Madagaskar: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015 

2016 

2017

Dovozy

2 630,05 2 762,8  2 739,1  2 375,4  2 426,6 2 822

Vývozy

1 518,42 1 915,4  2 188,3  2 047,7  2 160,4 2 342,8

Saldo

-1111,63

-851,27

 -550,8  -327,7  -266,2 -479,2

Údaje v mil. USD

Zdroj: EIU, Country Report, k dubnu 2018

Z pohledu zahraničního obchodu Madagaskaru se prosazuje více dovoz než vývoz, což je způsobeno nedostatečným rozvojem zpracovatelského průmyslu a potřebou většinu produktů dovážet. 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Madagaskaru je EU, která má podíl 29,1 % na celkovém zahraničním obchodu Madagaskaru.

Z pohledu vývozu z Madagaskaru je na prvním místě EU (42,6 %), USA (16,5 %), Čína (6,6 %), Japonsko (6 %), Jižní Korea (3,7 %), Indie (3,2 %), Singapur (2,4 %) a Jihoafrická republika (2,4 %).

Hlavním zdrojem dovozu do Madagaskaru je Čína (18,6 %), EU je na druhém místě (17,3 %), Indie (9,3 %), Jihoafrická republika (5,6 %), Spojené arabské emiráty (5,3 %), Pákistán (3,7 %) a USA (3,6 %).

Mezi zeměmi EU má největší podíl na obchodě s Madagaskarem - Francie a Neměcko.

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2017 měly na vývozu největší podíl nerostné suroviny (chromit, titan a další) 376,6 mil. USD, vanilka 106,4 mil. USD a ropa 20,7 mil. USD. Dále se vyváží mořské plody, tropické plody, textil a bavlněné textílie.

U dovozu převládaly nerostné suroviny 421,7 mil. USD, spotřební zboží 305,9 mil. USD, kapitálové statky 295,3 mil. USD a rýže 61 mil. USD. 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Od roku 1991 existuje v zemi zvláštní režim výroby pro další vývoz (Export Processing Zone, EPZ), který láká zahraniční i domácí investory možností bezcelních dovozů a úlevami na dani z příjmu. Původně nebyly firmy nuceny platit ani daň z přidané hodnoty z dovážených komponentů (20 %), ale od roku 1999 ji vláda vymáhá a vrací ji až proti potvrzení o uskutečněném vývozu, aby tak zabránila nedovolené výrobě pro vnitřní trh. V současné době jsou EPZ hlavním zdrojem přílivu přímých zahraničních investic do země. Ze zhruba 150 firem, které obdržely status EPZ, je jich 50 % evropských (hlavně francouzských), 30 % mauricijských, 15 % asijských a 5 % madagaskarských. Tyto firmy vytvářejí cca 80 tis. pracovních míst.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice se v posledních letech neustále zvyšují. Z posledních dostupných údajů centrální madagaskarské banky v roce 2016 dosáhly hodnoty 228,1 mil. USD. Investice směřovaly zejména do zemědělství, textilního průmyslu a služeb. Hlavním investorem na Madagaskaru je Francie, která má i nadále velmi významné vazby na Madagaskar jakožto na svou bývalou kolonii. Dalšími investory jsou Indie, Čína a USA.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Madagaskar nutně potřebuje zahraniční investice, a proto poslední dobou jejich vstup výrazně ulehčuje (viz 6.6.). Jedinou zemí, s níž má Madagaskar uzavřenu dohodu o ochraně investic, je Francie. Byla zrušena devizová kontrola při vývozu (transferu) i dovozu. Zahraničním investorům jsou povolovány účty v cizích měnách. V rámci ministerstva průmyslu byl zřízen Office de la Promotion des Investissements. Investicím by mělo pomoci hlavně uklidnění vnitropolitické situace v zemi.

Pro přilákání investic slouží speciální Export Processisng Zones (EPZ), které poskytují zahraničnímu investorovi mnoho fiskálních výhod (nulové či snížené odvody daní, nulové clo, volnější politika týkající se zaměstnanců, pobytu investorů, apod.) a slouží primárně pro výrobu produktů na jejich následný vývoz. Právě EPZ významně pomohly rozvoji textilního průmyslu na Madagaskaru.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: