Litva: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Odkaz na aktuální verzi perspektivních položek českého exportu z Mapy oborových příležitostí ve výběru pro Litvu : http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/mapa-oborovych-prilezitosti.html?type=1&countryId=LT

 

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní položky

Automobilový průmysl

Litevská vláda považuje za jednu z klíčových oblastí dalšího rozvoje i využití EU fondů modernizaci městské dopravy. Ze strukturálních fondů na období 2007-2013 byl zrealizován projekt kombinovaného rozvoje dopravy šetrné k životnímu prostředí v pěti hlavních litevských městech – Vilniusu, Kaunasu, Klajpédě, Šiauliai a Panevéžysu. Jednalo se o výměnu starých dieselových autobusů vyrobených mezi 1983 a 1997 za nové hybridní či CNG vozy. Další prostředky byly alokovány na rozvoj trolejbusové dopravy. Také v novém období 2014 – 2020 hodlá vláda využít prostředky z fondů EU na dokončení výměny zastaralého vozového parku v MHD, kupř. město Vilnius plánuje dokončit obměnu autobusů do poloviny roku 2017 a také během tří let doplnit vozový park o 150 autobusů (14 mil. EUR z fondů EU plus 15% z městského rozpočtu a další prostředky ze státní kasy), město Kaunas hodlá vyhlásit v polovině roku 2017 tendr na dodávku 20 nových trolejbusů a v dalších letech pokračovat v obnově trolejbusového parku, který čítá 120 ks již zastaralých vozidel. Podle agentury InvestLithuania disponuje země také dynamickým a rychle se rozvíjejícím klastrem dodavatelů součástek pro automobilový průmysl (s důrazem na výrobu nákladních vozů a přívěsů).

Civilní letecký průmysl

Litevská vláda spatřuje v rozvoji letecké dopravy a s tím spojených podpůrných činností jeden z potenciálních směrů do budoucna. Proto také patří oprava a údržba letadel mezi prioritně podporované směry pro podporu zahraničních přímých investic v Litvě. Firmy se sídlem na letištích ve Vilniusu a Kaunasu nabízejí základní údržbu, přestavbu kabin, údržbu součástek i pozemní letištní služby pro střední i větší letadla (až po A320 či B737). Významné investice také směřují do letecké infrastruktury – v roce 2017 proběhne rekonstrukce a modernizace ranveje a další infrastruktury na letišti ve Vilniusu (cca 25 mil. EUR), dojde také k rozšíření letiště v Kaunasu (2 mil. EUR) či výstavbě regionálního centra řízení letecké dopravy ve Vilniusu (11 mil. EUR). V roce 2017 by měla litevská vláda vybrat koncesionáře pro státní podnik Litevská letiště.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Litva doposud nedisponuje kvalitní a hustou silniční sítí – v roce 2013 uváděly statistiky 417 km dálnic a 1 307 km silnic I. třídy, na druhé straně se hustota litevských silnic nižších tříd (19 592 km) blížila průměru EU. Přes její území prochází celkem šest evropských silničních koridorů. Litevská vláda přikládá zlepšování kvality silniční sítě a výstavbě dálnic či městských obchvatů zvýšenou pozornost včetně využívání fondů EU. Ze strukturálních fondů bylo pro dopravní projekty na období 2014 – 2020 vyčleněno 6,709 mld. EUR, v roce 2016 by měl objem realizovaných projektů dosáhnout 1 mld. EUR. Zajímavé projekty – dostavba silničního obchvatu hlavního města, modernizace silnice Vilnius – Utena (s financováním EIB) a silnice z Kaunasu na hranice s Lotyšskem, rozvoj elektromobility.

Chemický průmysl

Výroba a vývoz chemikálií patří k hlavním průmyslovým sektorům s důrazem na zpracování ropy a zkapalněného zemního plynu (tvoří kolem 30% celkového objemu výroby), výrobu hnojiv a plastů a biotechnologie. Objem prodejů v chemickém průmyslu se pohybuje kolem 16% celkového průmyslového prodeje, zpracování ropy a výroba ropných produktů patřila k největším tahounům růstu průmyslové produkce Litvy na počátku roku 2016.  Sektor se potýká s nižší konkurenceschopností, z čehož mohou vyplývat příležitosti pro české firmy v oblasti dodávek moderních technologií, chemikálií s vyšší přidanou hodnotou či lepšími cenami díky vyšší efektivitě výroby. Vzhledem k tomu, že Litva neprodukuje značnou část chemických výrobků, které potřebují ke své činnosti ostatní obory, existuje zde nevyužitý potenciál pro vývozce z ostatních zemí. Zajímavé projekty – zvažovaná výstavba továrny na výrobu tekutých hnojiv v Kédainiai.

Kovozpracovatelský průmysl

Průmyslová výroba v 1. čtvrtletí 2016 vzrostla oproti stejnému období roku 2015 o 5,8% a dosáhla 4,4 mld. EUR, poprvé od roku 2014 vzrostla i hodnota exportovaného zboží (+1,4%), což se podařilo mj. díky zvýšenému exportu strojírenských výrobků. Pozitivní vývoj by měla podpořit i realizace nových investičních projektů, jako např. rozšíření ropného terminálu v Klajpédě v hodnotě 49,4 mil. EUR v podobě 12 nových tanků pro lehké ropné produkty a příslušné infrastruktury.

Stavební průmysl

Litva postrádá dostatek vlastních kapacit pro nezbytnou a postupně se rozjíždějící masívní rekonstrukci a zateplování zejména obytných budov, jejímž  cílem je zvýšit stále kriticky nízkou energetickou účinnost. Vláda v současné době řeší otázku financování a podpory projektů rekonstrukce zejména panelových domů, hledá vhodný model (využití EU fondů, samofinancování kombinované s příspěvky ze státního/místního rozpočtu). Město Vilnius kupř. v současné době vytipovává celkem 50 objektů, kde dojde k postupné rekonstrukci a zvýšení energetické efektivity. Tento proces je v Litvě stále pouze v rané fázi a bude v příštích letech podporován jak ze státního rozpočtu (včetně municipalit), tak i z fondů EU. Samotný stavební sektor vykázal na počátku roku pokles objemu produkce o 17,4% oproti stejnému období roku 2015 (0,3 mld. EUR), přičemž největší propad nastal ve výstavbě infrastruktury, zatímco bytová výstavba pokračovala v růstu. Mezi nové a zajímavé stavební projekty patří kupř. výstavba nového národního stadiónu (multifunkční komplex v předpokládané hodnotě přes 88 mil. EUR) a modernizace městského osvětlení ve Vilniusu, nebo renovace a rozšíření přístavu v Klajpédě.

Textilní a obuvnický průmysl

Podíl tohoto tradičního sektoru litevského průmyslu dosahuje kolem 7% na celkovém objemu průmyslové výroby (v roce 2015 883 mil. EUR) a 1,6% na HDP. Přibližně 1 848 společností (z toho 98,9% tvoří malé a střední podniky) zaměstnává v sektoru necelých 29 tisíc osob Zhruba ¾ produkce (770 mil. EUR) směřují na vývoz do stovky zemí po celém světě (hlavním zákazníkem je Německo, následované Dánskem, Velkou Británií a Švédskem). Také zde lze očekávat pozitivní růstový trend spojený s posílenou spotřebou domácností. Zajímavé projekty – modernizace a zavádění high-tech do výroby, zvyšování efektivity a produktivity práce.

Obranný průmysl

Litevská vláda zvýšila pro rok 2016 rozpočet Ministerstva obrany, které má být určeno primárně na akvizice (o 1/3 oproti 2015, tj. celkem 574 mil. EUR, neboli 1,48% HDP). Podle návrhu rozpočtu ministerstva financí na období 2017-2019 by mělo dojít k dalšímu navýšení v roce 2017 o 150 mil. EUR (tj. na 725 mil. EUR celkem, 1,77% HDP), neboť vláda hodlá dosáhnout cíle 2% HDP na obranu již v roce 2018. Konjunktuře nadále „nahrává“ pokračující konflikt na Ukrajině a stále asertivnější ruská zahraniční politika. V posledních několika měsících kupř. armáda pořídila houfnice, nová bojová vozidla pěchoty, radiokomunikační prostředky, zájem projevila o střelné zbraně jak pro pravidelné jednotky, tak i pro speciální útvary, jedná o zakázce na komunikační a řídicí systém atd. Litevský obranný průmysl rovněž hledá partnery pro případnou spolupráci na třetích trzích.

Zábava a volný čas

Jako perspektivní na litevském trhu se jeví zboží se snadno identifikovatelnými motivy postav z českých filmů pro děti. Na litevském trhu zatím patří psací potřeby mezi výrazně omezený sortiment, škála zahrnuje buďto dovoz levné produkce z Číny, nebo na opačném konci spektra drahého značkového zboží. Na místním trhu tak existuje příležitost pro dodávky takových psacích a kreslících potřeb, které doplní celou škálu nabízeného sortimentu. Dalším artiklem, jehož potenciál na místním trhu narůstá s ohledem na vhodné geografické podmínky a zvyšující se zájem o aktivní způsob života, jsou koloběžky, tříkolky, kola. Spotřeba domácností dosáhla v 1. kvartále roku 2016 nejvyšší úrovně za 9 po sobě jdoucích trimestrů (+5,6%), což jde především na vrub zvýšení průměrné i minimální mzdy. Tento trend má podle odhadů pokračovat i v dalším období a přispět tak k nárůstu poptávky po spotřebním zboží. Optimismus vyvolává i třetí nejvyšší tempo růstu maloobchodních prodejů v EU po Rumunsku a Lucembursku (6,6% na hodnotu 2,1 mld. EUR).

Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství patří spolu s potravinářským průmyslem ke klíčovým odvětvím litevské ekonomiky. 60% rozlohy země tvoří orná půda, 32% zaujímají lesy. 42% obyvatel žije na venkově, kde působí cca 200 tis. farem, z nichž více než 40% obhospodařuje méně než 5 ha půdy a s relativně nízkou efektivitou. Pro období 2014 – 2020 proto bylo z fondů EU v rámci Programu rozvoje venkova (RDP) alokováno celkem 1,977 mld. EUR, přičemž 615 mil. EUR (cca 1/3 z této sumy) určila vláda již na rok 2015. Mezi podporovaná opatření pro rozvoj sektoru patří využívání poradenských služeb, zapojení nových subjektů do schémat kontroly kvality, investice do zemědělských holdingů, zpracování zemědělských výrobků, nakládání s vodními zdroji, zlepšování lesnické infrastruktury, zalesňování, podpora nových subjektů a malých farem, využívání bioplynu ze zemědělského odpadu, rozvoj organického zemědělství atd. Mezi hlavní výzvy v sektoru patří změna orientace zemědělského exportu (hledání nových trhů místo dříve dominantního podílu Ruska), zvýšení efektivity a kvality produkce v souladu s principy udržitelnosti.

Zpracovatelský průmysl

Papírenský průmysl a výroba nábytku tvoří i s ohledem na dostupnost suroviny a relativně nízkou úroveň mezd významný segment litevského lehkého průmyslu a má potenciál k dalšímu růstu.  V případě nábytku je významným tahounem růstu zvyšující se objem dodávek pro švédské nadnárodní řetězce IKEA, JYSK a další odběratele zejména z Německa, V. Británie, Dánska, Francie atd. Podle dostupných údajů z roku 2012 působilo v sektoru 722 společností, zaměstnávajících 20 300 osob, z toho 97,5% patřilo mezi MSP. Nárůst exportu za 1-8/2015 dosáhl 4% oproti stejnému období 2014. S rostoucí úrovní domácí spotřeby a posílením koupěschopné poptávky lze očekávat i v tomto sektoru budoucí růst.

Železniční a kolejová doprava

Železniční síť v Litvě dosahuje méně než poloviny průměru EU (27 km/1 000 km2) s celkovou délkou tratí 2 042 km, z čehož je 557 dvoukolejných. Odhaduje se, že cca 850 km kolejí potřebuje opravu a modernizaci.  Objem železniční nákladní dopravy vykázal pozitivní růst za první kvartál roku 2016 o 2,3%. Pokračují mohutné investice ze státního rozpočtu a především z fondů EU na projekt Rail Baltica (propojení pobaltských států s EU a sjednocení rozchodu kolejí). Evropská komise odsouhlasila pro litevskou část projektu 106 mil. EUR v roce 2015 a dalších 191 mil. EUR přibylo v roce 2016. Celkový objem investic do projektu je odhadován mezi 4 – 5 mld. EUR. Kromě tohoto projektu investují Litevské železnice do obnovy vozového parku (většina je zastaralá a vyžaduje modernizaci či výměnu), elektrifikace (pouze 7% tratí je elektrifikováno) a modernizace signalizačního a zabezpečovacího zařízení.

Privatizační a rozvojové projekty

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Termín

Název

Partner

Popis

20. - 22. 1. 2017

Veletrh cestovního ruchu ADVENTUR 2017

ZK CzechTourism

Prezentace ČR jako turistické destinace, stánek pod patronací ZK CzechTourism Varšava, účast firem.

26. - 29. 4. 2017

Veletrh stavebního průmyslu RESTA 2017

ZK CzechTrade

Prezentace českých firem v oboru, stánek pod patronací ZK CzechTrade Riga.

10. 05. 2017

Seminář "Příležitosti pro české firmy při posilování obranných kapacit Litevské republiky"

MO ČR, AOBP, české firmy; Ministerstvo národní obrany Litevské republiky

Prezentace strategie, plánů včetně akvizic MNO Litvy, představení českých firem - dodavatelů z obranného průmyslu, návštěva firmy Aero Vodochody. Projekt ekonomické diplomacie navazující na seminář z roku 2015 a aktivity českých firem. Důvod - zvyšování výdajů na obranu v Litvě (do roku 2018 na 2% HDP).

22. - 26. 05. 2017

Projekt ek. diplomacie "Incomingová mise z Litvy - Moravian Wine Path"

ZK CzechTourism Varšava, Jihomoravský kraj, firmy

Akce v rámci projektu ek. diplomacie na podporu českého exportu vína na litevský trh (prohlídka výroby a degustace vín) spojené s propagací ČR i v turistickém ruchu (kupř. památky, tradiční řemesla, vinné stezky). Návštěva 20členné skupiny litevských firem z oboru (import, distribuce, catering), dále médií a cestovních kanceláří.

září 2017

Seminář pro české firmy - dodavatele technologií pro ochranu životního prostředí

CzechTrade, firmy, CWA

Vzhledem k existenci zajímavých projektů v oblasti ochrany životního prostředí v Litvě včetně vodohospodářství, dobrým referencím a zájmu českých firem navrhl ZÚ Vilnius uspořádat seminář  litevské představitele ze státní správy a firem (předběžně září - říjen 2017). 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: