Lotyšsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 1. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Rize (Lotyšsko)

V této kapitole jsou shrnuty praktické rady pro zájemce o obchod a podnikání s Lotyšskem. Vzhledem k častým změnám pravidel a předpisů v této oblasti doporučujeme případným zájemcům, aby nahlédli i do webových stránek níže uvedených příslušných institucí.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Lotyšsku platí obchodní právo, které odpovídá předpisům EU.

Distribuce je zcela liberalizována. Hlavním kanálem pro prodej jsou velkoobchodní firmy, prodejní řetězce a obchodní domy, kterých v poslední době rychle přibývá zejména v Rize a jiných větších městech.

Využití místních zástupců je jednou z nejefektivnějších cest k úspěchu, což potvrzují i zkušenosti českých firem působících na lotyšském trhu. Místní zástupce na rozdíl od zahraničního podnikatele zná dobře zdejší prostředí. Mnohdy navíc disponuje kontakty na okolní severské země a Rusko, což může přispět i k prodeji zboží na další trhy. Při vybírání místního zástupce je ovšem třeba postupovat obezřetně a neukvapovat se s udělováním exkluzivního zastupování před důkladným prozkoumáním místního trhu. Je také třeba se zástupcem udržovat aktivní kontakt a sledovat jeho obchodní výsledky.

Jak vyhledat partnera v Lotyšsku:

S ohledem na specifika lotyšského trhu nejde o zcela jednoduchou záležitost, ale jde často o běh na dlouhou trať. Lotyšský trh je vyspělý, žádáno je především značkové zboží nebo zboží s jinými konkurenčními specifiky, jako je např. nízká cena, novost produktu, doprovodné služby (reklama) apod.

Obvyklé a možné jsou zejména tyto postupy:

  • vyhledat si partnera sám s využitím níže uvedených zdrojů informací
  • využít služeb agentury CzechTrade
  • využít kontaktní databáze ZÚ Riga (e-mail: commerce_riga@mzv.cz)

Vzhledem k charakteru zdejšího trhu a na základě zkušeností lze jako optimální cestu doporučit upřesnění postupů a plánů podle bodu 1, a poté využít služeb agentury CzechTrade, která za velmi výhodné (státem dotované) ceny zajistí řadu úkonů typu marketingové studie, sjednání schůzek s partnery, pomoc při účasti na výstavách a veletrzích apod.

Pokud chcete vyhledat partnera sami, doporučujeme následující postup:

  • prohlédnout internetovou stránku zastupitelského úřadu www.mzv.cz/riga., kde je možno nalézt praktické informace, základní přehled o Lotyšsku a další užitečné odkazy;
  • projít přehled internetových adres v 7. kapitole STI, ale rovněž i průběžně v textu podle tematiky jednotlivých kapitol. Jsou zde informace o "Doing Business in Latvia" v anglické verzi, rejstříku firem, kde a s kým řešit založení firmy v Lotyšsku, daňové otázky a další;
  • seznámit se s nabídkou státní agentury na podporu obchodu v Lotyšsku LIAA (Latvian Development and Investment Agency). Na webové stránce www.liaa.gov.lv je možné nalézt kontakty na partnery podle požadovaného druhu zboží nebo služby; samotná agentura však službu vyhledání partnera neposkytuje.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Lotyšsko je od 1. 5. 2004 je členskou zemí EU a tudíž realizuje obchodní politiku a aplikuje celní pravidla EU (byla uskutečněna harmonizace celních pravidel s předpisy EU).

Lotyšsko je součástí Evropské celní a daňové unie (European Taxation and Customs Union) a jednotného evropského trhu.

Celní režim se dále řídí mezinárodními smlouvami včetně Rámcové dohody o tarifech a obchodu (GATT), Dohodou o harmonizaci jakosti komodit a kódovacího systému, Dohodou TIR a Dohodou o dočasném dovozu a vývozu ATA.

Přijatá zákonná opatření odpovídají pravidlům a zásadám přijatým GATT/WTO, jejímž je Lotyšsko členem od února 1999.

Od 1. 5. 2004 může Lotyšsko využívat výhody plynoucí z obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi. (EU má uzavřeny dohody o volném obchodu s následujícími státy: se zeměmi Evropské zóny volného obchodu EFTA - Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko, dále s Mexikem, Marokem, Tuniskem, Tureckem, Izraelem a Jordánskem).

Celní poplatky jsou splatné v zemi vstupu, kde je dovážené zboží procleno pro pohyb uvnitř společenství (EU).

Certifikáty o původu vydané mezi Lotyšskem a třetími zeměmi zůstávají v platnosti, pouze pokud nejsou v protikladu s preferenčními dohodami EU (které neurčí překážku), pokud byly vydány před vstupem do EU nebo pokud byly oznámeny celním úřadům před 1. 9. 2004. Osvědčení zůstávají v platnosti do 3 let a zaručují nakládání podle preferenčních tarifů (preferential tariff treatment), umožňují přitom zproštění tohoto zboží od celních poplatků.

Se vstupem do EU 1. 5. 2004 již není uplatňována ochrana obchodu na národní bázi, ale v platnost vstoupila všechna opatření EU na ochranu obchodu. 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Založit novou společnost z právního hlediska není problém. Tento úkon lze zadat specializovaným advokátním kancelářím či je možno využít služeb a informací hospodářské komory a lotyšské rozvojové agentury. Předložené žádosti o zaregistrování a další dokumenty mají být prověřeny během pěti dnů. Každá firma podnikající v Lotyšsku musí být registrovaná v Registru firem Lotyšské republiky, činnost nezaregistrovaných firem je zakázána. Rovněž pobočky firem a zastoupení musí být registrovány. Standardní registrační poplatek je 28,5 EUR pro živnostníka či organizační složku firmy, 142 EUR pro společnost s ručením omezeným a 356 EUR pro akciovou společnost. Teprve po zaregistrování má firma plnou právní moc a statut. Oficiálně musí být odpověď na žádost o registraci poskytnuta do 30 dnů od podání žádosti, v praxi je však běžná lhůta vyřízení 14 dní. Jestliže do 30 dnů firma neobdrží zamítavou odpověď, může se považovat za zaregistrovanou. V případě odmítnutí je možno se odvolat k soudu.

Nejběžnějším typem společnost je společnost s ručením omezeným. Druhou nejčastěji přihlášenou formou podnikání je živnostenské oprávnění.

Při založení akciové společnosti činí minimální základní kapitál 35 tisíc EUR a minimálně 25 % základního kapitálu musí být splaceno při podání podkladů pro registraci. Poplatky za registraci (viz výše). Založení a.s. trvá jen několik dnů.

Vzhledem k velmi jednoduchému daňovému právu v Lotyšsku odpadá mnoho byrokratických překážek a též investice s relativně nízkou kapitalizací mohou být profitující.

Pro založení firmy v Lotyšsku musí být splněny následující primární předpoklady:

  • adresa firmy v Lotyšsku
  • vedoucí kanceláře - občan EU (vč. ČR), musí mít však adresu pobytu v Lotyšsku
  • na daňovém úřadě musí být přiděleno mezinárodní daňové číslo DPH

Firma může mít i 100% podíl zahraničního kapitálu.

Pro zaregistrování společnosti s ručením omezeným je nutno předkládat tyto dokumenty:

  • žádost o zaregistrování na zvláštním formuláři;
  • chartu (stanovy) popisující právní status, struktru kapitálu a další zákonem požadované informace;
  • smlouvu o založení firmy mezi vlastníky (pouze je-li vlastníků více);
  • záznam ze zakládajícího zasedání, obsahující rozhodnutí o založení firmy a odsouhlasení stanov. Je-li jediným vlastníkem zahraniční firma, předkládá se místo charty;
  • rozhodnutí správní rady, pokud jde o dceřinnou společnost;
  • seznam hmotných investic či doklad potvrzující složení počátečního kapitálu vydaný lotyšskou bankou;
  • dokument dokládající oficiální adresu společnosti (nájemní smlouva, potvrzení vlastníka);
  • seznam osob oprávněných podepisovat jménem firmy;
  • seznam kapitálových podílů (ne v případě jediného vlastníka);
  • potvrzení o úhradě poplatků za registraci a oficiální vydání;
  • speciální licenci (je-li vyžadována zákonem - bankovnictví, lékařská praxe apod.);
  • informace o zakladateli (u zahraničního subjektu ověřenou kopii potvrzení o registraci);
  • bankovní reference; (v případě fyzické osoby – předkládají se údaje z cestovního pasu a jeho kopie);
  • potvrzení o oprávnění (plnou moc pro osobu předkládající doklady)

Všechny zahraniční dokumenty musí být notářsky ověřeny a legalizovány apostilou, kterou uděluje MZV ČR (nikoliv ZÚ). Dokumenty musí být v lotyšském jazyce či s ověřeným překladem.

Další formy registrovaných společností:

  • stálé zastoupení sloužící ke komerčním účelům;
  • stálé zastoupení k nekomerčním účelům.

Tyto druhy společností je také nutno zaregistrovat. Pro registraci s. r. o. se předkládá menší počet dokumentů.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Osvědčenou formou propagace jsou reklamy v televizi a rozhlase, inzerce v denním a odborném tisku, na internetu i využívání bilboardů a reklamních ploch. Vhodnou formou propagace je účast na místních veletrzích a výstavách (např. veletrh Riga Food, BaltTour, workshopy a konference aj.). Je možné i výhodné vstupovat na trh společně v rámci skupiny firem předkládajících komplexní nabídku – v rámci tzv. aliancí. Při pronikání na trh se doporučuje využívat zkušeností na trhu již působících firem a komplexních služeb reklamních a propagačních agentur, kterých je na lotyšském reklamním trhu již dostatek. Stejně tak lze využít placených služeb ZK CzechTrade. 

Po dohodě se ZÚ je možné rovněž zprostředkovat reklamu během akcí prezentujících českou kulturu. Na ZÚ se také obracejí zájemci o sponzorské dary, kterým by české firmy mohly pomoci a zajistit si tak mj. svoji publicitu.

Pro účely zprostředkovávání kontaktů ZÚ využívá mimo jiných zdrojů obecné katalogy českých firem Kompass Czech Republic a HBI. Doporučuje se proto, aby firma mající zájem o prodej svých výrobků do zahraničí byla v těchto katalozích uvedena.

Základní propagaci může sloužit i využití oficiálních periodik Lotyšské investiční a rozvojové agentury (LIAA) a Lotyšské obchodní a průmyslové komory a periodika některých dalších institucí, se kterými ZÚ spolupracuje, v nichž jsou pravidelně uveřejňovány žádosti zahraničních firem o kontakty v Lotyšsku a firem nabízejících své výrobky.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Tato oblast je regulována celou řadou zákonů. Legislativa po vstupu Lotyšska do EU převzala pro oblast ochrany duševního vlastnictví evropské standardy. Základem je Zákon o autorských právech, který byl schválen v lotyšském parlamentu v dubnu 2000 a vstoupil v platnost v květnu 2000.

Objekty autorských práv:

  • Literární díla
  • Dramatická díla, scénáře, audiovizuální a literární projekty
  • Choreografická díla
  • Hudební díla s textem nebo bez textu
  • Audiovizuální díla
  • Kresby, malířská, grafická a sochařská díla
  • Díla užitého umění, dekorace a scénografická díla
  • Designová díla
  • Fotografická díla
  • Náměty týkající se budov, staveb, architektury, parků, úpravy krajiny
  • Geografické mapy, plány, náměty, plastické topografické práce
  • Další autorská díla

Dalšími legislativními akty v této oblasti jsou Zákon o ochranných známkách a Zákon o průmyslových patentech.

Kromě toho v Lotyšsku existují tzv. vedlejší práva – práva interpretů, producentů zvukových záznamů (fonogramů) a filmů a práva rozhlasových organizací.

V lednu 2006 zahájila svoji činnost Rada pro intelektuální (duševní) vlastnictví, jejímž úkolem je vytváření strategie a politiky v oblasti duševního vlastnictví v Lotyšsku, vypracování plánů, doporučení a ochrana práv duševního vlastnictví.  Zasedání Rady řídí předseda vlády; členy Rady jsou dále ministři spravedlnosti, kultury, zemědělství, ekonomiky, školství a vědy, vnitra, financí; dále generální prokurátor a zástupce vysokého školství. Schůze Rady se konají minimálně 2x ročně. Pro zajištění průběžné agendy byl zřízen sekretariát Rady a vytvořena skupina stálých expertů složená ze zástupců státních institucí a nevládních organizací, úkolem skupiny je projednávat problémy spojené s oblastí duševního vlastnictví.

Ačkoliv je legislativně ochrana práv zajištěna, v praxi existuje celá řada problémů. Poměrně často dochází k překračování právních mezí v této oblasti (např. kopírování CD, filmů, textilií, hraček aj.). Vzhledem k tomu, že Lotyšsko je tranzitní zemí, dostávají se do země falzifikáty z Číny, Ruska a jiných zemí. 

Podle informací Ministerstva kultury se případy porušování práv duševního vlastnictví řeší na základě meziinstitucionálních smluv.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek je v Lotyšsku upraven Zákonem o veřejných zakázkách. Zadávání veřejných zakázek zastřešuje Úřad veřejných zakázek (Iepirkumu Uzraudzíbas Birojs) – www.iub.gov.lv    

O zakázkách informuje především denní tisk, pravidelně jsou zveřejňovány v oficiálním lotyšském věstníku Latvijas Véstnesis a otiskována v Official journal of the European Union (oficiální periodikum EU).

Všechna výběrová řízení jsou rovněž zveřejňována na internetu na adresách:

Přihláška do tendru a předání tendrových podmínek bývá většinou podmiňováno zaplacením poplatku. Při placení, vyzvednutí i odeslání tendrových materiálů může být českým firmám nápomocna kancelář CzechTrade v Rize.

Na financování vypsaných tendrů se často podílejí mezinárodní banky (IBRD, EBRD), IMF či je využíváno podpůrných programů EU (Kohezní fond aj. ).

Dosavadní zkušenosti českých podnikatelských subjektů ukazují, že je možno vyhrát tendr i samostatně (Škoda Power a. s., Škoda Electric s. r. o.), jindy je výhodnější účast prostřednictvím zastoupení (firma CBR); doporučuje se však i spojit se s lotyšským partnerem, který má výhodu při přípravě tendru - má lepší a „správné“ kontakty a zná lépe místní podmínky a zvyky (tendry v oblasti životního prostředí, ekologické autobusy). 

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Základními podnikatelskými normami v Lotyšsku jsou kromě Ústavy (Satversme) především Obchodní zákoník, Občanský zákoník a normy EU.

Spory je možno řešit u rozhodčího soudu při Lotyšské obchodní a průmyslové komoře. Další variantou je obrátit se na specializovanou advokátní kancelář. Jednání s úřady a vyřizování příslušných záležitostí bývá někdy zdlouhavé. Nejsou-li do sporu zapojeny subjekty z třetích zemí, je možné pokusit se v první fázi o mimosoudní urovnání v rámci unijního systému SOLVIT.

Soudní systém v Lotyšsku má tři úrovně. Spory jsou řešeny od úrovně místních orgánů přes okresní až po nejvyšší soud.

Do obchodních smluv se doporučuje uvést: „....případné spory může řešit i příslušný soud v Praze... v ČR“

Podmínky na místním trhu v podstatě plně odpovídají právnímu prostředí EU, slabými stránkami je pracovní právo a korupce, která je spolu s "šedou (stínovou) ekonomikou" jedním z negativních doprovodných jevů lotyšského podnikatelského prostředí.

Konkrétní případy v Lotyšsku prověřuje Úřad pro boj s korupcí – KNAB. 

V Lotyšsku se v rostoucí míře projevuje tendence plateb „cash“ v zájmu ušetření výdajů za bankovní poplatky. Obchodníci často odmítají platební karty a vysvětlují to technickými problémy. V důsledku zvýšení daní se tak značné množství obchodníků (typické zvláště pro maloobchod) uchyluje "do stínu", aby se vyhnulo povinnosti platit daně; tím se zvyšuje tzv. „šedý obrat“ na úkor finančních prostředků, které by za normálních podmínek plynuly do státní pokladny. 

Kromě těchto negativních jevů jsou na lotyšském trhu podmínky jsou podobné jako v ČR. Problémy vyplývají především ze skutečnosti, že Lotyšsko je relativně mladou transformující se tržní ekonomikou. Projevují se zde mj. nedostatečné finanční zdroje, zvýšená potřeba investic, ne vždy přehledná situace vzhledem k rychlému vývoji a změnám v legislativě, projevy byrokracie atd. Lotyšská vláda vyvíjí úsilí na odstraňování těchto jevů (prostřednictvím KNAB aj).

ČR má s Lotyšskem uzavřenu dohodu o ochraně a podpoře investic Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Riga, 25. 10. 1994).

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Obchodní jednání je možno vést po celý rok s výjimkou měsíců července a srpna, které jsou obdobím hlavních dovolených v zemi.

Je zvykem používat v oslovení křestní jména, a to prakticky hned od prvního okamžiku navázání kontaktu; tituly se používají zřídka. Nebuďte překvapeni, pokud vám Lotyši prakticky hned začnou tykat.

Lotyši jsou zpravidla zvyklí chodit později spát a také později vstávat, obědvají obvykle mezi 12:30 a 14 h.

Velkou výhodou je nalezení obchodního partnera, který disponuje kontakty na orgány státní či místní správy. Je třeba počítat s přetrvávajícími byrokratickými omezeními a návyky.

Mnohem častěji než v ČR se v Lotyšsku dávají květiny (i mužům), při návštěvě jsou pravidlem. Ženy se v lotyšské společnosti těší viditelně váženému postavení a také často zaujímají nejvyšší politické posty.

Malé zpoždění je spíše pravidlem než výjimkou a bývá tudíž i z druhé strany tolerováno (dopravní situace v hlavním městě Rize), přesto se doporučuje chodit na schůzky včas.

Oficiálním jazykem je lotyština, která patří k samostatné baltské větvi indoevropských jazyků. Lotyštině nejbližším jazykem je litevština. Lotyština převzala z češtiny v rámci gramatické reformy používání čárek a háčků.

Nový jazykový zákon vstoupil v platnost v r. 2000. Tento zákon odpovídá mezinárodním standardům a zároveň zajišťuje ochranu a šíření lotyšského jazyka. Navazující vládní vyhlášky upravují požadovanou úroveň znalosti úředního jazyka pro určitá povolání, tlumočení veřejných akcí do státního jazyka, pravidla transkripce nelotyšských jmen apod. Ruská strana tento zákon kritizuje a odsuzuje, neboť z jejího pohledu diskriminuje ruskojazyčnou menšinu.

Historicky převládaly na území Lotyšska v souvislosti s politickou nadvládou dva jazyky – němčina a ruština. Výuce lotyšského jazyka a rozvoji lotyšské kultury proto vláda věnuje mimořádnou pozornost.

Většina obyvatel Lotyšska (zejména střední a starší generace) ovládá ruštinu. Mladší generace a pracovníci veřejné správy, státních orgánů a institucí, služeb a oblasti cestovního ruchu většinou ovládají angličtinu; méně je používána němčina a další světové jazyky.

Hlavním státním svátkem Lotyšska je 18. listopad – vyhlášení nezávislé Lotyšské republiky v roce 1918. Druhým nejdůležitějším svátkem je 4. květen – den obnovení lotyšské nezávislosti v r. 1990.

Lotyšské svátky, které jsou dny pracovního klidu:

  • 1. leden – Nový rok
  • Velký pátek a Velikonoční pondělí
  • 1. květen – Svátek práce
  • 4. květen – Den obnovení lotyšské nezávislosti v r. 1990
  • 23. červen – Lígo (letní slunovrat)
  • 24. červen – Jánis (letní slunovrat)
  • 18. listopad - Vyhlášení nezávislé Lotyšské republiky v roce 1918
  • 24. prosinec 
  • 25. prosinec – 1. svátek vánoční
  • 26. prosinec – 2. svátek vánoční
  • 31. prosinec 

Běžná pracovní doba je 8 hodin.

Pracovní doba v úřadech začíná nejčastěji v 8:30 hod., základní a střední školy zahajují vyučování obvykle v 8 hod.

Otevírací doba supermarkety a obchodů se základním zbožím je většinou od 8 do 21 hod., někdy i déle. Některé menší soukromé obchody s potravinami a některé lékárny mají otevřeno 24 hodin denně a kromě velkých svátků prakticky každý den.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

K cestám do Lotyšska je pro občany ČR nezbytný platný doklad totožnosti – pas (cestovní, služební, diplomatický) nebo platný občanský průkaz. Dítě mladší 15 let musí mít vždy svůj vlastní doklad.

Při cestě motorovým vozidlem je nutné mít malý technický průkaz vozidla, řidičský průkaz (nemusí být mezinárodní, platný je i český řidičský průkaz) a doklad o zaplacení povinného ručení. Při cestě služebním vozidlem je nezbytné mít ověřené potvrzení, že firma souhlasí s tím, aby dané vozidlo bylo použito uvedenou osobou k cestě do Lotyšska. Obdobné potvrzení je nutné i v případě, že vozidlo patří jinému majiteli, než který ho k cestě do Lotyšska využije.

Mezinárodní očkovací průkaz není k cestám do Lotyšska nezbytný.

Občan členské země EU může do Lotyšska přicestovat podle platných pravidel volného pohybu osob v rámci EU. Občan ČR má právo požádat o povolení k přechodnému pobytu občana EU, které uděluje Imigrační úřad (výjimky se vztahují na pracovníky na sezónních pracích, zaměstnance v Lotyšsku, kteří žijí v jiné zemi EU, a dále na zájemce o pracovní poměr v Lotyšsku, kteří jej bez povolení k přechodnému pobytu mohou hledat po dobu 6 měsíců). Vyřízení povolení k přechodnému pobytu by mělo být formální záležitostí, tento proces by měl trvat maximálně 1 měsíc. Pro vydání povolení k přechodnému pobytu by měl mít občan potvrzení o registrované nové adrese pobytu u příslušného úřadu, platné dlouhodobé zdravotní pojištění (povinné ze zákona, anebo komerční pojištění do zahraničí) a doklad o příjmech.

Jediné zákonné důvody pro odmítnutí udělení povolení pobytu představují ohrožení bezpečnosti státu a podezření z kriminální činnosti.

Celní a devizové předpisy

Dne 27. 12. 2007 se Lotyšsko spolu s dalšími devíti členskými státy EU stalo součástí schengenského prostoru. Odpadly sice pohraniční kontroly, v hraničním pásmu však operuje pohraniční policie, která může provést kontrolu kteréhokoliv projíždějícího vozidla. Probíhá spolupráce policejních orgánů a je umožněno působení národní policie i na teritoriu jiné země schengenského prostoru.

Vzhledem k členství ČR a Lotyšska v EU je dovoz veškerého zboží neomezený, pohraniční policie si pouze vyhrazuje právo kontrolovat kohokoliv při vstupu do země při důvodném podezření na pašování zbraní, drog či nebezpečného materiálu. V platnosti zůstávají omezení týkající se vývozu alkoholu a cigaret. Přes hranice se nesmí vozit hotovost v objemu vyšším než 10 000 EUR.

Při převozu zvířat z jiné členské země EU je nutné mít pro každé zvíře evropský pas zvířete v zájmovém chovu.

Do Lotyšska se nesmí bez povolení dovážet zbraně, munice, výbušniny a chemikálie, narkotika a psychotropní látky, pornografické materiály a čistý líh.

Bezpečnostní situace v zemi není zcela bezproblémová. V Rize jsou kromě obvyklých vykrádání bytů registrovány četné případy loupežných přepadení; míra kriminality je všeobecně vyšší než v ČR. Zvláště cizinci se stávají vyhledávanými oběťmi pro neznalost místních poměrů a jazykovou bariéru při případné komunikaci s místními úřady. Časté je vykrádání aut, zejména s cizozemskými poznávacími značkami, proto se nedoporučuje parkovat osobní auta na opuštěných místech a především nechávat viditelně osobní věci a svršky na sedadlech.

Doporučuje se zachovat opatrnost a nevystavovat se hazardování s osobní bezpečností, tj. nenavštěvovat noční kluby a kluby s erotickými službami, nepodnikat individuální procházky v nočních hodinách po odlehlých a neosvětlených místech, ale raději se vždy držet ve skupině; nepřijímat nabídky na doprovod či pozvání od neznámých, byť zdánlivě důvěryhodných osob.  

Zvláštní obezřetnosti je třeba rovněž v případě návštěvy zábavních nočních podniků, kde může docházet k finančním podvodům (přečerpávání z platebních karet, neoprávněné kopírování údajů o kartě ap.) i k jiným rizikovým situacím. Bezproblémovým restauracím, barům, klubům aj. jsou udělovány certifikáty "Friendly Place", tato etiketa bývá viditelně vyvěšena.

Voda z vodovodní sítě je pitná, doporučuje se však upřednostnit balenou pitnou vodu.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Občané členských zemí EU nemají téměř žádná omezení pro vstup, pobyt a práci v Lotyšsku.

Občané členských zemí EU, kteří chtějí pobývat v Lotyšsku nepřetržitě déle než tři měsíce, se musí zaregistrovat na Úřadu pro občanství a migraci a požádat o registrační osvědčení; tato registrace není nutná po dobu 6 měsíců, pokud občan členské země EU pobývá v Lotyšsku s cílem najít si zaměstnání. 

Podrobnější informace o podmínkách zaměstnáváni pro občany členských zemí EU v angličtině lze získat na stránkách Úřadu pro občanství a migraci.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Obecně platí, že první pomoc je poskytována bezplatně jak občanům Lotyšska, tak i cizincům zdarma, ostatní zdravotní péče je za úhradu.

I přes existenci Evropské karty zdravotního pojištění se doporučuje mít uzavřené komerční zdravotní pojištění pro cesty do zahraničí s tím, že čeští občané částku za ošetření zaplatí v Lotyšsku hotově a zpětně ji vyúčtují své zdravotní pojišťovně v ČR.

Cizinec zaměstnaný v Lotyšsku (tj. nikoli turista) se může zaregistrovat u místního praktického (rodinného) lékaře. Předtím se doporučuje zjistit, zda lékař je napojený na síť zdravotního pojištění či zda je nutná přímá úhrada za poskytnuté služby.

Registrace u lékaře je bezplatná, je však třeba předložit povolení k pobytu s přiděleným individuálním osobním číslem. Následně je nutné kontaktovat The National Health Service a zaslat potvrzení o výběru lékaře. Do 30 dnů úřad žadateli přidělí registrační kartu a číslo pojištěn; tato karta pojištěnce umožňuje přístup do všech státních zdravotnických zařízení. V případě zájmu o vyšší standard péče či vyšetření je možnost připojištění.

V případě delších pobytů v přírodě (případně při agroturistice) se doporučuje očkování proti klíšťové encefalitidě - výskyt infikovaných klíšťat v Lotyšsku patří mezi nejvyšší v Evropě.

Léky a jiné zdravotnické pomůcky lze zakoupit pouze v lékárnách (Aptieka).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: