Lucembursko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Lucemburku (Lucembursko)

V zemi existuje agentura na podporu podnikatelů (LuxInnovation) místního ministerstva hospodářství (www.luxInnovation.lu, 5 Avenue des Hauts-Fourneaux,L-4362, Esch-sur-Alzette, tel.  00.352/43.62.63.1).

 

Daňové předpisy se v zásadě neodchylují od německých, civilní právo bylo z větší části převzato z Francie, obchodní právo z Belgie.  Lucembursko disponuje právním podkladem pro vyhlášení bankrotu.

 

K největším výhodám investování v Lucembursku patří centrální poloha země v EU, relativní bezpečnost, atraktivní kvalifikovaná pracovní síla, kvalitní telekomunikační standardy a vysoce výhodný, ne zcela transparentní fiskální systém (o něco méně atraktivní vzhledem k reformám BEPS/OECD a FATCA/US (2017), v platnosti nicméně zůstala osmiletá výjimka z platby korporátní a obchodní daně pro start-upy), investiční stimuly pro menší a střední podniky (prostřednictvím National Society of Investment Credit, SNCI).

 

K relativním nevýhodám patří  vysoké spotřebitelské ceny a nájmy, saturovanost místního trhu, jistá zvykovost spotřebitelů i velmi složitá dopravní situace příhraničních regionů a hlavního města.

 

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Lucembursku, stejně, ne-li více než kde jinde ve Velkém regionu, platí obecná zásada, že o uplatnění výrobku na trhu rozhoduje vztah kvalita–cena.  Lucemburčané jsou, přes vysokou bonitu trhu, na cenovou hladinu velmi citliví, nakupují u vědomí profitu z transakce, i v menším měřítku.

 

Důležitá je zj. finální fáze vstupu na trh, jíž musí předcházet detailní znalost situace komodity na trhu i volba nejvhodnějšího způsobu jeho zpracování, nejlépe na základě tematické marketingové studie, popř. za využití místní marketingové firmy (výběr  může být ovlivněn zvyklostmi v daném segmentu - ve styku s velkoobchody je možno zpracovávat trh studie i bez prostředníka, rozšířený je ovšem spíše prodej za pomoci místního zástupce).

 

Zástupce firmy je nezbytný v případě dodávek strojů a jiného technicky vyspělého průmyslového zařízení. Doporučuje  se disponovat skladem náhradních dílů a stoprocentním poprodejním servisem schopným komunikovat v místně užívaných jazycích (francouzština, němčina, se vzrůstající měrou i lucemburština).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

 

Se vstupem CZ do EU od 1. 5. 2004 se změnily podmínky pohybu zboží a služeb. Běžnými průvodními doklady  používanými v obchodním styku jsou nyní obchodní faktura a přepravní doklad (nákladní/náložný list). Na faktuře musí být obligatorně, odděleně, uvedena hodnota zboží, DPH i mezinárodní DIČO.

 

Vývoz do/z členského státu EU je tzv. vnitrokomunitárním obchodem s patřičnými daňovými důsledky (CZ vývozce má nárok na odpočet DPH jen v tom případě, že dodá zboží nebo služby osobě, která je k DPH registrována, v opačném případě je povinen prodat zboží zahraničnímu partnerovi včetně DPH). Jakkoliv je dovoz do EU liberalizován,  mohou dovozy některých výrobků podléhat zákazům nebo omezením z důvodu ohrožení veřejné morálky, politiky nebo bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí nebo zvířat a rostlin, porušování pravidel hospodářské soutěže či nekalých obchodních praktik.

 

Vůči třetím zemím uplatňuje EU jednotný přístup formulovaný ve společné obchodní politice (výše cel, kvantitativní omezení, obchodní smlouvy EU s nečlenskými státy, dohody s mezinárodními institucemi, opatření na ochranu obchodu). Členským státům byly s nečlenskými zeměmi zachovány kompetence ke sjednávání některých bilaterálních ujednání (př. o ochraně a podpoře investic, zamezení dvojímu zdanění, zaměstnávání cizinců, rámcových dohod o spolupráci, ad.). Dovoz ze třetích zemí, není-li smluvně upraveno jinak, podléhá celnímu odbavení. Celní režim EU určují Nařízení Rady č. 2913/92 ze 12. 10. 1992, upravující celní zákon ES a Nařízení Evropské komise č. 2454/93 ze 2. 7. 1993. Vývoz není, až na výjimky strategické povahy, nijak omezován, platí pouze oznamovací povinnost (avis d´exportation).

 

 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Povolení k podnikatelské činnosti v Lucembursku vydává Ministerstvo hospodářství (Ministère de l´économie). Ke zřízení společnosti (s. r. o./a. s. ) je třeba u banky deponovat základní kapitál a získat příslušné osvědčení, vyhotovit finanční plán firmy, uložit jej u notáře a zajistit předepsané notářské ověření zakládací listiny ve vztahu k místně příslušnému obchodnímu soudu, který zajistí registraci v obchodním rejstříku.  Následně firma dostane přiděleno IČO a DIČ. Všechny firmy musí mít otevřený bankovní účet a své pracovníky registrovat u Úřadu sociálního zabezpečení.

 

Firemní poradenství provozuje Lucemburská obchodní komora (Centre de Formalité et dInformation de la Chambre de Commerce, 7, rue Alcide de Gasperi, L-2981 Luxembourg, tel. 00.352/42.39.39.330, fax 00.352/43. 83. 26, e-mail: centre.de.formalites@cc.lu). Komoře je mj. třeba notifikovat i vysílání pracovníků k provedení práce (tj. bez založení lucemburské firemní  pobočky). Pracovníci podléhají pracovnímu právu, pracovní povolení nepotřebují.

 

Od roku 2017 mohou v Lucembursku fyzické osoby podnikat s využitím varianty klasické společnosti s ručením omezeným, tzv. „simplifikované společnosti s ručením omezeným“ („Société à responsabilité limité simplifiée, S.à r.l.-S. či „S.à r.l.-S. à 1 euro“). Zřídit tuto tzv. „s.r.o. za euro“ lze, jak je možno dovodit i z názvu, nejen bez větších nákladů (od 1 do 12.000 eur), ale i bez větších formalit (zápis do registru lze učinit bez notářsky ověřeného podpisu). Simplifikované s.r.o. však vlastník nemůže kumulovat. Varianta klasické obchodní společnosti, schválená na návrh Lucemburské obchodní komory, je určena výhradně fyzickým osobám. Její zřízení je technicky jednodušší, nevyžaduje notářsky ověřený podpis, je tedy mnohem rychlejší. Zásadní změnou je ovšem především fakt, že základní jmění nově vznikajících společností může začínat již od 1 €. Z důvodu ochrany případných věřitelů bude však dvacetina každoročního čistého zisku odváděna do povinné rezervy společnosti. Povinnost pomine v okamžiku, kdy rezervní fond dosáhne částky 12.000 €, tedy sumy běžné v případech klasických s.r.o. Snížení nákladů má založení firmy usnadnit především začínajícím podnikatelům bez většího vstupního kapitálu. Hodí se tedy zj. pro konzultanty, drobné prodejce či agentury pro průzkum trhu. Pro společnosti s nezbytnými úvodními finančními parametry, př. restaurace či farmy, zůstává řešením klasická s. r. o.

 

 

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Základní formou propagace na místním trhu je účast na výstavách a veletrzích, nejlépe úžeji specializovaných. Ne ve všech oblastech jsou ovšem k dispozici, někdy je možnou formou i propagace na veletrzích tzv. Velkého regionu/tj. i prostřednictvím aktivit přiléhajících regionů oblasti - Sársko, Lotrinsko, atd.

 

Méně využívanou formou je propagace v médiích (zj. v novinách a časopisech, omezeně v televizi/místní kanály vysílají v omezených časech).

 

Prospektová dokumentace by měla být zpracovávána ve všech administrativních jazycích země (lucemburština, němčina, francouzština).

 

Vhodnou formou propagace, a to jak z hlediska konečného efektu, tak nákladů, může být i cílená obchodní mise,  specifická kontaktní akce či expertní seminář a match-making, firemní prezentace spojená s výstavou, ad. Aktivity tohoto typu je ovšem záhodno předem připravit, ideálně v součinnosti s místní oborovou asociací nebo obchodní či podnikatelskou komorou. Doporučuje se předem zajistit si účast představitelů oslovovaného sektoru, evt. centrální administrativy.

 

Na pozvánky adresované LU subjektům ne vždy odesilatel dostane odpověď - společnost je velmi tradiční, obchodní tradice, návyky zaběhnuté. Prorazit s novým výrobkem, značkou, nápadem není v případě Ne-lucemburčanů přes vysokou přítomnost cizinců v zemi vždy snadné.

 

Nejvýznamnější veletrhy a výstavy v teritoriu (viz rovněž kap. 5.2.)

 

  • LEDEN Vakanz, (veletrh cestovního ruchu)
  • BŘEZEN SpringBreakLuxembourg, (veletrh spotřebního zboží)
  • DUBEN FSST (veletrh zdravotnictví a bezpečnosti v práci)
  • ŘÍJEN Home & Living Expo (lifestylový veletrh)

Akce se konají v hlavním výstavním areálu v hlavním městě, který spravuje společnost LuxExpo The Box, SA  (10 Circuit de La Foire Internationale, 1347 Luxembourg, tel. 00.352/43. 991, www.thebox.lu)

 

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Vláda se  v rámci Národního programu pro inovace a plnou zaměstnanost zaměřuje na ochranu duševního vlastnictví, boj s podvody v této oblasti, zlepšování registrace patentů a zvyšování veřejného povědomí o důležitosti duševního vlastnictví. Otázky spojené s ochranou duševního vlastnictví sleduje Ministerstvo hospodářství – Ředitelství duševního vlastnictví, které spravuje rámec a nástroje na ochranu společností i individuálních  tvůrců.

 

Autorské právo je chráněno po dobu celého života autora a dalších 70 let po jeho smrti. Práva zahrnují  dědické i morální nároky. Národní legislativa upravující problematiku ochrany duševního vlastnictví je poměrně bohatá.

Autorská práva

  • Zákon o autorských právech ze dne 29. 3. 1972 a velkovévodské nařízení k čl. 48 tohoto zákona ze dne 26. 10. 1972, ve znění zákona o počítačových programech ze dne 24. 4. 1995;
  • Zákon o autorských právech k fonogramům a radiovysílání ze dne 23. 9. 1975 v kodifikovaném znění ze dne 8. 9. 1975;
  • Zákon o autorských právech k nájmu a půjčce ve znění zákona ze dne 8. 9. 1997;
  • Zákon o autorských právech k radiovysílání přes satelit a kabel ve znění zákona ze dne 8. 9. 1997;
  • Zákon o autorských právech k ochranné době ve znění zákona ze dne 8. 9. 1997;
  • Zákon o autorských právech z 29. 3. 1972 v kodifikovaném znění z 8. 9. 1997, ve znění z 18. 4. 2001;
  • Zákon o duševním vlastnictví ve znění zákona z 18. 4. 2004.

Ochranné známky

  • Zákon k ochranným známkám jednotný pro země Beneluxu z r. 1969 ve znění ze dne 2. 12. 1992 a k němu prováděcí nařízení z 1. 6. 2006;
  • Konvence Beneluxu k ochranným známkám ze dne 19. 3. 1962.

Obchod a nekalá konkurence

  • Zákon o nekalé konkurenci z 27. 11. 1986 v kodifikovaném znění ze dne 14. 5. 1992

Průmyslové návrhy a modely

  • Konvence Beneluxu k návrhům a odsouhlasený zákon ze dne 13. 7. 1973;
  • Prováděcí nařízení k jednotnému zákonu pro země Beneluxu o návrzích (z r. 1973).

Patenty

  • Zákon o duševním vlastnictví – modifikované znění z 18. 4. 2004;
  • Administrativní procedury k patentům z 9. 11. 1945 v kodifikovaném znění ministerské vyhlášky ze dne 28. 12. 1989;
  • Velkovévodské nařízení k patentům ze dne 9. 5. 1978;
  • Zákon o patentech ze dne 30. 6. 1880 ve znění zákona ze dne 27. 5. 1977 ve znění zákona ze dne 31. 10. 1978 v kodifikovaném znění ze dne 20. 7. 1992 pozměněné dne 24. 5. 1998;
  • Prodloužení lhůt k patentům – velkovévodská vyhláška z 21. 6. 1947;
  • Administrativní náležitosti k ochraně léčiv (návrh velkovévodského nařízení);
  • Zdanění při ochraně léčiv (návrh velkovévodského nařízení);
  • Velkovévodské nařízení k patentům ze dne 17. 11. 1997;
  • Velkovévodské nařízení ke způsobu spolupráce u patentů ze dne 25. 5. 1978;
  • Velkovévodské nařízení k tabulce daní u patentů z 16. 12. 1980 ve znění 28. 12. 1989;
  • Návrh modifikovaného znění zákona u TRIPs  k patentům;
  • Zákon k územní obraně státních jistot u patentů ze dne 8. 7. 1967 a k němu velkovévodské nařízení ze dne 18. 9. 1969;
  • Velkovévodská vyhláška k patentům ze dne 13. 10. 1945.

Integrované obvody

  • Topografie produktů poloobvodů, zákon k integrovaným obvodům ze dne 29. 12. 1988.

Případy porušování práv duševního vlastnictví

  • Ve vztahu k CZ  subjektům nebyly ze strany ZÚ Lucemburk dosud zaznamenány.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek se řídí platnou právní úpravou EU. Informace o veřejných zakázkách vypisovaných na území EU a o programech a projektech Unie jsou pravidelně, transparentně zveřejňovány (Journal officiel, v Office des publications officielles de l'UE, rue Mercier 2, L-2144 Luxembourg).

 

Dalším zdrojem informací je  lucemburský  národní portál veřejných zakázek (http://www.marches.public.lu/fr.html).

 

CZ podnikatelské subjekty se s dotazy mohou obracet i na kancelář agentury CzechTrade v NL  (Mgr. Andrea Märzová, Schorpioenstraat 298, Ntoren, 3067 KW Rotterdam, NL, tel. 0031/639.354.689, www.czechtrade.nl, andrea.marzova@czechtrade.cz).

 

 

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Rizika místního trhu

 

Lucemburský trh v zásadě nepředstavuje jiná rizika než trhy ostatních zemí EU (EGAP hodnotí LU ohledně investičního rizika dokonce známkou 0). Lucemburským specifikem je pouze malá rozloha země, nedostatek domácích distribučních sítí, velká přítomnost zahraničního kapitálu a saturovanost trhu výrobky.

 

Platební morálka

 

Existuje určitý trend  k prodlužování délky splatnosti faktur (rozdíly jsou v platebních lhůtách v jednotlivých sektorech a komoditách). Dodavatelé jsou nuceni lhůty akceptovat, jakkoli mohou být obtížně financovatelné. Lze předpokládat, že každý vývozce se bude snažit o maximální ochranu před inkasními riziky, zejména jde-li o zahajovací nebo ad hoc dodávky, resp. spolupráci s partnerem, s nímž dodavatel nemá  předchozí zkušenost. Doporučuje se proto vyžádat si o  partnerovi bankovní i obchodní informace (poskytuje je LU obchodní rejstřík www.rcsl.lu,  zaslání výpisu je zpoplatněno).

 

Pro případy odloženého splácení  je možné se proti úvěrovým rizikům pojistit u EGAP či u jiných obchodních bank. ZÚ se v řešení případů vymáhání pohledávek  angažovat nemůže.

 

Obchodní spory

 

Nejčastějším důvodem obchodních sporů je vymáhání pohledávek. Využívat lze přitom služeb lucemburských inkasních či specializovaných poradenských kanceláří.

 

Lucembursko těží z francouzské právní tradice, od francouzského práva však existují odchylky - v procesním právu  zj. platí zásada, že odsouzená strana nehradí náklady soudního řízení (dlužník může tudíž kalkulovat s tím, že jde-li o menší finanční nároky, nebude pro poškozeného s ohledem na relativně vysoké náklady spojené s řízením výhodné obracet se na soud).

 

 

 

 

 

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Lucembursko nevybočuje z obvyklých evropských norem. Předpokládá se zdvořilé, korektní chování, dochvilnost, pravdomluvnost, aktivní přístup, automatická vybavenost vizitkami, písemnými podklady, nákresy, fotografiemi.

 

Lucemburčané patří k vysoce pragmatickým, ovšem zároveň i transparentním partnerům. Zvláštní zacházení nemá žádný z obchodníků, vzhledem k přesycenosti trhu lze prorazit jen za předpokladu tvrdé práce a výhodných finančních pobídek.

 

Jedním ze tří administrativních jazyků je lucemburština. V běžné praxi (obchodní, administrativní) se však nejčastěji používají  ostatní dva administrativní jazyky, francouzština a němčina. Častá (v závislosti na oboru) je i angličtina.

 

Lucembursko je zemí katolické tradice, slaví se většina katolických svátků a panovníkovy  narozeniny. Oficiální kalendář registruje 11 významných dní v roce:

  • Nový rok (1.1.)
  • Karneval (-)
  • Velikonoce (-)
  • Svátek práce (1.5.)
  • Svátek Nanebevstoupení Páně (-)
  • Letnice (-)
  • Státní svátek – veřejné oslavy narozenin velkovévody (23. 6.)
  • Svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.)
  • Svatodušní svátky (2. 11.)
  • 1. svátek vánoční (25. 12.)
  • 2. svátek vánoční (26. 12.)

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Čeští i lucemburští občané jsou členy schengenského prostoru, území většiny evropských států, na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by museli projít hraniční kontrolou. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince nejsou registrovány.

 

V posledních letech byly, zřejmě i díky migrační vlně, zaznamenány některé případy zvýšené bezpečnostní pohotovosti (zatčení džihádistů v sousedním DE Sársku, případy vyloupení bank, cyber-scaming, loupeže/i v soukromých domech a společnostech, ad.), nepřekračují však míru obvyklou v západních společnostech dneška.

 

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní trh je pro občany nových členských zemí EU uvolněn od 1.11.2017, CZ občané tudíž nemusejí žádat o pracovní povolení.

 

Podrobnější informace jsou k nahlédnutí na stránkách LU úřadu práce (www.adem.public.lu), resp. evt. na stránkách portálu Češi a Slováci v Luxu (http://www.luxemburg.cz/mkportal/modules/wiki/index.php/Životní_a_pracovní_podmínky_v_Lucembursku).

 

 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Po vstupu ČR do EU 1. 5. 2004 mají CZ turisté na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu v jiné členské zemi EU nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči na účet CZ zdravotní pojišťovny, u níž jsou registrováni.  Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí je péče v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu návratu do CZ.  Převoz zpět na území CZ není v tomto rozsahu zahrnut. V případě vycestování je proto nutné, aby CZ občan požádal pobočku své zdravotní pojišťovny o vystavení Evropské karty zdravotního pojištění, kterou předkládá při ošetření.

 

Bližší informace je možné získat na stránkách Centra mezinárodních úhrad (www.cns.public.lu).

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: