Lucembursko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Lucemburk
Počet obyvatel 645 397
Jazyk lucemburština, němčina, francouzština
Náboženství převážně katolické
Státní zřízení konstituční monarchie
Hlava státu velkovévoda Henri
Hlava vlády Xavier Bettel
Název měny Euro
Cestování
Časový posun
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Ing. Vladimír Bärtl
Ekonomický úsek Mgr. Barbora Pláničková
Konzulární úsek Mgr. Barbora Pláničková
CzechTrade ne
Czechinvest ne
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 83,50
Hospodářský růst (%) 2,20
Inflace (%) 8,15
Nezaměstnanost (%) 4,44

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován velkovévodou, kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Již druhé vládní období tvoří koalici středopravá a liberální Demokratická strana (DP) vedená premiérem Xavierem Bettelem, Socialistická dělnická strana (LSAP) a Zelení (Greng).

Mapa globálních oborových příležitostí – Lucembursko (MZV) (62.35 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Lucembursko (312.97 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Lucemburské velkovévodství / Groussherzogtum Lëtzebuerg / Grand-Duché de Luxembourg / Großherzogtum Luxemburg.

Lucemburské velkovévodství je konstituční monarchií a tradiční liberální demokracií. Předseda vlády je jmenován velkovévodou, kterému je ústavně svěřena výkonná moc, ačkoli v praxi má pouze ceremoniální funkci. Zákonodárná moc je dána Poslanecké sněmovně (60 členů), volí se do ní každých 5 let poměrným systémem. Platí všeobecné přímé volební právo pro občany starší 18 let. Již druhé vládní období tvoří koalici středopravá a liberální Demokratická strana (DP) vedená premiérem Xavierem Bettelem, Socialistická dělnická strana (LSAP) a Zelení (Greng). Obecně se jedná o velice stabilní politické prostředí. Termín dalších voleb je v říjnu 2023. Hlavní opoziční stranou je Křesťansko-sociální lidová strana (CSV), jež v předchozích desetiletích dominovala politické scéně země.

Složení vlády:

  • předseda vlády: ministr komunikací a náboženských záležitostí: Xavier Bettel (DP)
  • místopředsedkyně vlády, zdravotnictví a ochrana spotřebitele: Paulette Lenert (LSAP)
  • místopředseda vlády; ministr obrany, mobility a veřejných prací: François Bausch (Zelení)

Hlavní členové vlády:

  • ministr zahraničních věcí, evropských záležitostí a imigrace: Jean Asselborn (LSAP)
  • ministryně financí: Yuriko Backes (DP)
  • ministr hospodářství, spolupráce a humanitární pomoci: Franz Fayot (LSAP)
  • ministr energetiky a plánování: Claude Turmes (Zelení)
  • ministr školství, vzdělávání, pro děti a mládež, výzkum: Claude Meisch (DP)
  • ministryně pro rodinu a integraci: Corinne Cahen (DP)
  • ministryně vnitra a pro rovnost žen a mužů: Taina Bofferding (LSAP)
  • ministryně spravedlnosti a kultury: Sam Tanson (Zelení)
  • ministr zemědělství a sociálního zabezpečení: Claude Haagen (LSAP)
  • ministryně životního prostředí, pro klima a udržitelný rozvoj: Joëlle Welfring (Zelení)
  • ministr pro otázky bydlení: Henri Kox (Zelení)
  • Ssátní služba a vztahy s parlamentem: Marc Hansen (DP)

1.2. Zahraniční politika země

Lucembursko je aktivním členem většiny mezinárodních organizací (Organizace spojených národů / OSN 1945, Severoatlantická aliance/ NATO 1949), Rada Evropy / RE 1949, Evropské společenství uhlí a oceli / CECA 1952), Evropské hospodářské společenství / EHS /1957//Evropská unie / EU 1993, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj / OECD 1960, Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva / „schengen“ 1985, území EU, kde se užívá společná evropská měna euro / eurozóna 1999, European High Performance Computing Joint Undertaking / euro-HPC 2017, evropský cloud GAIA 2021).

Lucembursko je poprvé členem Rady pro lidská práva OSN pro období 2022–2024. V EU patří Lucembursko k zakládajícím, aktivním členům (u zrodu EHS, pozdější EU, stál Lucemburčan, pozdější ministr zahraničí Francie Robert Schuman); stojí i za řadou programových inovací EU (euro/1999, schengen/1999, superpočítačová síť euro-HPC/2017).

K nejbližším partnerům se řadí země Beneluxu a FR/DE (tzv. Pentaterála). V době pandemie se také sblížilo se zeměmi Pobaltí z důvodu dočasného uzavírání vnitřních hranic. Zahraniční obchod a investice hrají v případě malé (2 586 km2, 614 400 obyvatel), dynamické, otevřené, integrované ekonomiky zásadní roli. Většina produkce (85 %) je určena k exportu, z toho na 87 % do ostatních členských států EU (jeden z důvodů, proč právě LU iniciovalo vznik eura). Mezi důležité obchodní partnery se ovšem postupně zařazují i asijské (8,2 %), americké (5,84 %, africké (1,8 %) i oceánské země (0,2 %).

Lucembursko zastává otevřený přístup k migraci a v souladu s touto politikou také reagovalo při migrační krizi z Ukrajiny po zahájení agrese Ruskem. Negativně Lucembursko hodnotí jadernou politiku některých ČS EU (FR, CZ, BE) a výrazně se zasazuje o přechod na ekologické a udržitelné zdroje energie, mj. investovalo do větrných elektráren v Dánsku a Belgii.

1.3. Obyvatelstvo

  • Počet obyvatel: 660 809 (k 1. 1. 2023; z hlediska počtu obyvatel druhý nejmenší členský stát EU po Maltě).
  • Hustota: 255,5 obyvatel/km2.
  • Přírůstek obyvatel 10 000 ročně (většinově migrace).
  • Průměrný věk obyvatelstva je 40 let.
  • Věková skladba: děti do 14 let 16,1 %; aktivní populace 69,5 %; senioři nad 65 let 14,3 % (průměrný věk dožití 72 let muži, 82,8 let ženy).
  • Národnostní složení: 52,1 % Lucemburčanů; 47,9 % cizinců (z toho 39 % EU).
  • Jazyková skladba: francouzsky hovoří 96 %, lucembursky 78 %, německy 75 % rezidentů. Jazyk největší zahraniční komunity, portugalštinu, ovládá 11 % obyvatel.
  • Náboženské složení: převažuje katolické vyznání (73,7 %), existují ovšem i menší protestantské a židovské komunity (2,3 %). S migrační vlnou narostl počet muslimských obyvatel (zatím 4 %).
  • Největší města dle počtu obyvatel:
  • Lucemburk 130 000 osob
  • Esch-sur-Alzette 35 000 osob
  • Differdange 26 200 osob
  • Dudelange 20 900 osob
  • Pétange 18 700 osob

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Lucembursko je stabilní, rozvinuté a vysoko příjmové hospodářství, roční hrubý plat 51 000 a čistý plat 38 000 eur). Země má stabilně nízkou nezaměstnanost (4,9 %), solidní růst (obvykle nad průměrem eurozóny) a optimální hodnocení/AAA. Patří mu přední příčky ve výši HDP/počet obyvatel. Výjimkou je nárůst inflace v roce 2022, která vlivem ekonomických dopadů války na Ukrajině vystoupala v jarních měsících 2022 přes 8 %. Následné ekonomické kroky vlády ji v roce 2023 dokázaly snížit na hodnoty kolem 4 %. Výše veřejného dluhu činí 24,4 % HDP. Podle prvních předběžných výsledků platební bilance vykáže běžný účet v roce 2022 přebytek ve výši 4 miliard eur, což je přibližně 17% nárůst oproti roku 2021.

Vzhledem k malé rozloze a výhodné poloze je ekonomika otevřená, orientovaná na zahraniční obchod, integraci do větších ek. celků (EU; OECD, WTO). Ekonomika je založena především na sektoru financí a přeshraničních pracovnících (47,9 % pracovní síly/210 000 osob, zj. ze sousedních BE, FR a DE).

Průmysl: 7,2 % HDP: nejméně v EU (pův. zj. ocelářství, nyní i chemický, strojírenský, sklářský, gumárenský a zpracovatelský průmysl, food processing, biotechnologie, doprava/logistika, telekomunikace/média, ICT, stavebnictví a obchod s nemovitostmi, architektonické a inženýrské služby, pojišťovací, účetní a daňoví experti, reklamní agentury, konzultanti, realitní kanceláře, turistika).

Zemědělství: 0,2 % HDP (zj. vinařství, obilnářství, ovocnářství, chov skotu).

Služby: 88,7 % (zj. finanční/27 % HDP LU, mj. 2. nejv. glob. centrum invest. fondů, po New Yorku a právně-poradenské kabinety).

Platební bilance je po propadu v roce 2020 opět ve výrazném přebytku, zejména posílením finančních služeb.

Ukazatel 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) -0,78 5,10 2,20 1,00 2,50
HDP/obyv. (USD/PPP) 118 813,30 132 674,00 142 690,00 147 820,00 152 500,00
Inflace (%) 0,01 3,47 8,15 4,50 2,00
Nezaměstnanost (%) 6,60 5,43 4,44 5,00 4,80
Export zboží (mld. USD) 13,84 16,62 19,50 16,15 12,14
Import zboží (mld. USD) 21,17 25,81 30,70 25,10 18,30
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 1,33 1,10 0,80 1,00 1,40
Průmyslová produkce (% změna) -9,66 7,15 1,00 -3,80 2,30
Populace (mil.) 0,63 0,64 0,65 0,65 0,66
Konkurenceschopnost 15/63 12/64 13/63 N/A N/A
Exportní riziko OECD N/A N/A N/A N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, STATEC

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -0,10
Veřejný dluh (% HDP) 24,40
Bilance běžného účtu (mld. USD) 3,50
Daně 2023
PO 21 %
FO 0–43,6 %
DPH 16/13/7/3 %

Lucembursko bude ovlivněno zpomalením růstu v celé Evropě v důsledku ukrajinské krize, zpřísněním měnové politiky a také inflací, která je důsledkem prudkého růstu světových cen komodit. Vláda zavedla opatření, která mají pomoci s rostoucími životními náklady osobám s nízkými příjmy a podnikům.

Růst reálného HDP se v roce 2023 zpomalí na 1 % z odhadovaných 2,2 % v roce 2022. Rostoucí životní náklady budou snižovat kupní sílu domácností a rostoucí výrobní náklady omezí ziskovost podniků. Dominantním odvětvím zůstanou finanční služby, které budou i v letech 2023 a 2024 hnací silou hospodářského růstu.

Rozpočet na rok 2023 je s ohledem na růst cen elektřiny a plynu a také inflace plánován ve výši 27,3 mld. € se schodkem 2,8 mld. € s vysokou mírou investic, které by měly napomoci nastartování ekonomického růstu po krizovém období. Schodek vzniká především v důsledku protikrizových a protiinflačních opatřeních. Současný státní dluh ve výši 24,4 % se předpokládá, že naroste, nicméně vláda hodlá dodržet závazek nepřekročení hranice 30 % dluhu.

2.3. Bankovní systém

Lucembursko jako jedno z významných finančních center EU, je sídlem více než 120 bank, z nichž většina jsou pobočky a dceřiné společnosti zahraničních bank. Finanční sektor země má největší podíl na domácí ekonomice, podílí se na ekonomice v rozmezí od 25–30 % HDP a přispívá více než 35 % daňových příjmů a proto je systém velmi vstřícný k investorům.

Z hlediska geografického zastoupení v lucemburském finančním centru stále tvoří největší skupinu německé banky (17,2 %), následují čínské banky a francouzské banky, obě s 10,9 %, a švýcarské banky s 10,2 %. Vývoj úrokových sazeb je dlouhodobě stabilní a pohybuje se kolem 1,5 % v závislosti na typu úvěru.

Nejvýznamnějšími bankami v zemi jsou:

  • Banque et Caisse d’Épargne de l’Etat (Spuerkeess, 1856) – původní spořitelna, nyní banka s jediným akcionářem – státem. Banka nabízí širokou škálu služeb komerčního a podnikového bankovnictví, včetně správy aktiv, financování projektů a specializovaného privátního bankovnictví.
  • Deutsche Bank Luxembourg S.A. – Německý bankovní gigant Deutsche Bank založil v létě 1970 dceřinou společnost v Lucembursku, svou první zahraniční dceřinou společnost po druhé světové válce. Banka poskytuje služby správy soukromého majetku, mezinárodní půjčky a zprostředkování, služby podnikového a investičního bankovnictví a retailové investiční služby.
  • BGL BNP Paribas (LU část Fortis byla přejmenována na BGL a v 2009 převzata FR bankou BNP Paribas (65,96 %), při transakci byla vytvořena největší LU banka současnosti); Banka nabízí produkty a služby související s retailovým bankovnictvím, správou osobního majetku a podnikovým a institucionálním investičním bankovnictvím a správou.
  • Banque Internationale à Luxembourg (BIL) byla založena v roce 1856 a je nejstarší soukromou bankovní skupinou v zemi. BIL nabízí služby retailového, privátního a firemního bankovnictví.
  • ING Luxembourg – banka poskytuje produkty a služby retailového, privátního a podnikového bankovnictví.

2.4. Daňový systém

Daňový systém Lucemburska je s ohledem na fakt, že ekonomická orientace země je z velké části zaměřena na finanční sféru, stabilní a výhodný.

Sazby:

  • DPH a spotřební: 17 % (snížená 3 %, 8 %, 14 %).
  • Spotřební daně, krom nejnižší 3 %, jsou až do konce roku 2023 sníženy o 1 % jako součást vládních opatření pomoci v krizi.
  • Daň z obratu PO: 21 % pokud příjem nepřesahuje 15 000 eur, 21 % v ostatních případech (+9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti).
  • Daň FO: 0–43,6 (+9 % příspěvek do fondu zaměstnanosti); horní sazba 38,9 % při ročních příjmech vyšších než 150 000 €.
  • Průměrné zdanění: 38 % (vs. EU 40,7 %).
  • Korporátní daň: 21 %.
  • U finančních služeb a služeb elektronickou cestou (e-shopping, telekomunikace aj.)

Výrazné změny v oblasti daní nejsou v dohledné době očekávány s ohledem na krizové období a volební rok.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Mírný nárůst vývozu z ČR do Lucemburska je dlouhodobým trendem, zásadní komoditou je především oblast automobilového průmyslu, dále suroviny (zejména železo/ocel a surový kaučuk), hnojiva. Navzdory všeobecnému poklesu exportu z důvodu pandemie v roce 2020, export strojů a dopravních prostředků do Lucemburska i v době pandemie mírně vzrostl a tento růst nadále pokračuje.


2018 2019 2020 2021 2022
Import z ČR (mld. CZK) 5,80 6,30 7,00 7,44 8,91
Export do ČR (mld. CZK) 5,20 3,40 3,30 4,93 5,56
Saldo s ČR (mld. CZK) -0,58 -2,86 -3,84 -2,51 -3,35

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3 Název zboží Hodnota (mil. CZK) Podíl z celku (%)
351 Energie elektrická 1 653,98 19,00
781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 1 642,35 18,00
232 Kaučuk syntetický, regenerovaný, odpad, úlomky 504,78 6,00
728 Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly 361,87 4,00
122 Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové 344,51 4,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3 Název zboží Hodnota (mil. CZK) Podíl z celku (%)
747 Kohouty, ventily aj. armatury pro potrubí, kotle ap. 660,63 11,88
351 Energie elektrická 502,02 9,03
673 Ploché válc.výr.ze železa,neleg.oceli,ne plátované ap. 461,87 8,31
676 Tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové 314,80 5,66
693 Výrobky drátěné (ne vodiče izol. elektr.), pletivo 252,28 4,54

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Hlavními obchodními partnery Lucemburska jsou především sousední země – Německo, Francie, Belgie a dále Nizozemsko a Itálie.


2018 2019 2020 2021 2022
Import z EU (mil. EUR) 11 243,20 11 722,40 9 735,80 11 477,60 13 227,60
Export do EU (mil. EUR) 20 463,00 21 657,60 18 504,30 22 146,70 22 662,50
Saldo s EU (mil. EUR) 6 486,90 6 351,60 6 729,40 8 174,00 9 434,90

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hodnota vývozu zboží z Lucemburska činila v roce 2022 celkem 16,8 miliardy dolarů. Vývoz zboží z Lucemburska se oproti roku 2021 zvýšil o 3,46 %.

Nejvýznamnějším mimoevropským partnerem Lucemburska jsou Spojené státy (cca 2,5 %) před Čínou (cca 1,6 %) a Japonskem (1,3 %).


2018 2019 2020 2021 2022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 2 640,20 2 950,70 2 377,50 2 702,80 N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 2 818,70 2 550,40 1 332,10 N/A N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 111,70 287,70 -663,80 N/A N/A

Zdroj: EIU, Eurostat, trendeconomy.com

3.2. Přímé zahraniční investice

Lucembursko nabízí příznivé podnikatelské prostředí pro zahraniční investice a velmi atraktivní daňový systém. Podle zprávy UNCTAD o světových investicích za rok 2022 byl příliv přímých zahraničních investic v roce 2021 záporný ve výši 9 mld. USD, což je více než desetinásobek HDP země. Podle údajů OECD pochází polovina PZI přijatých Lucemburskem ze zemí Evropské unie, ačkoli hlavním investorem jsou Bermudy (13,5 %), následované Spojeným královstvím (13,1 %), Irskem (12,1 %) a Nizozemskem (9,3 %).

Z hlediska odvětví přitahují finanční a pojišťovací činnosti více než čtyři pětiny všech investic (81,6 %), přičemž na zpracovatelský průmysl připadá pouze 2,8 %. Lucembursko rovněž patří k největším světovým investorům, neboť v roce 2021 dosáhl objem přímých zahraničních investic 1,27 bilionu USD (UNCTAD). Podle nejnovějších údajů OECD činil v prvních šesti měsících roku 2022 příliv přímých zahraničních investic do země 13,3 mld. USD, zatímco ve stejném období o rok dříve to bylo 11,3 mld. USD. Z údajů společnosti EY vyplývá, že velkovévodství je na prvním místě v počtu investičních projektů na obyvatele (počet projektů na 100 000 obyvatel) s 3,94 projektu na obyvatele.

Lucembursko figuruje na druhém místě ve výši přímých zahraničních investic ze strany českých subjektů a zároveň také v ČR. Atraktivním oborem je především oblast finančnictví a pojišťovnictví. Krom oblasti pojišťovnictví Lucembursko láká investory na klíčová inovativní odvětví, jako jsou logistika, informační a komunikační technologie, zdravotnické technologie včetně biotechnologií a biomedicínského výzkumu, technologie čisté energie, vesmírné technologie a technologie finančních služeb.

Zdroj: EY

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Obchodní vztahy Lucemburska s dalšími členskými státy EU jsou upraveny v rámci vnitřního trhu (včetně kolektivní úpravy vztahů se 3. zeměmi, na základě společného celního sazebníku, resp. spol. obch. politiky Unie)

Smlouvy s ČR

Bilaterální smluvní základna je velmi široká a odpovídající kvalitě, délce a rozvinutosti vzájemných vztahů.

  • Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol.
  • Bezpečnostní smlouva mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o vzájemné výměně a ochraně utajovaných informací.
  • Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení.
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o přijímání stážistů.
  • Správní ujednání o podmínkách provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o sociálním zabezpečení.
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží.
  • Prováděcí protokol k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství o mezinárodní silniční přepravě zboží.
  • Dohoda mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgií a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a Dodatkový protokol.
  • Dodatek k Dohodě mezi Československou republikou ze strany jedné a Belgií a Lucemburským velkovévodstvím ze strany druhé o náhradě za jisté belgické a lucemburské zájmy v Československu a k Dodatkovému protokolu ze dne 30. září 1952.
  • Dohoda o letecké dopravě mezi Československou socialistickou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.
  • Úmluva o řízení smírčím, rozhodčím a soudním mezi Republikou československou a Velkovévodstvím lucemburským.
  • Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Lucemburského velkovévodství.

3.4. Rozvojová spolupráce

Lucembursko patří mezi přední poskytovatele v rámci rozvojové spolupráce. Celková suma poskytnutá v roce 2022 činila kolem 500 milionů eur, přičemž cílem Lucemburska je udržet ji dlouhodobě na úrovni 1 % hrubého domácího důchodu. Lucembursko tak patří mezi přední světové poskytovatele rozvojové pomoci.

Rozvojová pomoc je směřována především na africký kontinent do zemí oblasti Sahelu. Rozvojová pomoc se zaměřuje na posílení bezpečnosti, lidská práva a reakci na klimatickou změnu. Lucembursko nabízí možnost zapojení prostřednictvím Business Partnership Facility, kde jsou zveřejňovány projekty a nabídky zpravidla v ročním cyklu s termínem do 30. dubna.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letecký průmysl

Lucembursko intenzivně podporuje dlouhodobě výzkum a vývoj v oblasti kosmických technologií. Pro firmy nejen z tohoto odvětví, ale i specialisty na moderní technologie a akademickou sféru se tak naskýtá příležitost vzájemné spolupráce.

▶ Dopravní infrastruktura

Lucembursko je závislé na pracovnících z okolních zemí, a potýká se tak s hustým provozem osobních automobilů, zejména jižní část země a hlavní město Lucemburk. To v současné době připravuje výraznou změnu fungování dopravy a zahájilo veřejnou debatu o plánu mobility pro hlavní město a napojení na bezprostřední okolí.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Země je dlouhodobě podporovatelem moderních ICT řešení a digitalizace. Nabízejí se příležitosti ve specifických oblastech zejména umělé inteligence a digitalizaci finanční sféry a také kybernetické bezpečnosti. Podporu v tomto sektoru mají i startupy.

▶ Voda a životní prostředí

Lucembursko v rámci své národní strategie a zelené vládní politiky silně podporuje projekty udržitelného rozvoje, dosažení uhlíkové neutrality a oběhového hospodářství, což zároveň zapadá i do koncepce podpory nových technologií a startupů. Součástí vládní politiky je i fungování Luxembourg Circular Businness Hub, jehož prostřednictvím se mohou firmy zapojit do tohoto odvětví.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Lucembursko ve zdravotnictví výrazně podporuje vědu a výzkum zejména v rámci své univerzity. Nové trendy medicíny stejně jako výzkum a vývoj v biotechnologiích patří mezi priority. Vzhledem k zaměření na moderní a inovativní technologie je zde prostor i pro oblast nanotechnologií. Pro výzkumná pracoviště a firmy by se tak mohla otevřít možnost spolupráce na akademické i firemní úrovni.

▶ Výzkum, věda, inovace a vzdělávání

Lucembursko investuje do vědy a výzkumu a systematicky podporuje svou jedinou univerzitu (Université de Luxembourg) založenou v roce 2003. Univerzita má 3 fakulty (přírodní vědy, humanitní vědy a právo/ekonomie) a nabízí studium a výzkum v moderních, inovativních a interdisciplinárních oborech. V oblasti vědy, výzkumu a inovací velmi úzce spolupracuje s Lucemburským Institutem pro vědu a technologie (LIST) a vládní agenturou LuxInnovation.

Mapa globálních oborových příležitostí | BusinessInfo.cz

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

V Lucembursku obecně platí zásada, že o uplatnění na trhu významně rozhoduje vztah kvalita–cena. Důležitá je proto zj. finální fáze vstupu na trh a definice nabídky, se znalostí pozice komodity, volba marketingové studie, ideálně za využití místního zástupce (výběr je ovlivněn zvyklostmi v segmentu, především v případě dodávek technicky vyspělého zařízení, kde se doporučuje disponovat skladem náhradních dílů a kompletním a kvalitním poprodejním servisem).

Nezbytná je komunikace aspoň jednom z místně užívaných oficiálních jazyků (francouzština, němčina), bezproblémová je i možnost komunikace v angličtině.

4.2. Oslovení

Obvyklá forma prvotního kontaktu je e-mailem, ne vždy lze očekávat okamžitou odpověď. Předpokládá se jazyková kultivovanost, zdvořilost a přímá komunikace v některém v místě obvyklém jazyce, včetně angličtiny.

4.3. Obchodní schůzka

Neexistují zásadní kulturní odlišnosti oproti České republice. Ke sjednání schůzky bývá nutná mailová i následná ústní komunikace, partneři jsou obvykle zdrženliví přesouvat se mimo vlastní firmu. Předpokládá se dochvilnost, odpověď v adekvátním časovém horizontu. Předání vizitky je považováno za automatické. Na jednání je třeba se obléci pečlivě, Lucemburčané si na vzhled velmi potrpí. S dary je naproti tomu třeba zacházet opatrně, zejména při prvních kontaktech obvyklé nejsou. Alkohol je možno nabídnout jen při konzumaci v restauraci, ve firmě k jednání nepatří.

Obchodníci jsou Lucemburčané velmi zdatní, zřetelně preferovány jsou zejména lokální, popř. regionální firmy. Kulturní/náboženské/etnické odlišnosti nejsou registrovány, mentalita není vzdálena CZ, DE. Teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země vzhledem k rozloze LU žádné neexistují. Ideální jednací tým nemusí být velký, věk ani gender nerozhoduje, zásadní je kompetence, přesnost, jazyková vybavenost.

4.4. Komunikace

Lucembursko nevybočuje z obvyklých evropských norem. Komunikační tabu – nad rámec obvyklých kontur vhodné společenské konverzace a vybraného chování – neexistují. Komunikace obvykle začíná e-mailem, s ústním follow-up, přítomnost tlumočníka není hodnocena dobře (Lucemburčané jsou jazykově výborně vybaveni – francouzština, němčina či angličtina; obdobnou samostatnost očekávají i u partnerů).

Předpokládá se zdvořilé, korektní chování, dochvilnost, pravdomluvnost, aktivita, automatická vybavenost vizitkami, písemnými podklady, nákresy, fotografiemi. Lucemburčané patří i k pragmatickým, jakkoli i v zásadě transparentním partnerům. Zvláštní zacházení nemá žádný z obchodníků. Vzhledem k přesycenosti trhu lze ovšem prorazit jen za předpokladu výhodných finančních pobídek.

4.5. Doporučení

Vzhledem k saturovanosti (řadou dlouhodobých kontraktů svázaného) trhu a silnými kontakty na sousední země (i vzhledem k absenci jazykové bariéry) musejí podnikatelé překonat dojem domnělého nezájmu partnerů o navázání kontaktu. Dbát je třeba na úpravu zevnějšku, dochvilnost, slušnost výraziva, jazykovou vybavenost; vyloučit kritiku jiných partnerů či zemí.

4.6. Státní svátky

Lucembursko je zemí katolické tradice/slaví se většina katolických svátků a panovníkovy narozeniny.

Oficiální kalendář registruje 11 významných dní v roce:

  • Nový rok / Nouvel An (1. 1.)
  • Karneval / Carnaval (únor / pohyblivý svátek)
  • Velikonoce / Pâques (březen či duben / pohyblivý svátek)
  • Svátek práce / Fête du Travail (1. 5.)
  • Svátek EU / Journée de l’Europe (9. 5., od 2019)
  • Svátek Nanebevstoupení Páně / Assencion (květen či červen / pohyblivý svátek)
  • Letnice / Pentecôte (květen či červen / pohyblivý svátek)
  • Státní svátek – veřejné oslavy narozenin velkovévody / Fête nationale (23. 6.)
  • Svátek Nanebevzetí Panny Marie / Assomption (15. 8.)
  • Svatodušní svátky / Toussaint (1. 11.)
  • 1. a 2. svátek vánoční / Noël (25.–26. 12.)

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

K výhodám patří centrální poloha země v prostoru EU, silná personální i lingvistická vazba na okolní země tzv. Velkého regionu, relativní bezpečnost, atraktivní kvalifikovaná pracovní síla, kvalitní telekomunikační standardy, vysoce výhodný fiskálně-daňový systém, investiční stimuly SMEs (prostřednictvím kreditní společnosti National Society of Investment Credit) a podpora etablování podnikatelů (prostřednictvím agentury LuxInnovation). K nevýhodám se naopak řadí vysoké náklady (nájmy i zaměstnanecké platy), saturovanost trhu, zvykovost a přesycenost spotřebitelů i jejich orientace na cenu, složitá dopravní situace, malá produktivita vybraných služeb (stavební a opravárenské firmy, kosmetické služby) a úroveň technického školství.

Vzhledem k faktu, že ČR i Lucembursko jsou členskými státy EU je vývoz/dovoz vnitro-komunitárním obchodem, tedy bezcelně. Jakkoliv je plně liberalizován, mohou pohyby některých výrobků podléhat zákazům/omezením (ohrožení veřejné morálky, politiky, bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí nebo zvířat a rostlin, porušování pravidel hospodářské soutěže, nekalé obchodní praktiky, plus výjimky strategické povahy/zbrojní materiál, kde platí oznamovací povinnost/avis d’exportation). Běžnými průvodními doklady v obchodním styku jsou faktura (s hodnotou zboží, DPH i mezinárodním DIČO) a přepravní doklad (nákladní/náložný list).

Existuje systém investičních pobídek, k dispozici jsou zj. zvýhodněné podmínky pro (re)investice v bývalých průmyslových zónách, kapitálové granty formou úvěrů, platformy inovačních center na podporu začínajících podnikatelů či start-upů. U všech společností se předpokládá registrace v Obchodní komoře (www.guichet.lu, investinluxembourg.lu). Uplatňována není diskriminační strategie, screening je na identické úrovni u domácích i zahraničních investorů. Limity v podílech mimo-lucemburského vlastnictví stanoveny nejsou, zahraniční investoři se mohou účastnit i privatizačních programů. Tendry jsou v zásadě (až na citlivé sektory/vojenství, vesmír) transparentní. Se stimuly lze počítat dokonce i v projektech PPP (zj. v oblasti inovativních odvětví s vysokou přidanou hodnotou / finance, ICT, eko-provozy, biotechnologie, cirkulární ekonomika).

Z hlediska dodržování pravidel konkurenceschopnosti/competition law přezkoumává případy Inspektorát ministerstva hospodářství. Země přistoupila ke všem platným úmluvám o arbitrážní m řízení International Center for Settlement of Investment Disputes Convention, Convention on the Recognition and Enforcement of Foreign Arbitral Awards).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Povolení k podnikatelské činnosti v Lucembursku vydává Ministerstvo hospodářství (Ministère de l´économie). Ke zřízení společnosti (s.r.o./a.s. ) je třeba u banky deponovat základní kapitál a získat příslušné osvědčení, vyhotovit finanční plán firmy, uložit jej u notáře a zajistit předepsané notářské ověření zakládací listiny ve vztahu k místně příslušnému obchodnímu soudu, který zajistí registraci v obchodním rejstříku. Následně firma dostane přiděleno IČO a DIČ. Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení.

Firemní poradenství provozuje Lucemburská obchodní komora (Centre de Formalité et d’Information de la Chambre de Commerce, 7, rue Alcide de Gasperi, L-2981 Luxembourg, tel.: +352/42.39.39.330, fax: +352/43.83.26, e-mail: centre.de.formalites@cc.lu), jíž je třeba notifikovat i vysílání pracovníků k provedení práce (tj. bez založení lucemburské firemní pobočky). Pracovníci podléhají pracovnímu právu, pracovní povolení nepotřebují.

Od roku 2017 mohou v Lucembursku fyzické osoby podnikat s využitím varianty klasické společnosti s ručením omezeným, tzv. „simplifikované společnosti s ručením omezeným“ („Société à responsabilité limité simplifiée, S.à r.l.-S. či „S.à r.l.-S. à 1 euro“). Zřídit tuto tzv. „s.r.o. za euro“ lze nejen bez větších nákladů (od 1 do 12 000 eur), ale i zvláštních formalit (zápis do registru lze učinit bez notářsky ověřeného podpisu).

Obchodní společnost je určena výhradně fyzickým osobám, simplifikované s.r.o. vlastník nemůže kumulovat. Z důvodu ochrany případných věřitelů bude však dvacetina každoročního čistého zisku odváděna do povinné rezervy společnosti. Povinnost pomine v okamžiku, kdy rezervní fond dosáhne částky 12 000 €, tedy sumy běžné v případech klasických s.r.o. Snížení nákladů má založení firmy usnadnit především začínajícím podnikatelům bez většího vstupního kapitálu (konzultanti, drobní prodejci, agentury pro průzkum trhu). Pro společnosti s nezbytnými úvodními finančními parametry, př. restaurace či farmy, zůstává řešením klasická s. r. o.

5.3. Marketing a komunikace

Speciální marketingové a PR firmy na trhu vzhledem k velikosti nefungují, vzhledem k propojení trhu i absenci jazykové bariéry tuto agendu pokryjí firmy z okolních větších zemí. Reklama tedy funguje v omezené míře standardně v TV, rozhlase a novinách, resp. billboardy a reklamní plochy na zastávkách veř. dopravy. Využití sociálních sítí lze též využít s vědomím omezené velikosti trhu. V marketingu není záhodno používat příliš provokativní, resp. jazykově obhroublé výrazivo, případně kritické bonmoty.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Lucembursku platí standardně společné předpisy EU také v této oblasti. Na národní úrovni se zaměřuje na ochranu duševního vlastnictví, boj s podvody, zlepšování registrace patentů a zvyšování veřejného povědomí o důležitosti této oblasti Národní program pro inovace a plnou zaměstnanost. Agenda patří do gesce Ministerstva hospodářství (ředitelství pro nástroje na ochranu společností i individuálních tvůrců). Autorské právo je chráněno až 70 let po autorově smrti. Práva zahrnují dědické a morální aspekty.

Případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům nebyly ze strany ZÚ Lucemburk dosud zaznamenány.

Od roku 1995 je LU členem WTO (je konsistentní s požadavky TRIMs / Trade Related Investment Measures i TRIPs / Trade-Related aspects of Intellectual Property Rights). Ke všem platným dohodám (Bern Convention, Patent Cooperation Treaty, Paris Convention, Patent Law Treaty, Madrid Agreement and Protocol, European Patent Convention) přistoupilo LUi v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví (je členem World Intellectual Property Organization).

5.5. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek se řídí platnou právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypisovaných na území EU a o programech a projektech Unie jsou pravidelně, transparentně zveřejňovány (Journal officiel, v Office des publications officielles de l’UE, rue Mercier 2, L-2144 Luxembourg). Dalším zdrojem informací je národní portál veřejnýchzakázek.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rizika místního trhu:

Lucemburský trh nepředstavuje jiná rizika než trhy ostatních zemí EU. Specifikem je pouze malá rozloha země, nedostatek domácích distribučních sítí, velká přítomnost zahraničního kapitálu, saturovanost trhu výrobky a silné národní cítění obyvatel.

Platební morálka:

Evropský standard. Trend k prodlužování délky splatnosti faktur (rozdíly jsou v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách) jsou dodavatelé nuceni akceptovat (jakkoli se vývozci snaží o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. o spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá předchozí zkušenost). V případě pochyb se doporučuje evt. si vyžádat si bankovní i obchodní reference předem, (LU obchodní rejstřík, zaslání výpisu je zpoplatněno).

Proti úvěrovým rizikům se je možno pojistit u EGAP či u jiných obchodních bank.

Obchodní spory:

Nejčastějším důvodem obchodních sporů je vymáhání pohledávek. V oblasti fungují lucemburské inkasní či specializované poradenské kanceláře (LU těží z FR právní tradice, od FR práva však existují zásadní odchylky – v procesním právu platí zj. zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení (dlužník může tudíž kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením výhodné obracet se na soud).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Lucembursko je stejně jako Česká republika členem EU/schengenu, vízová povinnost tedy neexistuje, přeshraniční pohyb je možný na kterémkoliv místě bez hraničních kontrol. V Lucembursku lze využít veřejnou dopravu zdarma, což je mnohdy i výhodnější vzhledem k nadprůměrné dopravní zatíženosti. Hotely jsou běžně dostupné, cenově převyšují běžný evropský průměr a během konání Rad EU v Lucemburku (říjen, duben, červen) mohou být ceny velmi exponované.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní trh zcela dle pravidel EU. Občané EU tudíž nemusejí v Lucembursku žádat o pracovní povolení, pouze se registrují za účelem sociálního pojištění u úřadu sociálního zabezpečení, Centre Communde la Sécurité Sociale). Podrobnější informace jsou k nahlédnutí na stránkách lucemburského úřadu práce.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy v teritoriu se konají v LuxExpo (The Box, SA, 10 Circuit de La Foire Internationale, 1347 Luxembourg, tel. 00.352/43. 991).

  • leden: Expo Creativ (veletrh firem působících v oblasti umělecké tvorby) a Vakanz (veletrh cestovního ruchu).
  • březen: SpringBreakLuxembourg (veletrh spotřebního zboží).
  • červen:
  • Smart Manufacturing week (možnosti udržitelného rozvoje v tradičních výrobních oborech a stavebnictví)
  • ICT SPRING (veletrh oboru Informačních a komunikančních technologií)
  • říjen: Luxembourg Healthcare Summit (veletrh zdravotnictví a bezpečnosti v práci) a Home & Living Expo (life-stylový veletrh).

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Ambassade de la République tchèque
2, rond-point Robert Schuman, L-2525 Luxembourg
tel.: +352/264 778 11
fax: +352/264 778 20
e-mail: luxembourg@embassy.mzv.cz; commerce_luxembourg@mzv.cz
web: www.mzv.gov.cz/luxembourg
pracovní doba 8:30–17:00.
ZÚ se nachází v bezprostřední blízkosti tzv. velkého lucemburského divadla (Grand Théâtre de la Ville de Luxembourg). Spojení je možné městskou hromadnou dopravou (zdarma/autobusová zastávka Fondation Pescatore, tramvajová zastávka Theater) nebo autem (k dispozici rozsáhlá parkovací plocha). Z letiště je ZÚ dosažitelný přímou autobusovou linkou č. 6 – dle provozu – do 1h.

Další kontakty s působností pro Lucembursko:

CzechTrade
Adam Jareš
Paleisstraat 4 Den Haag, The Netherlands
tel.: +31 70 313 0017
mobil: +31 639 354 689
web: www.czechtrade.cz
e-mail: adam.jares@czechtrade.cz

České centrum Brusel/Centre tchèque, Bruxelles
Kristýna Halounová
150 – 152, Avenue Adolphe Buyl/Adolphe Buyllaan 150 – 152 1050 Bruxelles/Brussel
tel.: +32/26.41.89.48
e-mail: brussels@czech.cz
web: brussels.czechcentres.cz

CzechTourism, Amsterodam
Tsjechisch Bureau voor Toerisme-CzechTourism
Petra Palečková
Warmoesstraat 155 1012 JC Amsterdam
The Netherlands tel.: +31/615.696.875
e-mail: amsterdam@czechtourism.com
web: www.czechtourism.cz/

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • záchranná služba: 112
  • hasiči: 112
  • lékařská a lékárenská pohotovost: 112
  • policie: 113
  • infolinky:
  • 124 20 – telekomunikace,
  • 4088-1 – pošta
  • 450202-1 – Červený kříž

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Obecné informace:

Administrativa:

Justiční systém:

Sněmovna: www.chd.lu

LU v EU: www.europaforum.public.lu

Hospodářství:

Média: www.luxembourg.public.lu

Sousedská spolupráce:

Turistika, umění, kultura, sport:

Vybrané profesní asociace:

Další odkazy:

Strategické příležitosti pro české exportéry

• Teritorium: Evropa | Lucembursko | Zahraničí

Doporučujeme