Litva: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Litevský trh je globalizovaný. Základní podmínkou je kvalitní zboží a konkurenční cena doplněná o výhodné platební podmínky. Dodavatel musí splnit veškeré požadavky na logistiku, jako jsou termíny dodávek, značení a balení zboží apod. Spotřební zboží a potraviny prodávají moderní supermarkety západního typu.

Největší řetězec obchodů má litevská firma UAB Maxima LT (www.maxima.lt) patřící holdingu Vilniaus prekyba. Firma otevřela ve Vilniusu a v Kaunasu nákupní megacentra Akropolis vč. supermarketu typu hobby, domácí potřeby, pod názvem Ermitažas. Firma má systém různě velkých obchodů Maxima nejenom v Litvě ale i v Lotyšsku, Estonsku a Bulharsku. V současné době řetězec zaujímá kolem 30% trhu v prodávaném sortimentu. VP Market má v prodejním sortimentu i české zboží od piva, přes sklo až po potraviny.

Druhým řetězcem s obdobným sortimentem je firma IKI. Jde o belgickou firmu (www.iki.lt). Firma obsadila 12% zdejšího trhu. V poslední době zde expanduje firma Norfos mažmena (www.norfa.lt). Obsadila svou nejnižší cenovou politikou třetí místo, přestože začala budovat řetězec nejpozději. Na trhu má podíl 8%. Na čtvrtém místě je RIMI. Patří finské firmě Kesko a švédskému holdingu ICA stejným podílem po 50% (www.rimi.lt). Firma expanduje, buduje supermarkety podobné prodejnám Hypernova v Čechách. V současné době se na trhu podílí 6%. V RIMI lze najít řadu českého zboží. Potravinářské zboží nakupuje nákupní oddělení v Litvě. Firma operuje ve všech třech pobaltských zemích.

Dodavatelem pro malé obchody na venkově je velkoobchod Kauno kooperacijos didmeniné prekyba (www.kauno-koopdi.com). Významnou firmou typu hobby, elektronika, domácí spotřebiče je Senukai (www.senukai.lt). Má 13 vlastních obchodů a dalších 76 obchodů provozuje formou frančízy. Firma se podílí na trhu stavebnin a hobby 25%. Senukai odebírá zboží zhruba od 40 českých firem. 5% zboží je zde českého původu. Firma má i velkoobchod se stavebními materiály a hutními výrobky.

Firma Lidl se zde snažila vybudovat obchodní řetězec, ale v polovině roku 2006 Litvu opustila. Zajímavým velkoobchodem s hutním materiálem je firma Antéjas (www.antejas.lt). Má rovněž zájem o české dodavatele. Velkoobchod zabývající se sanitární a instalační technikou prodávající četné české výrobky je firma Karmada v Šiauliai (www.karmada.lt). Moderní firmou s logistickým centrem je firma Sanitex, www.sanitex.lt. Zásobuje 4600 maloobchodních prodejen a lékáren, 1200 škol, nemocnic, školek, vojenských jednotek, 900 benzinových pump, kanceláří a výrobců potravin. Má 8 prodejen typu cash & carry.

Největším velkoobchodem s hardware, software i domácími spotřebiči a elektronikou je firma ALSO Lietuva, www.gnt.lt. Velkoobchodem pro zemědělce (zemědělské stroje, sadba, hnojiva apod.) je firma Kesko Agro (www.keskoagro.lt). Firma Litagra (www.litagra.lt) je významným dodavatelem zemědělských strojů, ale i ocele a nářadí. Malou, ale dynamicky se rozvíjející firmou, zabývající se i velkoobchodem typu hobby a zahrada, je Tegra - www.tegra.lt.

Firmou, která má síť obchodů s elektronikou a domácími spotřebiči je Topo centras (www.topocentras.lt). Největším maloobchodním řetězcem s oděvy je firma Apranga (www.apranga.lt). Vlastníkem je koncern MG Baltic. Apranga má 115 obchodů - 75 v Litvě, 32 v Lotyšsku a 9 v Estonsku. Při snaze proniknout na zdejší trh pokládáme za potřebné účastnit se veletrhů. Nejdůležitější výstaviště je ve Vilniusu (www.litexpo.lt). Finanční a materiální podporu při účasti na vybraných veletrzích zajišťuje CzechTrade.

Zajistit pravidelné dodávky bez obchodního zástupce přímo v Litvě je obtížné. Obchodní zástupce je důležitý nejen pro vyhledávání nových exportních příležitostí, ale i k zajištění komunikace, plateb a hladkého dodání zboží. Evropské (zejména severské) firmy s významným podílem na trhu zde mají své dceřiné společnosti. Někteří výrobci se nechají zastupovat zdejšími firmami, které zastupují několik firem určitého oboru z různých zemí (příklad: lékařské přístroje se zde prodávají prostřednictvím firmy Limeta).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Po vstupu do EU se mezi Litvou a ČR jedná o intrakomunitární obchod, na který se vztahují stejné předpisy jako na obchod s jinými členskými zeměmi EU. Vnitrounijní obchod nepodléhá celnímu dohledu ani kontrolním režimům. Existuje však evidenční povinnost v systému statistiky INTRASTAT a opatření vyplývající z uplatnění národních daňových předpisů v oblasti DPH a spotřební daně. Základními předpisy jsou Celní zákon společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93).

Vnitrounijní obchod ale nelze považovat za obchod vnitrostátní, protože neexistuje společný institut soukromého práva. Při sjednávání jakéhokoliv obchodněprávního vztahu mezi dvěma subjekty se sídlem v různých členských zemích se v praxi jedná o vztah s cizím mezinárodně právním subjektem. Případné kolize se řeší soudní cestou nebo arbitrážemi.

Po vstupu do EU národní nástroje ochrany domácího trhu zanikly. Řadu výrobků exportovaných z ČR do Litvy je nezbytné vybavit příslušnými certifikáty (značka CE atd.). Většina zkušeben v ČR má oprávnění vydávat certifikáty nebo osvědčení o zkouškách jako podklad pro vydání certifikátu v jiné členské zemi EU. Proto doporučujeme českým firmám obracet se v oblasti certifikace výrobků na český Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v Praze - www.unmz.cz. Zde obdrží informace, jaké certifikáty a zkoušky konkrétní zboží na trhu EU a Litvy potřebuje.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Všechny operace související se založením firmy jsou obsaženy v následujících zákonech:

  • Občanský zákoník z 18. července 2000 - Civilinis kodeksas
  • Zákon o podniku z 8. května 1990, číslo I-196 - Įmonių įstatymas
  • Zákon o investicích ze 7. července 1999, číslo VIII-1312 - Investicijų įstatymas
  • Zákon o bankrotu podniku ze dne 20. března 2001, IX-216 - Įmonių bankroto įstatymas
  • Zákon o restrukturalizaci podniku z 13. července 2000, číslo VIII-1835 - Įmonių restruktūrizavimo įstatymas
  • Zákon o akciové společnosti z 21. prosince 1994, číslo I-722 - Akcinių bendrovių įstatymas.

Úplné znění zmíněných právních norem lze nalézt na internetových stránkách: www3.lrs.lt

Formy působení zahraniční firmy v Litvě:

Zahraniční firmy mohou v Litvě operovat jako reprezentační kancelář nebo jako pobočka. Jde o typ aktivit, které nemají status právnické osoby. Jinými formami aktivit v zahraničí je založit společný podnik nebo získat litevskou firmu akvizicí nebo vybudovat svoji dceřinou společnost. Tyto firmy mají již status právnické osoby.

Reprezentační kancelář: Není právnickou osobou, má omezené možnosti aktivit. Nemůže provádět obchod na svůj účet. Může reprezentovat svou mateřskou společnost, hájit její zájmy, navazovat kontakty. Podle Občanského zákoníku je mateřská společnost zcela zodpovědná za závazky reprezentační kanceláře. Může vstupovat pouze do obchodních aktivit zahraničních subjektů. Reprezentační kancelář je zřizována jen na propagaci mateřské firmy, průzkum trhu a navazování obchodních kontaktů.

Pobočka: Zákon o podniku pobočku definuje jako dceru zahraniční společnosti v Litvě. Pobočka se může angažovat v obchodních aktivitách v rozsahu, v jakém ji pověří mateřská firma. Pobočka není právnickou osobou a není oddělena od zakládající společnosti. Transakce může provádět manažer pobočky. Za všechny závazky zcela ručí mateřská firma. Pobočka se musí registrovat v Registru podniků. Firmy, které chtějí zaregistrovat svoji pobočku, musejí předložit řadu dokumentů. Mezi ně patří:

  • notářsky ověřená kopie registrace zahraničního podniku s apostilou
  • notářsky ověřená kopie stanov zahraničního podniku s apostilou, kde je uvedeno sídlo podniku a předmět podnikání
  • údaje o výši kapitálu zahraniční - mateřské firmy
  • informace, na jakém zákonném podkladě ve své zemi podnik působí
  • výroční finanční zpráva, kterou předkládá firma v zemi svého působení.

Založení firmy obvykle vyžaduje pomoc některé právní kanceláře. Kontakty na některé z nich i na Asociaci právních kanceláří jsou uvedeny pod bodem 11.4.

Právnické osoby: Litevský zákon zná následující typy podniků:

  • individuální podnik - vlastníkem je individuální fyzická osoba a eventuálně manželka, ručení je celým vlastním majetkem (II)
  • všeobecné partnerství (General partnership) - vlastnictví několika fyzických nebo právnických osob nebo Joint-venture, ručení je do výše vkladu
  • společnost s ručením omezeným - s.r.o. (UAB)
  • akciové společnosti - veřejné a soukromé (AB)
  • komanditní společnost (KÚB)
  • hospodářské společenství (TÚB)
  • samosprávná společnost (SI)
  • státní podnik (VI)
  • zemědělský podnik (ŽÚB)
  • družstevní zemědělská společnost (KŽÚB)
  • družstevní podnik (Kooperatyvas - K).

Nejběžnější formou investice je akvizice akcií. Pro založení soukromé akciové společnosti je nutný minimální kapitál 10 000 Lt (cca 2 900 eur). Minimální počet akcionářů je 1, maximum 100. U veřejné akciové společnosti je minimální kapitál 150 000 Lt (cca 43 450 eur), minimální počet akcionářů je 1, maximální počet není omezen.

Při založení podniku je třeba se nejdříve obrátit na Patentový úřad, který prověří a zaregistruje jméno zakládaného podniku. Tím je zajištěna jedinečnost nového jména. U veřejné akciové společnosti je nutná registrace u Komise pro cenné papíry. Dále je nutné složit základní kapitál, doklad o pronajaté nemovitosti, kde bude firma sídlit, je nutné připravit schůzi akcionářů, kde budou zvoleny statutární orgány.

Vlastní registrace se provádí na Státním podniku Registrační centrum - Valstybės įmonė Registrų centras - www.registrucentras.lt. Zde lze zjistit další relevantní informace. Podnik slouží k registraci firem fyzických i právnických osob a také jako katastr nemovitostí.

Po registraci firmy před zahájením činnosti firmy je nutné učinit další registrace:

  • registrace na daňovém úřadu (tax inspectorate: www.vmi.lt )
  • registrace na úřadu sociálního zabezpečení (www.sodra.lt)
  • otevření bankovního účtu
  • registrace jako plátce DPH (pokud je nutné)*
  • získání příslušných licencí pokud jsou nutné k činnosti firmy.

Firma je povinna se registrovat jako plátce DPH jen v případě, kdy obrat společnosti za posledních 12 měsíců  činil 100 tis. Lt a více. Detaily lze získat na informačním oddělení daňového úřadu (www.vmi.lt) .

Protože se litevské právo stále vyvíjí, založení podniku bez pomoci litevské právní kanceláře je obtížné. Základní informaci lze získat v Doing Business in Lithuania na www.businesslithuania.com.

Doklady předkládané litevským úřadům musí být přeloženy do litevštiny. Ve Vilniusu působí pobočka české překladatelské kanceláře Skřivánek (www.skrivanek.lt), která poskytuje překladatelské služby do všech významných evropských jazyků. Překladatelské agentury lze vyhledat na internetové adrese www.imones.lt .

Obchodní rejstřík: Údaje z obchodního rejstříku obsluhuje oddělení Registračního úřadu www.registrucentras.lt. Na uvedené internetové stránce lze bezplatně získat jen základní informace. Pro získání podrobnějších údajů v elektronické verzi je třeba se zaregistrovat, zaplatit poplatek, výše kterého záleží na rozsahu výpisu (základní výpis, úplný výpis nebo úplný výpis s archivními údaji). Platbu lze hradit i elektronicky z účtu či platební kartou. Základní výpis obsahuje IČO, obchodní jméno, adresu, jméno statutárního zástupce, datum registrace. Velký výpis obsahuje plné informace vč. společníků, obchodního jmění atd. Získá se i přístup k podkladům jako jsou finanční zprávy, zprávy auditora, zápisy z valné hromady atd. Pokud žadatel potřebuje papírovou verzi výpisu, bude muset vzhledem k dodatečnému ověření vytištěného dokladu zaplatit víc.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejúčinnější propagací je televize, rozhlas, inzerce v denním tisku. Levná nebo bezplatná inzerce zde neexistuje. Základním problémem českého zboží je absence viditelné reklamy. Pro akvizici jsou úspěšné obchodní mise a výstavy. Zdejší trh vyspívá. Účast na veletrhu bez připravených jednání a cílených akcí má nízkou účinnost. Firemní prezentace doporučujeme jen v rámci specializovaných veletrhů.

V Litvě jsou výstaviště ve Vilniusu, Kaunasu, Klaipédě a Šiauliai. Pro českého podnikatele má význam navštívit nebo se účastnit jen na veletrzích ve Vilniusu, neboť ostatní výstaviště jsou regionálního charakteru. Výstaviště LITEXPO ve Vilniusu je moderní areál, rozloha je na naše zvyklosti malá. Na výstavišti je konferenční sál s tlumočnickými kabinami pro simultánní tlumočení.

Informace o veletrzích ve Vilniusu jsou na internetové stránce www.litexpo.lt. Přehled o veletrzích v Kaunasu je na internetové stránce www.expo.lt. Výstaviště v Klaipédě má internetovou stránku www.expo-vakarai.lt. Dvakrát do roka je velký veletrh zemědělských plodin i zemědělské techniky na Zemědělské univerzitě v Kaunasu. Informace lze získat na adrese www.lzuu.lt.

K nejoblíbenějším veletrhům na vilniuském výstavišti LITEXPO patří:

  • ADVENTUR - veletrh turistiky, sportu a využití volného času
  • RESTA - veletrh stavebních výrobků, technologií a materiálů
  • AGROBALT - veletrh zaměřený na zemědělství a potravinářství
  • BALTTECHNIKA - strojírenský veletrh

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je chráněno na standardní úrovni země EU. S reálným stavem ochrany, s prosazováním např. autorských práv a s reálnou jurisdikcí v této oblasti zatím nejsou výrazné zkušenosti. Nicméně např. jen z množství levných CD prodávaných na tržištích i v obchodech lze usoudit na potřebu důraznějšího přístupu.

Instituce zodpovědné v Litvě za intelektuální vlastnictví

  • Ministerstvo spravedlnosti - koordinace aktivit ochrany průmyslového vlastnictví
  • Státní patentový úřad - koncepce státní politiky ochrany průmyslového vlastnictví, poskytování práv průmyslového vlastnictví, atestace znalců patentového práva
  • Litevská technická knihovna - patentové informace a služby vydavatelství Státního patentového úřadu pro vydávání úředních vyhlášek a patentové dokumentace
  • Litevský zmocněnec pro patentové právo - reprezentace zahraničních žadatelů a držitelů patentových práv
  • Rada pro soutěžní právo - bránění nekalým soutěžním praktikám
  • Soud pro soutěžní právo - prosazování a výkon soutěžního práva
  • Ministerstvo kultury - koncepce státní politiky ochrany autorských a souvisejících práv
  • Rada pro autorská a související práva - zastupování autorských a souvisejících práv
  • Nestátní zájmové správní sdružení - zastupování práv litevských i zahraničních autorů
  • Celní správa (pod Ministerstvem financí) - prosazování opatření v boji proti importu padělaného, napodobeného a pirátského zboží
  • Centrum pro výzkum rostlinných druhů (pod Ministerstvem zemědělství) - registrace a ochrana odrůd rostlin
  • Litevská kriminální policie - administrativní a trestní opatření v boji proti kriminalitě v oblasti ochrany vlastnických práv.

Další informace lze nalézt na www.vpb.lt.

Platné právní akty v oblasti ochrany duševního vlastnictví:

  • Patentový zákon - rozhodnutí Seimu č. I-372 z 18.1.1994
  • Ochrana vynálezů a předmětů průmyslového vlastnictví, úprava práv a povinností právnických i fyzických osob
  • Zákon o právní ochraně topografie polovodičových prvků
  • Usnesení Seimu č. VIII-791 z 16.6.1998
  • Úprava práv a povinností právnických i fyzických osob ohledně tvorby a využívání topografie polovodičových prvků
  • Zákon o právní ochraně názvů podniků a společností
  • Rozhodnutí Seimu č. VIII-1286 z 1.7.1999
  • Registrace a rušení názvů firem, zřízení a provoz rejstříku firemních názvů
  • Zákon o poplatcích za registraci předmětů průmyslového vlastnictví
  • Usnesení Seimu č. IX-352 z 5.6.2001 stanoví poplatky za registraci předmětů průmyslového vlastnictví, termíny platnosti patentů a vynálezů, průmyslové vzory, ochranné známky a zásady činnosti Státního patentového úřadu a Litevského zmocněnce pro patentové právo
  • Zákon o patentových znalcích a o zmocnění k výkonu jejich činnosti - Rozhodnutí Seimu č. 362 z 20.5.1992
  • Společná úprava mezinárodní registrace ochranných známek dle zásad Madridské dohody a o přistoupení k úpravě ohledně komunitární ochranné známky, platnost od 1.4.2004.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se zadávají podle Zákona o zadávání veřejných zakázek (Viešųjų pirkimų įstatymas). Informace o vyhlášených tendrech jsou zveřejňovány v odborném tisku a zejména v oficiálním věstníku „Informaciniai pranešimai“, a to pouze v litevštině a také na internetových stránkách: https://pirkimai.eviesiejipirkimai.lt.

Konkrétní oficiální soutěžní podmínky je možno si zakoupit přímo.  Často je termín pro vypracování nabídky krátký a pro nepřipraveného zájemce často nereálný. Tendry rovněž vyhlašují jednotlivé instituce nebo firmy a vystavují je na svých internetových stránkách. Na adrese www.cpva.lt jsou vypsány tendry Agentury na koordinaci ústředních projektů.

Výhodné je jít do tendru společně s litevským partnerem. (V zásadě platí, že neměl-li zájemce přímé kontakty se zadavatelem před vyhlášením tendru, má malou naději na úspěch. Ve výjimečných případech je možné zakázku zadat bez výběrového řízení. Takovou zakázku musí schválit úřad Viešųjų pirkimų tarnyba, což je v překladu Úřad veřejných nákupů www.vpt.lt. Poté musí zakázku schválit vláda. Z procedury je patrné, že jde spíše o výjimečnou záležitost.

Pokud se jedná o zakázky spolufinancované EU, jsou zveřejněny standardním způsobem a jsou tak pro české subjekty lépe dostupné.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Jestliže jsou vyčerpány všechny možnosti dohody a za předpokladu perfektně uzavřeného kontraktu, je možno spory řešit u rozhodčího soudu Litevské obchodní a průmyslové komory nebo tak, jak stanoví řádně uzavřená smlouva.

Pro řešení případů nesplácení doporučujeme obrátit se na společnost Creditreform (www.creditreform.cz). Podle konzultace s vilniuskou pobočkou Creditreformu doporučujeme obracet se na českou pobočku, ta řeší problémy Čechů v zahraničí, resp. v Litvě, naopak, pokud by neplatila česká firma, Litevec se obrátí na zdejší litevskou pobočku Creditreformu.

U velkých firem je obvyklá doba splatnosti dodávky 30 - 60 dnů, platební morálka podobná jako v ČR.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úředním jazykem je litevština, obchodní jednání se zahraničními partnery ale probíhají standardně v angličtině, alternativou bývá ruština. Litevští partneři mají zkušenosti se zahraničními zákazníky, jazykové znalosti mají velmi dobré.

Dodržovat přesnou dobu dohodnuté schůzky je nutné. Doporučuje se formální oblečení, konzervativní, tmavší. Dárek i při první schůzce nevadí. Je nezbytné mít vizitku, její luxusnější provedení je oceněno. Běžné používání křestního jména není znakem familiárnosti a přátelství, ale zvyk v obchodních kruzích i proto, že litevská příjmení jsou pro cizince těžko zapamatovatelná. Formální znaky postavení či majetku jako velké auto, luxusní hodinky a pobyt v drahém hotelu nejsou hodnoceny jako rozhazování peněz, spíše dodávají prestiž. Nejsou však nutné. Jednání o cenách a dodacích podmínkách mohou být úporná.

Při sjednávání platebních podmínek doporučujeme platby předem nebo platby zajištěné. Předejde se tak možným platebním problémům, ke kterým dochází i po letech bezproblémových kontaktů. Na to je třeba dbát zejména v období hospodářských obtíží.

Při najímání místních sil je nutné respektovat zákoník práce. Ten je přístupný v anglickém jazyce na internetové stránce Úřadu práce www.ldb.lt

Dny pracovního klidu:

  • 1. ledna - Nový rok
  • 16. února - státní svátek Den obnovení litevského státu. Hlavní svátek roku. V r. 1918 Rada Litvy podepsala Deklaraci o nezávislosti Litvy
  • 11. března - státní svátek Den obnovení nezávislosti Litvy. V r. 1990 Nejvyšší rada Litevské republiky odhlasovala a podepsala Deklaraci o obnovení nezávislého státu
  • Velikonoční pondělí pohyblivý svátek
  • 1. května - Svátek práce
  • 1. neděle v květnu - Den matky
  • 1. neděle v červnu - Den otce
  • 24. června - Svatý Jan
  • 6. července - Den státu. Korunovace velkoknížete Mindaugase (r. 1253)
  • 15. srpna - Nanebevstoupení Panny Marie
  • 1. listopadu - Dušičky - Den všech svátých
  • 24. - 26. prosince - Vánoční svátky

Obvyklá pracovní doba: normální pracovní týden činí 40 hodin.

Pracovní den od 8.00 hod. do 17.00 hod., v pátek od 8.00 hod. do 15.45 hod.

Obvyklá prodejní doba: potravinářské prodejny jsou otevřeny ve všední dny od 8.00 hod. do 21.00 hod 22.00 hod., velké supermarkety často až do 24.00 hod. Mnoho prodejen pracuje v sobotu i v neděli. Mimo města může být rozsah prodejní doby nižší.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Litva je členskou zemí EU a součástí schengenského prostoru a občané ČR tudíž nepotřebují k cestě do Litvy víza.

K pobytu v trvání do tří měsíců se povolení k pobytu nevyžaduje. Více informací na www.urm.lt (Ministerstvo zahraničních věcí LT) nebo www.migracija.lt (Migrační odbor Ministerstva vnitra LT).

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Na občany ČR se vztahuje režim volného pohybu pracovních sil v rámci států EU. Litva neuplatňuje přechodné období pro volný pohyb pracovních sil, proto pro zaměstnávání našich občanů není třeba (jak tomu bylo dříve) pracovní vízum ani registrace. V případě potřeby je obchodně ekonomický úsek ZÚ ČR ve Vilniusu připraven poskytnout podrobnější vysvětlení nebo dodatečné upřesnění. Čeští občané zpravidla v Litvě zaměstnání nehledají vzhledem k nižší úrovni mezd.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče má standardní režim zemí EU. Český občan získá bezplatnou zdravotní péči za stejných podmínek jako občan místní. Je nutné mít Evropský průkaz zdravotního pojištění, resp. formulář E 106 o zaplaceném zdravotním pojištění. Bezplatná zdravotní péče je ve státních zdravotnických střediscích a nemocnicích. Jejich seznam lze najít na stránkách Státního fondu pacientů www.vlk.lt.

U léků je finanční spoluúčast, některé se platí v plné výši. Lékárny volně prodávají řadu léků, které jsou v ČR jen na předpis. Ve Vilniusu jsou i soukromé kliniky se špičkovým vybavením a vysokou úrovní služeb. Zde je však spoluúčast pacienta na uhrazení nákladů vyšší, často stoprocentní. U zubního ošetření je třeba takřka vždy počítat s úhradou, která nebude kompenzována. Ve velkých městech je mnoho soukromých zubních klinik na dobré úrovni.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: