Lotyšsko: Zahraniční obchod a investice

1. 1. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Rize (Lotyšsko)

V pokrizovém období rostl vývoz zboží a služeb z Lotyšska od roku 2010 velmi rychle a byl tahounem hospodářského ozdravení. Objemy vývozu v letech 2013-2014 již o plnou pětinu překročily předkrizové hodnoty. Navzdory složité geopolitické situaci se zatím Lotyšsku daří udržet i dynamiku v klíčovém sektoru dopravních a logistických služeb, kde je země silně závislá mj. na tranzitu z/do třetích zemí (Rusko, Bělorusko). Nejistotu v této relaci uspokojivě vyvažují zvýšené objemy spoluprácse s unijními sousedy - Litvou a Estonskem. Tyto dvě země jsou pro Lotyšsko tradičně největšími obchodními partnery.

Lotyšské podniky projevují značnou pružnost a vynalézavost v hledání náhradních trhů pro zboží, především pro potravinářské výrobky, kde byl vývoz poznamenán sankční válkou mezi Ruskem a EU. Podle expertů však situaci Lotyšska může více než sankce ohrozit prudké zpomalení ruské ekonomiky a propad rublu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Od prvního pokrizového roku 2010 se situace v zahraniční výměně začala opět zlepšovat, a to zejména díky intenzívnímu růstu vývozu. Export zboží v roce 2010 stoupl o 30,3 % (ve srovnatelných cenách o 19,6 %) a dostal se na předkrizovou úroveň. V roce 2010 došlo také ke zlepšení zahraniční obchodní bilance, podíl exportu vzrostl ze 43,3 % na 44,3 %. Také v letech 2011 a 2012 rostly vývozy dynamicky, navzdory oslabující poptávce na hlavních partnerských trzích. Export v roce 2011 se zvýšil o 28,2 % a import o 28,1 %, podíl exportu klesl o 0,1 % na 44, 2%. Od roku 2012 se zpomalilo tempo růstu jak exportu, tak importu. Vývozy vzrostly o 15 % a dovozy o 12,7 %. Podíl exportu se mírně zlepšil na 44,3 %.

V roce 2013 objem exportu zboží a služeb dosáhl výše 10 miliard EUR, zatímco import 12,5 miliardy EUR. Oproti předchozímu roku růst exportu činil 1,5 % a růst importu 0,2 %. Mírně se zlepšila zahraničně obchodní bilance na 44,5 %. Největší nárůst byl zaznamenán u průmyslového zboží, dřeva a dřevovýrobků, zatímco k výraznému poklesu došlo u kovů a kovovýrobků (výroba ve zkrachovalé společnosti Liepájas Metalurgs se po jeho odkoupení novými majiteli teprve rozjíždí).

V roce 2014 se výrazně změnila geopolitická situace, což také mělo vliv na lotyšskou ekonomiku. Od obnovení nezávislosti Lotyšsko celkem úspěšně restrukturalizovalo svoji vývozní geografii. Nejvýznamnějším obchodním partnerem je Evropská unie a na vývozy do Ruska připadá už jen cca 11 % z celkového objemu. Také na dovozy zboží a služeb z Ruska, které tvoří převážně energie a suroviny, připadá jen zhruba desetina úhrnných dovozů do země.

Je poněkud překvapivé, že v roce 2014 klesl vývoz do Ruska pouze o 5 %. Pokles zboží, na které se vztahuje sankční režim,kompenzoval nárůst exportu alkoholických a nealkoholických nápojů a výrobků chemického průmyslu.

Nehledě na celkovou nízkou poptávku na vnějších trzích objem zahraničního obchodu se zvýšil o 0,8 %, přičemž export vzrostl o 2,2 % a import zůstal skoro na stejné úrovni jako v roce 2013, - 0,4 %. Zpomalení růstu importu zlepšilo bilanci zahraničního obchodu, zároveň však ukazuje na pomalejší rozvoj exportu a slabé investiční aktivity.

Podle lotyšského Centrálního statistického úřadu v prvním čtvrtletí roku 2015 celkový objem zahraničního obchodu klesl o 0,3 %. Export vzrostl o 0,7 %, import se snížil o 3,7 %. Za této situace bude důležité, jak se vývozcům podaří prosadit se na nových trzích.

Doplňující souborové informace

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery Lotyšska jsou země EU, na něž připadá kolem 75 %  zbožových obchodních operací; největší objemy obchodu má pak se svými sousedy - Litvou a Estonskem (viz tabulka):

Hlavní obchodní partneři Lotyšska (v roce 2014, podíl v %)

 

Export z LV

Import do LV

Litva

18,3

17,7

Estonsko

11,7

7,7

Německo

7,1

11,3

Rusko

10,8

8,0

Polsko

6,3

11,3

Finsko

2,1

6,2

Švédsko

5,4

3,2

Velká Británie

4,9

1,8

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Lotyšsko patří k zemím s vysokým podílem služeb ve vývozu - v letech 2013 a 2014 na tento sektor, v němž má hlavní slovo doprava a logistika, připadlo 28 %, resp. 27 %.

Pokud jde o vývoz zboží, jsou z hlediska komoditní skladby pro lotyšský vývoz nosnými obory (úplné dostupné údaje za rok 2013):

  • zemědělství a potravinářství (20,4 %  z celku)
  • dřevařský průmysl (15,9 %
  • strojírenství (15,6 %)
  • kovovýroba a kovoobrábění (10,5 %)
  • chemický a farmaceutický průmysl (9,8 %)
  • těžba a opracování nerostných surovin  (8,7 %)
  • lehký průmysl (4,9 %)
  • dopravní prostředky (4,5 %)
  • ostatní druhy výroby (9,7 %)

Komoditní struktura

Hlavní vývozní komodity Lotyšska v březnu 2015 ve faktických cenách
 

tis. EUR

% z celku

% (+, -) v porovnání s:

březen 2014

březen 2015

posledních 12 měsíců

Celkem

864 737

100

-0,3

+12,2

+1,1

dřevo, dřevovýrobky a dřevěné úhlí

168 846

19,5

+12,2

+25,2

+19,2

elektrické spotřebiče a elektrická zařízení

94 704

11,0

-0,5

-25,1

-10,0

minerální paliva, ropa a její deriváty

61 741

7,1

-6,3

+5,7

-7,4

stroje a mechanická zařízení

44 500

5,1

+10,4

-1,3

-2,3

pozemní vozidla a jejich díly

41 624

4,8

-4,1

+39,3

+8,8

farmaceutické výrobky

29 503

3,4

-1,9

+10,2

+13,7

výrobky ze železa nebo oceli

28 748

3,3

+10,6

+14,3

+1,4

železo a ocel

26 442

3,1

-13,5

+46,2

-14,5

alkoholické a nealkoholické nápoje

22 711

2,6

-24,4

-1,9

-46,6

plasty a plastové výrobky

22 459

2,6

+20,4

+21,7

+11,1

nábytek, jiné interiérové předměty, montované stavební konstrukce

20 901

2,4

+2,4

-15,4

-4,4

Hlavní dovozní komodity Lotyšska v březnu 2015 ve faktických cenách
 

tis. EUR

% z celkového   objemu

% (+, -) v porovnání   s:

březen 2014

březen 2015

posledních 12 měsíců

Celkem

1 057 190

100

-3,7

+14,2

+0,7

minerální paliva, ropa a její deriváty

117 743

11,1

-16,6

+22,8

-16,7

elektrické spotřebiče a elektrická zařízení

110 629

10,5

+1,1

-3,4

-11,1

stroje a mechanická zařízení

94 985

9,0

-1,4

+21,8

+2,9

pozemní vozidla a jejich díly

83 312

7,9

+7,6

+32,0

+16,8

farmaceutické výrobky

51 103

4,8

+5,6

+24,2

+24,5

plasty a plastové výrobky

45 877

4,3

-3,1

+20,5

+6,0

železo a ocel

31 366

3,0

-24,4

-39,2

-18,4

dřevo, dřevovýrobky

30 877

2,9

+20,0

+8,3

+8,8

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Lotyšsku fungují celkem čtyři zóny volného obchodu (FTZ, z toho 2 speciální), jejichž působení by mělo být na základě jednání s EU prodlouženo do roku 2037. Jsou to:

  • Rižský přístav
  • přístav na Baltu ve městě Ventspils 
  • Speciální ekonomická zóna (SEZ) v baltském přístavu Liepája
  • SEZ Rézekne (město ležící ve vnitrozemí ve východní části Lotyšska, poblíž hranic s Ruskem a Běloruskem)

Z hlediska cel a daní není území zón považováno za vnitrostátní teritorium a jsou zde proto uplatňovány daňové úlevy; všechny tyto privilegované zóny nabízejí většinou investorům podobné pobídky, které ovšem nesmějí překročit hodnotu 50 % celkové hodnoty projektu.

Základem pobídkového systému pro společnosti operující v těchto zónách jsou:

  • sleva u daně z nemovitosti ve výši 80 %
  • 80% sleva na dani z příjmu právnických osob (základní sazba je 25 %)
  • 80% sleva na dani z dividend, platů administrativního personálu a z poplatků za využívání intelektuálního vlastnictví
  • DPH 0 % na většinu zboží včetně jeho skladování a služeb poskytovaných uvnitř volných zón
  • osvobození od spotřební daně a od cel u výrobků přivážených ze zahraničí (třetích zemí) a vyvážených do zahraničí

Navzdory všem těmto příznivým podmínkám se zatím nepodařilo získat pro investování žádnou českou firmu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Finanční a hospodářská krize vedla ke zmírnění předchozího enormního přílivu přímých zahraničních investic (PZI) do Lotyšska, který od přelomu dekády zpomalil, ovšem podobné tendence se projevily i v sousedních zemích. Kumulované PZI do Lotyšska ke konci září 2014 činily 11,74 miliardy EUR.

Celkový počet subjektů, jež v roce 2014 investovaly do základního kapitálu, se přiblížil 27 tisícům, z toho ve 160 případech částka přesáhla 1 milion EUR. Lotyšský stát uplatňuje mechanismus povolení k dlouhodobému pobytu výměnou za vklad 250 000 EUR do nemovitosti či podniku; tento režim využívají cizinci z mimounijních zemí, zejména obyvatelé RF a dalších postsovětských států, nově ale též asijských a jiných třetích zemí. 

Vůbec největším investorem v Lotyšsku je Švédsko - na konci 2014 představovaly vklady švédských firem do lotyšské ekonomiky 22 % veškerých PZI a směřovaly prioritně do finančního sektoru. Od roku 2008 se objemy švédských vkladů v Lotyšku zdvojnásobily, což bylo ale spojeno s kapitálovými pohyby v bankovním sektoru v trojúhelníku Švédsko - Lotyšsko - Estonsko. 

Podle dostupných údajů ze září 2014 za Švédskem s jeho podílem veškerých kumulovaných investic (vč. realitního trhu) v rozsahu 31 % následují Nizozemsko (11 %), Kypr (10 %), Německo (8 %), Estonsko (7 %), Dánsko (6 %), Litva (5 %), Velká Británie, Malta a Lucembursko (po 4 %), Finsko a Maďarsko (po 3 %); na ostatní země připadají dohromady zbylá 4 %.

Z odvětvového hlediska směřovaly investice přednostně do  finančního sektoru (24,8 %), jiných služeb (23,8 %), do realit (12,6 %), zpracovatelského průmyslu (12,2 %), obchodu a turistických služeb (12,0 %), do stavebnictví (3,3 %), dalšího průmyslu (4,3 %), dopravy a skladování (3,3 %) a zemědělství (2,6  %).  

Koncem roku 2013 (poslední dostupné informace k 05/2015) kumulované přímé zahraniční investice ČR v Lotyšsku dosáhly 10,2 mil. EUR, přičemž 64 % těchto investic bylo realizováno v oblastech umění, zábavy a rekreace a 17 % směřovalo do obchodu.

Pro ilustraci lze uvést, že nejrozsáhlejší investice v Rize v roce 2014 zajistil podnik S.P.I. Regional Business Unit B.V. vkladem 104 536 mil. EUR do základního kapitálu nově vytvořeného „Amber Beverage Group“ s.r.o. Celkově v roce 2014 v porovnání s předchozím rokem přímé zahraniční investice v Rize vzrostly o 119,31 mil. EUR.

Lotyšské úřady ovšem oceňují, že investoři směřují nejen do metropole, ale také do regionů; například v roce 2014 byl druhý největší nárůst investic zaznamenán v Jelgavě - šlo o částku 28,5 mil. EUR (Fortum Holding B.V).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V globálním ratingu Doing Business se Lotyšsko v tomto deseiletí pohybuje mezi 21. a 31. příčkou, v roce 2013 bylo na 25. místě a v roce 2014 se zvedlo o jednu příčku na 24. pozici.

Korupce a především existence povážlivě silné stínové ekonomiky (v roce 2014 cca 23,5 % HDP) však zůstávají hlavními problémy z hlediska mezinárodního renomé země a působí jako brzda při rozhodování zahraničních investorů a firem vůbec.

Lotyšský trh je v zeměpisném i v některých dalších ohledech faktickým centrem regionu jižního Pobaltí, i když na roli tohoto "centra" pretendují i sousedé a rivalita mezi trojicí pobaltských zemí je nesporná. Lotyšsko nabízí příznivé podnikatelské prostředí a liberální ekonomickou politiku. Jako malá země s omezenými zdroji soukromého kapitálu si je Lotyšsko plně vědomo velké důležitosti přímých zahraničních investic pro svůj další ekonomický rozvoj. Toto vědomí vedlo vedení země k vytvoření přehledného a příznivého podnikatelského klimatu, jež patří k dlouhodobým prioritám lotyšských vlád.

"Zákon o zahraničních investicích v Lotyšsku", který byl přijat v listopadu 1991 a spolu s pozdějšími úpravami stanovil základní principy pro investování, je poměrně velmi rozsáhlý. V zásadě jsou harmonizovány požadavky na založení a provoz investičních společností v rámci EU. Dnešní legislativní rámec je extrémně liberální. Zahraniční investoři jsou plně zrovnoprávněni s domácími podnikateli od zakládání společnosti až po repatriaci zisků včetně výhodné a jednoduché daňové soustavy. 

Od roku 1999 lotyšská vláda každoročně vypracovává tzv. "Akční plán zlepšení podnikatelského prostředí" ve spolupráci se zástupci místní podnikatelské sféry, zejména s Agenturou pro malé a střední podnikání a řemeslníky a s Národním hospodářským výborem. Dozor nad implementací "Akčního plánu zlepšení podnikatelského prostředí" vykonává Lotyšská investiční a rozvojová agentura "LIAA" (Latvian Investment and Development Agency), která je pověřena získáváním zahraničních investorů do Lotyšska a poskytováním potřebné podpory; služby LIAA jsou převážně placené. Na webových stránkách této agentury lze nalézt oborový adresář lotyšských firem.

Kontakt:
LIAA, Pērses iela 2, Rīga, Latvija, LV-1442, Latvia
Tel. +371 67039499
Fax +371 67039401
E-mail: liaa@liaa.gov.lv
Web: www.liaa.gov.lv

Investiční společnosti podléhají národnímu dozoru kapitálového trhu. V Lotyšsku je tento dozor prováděn Komisí pro finanční a kapitálový trh.

Lotyšská vláda udržuje dialog s Výborem zahraničních investorů Lotyšska, (založen v lednu 1997, tvořen zástupci největších zahraničních investorů) o zlepšování investičního prostředí. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj má lotyšské podnikatelské prostředí jeden z nejnižších stupňů vládních zásahů a naopak jeden z nejvyšších stupňů ekonomické svobody v regionu střední a východní Evropy. Ani v nejhlubší krizi nenastal velký odliv investorů a od konce roku 2010 zájem o Lotyšsko roste.

Za největší a hlavní problém Lotyšska ve vztahu k zahraničním investorům bývá označován nedostatek kvalifikované pracovní síly a v neposlední řadě také dosud nedostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura.

Pokud jde o státní podporu investic v Lotyšsku, lotyšskou prioritou je vytvořit příznivé prostředí pro podnikání a investováni s důrazem na zboží a inovace s vysokou přidanou hodnotou; ne vždy se však daří tento záměr naplňovat. Jak v roce 2013, tak i v roce 2014 byly přijaty výrazné změny v daňovém systému. V roce 2013 vláda porušila slib o snížení daně z příjmu fyzických osob o 2 %. Vláda schválila hlavní směry Národní industriální politiky vypracované Ministerstvem hospodářství na období let 2014-2020. Cílem tohoto strategického materiálu je podpořit strukturální změny v lotyšské ekonomice, zvýšit význam průmyslu a výroby s vysokým podílem přidané hodnoty, modernizovat výrobu a služby a rozvíjet export.

V Lotyšsku jsou zejména vítány investice, které vytvářejí nová pracovní místa (v IT, špičkových technologiích a ve službách) či napomáhají zřizovat či obnovovat průmyslová odvětví s vysokým know-how a zvyšují tak lotyšskou produktivitu a exportní kapacity.

Lotyšská vláda zavedla velmi výhodná povolení a daňové pobídky pro velké, středně velké a malé investory. V tomto ohledu zaujímá Lotyšsko čtvrté místo v Evropě z hlediska daňových lhůt (daňových zatížení). Lotyšsko má stále ještě relativně levnou a poměrně vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a nízké daňové zatížení poskytující silné zázemí pro nové i existující společnosti i mnoho příležitostí pro investory.

Daňové úlevy

Jedním z vůbec nejatraktivnějších rysů lotyšského podnikatelského prostředí je 15% daň z příjmu společností, která je jednou z nejnižších v EU. Na základě „Zákona o dani z příjmů právnických osob“ při velkých investičních projektech je možno uplatnit rychlejší odpisy při investování do základního majetku. Rovněž je možné převádět ztrátu po dobu dalších 5 let pro účely optimalizace daní. Podle uvedeného zákona může být místní samosprávou poskytnuta také daňová úleva na daň z nemovitosti do 90 % výšky sazby daně a 0 % DPH. Cla se samozřejmě netýkají investorů ze zemí EU a EHP.

Výrazné daňové úlevy jsou poskytovány ve speciálních ekonomických zónách (viz dále).

Granty (nenávratné finanční příspěvky):

Jako investiční stimul mohou sloužit i granty (nenávratné finanční příspěvky) v rámci grantových schémat. Lotyšská agentura pro investice a rozvoj (LIAA) implementuje schéma modernizace podnikatelské infrastruktury, vývoje nových výrobků a technologií, rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, pro zvyšování vzdělání zaměstnanců a rozvoje podnikání v méně rozvinutých oblastech.

Příspěvky na vytvoření pracovního místa:

Tyto příspěvky může zaměstnavatel získat v případě zaměstnání nezaměstnaných osob podáním projektu na Lotyšský úřad práce; projekty na vytvoření pracovních míst jsou pak posuzovány na základě stanovených kritérií.

Pronájem či prodej nemovitosti za cenu nižší než je tržní:

Samosprávy mohou investorovi pronajmout či prodat nemovitost za cenu nižší než je tržní cena v případě, že chtějí podpořit rozhodnutí o investování. Některá lotyšská města iniciovala vznik vlastních průmyslových zón, jejichž využití za výhodných podmínek nabízejí potenciálním investorům.

 Legislativní rámec pro zahraničního investora (ZI):      

  • ZI má stejná práva a povinnosti jako místní podnikatelé;
  • ZI je osvobozen od DPH a celní daně ze základního jmění dováženého jako součást dlouhodobých investic, investic do kapitálu a cenných papírů a služeb s tím spojených, z exportu zboží za hranice Lotyšska a služeb s tím spojených;
  • ZI může provádět volně dovoz a vývoz kapitálu;
  • ZI je osvobozen od dovozního cla a DPH na komodity a produkty, které jsou do Lotyšska dováženy na přechodnou dobu za účelem zpracování;
  • ZI má nárok na slevu z daně z příjmu rovné dani placené v zahraničí;
  • ZI může po zaplacení všech daní vyvézt zisk;
  • ZI je oprávněn za určitých podmínek nakupovat půdu a nemovitosti půdu je možno získat na leasing na dobu 99 let;
  • Lotyšsko zaručuje ochranu zahraničních investic.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: