Lukáš Němec: Dotační byznys má nejlepší éru za sebou

9. 8. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Lukáš Němec: Dotační byznys má nejlepší éru za sebou Získat dotaci z unie je běh na podstatně delší trať než v uplynulých letech. Posoudit žádost o unijní peníze trvá státu sedm až osm měsíců, tedy dvakrát tak dlouho než dříve. Během této doby se ale podmínky na trhu často změní natolik, že zájemce odejde s nepořízenou. „Výsledkem je, že hodnotitelé řeknou, že máte žádost špatně, anebo dotace výrazně krátí,“ říká šéf poradenské společnosti Erste Grantika Advisory Lukáš Němec.

Jací zájemci za vámi chodí pro peníze, dá se to nějak typizovat?
V zásadě jde o dva druhy žadatelů. Jeden typ je ten, kdo chce a priori peníze z unie. Přijdou a říkají: unie nabízí dotace a já bych nějaké chtěl. Takových je u nás zhruba 30 procent a tito lidé nemají prakticky žádnou šanci na unijní peníze dosáhnout. Sedmdesátiprocentní většina se dělí na dvě podskupiny: dynamické malé a střední podniky, které hledají zdroje k dofinancování nějaké konkrétní investice, pro velké hráče jsou pak dotace spíše podporou pro další masivní investice.

Kolika klientům dokážete zařídit dotaci, jaká je vaše úspěšnost?
Je to kolem 85 procent, předloni dokonce 87 procent, ale bylo to hlavně tím, že jsme předem vyloučili velký počet žadatelů, protože neměli připravený projekt. Jen chtěli, měli myšlenku, ale to je málo. Unijní dotace jsou pro připravené, nikoli pro všechny.

Lukáš Němec. Foto: Anna Vacková, deník E15

Ale příprava je drahá, nebo ne?
Jestliže chcete stroj, je to jednoduché a nestojí to mnoho peněz. Ale pokud máte jakoukoli investiční akci stavebního typu, potřebujete stavební povolení, územní řízení, základní studii. A pokud máte investici v desítkách milionů korun, tak už se bavíme o milionech korun, které musíte investovat do toho, abyste do té dotace mohli jít.

A stát bohužel podnikatele i obce nutí, aby investice udělali nezávisle na tom, jestli tu dotaci dostanou nebo ne. Je to na jedné straně správné, na druhé, třeba v případě malých obcí, je to podstatné omezení. Třeba kanalizace za 40 milionů obnáší zhruba dvoumilionovou investici do projektové dokumentace. Malá obec si nemůže dovolit jen tak vyhodit peníze za něco, co ani neví, jestli ve finále postaví. Protože bez dotace se něco takového nikdy nepostaví.

V minulém dotačním období to bylo jinak?
Postup byl stejný, ale doba schvalování byla tehdy tři až čtyři měsíce, nyní je to sedm až osm měsíců. Nový informační systém, konkrétně vnitřní hodnocení do ministerstva nefunguje, ministerstva navíc nejsou připravena a mají málo hodnotitelů. Navíc během 22 měsíců zpoždění nebyly dotace prakticky žádné a všichni čekali celou tu dobu na nové dotační výzvy. Dnes to znamená, že ve všech přijatých operačních programech je obrovský převis poptávky. Tito žadatelé budou přitom čekat dalších sedm měsíců, až se jim žádost vyřídí. Pokud potřebuju na trhu fungovat, tak takhle dlouho čekat nemůžu.

Vytváří nový systém na trhu klima, ve kterém firmy častěji potřebují prostředníky, než aby si o dotaci zažádaly samy?
V současnosti v podstatě ano. Kdo si ten systém vyzkoušel, tak zjistil, jaký je to problém, často šel raději za specialistou. Náročnost toho systému je příliš vysoká, a systém navíc ani není vyladěný. Věřím tomu, že třeba za rok už ten systém bude opravdu fungovat, a konečně tak dojde na slova ministryně Karly Šlechtové, že jde o jednoduchý a transparentní systém.

Systém je tedy složitější, změnil se postoj úředníků při udělování dotací i jinak?
Například ministerstvo průmyslu zcela nesmyslně bazíruje na průzkumech trhu, cenách strojů a třeba co nejdetailnějších rozpočtech stavebních prací. Z povahy trhu je to ale naprostý nesmysl. Copak vy jako podnikatel si chcete koupit něco draho? Jestliže podnik třeba loni v září 2015 žádal o dotaci na nové stroje, tak může nastat problém. Většina strojů se neustále inovuje, a zatímco tehdy stál třeba deset tisíc eur, dnes se to po sedmi měsících kontroluje a stroj může stát třeba sedm nebo 13 tisíc.

Hodnotitelé ale vidí v žádosti 10 tisíc eur, které ten stroj stál v roce 2015. Úředníci si udělají průzkum trhu a zjistí, že dnes stojí sedm tisíc. Výsledkem je, že hodnotitelé řeknou, že máte žádost špatně, anebo dotace výrazně krátí. A mnohdy stylem – vy nás chcete podvést, protože jsme si zjistili, že stojí méně. Takhle to v praxi funguje. A je to opak ideje transparentnosti a jednoduchosti, jak chtělo MMR. Ve veřejném sektoru takové postupy chápu, v soukromém nikoli.

Jak se vyvíjí schopnost podniků žádat dotace?
V roce 2006, když jsem nastupoval, byla poptávka po dotacích poměrně malá, protože povědomí o dotacích bylo mizivé. Tehdy se tak dala získat dotace prakticky na všechno, pravidla nebyla tak přísná. Nemovitost musela stát, musela mít dvacet oken a dva vchody. S jen mírnou nadsázkou, jestli měla zlaté kliky a zlatá umyvadla, nikoho nezajímalo.

Podstatou bylo, že byl splněn rozpočet a fungovala k účelu dotace. Zlomem byl rok 2009, kdy bylo nové, plnohodnotné dotační období. Tehdy se ukázalo, že se na tom začíná živit spousta firem. Spousta úředníků z CzechInvestu, ale i ministerstva pro místní rozvoj odešla z úřadu a zakládala si vlastní firmy a přenášela tam své know-how. Později bylo těch žádostí tolik, že řada podniků i obcí si na dotace zřídila vlastní oddělení. Trh byl stále hustší až do roku 2012, kdy začala fungovat finanční kontrola.

Stát zamával se zprostředkovatelským byznysem?
Tehdy ministerstvo financí začalo kontrolovat provádění dotací a začalo dávat penále příjemcům za špatně administrované žádosti, provádění výběrových řízení a vykazování práce. Tehdy se trh dost pročistil, řada firem, která si myslela, že získávat dotace je jen obživa bez odpovědnosti za svoji práci, musela z trhu odejít, protože nebyly schopné v rámci své odpovědnosti zaplatit penále za způsobené škody, které na nich žadatelé nárokovali kvůli špatné práci.

Na trhu je tedy menší počet zprostředkovatelů dotací, žadatelů je přitom obrovské množství, znamená to, že se byznysu daří?
Máme poměrně velký počet žadatelů o dotace, ale bohužel tím, jak tu byl velký počet malých firem, podstatně klesly marže v oboru. Zatímco dříve byl success fee jedno až 10 procent, tak dneska je to jedno až pět. Co se dříve dělalo za poplatek 50 tisíc, se dneska dělá za dvacet tisíc. Došlo tu k razantním posunům cen směrem dolů.

Jak si Česko momentálně stojí v čerpání evropských peněz?
Čerpání fondů v aktuálním dotačním období, to jest 2014 až 2020, je podstatně zpožděné, aktuálně o 22 měsíců, což je katastrofa.

Kde hledat vysvětlení?
Prvním důvodem je nedočerpání minulých období, to znamená, že ministerstva napřed musela dočerpat minulé období, aby měla co nejmenší ztráty. Druhým problémem je systém, v němž se o dotace žádá.

Zatímco v minulém dotačním období existovaly tři různé, ale funkční systémy, nyní je jen jeden, jehož fungování bylo od začátku roku 2014 velmi problematické. Místo toho, aby se vybral technicky i uživatelsky nejlepší systém z minulého dotačního období a začal se používat univerzálně, tak se ministerstvo pro místní rozvoj až v roce 2014 rozhodlo, že se udělá systém zcela nový.

V čem konkrétně nastal problém?
Od prvního ledna 2014 už se měly čerpat nové dotační peníze. Místo toho se ale teprve rozhodovalo o systému na podávání žádostí o dotace. Implementace každého nového systému s sebou přitom přináší vedle určité doby pilotního provozu i řadu dětských nemocí, což se pak odrazilo v nárůstu zpoždění. Smyslem měla být větší jednoduchost, transparentnost a vstřícnost pro žadatele, což se ale v žádném případě nestalo.

Takže vinu za zpoždění nese primárně ministerstvo pro místní rozvoj?
MMR je jediný centrální úřad odpovědný za čerpání dotací. Systém není přitom stoprocentně funkční ani dnes. Až nyní funguje směrem k žadatelům, ale směrem k hodnocení projektů to zatím stoprocentní není.

Ohrozí takové zpoždění celkové čerpání fondů pro toto období?
Nechci spekulovat, ale když se podíváme, že v minulém období bylo zpoždění sedm měsíců a vracelo se téměř 50 miliard korun, tak si můžeme jen domýšlet, kolik se asi může vracet tentokrát.

Jaký je podle vás přínos dotací pro ekonomiku, kde jsou dotace znát nejvíce?
Multiplikační efekt každé správně vynaložené koruny má obrovské pozitivní a téměř okamžité důsledky pro HDP. Nejvyšší přidaná hodnota pro podnikatele je nákup stroje, technologie, investice do výrobních areálů a průmyslový vývoj. Tady je efekt dotace na nárůst přidané hodnoty firmy okamžitý a jasný. Naopak třeba takový Evropský sociální fond znamená především dotace na vzdělávání lidí a zaměstnanců a výzkum a vývoj. Zde je přínos projektů úplně jiný. Má to být investice do budoucnosti.

Bohužel budoucnost je pro ekonoma jako já velmi fádní pojem. Klasický případ je vzdělávání zaměstnanců, kdy na něj má firma několik milionů korun, ale zaměstnanci to v reálném případě buď nepotřebují, anebo velmi často na vzdělávání nemají čas. Mnohokrát jsem viděl, že důsledky takových školení měly na klienta ve firmě spíše negativní efekt.

Takže je tento fond dotačním selháním a jde o vyhozené peníze?
Evropský sociální fond je z praktického hlediska daleko méně efektivní než klasické investiční dotace pro podnikatele. Bohužel politika Evropské unie jednoznačně říká: podporujme lidi ve vzdělávání, podporujme jejich konkurenceschopnost, schopnost pracovní migrace a jejich šance na různých trzích práce. Jenže problém v Česku je ten, že Češi se stěhovat nechtějí. Běžný Ostravák prostě do Prahy nepůjde, byť ta práce bude mít pětkrát vyšší plat. Dotace jsou v tomto ohledu velmi neefektivní.

Lukáš Němec (37)

Vystudoval regionální rozvoj na Slezské univerzitě, později přešel na VŠB-TU, kde vystudoval veřejnou ekonomiku. Kariéru odstartoval jako asistent auditora v poradenské společnosti BDO, v roce 2006 přešel do finanční skupiny Erste, v dceřiné Erste Grantika začal pracovat jako projektový manažer se specializací na zakázky korporátního sektoru. Postupně se dostával do vedoucích pozic projektového managementu, od roku 2010 je členem představenstva Grantiky. Je ženatý, hraje basketbal a jezdí na kole.

 

Převzato z deníku E15, autor: Jaroslav Bukovský

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek