Lotyšsko: Zahraniční obchod a investice

21. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Rize (Lotyšsko)

V pokrizovém období rostl vývoz zboží a služeb z Lotyšska od roku 2010 velmi rychle a byl tahounem hospodářského ozdravení. Objemy vývozu v letech 2013-2014 již o plnou pětinu překročily předkrizové hodnoty. V následujících letech 2015-2016 však růst lotyšského exportu zpomalil a pohyboval se na úrovni okolo 10,3 mld. EUR. 

V roce 2017 dle předběžných údajů Statistického úřadu Lotyšské republiky však znovu došlo k oživení lotyšského zahraničního obchodu. Export vzrostl o 10 % a dovoz  o 14,5 % oroti roku 2016.   

Navzdory složité geopolitické situaci se zatím Lotyšsku daří udržet i dynamiku v klíčovém sektoru dopravních a logistických služeb, kde je země silně závislá mj. na tranzitu z/do třetích zemí (Rusko, Bělorusko). Nejistotu v této relaci uspokojivě vyvažují zvýšené objemy spoluprácse s unijními sousedy - Litvou a Estonskem. Tyto dvě země jsou pro Lotyšsko tradičně největšími obchodními partnery.

Lotyšské podniky projevují značnou pružnost a vynalézavost v hledání náhradních trhů pro zboží, především pro potravinářské výrobky, kde byl vývoz poznamenán sankční válkou mezi Ruskem a EU. Podle expertů však situaci Lotyšska může více než sankce ohrozit prudké zpomalení ruské ekonomiky a propad rublu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Lotyšský dovoz  v březnu 2018 meziročně stoupl o 0,2 % a dosáhl hodnoty 1,22 mil. EUR. Naopak lotyšský vývoz poklesl  o 6,1 % a dosáhl úrovně 966,2 mil. EUR.  Na negativním vývoji lotyšského exportu měl vliv  především pokles objemu vývozu mechanických zařízení, minerálních paliv a farmaceutických výrobků.

 

Obchodní bilance Lotyšské republiky (tisíce EUR)

 

 Rok  2012  2013  2014  2015  2016  březen 2018
 Vývoz  9 871 054 10 021 291  10 248 604  10 363 212  10 357 704  966 200 
 Dovoz  12 512 280 12 635 139  12 654 338  12 492 220  12 492 134  1 220 000 
 Obrat  22 383 334  22 656 430  22 902 942  22 855 346  22 855 346  2 186 200 
 Saldo - 2 641 226  -2 613 848  -2 405 734  - 2 128 922  - 2 128 922  - 253 800 

 

Zdroj:  Národní statistický úřad Lotyšska, květen 2018

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery Lotyšska jsou země EU, na něž připadá okolo 75 %  zbožových obchodních operací. Pořadí největších obchodních partnerů z členských států EU v zahraničním obchodě Lotyšska ukazuje následující tabulka. Podíl ostatních členských zemí EU na zahraničním obchodě Lotyšska nepřesahuje 5 %.

 

Podíl členských zemí EU na zahraničním obchodě Lotyšska (stav k březnu 2018)

 

 Dovoz    Vývoz  
 Litva  16,4 %  Litva  16,4 %
 Německo  11,5 %  Estonsko  12,6 %
 Polsko  10,2 %  Německo  7,6 %
 Estonsko  7,3 %  Švédsko  7,3 %

 

Zdroj:  tradingeconomics. com /latvia

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Lotyšsko patří k zemím s vysokým podílem služeb ve vývozu. V sektoru služeb zaujímá hlavní místo logistika a doprava,  na které připdadá cca 30  %.

Pokud jde o vývoz zboží, jsou z hlediska komoditní skladby pro lotyšský vývoz nosnými obory: 

  • zemědělství a potravinářství (20,4 %  z celku)
  • dřevařský průmysl (15,9 %
  • strojírenství (15,6 %)
  • kovovýroba a kovoobrábění (10,5 %)
  • chemický a farmaceutický průmysl (9,8 %)
  • těžba a opracování nerostných surovin  (8,7 %)
  • lehký průmysl (4,9 %)
  • dopravní prostředky (4,5 %)
  • ostatní druhy výroby (9,7 %)

Komoditní struktura

Hlavní vývozní komodity Lotyšska  v roce 2016

 

Název komodity   

mil. EUR

% z celku

dřevo, dřevovýrobky a dřevěné úhlí

1 793,8

17,4

elektrické spotřebiče a elektrická zařízení

1 176,3

11,4

stroje a mechanická zařízení

634,9

6,1

pozemní vozidla a jejich součástí

567,5

5,5

minerální prodkuty

520,2

5,0

farmaceutické výrobky

406

3,9

obilí a zemědělské produkty

399,7

3,8

alkohoilické a nealkoholické nápoje

394,8

3,3

výrobky ze železa a oceli

338,2

 3,0

 

  Zdroj : Statistický úřad Lotyšské repobliky      

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Lotyšsku fungují celkem čtyři zóny volného obchodu (FTZ, z toho 2 speciální), jejichž působení by mělo být na základě jednání s EU prodlouženo do roku 2037. Jsou to:

  • Rižský přístav
  • přístav na Baltu ve městě Ventspils 
  • Speciální ekonomická zóna (SEZ) v baltském přístavu Liepája
  • SEZ Rézekne (město ležící ve vnitrozemí ve východní části Lotyšska, poblíž hranic s Ruskem a Běloruskem)

Z hlediska cel a daní není území zón považováno za vnitrostátní teritorium a jsou zde proto uplatňovány daňové úlevy; všechny tyto privilegované zóny nabízejí většinou investorům podobné pobídky, které ovšem nesmějí překročit hodnotu 50 % celkové hodnoty projektu.

Základem pobídkového systému pro společnosti operující v těchto zónách jsou:

  • sleva u daně z nemovitosti ve výši 80 %
  • 80% sleva na dani z příjmu právnických osob (základní sazba je 25 %)
  • 80% sleva na dani z dividend, platů administrativního personálu a z poplatků za využívání intelektuálního vlastnictví
  • DPH 0 % na většinu zboží včetně jeho skladování a služeb poskytovaných uvnitř volných zón
  • osvobození od spotřební daně a od cel u výrobků přivážených ze zahraničí (třetích zemí) a vyvážených do zahraničí

Navzdory všem těmto příznivým podmínkám se zatím nepodařilo získat pro investování žádnou českou firmu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Finanční a hospodářská krize vedla ke zmírnění předchozího enormního přílivu přímých zahraničních investic (PZI) do Lotyšska, který od přelomu dekády zpomalil, ovšem podobné tendence se projevily i v sousedních zemích. Kumulované PZI do Lotyšska ke konci září 2014 činily 11,74 miliardy EUR.

Celkový počet subjektů, jež v roce 2014 investovaly do základního kapitálu, se přiblížil 27 tisícům, z toho ve 160 případech částka přesáhla 1 milion EUR. Lotyšský stát uplatňuje mechanismus povolení k dlouhodobému pobytu výměnou za vklad 250 000 EUR do nemovitosti či podniku; tento režim využívají cizinci z mimounijních zemí, zejména obyvatelé RF a dalších postsovětských států, nově ale též asijských a jiných třetích zemí. 

Vůbec největším investorem v Lotyšsku je Švédsko - na konci 2014 představovaly vklady švédských firem do lotyšské ekonomiky 22 % veškerých PZI a směřovaly prioritně do finančního sektoru. Od roku 2008 se objemy švédských vkladů v Lotyšku zdvojnásobily, což bylo ale spojeno s kapitálovými pohyby v bankovním sektoru v trojúhelníku Švédsko - Lotyšsko - Estonsko. 

Podle dostupných údajů ze září 2014 za Švédskem s jeho podílem veškerých kumulovaných investic (vč. realitního trhu) v rozsahu 31 % následují Nizozemsko (11 %), Kypr (10 %), Německo (8 %), Estonsko (7 %), Dánsko (6 %), Litva (5 %), Velká Británie, Malta a Lucembursko (po 4 %), Finsko a Maďarsko (po 3 %); na ostatní země připadají dohromady zbylá 4 %.

Z odvětvového hlediska směřovaly investice přednostně do  finančního sektoru (24,8 %), jiných služeb (23,8 %), do realit (12,6 %), zpracovatelského průmyslu (12,2 %), obchodu a turistických služeb (12,0 %), do stavebnictví (3,3 %), dalšího průmyslu (4,3 %), dopravy a skladování (3,3 %) a zemědělství (2,6  %).  

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V globálním ratingu Doing Business se Lotyšsko v tomto deseiletí pohybuje mezi 21. a 31. příčkou, v roce 2013 bylo na 25. místě a v roce 2014 se zvedlo o jednu příčku na 24. pozici.

Korupce a především existence povážlivě silné stínové ekonomiky (v roce 2014 cca 23,5 % HDP) však zůstávají hlavními problémy z hlediska mezinárodního renomé země a působí jako brzda při rozhodování zahraničních investorů a firem vůbec.

Lotyšský trh je v zeměpisném i v některých dalších ohledech faktickým centrem regionu jižního Pobaltí, i když na roli tohoto "centra" pretendují i sousedé a rivalita mezi trojicí pobaltských zemí je nesporná. Lotyšsko nabízí příznivé podnikatelské prostředí a liberální ekonomickou politiku. Jako malá země s omezenými zdroji soukromého kapitálu si je Lotyšsko plně vědomo velké důležitosti přímých zahraničních investic pro svůj další ekonomický rozvoj. Toto vědomí vedlo vedení země k vytvoření přehledného a příznivého podnikatelského klimatu, jež patří k dlouhodobým prioritám lotyšských vlád.

"Zákon o zahraničních investicích v Lotyšsku", který byl přijat v listopadu 1991 a spolu s pozdějšími úpravami stanovil základní principy pro investování, je poměrně velmi rozsáhlý. V zásadě jsou harmonizovány požadavky na založení a provoz investičních společností v rámci EU. Dnešní legislativní rámec je extrémně liberální. Zahraniční investoři jsou plně zrovnoprávněni s domácími podnikateli od zakládání společnosti až po repatriaci zisků včetně výhodné a jednoduché daňové soustavy. 

Od roku 1999 lotyšská vláda každoročně vypracovává tzv. "Akční plán zlepšení podnikatelského prostředí" ve spolupráci se zástupci místní podnikatelské sféry, zejména s Agenturou pro malé a střední podnikání a řemeslníky a s Národním hospodářským výborem. Dozor nad implementací "Akčního plánu zlepšení podnikatelského prostředí" vykonává Lotyšská investiční a rozvojová agentura "LIAA" (Latvian Investment and Development Agency), která je pověřena získáváním zahraničních investorů do Lotyšska a poskytováním potřebné podpory; služby LIAA jsou převážně placené. Na webových stránkách této agentury lze nalézt oborový adresář lotyšských firem.

Kontakt:
LIAA, Pērses iela 2, Rīga, Latvija, LV-1442, Latvia
Tel. +371 67039499
Fax +371 67039401
E-mail: liaa@liaa.gov.lv
Web: www.liaa.gov.lv

Investiční společnosti podléhají národnímu dozoru kapitálového trhu. V Lotyšsku je tento dozor prováděn Komisí pro finanční a kapitálový trh.

Lotyšská vláda udržuje dialog s Výborem zahraničních investorů Lotyšska, (založen v lednu 1997, tvořen zástupci největších zahraničních investorů) o zlepšování investičního prostředí. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj má lotyšské podnikatelské prostředí jeden z nejnižších stupňů vládních zásahů a naopak jeden z nejvyšších stupňů ekonomické svobody v regionu střední a východní Evropy. Ani v nejhlubší krizi nenastal velký odliv investorů a od konce roku 2010 zájem o Lotyšsko roste.

Za největší a hlavní problém Lotyšska ve vztahu k zahraničním investorům bývá označován nedostatek kvalifikované pracovní síly a v neposlední řadě také dosud nedostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura.

Pokud jde o státní podporu investic v Lotyšsku, lotyšskou prioritou je vytvořit příznivé prostředí pro podnikání a investováni s důrazem na zboží a inovace s vysokou přidanou hodnotou; ne vždy se však daří tento záměr naplňovat. Jak v roce 2013, tak i v roce 2014 byly přijaty výrazné změny v daňovém systému. V roce 2013 vláda porušila slib o snížení daně z příjmu fyzických osob o 2 %. Vláda schválila hlavní směry Národní industriální politiky vypracované Ministerstvem hospodářství na období let 2014-2020. Cílem tohoto strategického materiálu je podpořit strukturální změny v lotyšské ekonomice, zvýšit význam průmyslu a výroby s vysokým podílem přidané hodnoty, modernizovat výrobu a služby a rozvíjet export.

V Lotyšsku jsou zejména vítány investice, které vytvářejí nová pracovní místa (v IT, špičkových technologiích a ve službách) či napomáhají zřizovat či obnovovat průmyslová odvětví s vysokým know-how a zvyšují tak lotyšskou produktivitu a exportní kapacity.

Lotyšská vláda zavedla velmi výhodná povolení a daňové pobídky pro velké, středně velké a malé investory. V tomto ohledu zaujímá Lotyšsko čtvrté místo v Evropě z hlediska daňových lhůt (daňových zatížení). Lotyšsko má stále ještě relativně levnou a poměrně vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a nízké daňové zatížení poskytující silné zázemí pro nové i existující společnosti i mnoho příležitostí pro investory.

Daňové úlevy

Jedním z vůbec nejatraktivnějších rysů lotyšského podnikatelského prostředí je 15% daň z příjmu společností, která je jednou z nejnižších v EU. Na základě „Zákona o dani z příjmů právnických osob“ při velkých investičních projektech je možno uplatnit rychlejší odpisy při investování do základního majetku. Rovněž je možné převádět ztrátu po dobu dalších 5 let pro účely optimalizace daní. Podle uvedeného zákona může být místní samosprávou poskytnuta také daňová úleva na daň z nemovitosti do 90 % výšky sazby daně a 0 % DPH. Cla se samozřejmě netýkají investorů ze zemí EU a EHP.

Výrazné daňové úlevy jsou poskytovány ve speciálních ekonomických zónách (viz dále).

Granty (nenávratné finanční příspěvky):

Jako investiční stimul mohou sloužit i granty (nenávratné finanční příspěvky) v rámci grantových schémat. Lotyšská agentura pro investice a rozvoj (LIAA) implementuje schéma modernizace podnikatelské infrastruktury, vývoje nových výrobků a technologií, rizikového kapitálu pro malé a střední podniky, pro zvyšování vzdělání zaměstnanců a rozvoje podnikání v méně rozvinutých oblastech.

Příspěvky na vytvoření pracovního místa:

Tyto příspěvky může zaměstnavatel získat v případě zaměstnání nezaměstnaných osob podáním projektu na Lotyšský úřad práce; projekty na vytvoření pracovních míst jsou pak posuzovány na základě stanovených kritérií.

Pronájem či prodej nemovitosti za cenu nižší než je tržní:

Samosprávy mohou investorovi pronajmout či prodat nemovitost za cenu nižší než je tržní cena v případě, že chtějí podpořit rozhodnutí o investování. Některá lotyšská města iniciovala vznik vlastních průmyslových zón, jejichž využití za výhodných podmínek nabízejí potenciálním investorům.

 Legislativní rámec pro zahraničního investora (ZI):      

  • ZI má stejná práva a povinnosti jako místní podnikatelé;
  • ZI je osvobozen od DPH a celní daně ze základního jmění dováženého jako součást dlouhodobých investic, investic do kapitálu a cenných papírů a služeb s tím spojených, z exportu zboží za hranice Lotyšska a služeb s tím spojených;
  • ZI může provádět volně dovoz a vývoz kapitálu;
  • ZI je osvobozen od dovozního cla a DPH na komodity a produkty, které jsou do Lotyšska dováženy na přechodnou dobu za účelem zpracování;
  • ZI má nárok na slevu z daně z příjmu rovné dani placené v zahraničí;
  • ZI může po zaplacení všech daní vyvézt zisk;
  • ZI je oprávněn za určitých podmínek nakupovat půdu a nemovitosti půdu je možno získat na leasing na dobu 99 let;
  • Lotyšsko zaručuje ochranu zahraničních investic.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: