderních technologií (Smart Grids).

Privatizační a rozvojové projekty

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Termín

Název

Partner

Popis

26. - 28. 1. 2018

Veletrh cestovního ruchu ADVENTUR 2018

ZK CzechTourism

Prezentace ČR jako turistické destinace, stánek pod patronací ZK CzechTourism Varšava, účast firem.

25. - 28. 4. 2018

Veletrh stavebního průmyslu RESTA 2018

ZK CzechTrade

Prezentace českých firem v oboru, stánek pod patronací ZK CzechTrade Riga.

04. - 05. 05. 2017

Projekt ek. diplomacie - český stánek na veletrhu Vyno dienos 2018

ZK CzechTourism, ZK CzechTrade, firmy

Prezentace v rámci projektu ek. diplomacie na podporu českého exportu vína na litevský trh, návaznost na předchozí projekty z 2016 a 2017, stánek se šesti vinařskými firmami, zároveň propagace cestovního ruchu v ČR s tématikou vína

07. 06. 2018

Projekt ek. diplomacie "Seminář na podporu konkrétního uplatnění českých firem v Litvě v obranném sektoru

MO ČR, AOBP, české firmy; Ministerstvo národní obrany Litevské republiky, Ministerstvo vnitra, LDSIA

Akce v rámci projektu ek. diplomacie na podporu českého obranného a bezpečnostního průmyslu v návaznosti na akce z let 2015 a 2017, seminář na velvyslanectví s účastí zástupců MO a MV Litvy, jejich podřízených institucí, litevské asociace a firem

14. - 16. 09. 2018

Projekt ek. diplomacie "Incomingová mise zástupců litevského MO do ČR - Dny NATO v Ostravě"

MO ČR, AOBP, MO Litvy, firmy

Podpora uplatnění českých výrobců v obranném sektoru Litvy v návaznosti na PROPED 2015 a 2017 a předcházející seminář PROPED 6/2018 ve Vilniusu. 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: