Madagaskar: Vnitropolitická charakteristika

10. 8. 2014

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Madagaskar je prezidentskou republikou.

První republikou bylo období od roku 1958, kdy vznikl autonomní stát v rámci Francouzského společenství. I přes vyhlášení nezávislosti v roce 1960 zůstal Madagaskar členem společenství až do roku 1972, kdy byl profrancouzský prezident Tsiranana svržen vojenským převratem.

Druhou republikou se rozumí vojenský, v podstatě komunistický režim (1975-1991), orientovaný alespoň ve svých počátcích na bývalý SSSR, ČLR a Severní Koreu. V jeho čele byl prezident Ratsiraka a do země přinesl mj. malgašizaci veřejného života.

Ústava třetí republiky byla přijata v roce 1992, poté co předešlý režim svrhly lidové nepokoje. Po vítězných parlamentních volbách v roce 1993 se k moci dostala opozice, ale postupně své postavení ztrácela. Ústava byla podstatně změněna v roce 1998: prezidentovi přibyly pravomoci a unitární stát dostal nové administrativní členění, zdánlivě připomínající federaci.

V listopadu 1999 se starostou hlavního města Antananariva stává Marc Ravalomanana, významný podnikatel a nezávislý kandidát, který porazil v obecních volbách protikandidáty ostatních politických stran.

Dlouho očekávané volby do Senátu se uskutečnily 18. března 2001 a opět potvrdily sílu strany AREMA, která obsadila 49 ze 60 volitelných míst. Z celkem 90-členého Senátu bylo zbývajících 30 mandátů obsazováno přímo prezidentem.

Politická situace na Madagaskaru se dramaticky změnila v prosinci 2001 po prvním kole prezidentských voleb, kdy se jejich vítěz Marc Ravalomanana, starosta Antananariva, prohlásil hlavou státu a v březnu 2002 dokonce sestavil svoji vlastní vládu. Oficiální údaje sice potvrdily jeho vítězství před tehdejším prezidentem Ratsirakou již v prvním kole, (46 % proti 41 %), ale Ravalomanana tyto výsledky zpochybnil s tím, že získal nad 50 % a tím i celkové vítězství (a zrušení 2. kola voleb). Hlavní město pak zažilo masové demonstrace a stávky, většinou však pokojné a bez větších násilností. Premiérem byl 26. února 2002 ustanoven Jacques Sylla. Počátkem března 2002 byla jmenována nová vláda.

Na základě jednání, zprostředkovaných OSN, OAU, Senegalem a dalšími africkými zeměmi, byla 18. dubna 2002 podepsána v Dakaru smlouva mezi Ratsirakou a Ravalomananou ohledně rychlého a mírového urovnání situace v zemi. Ve smlouvě bylo zakotveno vytvoření „přechodné vlády národního usmíření“ a v případě potřeby o vypsání referenda. Koncem dubna 2002 prohlásil Nejvyšší ústavní soud Madagaskaru za vítěze prezidentských voleb již po prvním kole a novém přepočítání hlasů Marca Ravalomananu (51,5 % proti 35,9 %).

Prezidentské volby v roce 2006 neproběhly bez problémů. Pokusy opozičních kandidátů zpochybnit výsledky voleb však vyvrátili zahraniční pozorovatelé, kteří potvrdili, že volby, kterých se zúčastnilo okolo 7 milionů oprávněných malgašských voličů, byly víceméně svobodné a spravedlivé. Po vyhlášení nálezu Ústavního soudu se prezidentem Madagaskarské republiky na dalších 5 let stal opět stávající prezident a mlékárenský magnát Marc Ravalomanana, který si ziskem 54,8 % hlasů zajistil vítězství již v prvním kole, když výrazným rozdílem porazil ostatní kandidáty.

V únoru 2009 využil bývalý disc-jockey a populární starosta Andry Rajoelina stoupající lidové nespokojenosti zejména v hlavním městě s vládou prezidenta Ravalomanany k jeho neústavnímu srvžení a sám uchvátil prakticky všechnu moc v zemi.  

Několik let trvající vnitrpolitický boj se pokusily mediovat Africká unie a regionální organizace SADC. KOnečně se v prosinci 2013 konaly prezidentské a parlamentní volby pod mezinárodním dohledem s tím, že hlavní rivalové nesměli kandidovat. Ve volbách zvítězil bývalý ministr financí a pretendent Rajoeliny, Hery Rajaonarimampianina, když porazil Jean-Luise Robinsona. Volby byly zhodnoceny jako řádné a svobodné. 

 

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hery Rajaonarimampianina

 

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

Pres. Hery Martial RAJAONARIMAMPIANINA Rakotoarimana

Prime Min. Roger Laurent Christophe KOLO, Dr.

Min. of Agriculture & Rural Development Roland RAVATOMANGA

Min. of Commerce & Consumer Affairs Narson RAFIDIAMANANA

Min. of Communication, Information, & Relations With Institutions Cyril REBOZA

Min. of Culture, Handicrafts, & National Heritage Randrianarisoa RAMAHTODISOLOMANANA Vaonalaroy

Min. of Economy & Planning Herilanto RAVELOHARISON, Gen.

Min. of Employment & Technical & Professional Training Horace GATIEN

Min. of Energy Richard FIENENA

Min. of Environment & Forest Ecology Anthelme RAMPARANY

Min. of Fisheries & Fishery Resources AHMADE

Min. of Foreign Affairs Arisoa RAZAFITRIMO

Min. of Higher Education & Scientific Research Marie RASOAZANAERA

Min. of Interior & Decentralization Oliver Mahafaly SOLONANDRASANA

Min of Industry, Private-Sector Development, & Small & Medium Business Jules Etienne ROLLAND, Dr.

Min. of Justice & Keeper of the Seals Noeline RAZAFINDRAVONONA

Min. of Livestock Joseph Martin RANDRIAMAMPIONONA

Min. of National Defense Dominique Jean Oliver RAKOTOZAFY, Gen.

Min. of National Education Paul Andrianaina RABARY

Min. of Population, Social Protection, & Protection of Women Eleonore JOHASY

Min. of Posts, Telecommunications, & New Technology Benjamina RAMANTSOA Ramarcel

Min. of Public Health Roger Laurent Christophe KOLO, Dr.

Min. of Public Security Blaise RANDIMBISOA

Min. of Public Service, Labor, & Social Law Jean de Dieu MAHARANTE

Min. of Public Works & Meteorology Roland RATSIRAKA

Min. of Strategic Resources Lalaharisaina JOELIV

Min. of Tourism Andre RAKOTOMAMONJY

Min. of Transport Ulrich ANDRIANTIANA

Min. of Water Resources Johannita NDAHIMANANJARA, Dr.

Min. of Youth & Sports Jean Anicet RANDRIAMOSARISOA

Sec. of State in Charge of the National Gendarmerie                Didier Gerard PAZA, Gen.

Min. of State in Charge of Infrastructure Rivo RAKOTOVAO

Governor, Central Bank Gaston RAVELOJAONA

Ambassador to the US Jocelyn Bertin RADIFERA

Permanent Representative to the UN, New York Zina ANDRIANARIVELO-RAZAFY

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: