Litva: Zahraniční obchod a investice

19. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Litva disponuje poměrně dobře diverzifikovanou exportní základnou a tuzemským firmám se za období od globální finanční krize podařilo posílit svou konkurenceschopnost. Nevyrovnanost litevské ekonomiky z období před krizí se pravděpodobně už nebude opakovat. Podle odhadu analytiků z EIU lze očekávat, že si místní exportéři udrží pozitivní trend růstu konkurenceschopnosti, jakkoli se jim nedaří dlouhodobě zvyšovat produktivitu rychleji, než rostou nominální mzdy, což prodražuje náklady na pracovní sílu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance zahraničního obchodu Litvy v posledních 5 letech (mil. EUR)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz         

24 544,6

24 361,3

22 983,8

22 608,9

26 429,1

Dovoz         

26 207,7

25 889,5

25 396,9

24 835,7

28 763,0

Saldo         

-1 663,1

-1 528,2

-2 413,1

-2 226,8

-2 333,9

Zdroj: Statistický úřad Litvy

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Zahraniční obchod Litvy v roce 2016 (mil. EUR)

vývoz (země)

objem (mil. EUR)

Podíl v %

dovoz (země)

objem (mil. Eur)

Podíl v %

Rusko

3 938,2

14,9

Rusko

3 729,8

13,0

Lotyšsko

2 621,2

9,9

Německo

3 525,8

12,3

Polsko

2 147,0

8,1

Polsko

3 049,7

10,6

Německo

1 934,7

7,3

Lotyšsko

2 047,1

7,1

USA

1 376,3

5,2

Itálie

1 481,8

5,2

Estonsko

1 308,1

4,9

Nizozemsko

1 472,2

5,1

Švédsko

1 267,2

4,8

Švédsko

1 156,4

4,0

Bělorusko

1 007,2

3,8

Francie

1 087,8

3,8

Celkem

26 429,1

 

 

28 763,0

 

Podíl EU na celkovém ZO Litvy dosáhl v roce 2017 v exportu 69,8 % (15 393,6 mil. EUR) a importu 70,2 % (20 190,3 mil. EUR), saldo činilo 4 796,7 mil. EUR v neprospěch litevské ekonomiky.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Litvy v roce 2016 (mil. EUR)

Vývoz

objem

v %

Dovoz

objem

v %

Strojírenské výrobky, elektrická zařízení 4 170,8

15,8

Minerální produkty

5 632,4

19,6

Minerální produkty

3 875,7

14,7

Strojírenské výrobky, elektrická zařízení

5 256,0

18,3

Výrobky chemického a příbuzných průmyslových oborů

2 670,4 10,1

Výrobky chemického a příbuzných průmyslových oborů

3 322,7

11,6

Potraviny, nápoje, tabák

1 917,8

7,3

Vozidla, letadla, lodě a pod.

2 757,1

9,6
Plasty, guma a výrobky z nich 1 707,9 6,5

Základní kovy a produkty z nich

1 861,7

6,5

Rostlinné produkty

1 491,6

5,6

Plasty, guma a výrobky z nich

1 335,1

4,6

Nábytek a podobné zboží

1 940,3 7,3

Potraviny, nápoje, tabák

1 513,8

5,3

Zdroj: Statistický úřad Litvy, kombinovaná nomenklatura

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Volné ekonomické zóny

Sedm litevských volných ekonomických zón (Free Economic Zones) se nachází v ekonomických centrech země, kde mohou podnikatelé využít 0% daně z příjmu právnických osob během prvních šesti let podnikání a pouhých 7,5% daně v následujících deseti letech. Neplatí zde tak daň z dividend a nemovitostí.

Seznam volných ekonomických zón:

  • Klajpéda
  • Akmene
  • Šiauliai
  • Panevéžys
  • Kedainiai
  • Kaunas
  • Marijampolé

Více podrobností lze najít na http://www.investlithuania.com/business-locations-projects/#zones

Přehled lokalit pro projekty na zelené louce (greenfields) - http://www.investlithuania.com/business-locations-projects/#panorama

Přehled příležitostí pro investice v regionech Litvy - http://www.investlithuania.com/business-locations-projects/#regions

Vědeckotechnické parky v Litvě

  • Marine Valley - námořní technologie, námořní mikrosféra
  • Nemunas Valley - agrobiotechnologie, bioenergie, lesnictví, potravinářské technologie, bezpečnost a zdraví
  • Santara Valley - biotechnologie, inovativní farmaceutické technologie, molekulární medicína, biofarmacie, informatika a komunikační technologie
  • Santaka Valley - udržitelná chemie včetně biofarmacie, mechatronika a příbuzné elektronické technologie, energetika budoucnosti, informační a komunikační technologie
  • Saulétekis Valley - laserové a světelné technologie, věda o materiálech a nanotechnologie, fyzika polovodičů a elektronika, inženýring

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice v Litvě a z Litvy na konci roku 2017

Země

Investice v Litvě

Litevské investice

Švédsko

3,5 mld. EUR

28 mil. EUR

Nizozemsko

2,0 mld. EUR

727,3 mil. EUR

Německo

1,2 mld. EUR

10,3 mil. EUR

Polsko

889,1 mil. EUR

286,1 mil. EUR

Estonsko

936,4 mil. EUR

292,3 mil. EUR

Kypr

1,0 mld. EUR

595 mil. EUR

Celkem z EU

12,4 mld. EUR

2,6 mld. EUR

Celkem

14,7 mld. EUR

2,8 mld. EUR

 

Sektorové členění FDI v Litvě ke Q4 2017 (v mil. EUR) (nejvýznamnější odvětví)

  • Výroba - 2 767,5
  • Finanční a pojišťovací služby - 3 967,30
  • Nemovitosti - 1 939,56
  • Velkoobchod a maloobchod - 1 968,58
  • Informační a komunikační služby - 1 100,62
  • Ubytování a pohostinství - 65,68
  • Stavebnictví - 310,2
  • Doprava a skladování - 359,66
  • Věda a technika - 903,14
  • Dodávky elektřiny, plynu, páry a vzduchu - 300,3
  • Administrativní služby - 219,06
  • Zemědělství, lesnictví a rybolov - 214,2
  • Vzdělání - 0,8
  • Celkem - 14 655,55 mil. EUR

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Na podporu zahraničních investic vznikl “Foreign Direct Investment Promotion Program”, jehož hlavním cílem je:

  • vytvořit a rozvíjet stabilní zákonný rámec totožný s normami EU
  • optimalizovat obchodní zákony s EU
  • minimalizovat účast státu na obchodních operacích     
  • poskytovat maximální vládní pomoc při vytváření podmínek pro investice a obchod
  • posílit kompetence regionů pro jednání se zahraničními investory
  • provádět aktivní marketing a vytvářet příznivý obraz Litvy v zahraničí
  • zlepšit investiční klima a všeobecné podmínky pro investování
  • odstranit byrokratické překážky z běžné činnosti.     

V 7 existujících zónách volného obchodu (FEZ) platí

  • 0% daň z příjmu právnických osob po dobu 6 let
  • 50% snížení daně z příjmu právnických osob po dobu dalších 10 let
  • 0% daň z dividend
  • 0% daň z nemovitostí (vše výše uvedené při splnění určitých podmínek).

Zvýhodněno je zakládání společných podniků, kdy daň z podílu zisku zahraničního investora je snížena o 50% po dobu 6 let. Jestliže podíl zahraničního investora na podnikovém kapitálu překročí 30% a hodnotu vyšší než 2 mil. USD, je projekt osvobozen od placení daně ze zisku po dobu 3 let a na další 3 roky je tato daň snížena o 50% (daňové prázdniny).

Účast zahraničních investorů není přípustná v oborech týkajících se obrany a bezpečnosti, výroby zbraní, pěstování a prodeje rostlin obsahujících narkotika a v organizování loterií.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: