Litva: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Litva disponuje poměrně dobře diverzifikovanou exportní základnou a tuzemským firmám se za období od globální finanční krize podařilo posílit svou konkurenceschopnost. Nevyrovnanost litevské ekonomiky z období před krizí se pravděpodobně už nebude opakovat. Podle odhadu analytiků z EIU lze očekávat, že si místní exportéři udrží pozitivní trend růstu konkurenceschopnosti, jakkoli se jim nedaří dlouhodobě zvyšovat produktivitu rychleji, než rostou nominální mzdy, což prodražuje náklady na pracovní sílu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance zahraničního obchodu Litvy v posledních 5 letech (mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz         

20 150,8

23 047,4

24 544,6

24 361,3

22 983,8

Dovoz         

22 825,6

24 879,0

26 207,7

25 889,5

25 396,9

Saldo         

-2 674,8

-1 831,6

-1 663,1

-1 528,2

-2 413,1

Zdroj: Statistický úřad Litvy

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Zahraniční obchod Litvy v roce 2015 (mil. EUR)

vývoz (země)

objem (mil. EUR)

Podíl %

dovoz (země)

objem (tis. Eur)

Podíl %

Rusko

3 139,7

13,7

Rusko

4 297,3

16,9

Lotyšsko

2 259,3

9,8

Německo

2 922,3

11,5

Polsko

2 235,0

9,7

Polsko

2 620,2

10,3

Německo

1 793,8

7,8

Lotyšsko

1 921,8

7,6

Estonsko

1 224,4

5,3

Nizozemsko

1 299,8

5,1

Bělorusko

1 057,2

4,6

Itálie

1 155,0

4,5

Velká Británie

1 027,7

4,5

Švédsko

986,9

3,9

Česká republika

242,4

1,1

Česká republika

418,5

1,6

Celkem

22 983,6

 

 

25 396,7

 

Podíl EU na celkovém ZO Litvy dosáhl v roce 2015 v exportu 61,3% (14 086,5 mil. EUR) a importu 67% (17 011,7 mil. EUR), saldo činilo 2 925,2 mil. EUR v neprospěch litevské ekonomiky.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Litvy v roce 2015 (mil. EUR)

Vývoz

objem

v %

Dovoz

objem

v %

Minerální produkty 3 826,5

16,6

Minerální produkty

5 445,5

21,4

Strojírenské výrobky, elektrická zařízení

3 407,1

14,8

Strojírenské výrobky, elektrická zařízení

4 549,3

17,9

Výrobky chemického a příbuzných průmyslových oborů

2 489,2 10,8

Výrobky chemického a příbuzných průmyslových oborů

3 082,7

12,1

Rostlinné produkty

1 724,7

7,5

Vozidla, letadla, lodě a pod.

1 879,5

7,4
Potraviny, nápoje, tabák 1 554,5 6,8

Základní kovy a produkty z nich

1 488,0

5,9 

Plasty, guma a výrobky z nich

1 412,5

6,1

Plasty, guma a výrobky z nich

1 350,6

5,3

Živá zvířata a produkty z nich

1 087,6 4,7

Potraviny, nápoje, tabák

1 356,0

5,3

Zdroj: Statistický úřad Litvy, kombinovaná nomenklatura

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Volné ekonomické zóny

Sedm litevských volných ekonomických zón (Free Economic Zones) se nachází v ekonomických centrech země, kde mohou podnikatelé využít 0% daně z příjmu právnických osob během prvních šesti let podnikání a pouhých 7,5% daně v následujících deseti letech. Neplatí zde tak daň z dividend a nemovitostí.

Seznam volných ekonomických zón:

  • Klajpéda
  • Marine Valley
  • Akmene
  • Šiauliai
  • Panevéžys
  • Kedainiai
  • Kaunas
  • Nemunas Valley
  • Santaka Valley
  • Marijampolé
  • Sauletekis Valley
  • Santara Valley

Více podrobností lze najít na http://www.investlithuania.com/business-locations-projects/#zones

Přehled lokalit pro projekty na zelené louce (greenfields) - http://www.investlithuania.com/business-locations-projects/#panorama

Přehled příležitostí pro investice v regionech Litvy - http://www.investlithuania.com/business-locations-projects/#regions

Vědeckotechnické parky v Litvě

  • Marine Valley - námořní technologie, námořní mikrosféra
  • Nemunas Valley - agrobiotechnologie, bioenergie, lesnictví, potravinářské technologie, bezpečnost a zdraví
  • Santara Valley - biotechnologie, inovativní farmaceutické technologie, molekulární medicína, biofarmacie, informatika a komunikační technologie
  • Santaka Valley - udržitelná chemie včetně biofarmacie, mechatronika a příbuzné elektronické technologie, energetika budoucnosti, informační a komunikační technologie
  • Saulétekis Valley - laserové a světelné technologie, věda o materiálech a nanotechnologie, fyzika polovodičů a elektronika, inženýring

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice v Litvě na konci roku 2015

Země

Hodnota

Podíl (v %)

Švédsko

3,2 mld. EUR

24,1

Nizozemsko

1,7 mld. EUR

12,8

Německo

1,3 mld. EUR

9,8

Norsko

859,9 mil. EUR

6,5

Polsko

708,6 mil. EUR

5,3

Estonsko

587,6 mil. EUR

4,4

Rusko

213,1 mil. EUR

1,6

Celkem z Evropy

12,7 mld. EUR

95,5

Celkem z Amerik

358,5 mil. EUR

2,7

Celkem z Asie

196,3 mil. EUR

1,5

Celkem

13,3 mld. EUR

100

Sektorové členění FDI v Litvě k Q4 2015 (v mil. EUR) (nejvýznamnější odvětví)

  • Výroba - 2 794,41
  • Finanční a pojišťovací služby - 3 668,58
  • Nemovitosti - 1 893,71
  • Velkoobchod a maloobchod - 1 397,37
  • Informační a komunikační služby - 1 104,25
  • Ubytování a pohostinství - 63,95
  • Stavebnictví - 336,73
  • Doprava a skladování - 324,42
  • Dodávky elektřiny, plynu, páry a vzduchu - 248,03
  • Administrativní služby - 249,84
  • Zemědělství, lesnictví a rybolov - 167,41
  • Vzdělání - 1,31
  • Celkem - 13 263,94

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Na podporu zahraničních investic vznikl “Foreign Direct Investment Promotion Program”, jehož hlavním cílem je:

  • vytvořit a rozvíjet stabilní zákonný rámec totožný s normami EU
  • optimalizovat obchodní zákony s EU
  • minimalizovat účast státu na obchodních operacích     
  • poskytovat maximální vládní pomoc při vytváření podmínek pro investice a obchod
  • posílit kompetence regionů pro jednání se zahraničními investory
  • provádět aktivní marketing a vytvářet příznivý obraz Litvy v zahraničí
  • zlepšit investiční klima a všeobecné podmínky pro investování
  • odstranit byrokratické překážky z běžné činnosti.     

Zvýhodněno je zakládání společných podniků, kdy daň z podílu zisku zahraničního investora je snížena o 50% po dobu 6 let. Jestliže podíl zahraničního investora na podnikovém kapitálu překročí 30% a hodnotu vyšší než 2 mil. USD, je projekt osvobozen od placení daně ze zisku po dobu 3 let a na další 3 roky je tato daň snížena o 50% (daňové prázdniny).

Účast zahraničních investorů není přípustná v oborech týkajících se obrany a bezpečnosti, výroby zbraní, pěstování a prodeje rostlin obsahujících narkotika a v organizování loterií.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: