Madagaskar: Ekonomická charakteristika země

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

V posledních letech i přes vnitrpolitické problémy byl růst ekonomiky uspokojující, zejména díky textilnímu průmyslu a bezcelnímu přístupu na trh v USA skrze zákon "African Growth and Opportunity Act". AGOA však díky neplnění podmínek byla ze strany USA v rioce 2010 ukončena. To způsobilo dramatický pokles produkce a ekonomický úpadek. Velkým problémem je nekontrolovatelná deforestace ekosystému globálního významu. Domácí politické problémy dále zvýšily pokles v sektoru cestovního ruchu. V letech 2011-13 se navrátil díky zpracovatelskému průmyslu a těžbě surovin lehký ekonomický progres. Uklidnění politické situace dává naději na další ekonomický růst.

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let
Ukazatel20092010201120122013
HDP v tržních cenách (mld. USD) 8,55 8,7 9,85 9,88 10,8
Růst HDP (%) -4,0 -0,4 1,0 2,4 2,1
HDP na obyvatele (USD)  417 413 455 443 471
Míra inflace (růst spotřeb. cen, %) 9,0 9,2 9,5 6,4 5,8

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Madagaskarský průmysl přispívá do HDP 16,4 %. Ostrov má velké nerostné bohatství, často však v těžko dostupných oblastech. Ani zásoby ropy a zemního plynu se zatím nedají využít. Těží se chromová ruda, grafit, slída a drahokamy: ametysty, topasy a safíry. Průmyslová centra jsou rozmístěna uprostřed ostrova na náhorní plošině v okolí hlavního města, a kolem přístavu Toamasina. Vyskytuje se potravinářský (cukrovary, zpracování masa a mořských produktů, výroba mýdla, pivovarnictví, zpracování kůže), tabákový, textilní (38 % madagaskarského exportu), dřevozpracující, chemický průmysl a výroba stavebních hmot. Ze strojírenství je významná výroba zemědělských strojů a montáž automobilů.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Zejména výstavba infrastruktury bude pravděpodobně muste být jednou z priorit nové vlády, aby uspokojila obyvatelstvo. Ostrov je doposud nedokonale propojen, včetně oblastí pro potenciální těžbu nerostných surovin. Modernizace přístavů je další příležitostí. Zásadní otázkou bude financování, v nejbližších letech budou jeho zdroje hlavně u mezinárodních finančních organizací.

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Madagaskar je především zemědělskou zemí. Zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnávají více než tři čtvrtiny obyvatelstva (78 %) a přispívají k tvorbě HDP 27,3 %. Jen asi 5 % půdy ostrova je skutečně obděláno. Problémy přináší nejasné vymezení vlastnických vztahů, a nedostatečné zavlažování (zatím jen na 16 % orné půdy). Zcela katastrofické následky má nekontrolovatelná deforestace. Tu způsobuje jednak poptávka po topném dřevě, ale také jsou pralesy káceny pro nelegální obchod se vzácným dřevem a plantáže.

Hlavním produktem je rýže. Dalšími plodinami určenými pro domácí trh jsou kukuřice, maniok, banány a sladké brambory. Pro vývoz se pěstují kromě kávy a bavlny zejména koření a silice - jako vanilka, pepř, hřebíček nebo ylang-ylang. Podíl koření na celkovém madagaskarském vývozu dosahoval až jedné třetiny, avšak snížení cen na světových trzích ho srazilo až na cca 5 %.

Dobytek se chová na západním a jižním Madagaskaru a čítá přes 10 mil. kusů skotu, 1 mil. prasat a 2 mil. koz a ovcí. Potenciál ročních výlovů ryb a jiných oceánských živočichů je odhadován okolo 450 tis. tun, ale jeho využití madagaskarskými rybáři zatím mírně přesahuje jednu čtvrtinu (120 tis. tun). Díky vládní liberalizaci však v madagaskarských vodách loví lodě z EU, Ruska a Japonska. Zajímavým exportním artiklem jsou krevety pro francouzský a japonský trh.

zpět na začátek

4.6. Služby

Služby tvoří více než polovinu HDP (56,3 %), ale jsou obecně na nízké úrovni. Turistiku pokládá i Madagaskar za jeden z pilířů své budoucí prosperity. Chybí však hlavně ubytovací kapacity a dopravní infrastruktura. V posledních letech cestovní ruch trpěl díky politické nestabilitě. Madagaskar však nabízí jediněčnou kombinaci unikátní přírody, koloniální minulosti a pobytu u moře.

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Ze zhruba 50 tisíc km silnic je řada nesjízdných v období dešťů (od listopadu do března) a pouze maximálně 12 % dlážděných. Nejdůležitější silnicí je spojnice hlavního města s přístavem Toamasina. Zatím neexistuje celoročně sjízdná silnice spojující sever s jihem ostrova

Železniční doprava

Na ostrově je 1 095 km železničních tratí ve špatném technickém stavu. Tři hlavní tratě obsluhují hlavní město, čtvrtá spojuje město Fianarantsoa s východním pobřežím a je považována za velkou turistickou atrakci. Státní dráhy (RNCFM) přepraví ročně 275 tis. cestujících a 140 tis. tun nákladu.

Letecká doprava

Má značný význam vzhledem k velikosti ostrova a nízké kvalitě silnic a železničních tratí. Největší mezinárodní letiště Ivato je v hlavním městě.

Námořní doprava

Z 18 přístavů mají největší význam Toamasina na východním pobřeží (kudy proudí na 70 % madagaskarského zahraničního obchodu) a Mahajanga na západě ostrova. Perspektivní se jeví severní Antsiranana. Státní Société National Malgache des Transports Maritimes vlastní čtyři zámořské lodě, zatímco pobřežní doprava je už většinou v rukách soukromých společností.

Telekomunikace

Státní monopol na pevné linky Télécom Malagasy (TELMA) dosáhl v roce 1999 zisku 4 mil. USD při obratu 46 mil. USD. Trh mobilních linek je plně liberalizován a fungují na něm čtyři konkurenční operátoři - Telecel, Sacel, SMM a Madacom. Mobilní telefon vlastní 36 ze 100 obyvatel. POkrytí internetem je na velice nízké úrovni (2,2 obyvatel ze 100).

Energetika

Elektrifikace ostrova probíhá za asistence Světové banky jako pilotní projekt. Mělo by vyrůst padesát nových elektráren a zahraniční investorská účast je velmi vítaná. Úkolem je omezit drahé dovozy ropy; hlavní potenciál je ve výstavbě hydroelektráren a chystá se větší využití uhlí; zásoby se odhadují na 1,1 mld tun. Uvažuje se i o využití solární energie nebo biomasy (zbytky z cukrové třtiny). Dvě třetiny energie pocházejí ze sedmi hydroelektráren, zbytek je z tepelných. Pro většinu domácností zůstává hlavním zdrojem paliva dřevo, což způsobuje nenávratné škody na životním prostředí.

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Největším donorem Madagaskaru je Francie a z multilaterálních zdrojů především Evropská unie a International Development Association Světové banky.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: