Litva: Vztahy země s EU

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Litevská republika je členským státem Evropské unie od 1. 5. 2004. V období od 1. 7. do 31. 12. 2013 poprvé předsedala Radě EU, což bylo vůbec poprvé, co se některá z pobaltských republik ujala vedení EU.

Hlavními prioritami litevského předsednictví v Radě EU byly:

  • „Důvěryhodná Evropa“
  • „Rostoucí Evropa“
  • „Otevřená Evropa“

3.1. Zastoupení EU v zemi

Zastoupení Evropské komise v Litvě
Europos Komisijos atstovybė Lietuvoje
Gedimino pr. 16, LT-01103 Vilnius
Tel: +370 5 231 3191
Fax:  +370 5 231 3192
E-mail: comm-rep-lithuania@ec.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Po vstupu do EU se mezi Litvou a ČS EU jedná o intrakomunitární obchod, na který se vztahují stejné předpisy jako na obchod s jinými členskými zeměmi EU. Vnitrounijní obchod nepodléhá celnímu dohledu ani kontrolním režimům. Existuje však evidenční povinnost v systému statistiky INTRASTAT a opatření vyplývající z uplatnění národních daňových předpisů v oblasti DPH a spotřební daně. Základními předpisy jsou Celní zákon společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93).

Vnitrounijní obchod ale nelze považovat za obchod vnitrostátní, protože neexistuje společný institut soukromého práva. Při sjednávání jakéhokoliv obchodněprávního vztahu mezi dvěma subjekty se sídlem v různých členských zemích se v praxi jedná o vztah s cizím mezinárodně právním subjektem. Případné kolize se řeší soudní cestou nebo arbitrážemi.

Podrobnosti o sběru statistických údajů pro systém INTRASTAT a z toho vyplývající povinnosti pro naše podniky jsou publikovány na internetové stránce Českého statistického úřadu www.czso.cz, nebo na stránce celní správy www.cs.mfcr.cz.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Litva je v období 2014 - 2020 příjemcem prostředků z operačního programu strukturálních fondů EU (OP). Litevský OP tvoří několik klíčových investičních fondů EU zaměřených na podporu ekonomického rozvoje země, řešení sociálního vyloučení, nezaměstnanosti a prioritních otázek jako je kupř. energetická bezpečnost. V souladu s cíli strategie Evropa 2020 spočívá důraz na posilování výzkumu a inovací, konkurenceschopnosti malých a středních podniků, přesunu k nízkoemisní ekonomice, podpoře lidských zdrojů, zejména pak mladých lidí, a boje proti chudobě.

Priority financování

OP významným způsobem podporuje Litvu v plnění hlavních národních i unijních rozvojových priorit.

  • 10,12% z celkového objemu prostředků v OP je určeno pro posílení výzkumu a inovací, aby Litva mohla splnit svůj cíl v rámci strategie Evropa 2020, tj. dosáhnout podílu investic do VaV na HDP ve výši 1,9% (v roce 2011 to bylo 0,9%).
  • 3,64% z celkové alokace prostředků v OP je zaměřeno na dosažení přístupnosti vysokorychlostního internetového připojení pro všechny, rozvoj e-služeb, e-řešení, e-obchodu.
  • 7,92% ze zdrojů OP náleží podpoře konkurenceschopnosti MSP a inovacím.
  • 14,48% z prostředků OP směřuje na podporu přechodu k nízkoemisní (nízkouhlíkové) ekonomice ve všech oblastech. Spolu s investicemi do efektivního využívání zdrojů a infrastruktury by měly tyto zdroje přispět k dosažení litevského národního cíle ve strategii Evropa 2020 - 23% energie z obnovitelných zdrojů (v roce 2011 tento podíl dosahoval 20,3%).
  • 12,49% z přidělených prostředků půjde na opatření spojená s životním prostředím, udržitelným využíváním přírodních zdrojů a přizpůsobení klimatickým změnám.
  • 17,20% ze zdrojů OP je věnováno modernizaci a rozvoji dopravy a energetické infrastruktury, přičemž investice v oblasti dopravy budou zaměřeny na posílení interoperability různých druhů dopravy v rámci sítě TEN-T a rozšiřování regionální mobility včetně zapojení multimodálních dopravních uzlů. Co se týče energetické infrastruktury, hlavním cílem je zlepšení energetické efektivity a zajištění bezpečnosti dodávek prostřednictvím rozvoje chytré distribuce (smart energy distribution), úložných a přenosových systémů a integrace výroby energie z obnovitelných zdrojů. Vytvoření mezinárodních energetických propojení zvýší energetickou nezávislost Litvy a zajistí spolehlivou a bezpečnou dodávku energií občanům.
  • 10,86% prostředků z OP je určeno na podporu udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podporu mobility pracovní síly ve snaze dosáhnout národního cíle ze strategie Evropa 2020 ve výši 72,8% podílu zaměstnanosti osob ve věku 20 - 64 let (v roce 2012 dosahovala 68,7%) a snížení počtu mladých obyvatel, kteří nemají práci, nestudují ani se neškolí.
  • 7,99% zdrojů z OP přispěje k usnadnění přechodu od institucionální ke komunitní péči, zlepšení přístupu k sociálnímu bydlení a kvality zdravotní péče pro osoby ohrožené chudobou či sociálním vyloučením.
  • 9,89% z přidělených prostředků bude investováno do systému vzdělávání s cílem zlepšit výsledky dětí v obecném vzdělávání, kvalitu a relevanci vysokoškolského studia na trhu práce, odborného vzdělávání a rekvalifikace, jakož i schopností výzkumných pracovníků.
  • 2,24% z celkové alokace přispěje ke zlepšení podnikatelského prostředí v Litvě prostřednictvím snižování administrativní zátěže pro podnikatele, jakož i zvýšením kvality a efektivity veřejných služeb.

Celkový objem finančních prostředků

  • Kohezní fond (Cohesion Fund, CF): 2 048 917 626 EUR
  • Regionální fond rozvoje (Regional Development Fund, ERDF): 3 501 411 767 EUR
  • Evropský sociální fond (European Social Fund, ESF): 1 095 501 471 EUR
  • Celkový rozpočet operačního programu: 7 887 798 520 EUR
  • Celkový příspěvek EU: 6 709 396 130 EUR

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: