Maďarsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

17. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální a další informace ohledně ekonomických a dalších údajů viz rovněž stránky:

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Prioritní oblasti rozvoje národního hospodářství definuje Nový Széchenyiho plán (NSzP zahájen 14.1.2011 na období 10 let). Je zaměřený ve značné míře na čerpání ze strukturálních fondů EU a jejich spojení s domácími zdroji v jeden strategický celek. Plán definuje sedm základních směrů rozvoje hospodářství HU, mezi kterými se nacházejí i 3 nové prioritní oblasti - rozvoj zeleného hospodářství, průmysl zdraví a program podpory zaměstnanosti.

 

Národní investiční agentura (HIPA (dříve HITA) - Hungarian Investment Promotion Agency), potenciálně investičně zajímavé sektory uvádí podrobně na stránkách (v angličtině): http://www.investhipa.hu/   . Je zde mnoho projektů z 5 sektorů. Jejich požadavek financování se pohybuje mezi 1,5 mil. EUR a 150 mil. EUR.

 

Jedná se především o: 

  • Nemovitosti
  • Výroba
  • Inovace
  • Zelená energie
  • Zemědělství a potravinářský průmysl

HIPA definuje následující potenciálně zajímavé investičně sektory v roce 2016 - 2017 - 2018:

  • Průmysl vozidel
  • Elektroniku
  • Centrály poskytující služby (SSC)
  • Informatika a komunikace (ICT/IT)
  • Potravinářský průmysl
  • Obalový průmysl
  • Logistiku
  • Kovoprůmysl
  • Farmacii
  • Logistiku
  • Obnovitelné zdroje energie

(detailnější informace na webu HIPA)

 

Na základě výše uvedeného lze v Maďarsku považovat za perspektivní následující například tyto obory:


Dopravní průmysl a infrastruktura
Maďarská města a obce plánují výměny a rekonstrukce vozových parků jak v segmentu, vlaků, příměstských vlaků, tramvají, autobusů a trolejbusů. Budapešťská radnice rovněž rozhodla o rekonstrukci tří ze čtyř budapešťských nádraží včetně jejich okolí, a sice nádraží Keleföldi, Nyugati a Keleti. Na základě mezistátní dohody mezi Maďarskem a Čínou z listopadu 2015 bude v nejbližších třech letech zahájena výstavba resp. rekonstrukce koridoru „Budapešť – Bělehrad“ na dvoukolejnou trať s rychlostí 160 km/h pro nákladní a 200 km/h pro osobní přepravu, na jejíž. Očekává se tedy poptávka po stavebních firmách na železniční svršky a elektronická zabezpečovací IT zařízení.

Energetický průmysl
S ohledem na skutečnost, že mezi lety 2032 – 2037 budou uzavřeny dva staré bloky JE PAKS I, rozhodla maďarská vláda o dostavbě dvou nových bloků á 1 200 MW, tzv. JE PAKS II., které by měly být uvedeny do provozu nejpozději do roku 2030 s dobou životnosti 60 let a s možností dalšího prodloužení. Samotná výstavba nových bloků by měla proběhnout mezi lety 2018 – 2024 na základě dohody mezi HU-RU. Výstavbu bude realizovat ruský ROSATOM. Plánované investice jsou ve výši 10 mld. EUR. Mezinárodní tendry na jaderná zařízení jsou již vypisovány. Poptávány budou v příštích letech turbíny, generátory, čerpadla, kotle, stroje k broušení atd., výstavba JE Paks II. byla již zahájena. Podle dohody 40 % zakázek obdrží maďarská strana. České firmy tak mají a s ohledem na dlouholeté zkušenosti šance uspět. Začátkem roku 2018 rozhodla maďarská vláda o podpoře výstavby malokapacitních (do 1 ha) solárních elektráren a projektů, které by měly pomoci snížit dovoz energie ze zahraničí. Plánuje se rovněž výstavba solárního parku na Dunaji „Dunai Solar Park“ na ploše 40 ha o kapacitě 17,6 MW na nevyužité půdě vedle plynové elektrárny Dunamenti Erömü v hodnotě 25 mil. EUR. V současné době kolem 50 % potřeb maďarské spotřeby energie kryje JE Paks. Zbývajících 50 % by v budoucnu měla krýt pouze domácí výroba jak z fosilií, tak plynu a  OZE včetně solárních elektráren.


Obranný průmysl
V souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací ve světě a v Evropě a v návaznosti na to s ambiciózním programem maďarské vlády na rozvoj a modernizaci maďarské armády pod názvem „Zrínyi 2026“ a také se závazkem Maďarska, jako člena NATO budou postupně zvyšovány výdaje na obranu až do výše 2 % HDP. Předmětem zájmu z maďarské strany jsou veškeré druhy zbraní s ohledem na zastaralost výzbroje maďarské armády. Poptávány budou ruční krátké a dlouhé zbraně, cvičné a bojové letouny a s tím související výcvik pilotů, dále radiolokátory a radiové přístroje pro dálkové ovládání, katapulty a letecké simulátory pro výcvik pilotů.

Železniční a kolejová doprava
V Budapešti byla zahájena koncem roku 2017 kompletní rekonstrukce metra trasy M3 a v budoucích letech má být postaveno dalších cca 17,3 km nových tratí a 20 stanic. Celková hodnota rekonstrukce trasy metra M3 při až 60 % participaci EU dosáhne hodnoty 200 mld. HUF (0,65 mld. EUR). Součástí rekonstrukce metra bude i modernizace vozového parku v hodnotě investic ve výši 70 – 90 mld. HUF (0,23 – 0,29 mld. EUR). V Budapešti se probíhá rekonstrukce metra (2014 – 2020), v jejímž rámci má být postaveno nových 17,3 km tratí a 20 stanic a rekonstrukce několika železničních tratí. Celkové investice by měly dosahovat až 10 mld. CZK. Součástí rekonstrukce metra je i modernizace vozového parku (na ni je vyčleněno dalších 6,5 - 9 mld.  CZK). Velké investice se plánují v segmentu městské dopravy (příměstské vlaky, tramvaje, autobusy a trolejbusy).

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

 

Energetický průmysl

HS 8411 - Proudové motory, turbovrtulové pohony a ost. plynové turbíny

Obranný průmysl

HS 9305 - Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304

Železniční a kolejová doprava


 

HS 8702 - Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče

33 - Opravy a instalace strojů aj přístroje

Dopravní průmysl a infrastruktura  

HS 9406 - Montované stavby

HS 7308  -  Konstrukce jn. a části a součásti pro použití v konstrukcích, ze železa, oceli 

42 - Inženýrské stavitelství

43 - Speciální stavební činnosti

 

Aktuální sektorové příležitosti pro Maďarsko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Příklady významných realizovaných nebo probíhajících resp. ukončených projektů

Spolupráce MOL – ČEZ. Viz bod 4) – vztahy v oblasti energetiky. 

 

Působení firmy OHL ŽS Brno a.s. v Maďarsku na projektech dopravní infrastruktury.

Firma působila na maďarském trhu řadu let a od r. 2005 v Budapešti fungovala i její kancelář. Na základě sporu ohledně kvality rekonstrukce železniční tratě v úseku Mezőtúr-Gyoma se zadavatelem projektu (kdy společnost OHL ŽS přistoupila k podání žaloby k arbitrážnímu soudu) španělský vlastník OHL ŽS  rozhodl o pozastavení dalších projektů firmy v HU.

 

Účast firem Škoda Transportation a Ganz-Škoda Electric na dopravních projektech v HU.

V rámci plzeňské Škody Holding působí na maďarském trhu její společnosti Škoda Transportation a Ganz-Škoda Electric (vznikla po koupi konkurenční firmy Ganz Transelektro Közlekedési Zrt. holdingem v r. 2006, aktuálně ve 100% vlastnictví Škody). Ganz-Škoda již v minulosti dodala trolejbusy pro MHD měst Budapešť a Debrecen, působí i jako subdodavatel trakční výzbroje (výkonové elektroniky) pro francouzskou firmu ALSTOM pro její dodávky budapešťskému metru. V únoru 2012 podepsala Škoda Transportation smlouvu na dodávku jednatřiceti nízkopodlažních tramvají pro město Miskolc. Jde o nevětší kontrakt na tramvaje uzavřený v Maďarsku za dobu uplynulých pěti let. Hodnota kontraktu dosahuje téměř dvou miliard korun. Přes tuto dobrou referenci a zájem maďarské strany o další spolupráci (tramvaje a trolejbusy pro Budapešť a trolejbusy pro Szeged) neuspěla Škoda Transportation v tendru na dodávku tramvají pro dopravní podnik hlavního města Budapešť.

Škoda Transportation společně s polským Solarisem vyhrála tendr na dodávku 108 ks trolejbusů v hodnotě 62,4 mil. EUR, z čehož 24 ks mělo být dodáno v r. 2015.

Škoda Transportation se rovněž přihlásila do předkola soutěže na kompletní rekonstrukci vozového parku zastaralé linky M3 budapešťského metra.

 

Aero Vodochody a letouny L-159 pro armádu HU.

Existuje tradice spolupráce v oblasti výcviku maďarských pilotů na strojích L-159 (HU od r. 2008 využívá tovární letoun L-159B Aero Vodochody - výcvik pilotů pro stíhací letouny Gripen a MiG-29). Vedle toho existuje dlouhodobě i nabídka poskytnutí letounů L-159 pro maďarskou armádu dosud bez dohody.

 

Spolupráce vědců – ELI.

EK byl schválen společný projekt českých, maďarských a rumunských vědců na vybudování kapacit střediska superlaserových kapacit (Extreme Light Infrastructure – ELI) v Praze a Szegedu. ELI je významný mezinárodní projekt, jehož cílem je vybudování jedné z nejpokročilejších světových výzkumných a vývojových infrastruktur v oboru laserové techniky. Je evropskou infrastrukturou pro výzkum, financovanou zejména členskými státy, s minimálním finančním podílem EU. Na projektu pracuje 16 zemí EU a nejvýznamněji se na jeho přípravné fázi podílejí kromě ČR i DE, GB, FR, IT, PT, GR, ES. Podle aktuální informace je projekt stále ve své počáteční fázi.

 

Společnost EAS – vrtulníky pro policejní účely.

Mezi poslední významné akvizice českých firem lze zcela určitě označit vítězství české společnosti EAS (European Air Services s.r.o., Praha), která získala objednávku Ministerstva vnitra Maďarska na dodávku 5 zánovních vrtulníků značky Mc Donnell Dougles (MD 902) pro policejní účely. Hodnota zakázky je kolem 15 mil. EUR.

 

Vrtulníková základna maďarských vzdušných sil – oficiální předání 2 místních cvičných letadel Zlín – 242 Maďarské armádě ve městě Szolnok.

Dne 24. března 2017 uspořádalo maďarské Ministerstvo obrany na vrtulníkové základně maďarské armády ve městě Szolnok (župa Jász-Nagykun-Szolnok) slavnostní ceremoniál při příležitosti předání prvních dvou (z celkem čtyř kusů) dvoumístných cvičných letadel typu Zlín – 242L od společnosti Zlín Aircraft a.s., která uspěla ve vypsaném mezinárodním tendru MO HU. Letouny jsou vybaveny moderními digitálními přístroji a jejich akční rádius je až 800 km. Kontrakt s maďarskou armádou byl podepsan v červenci roku 2016 (pozn.: další dva letouny, tentokrát čtyřmístné typu Zlín –143LSi měly být dodány koncem dubna). Tato letadla nahradí dosavadní cvičná letadla typu JAK – 52, které technicky odpovídají normám padesátých a šedesátých let.
Vedení MO HU má zájem o další stroje, na které bude ovšem vypsána nová mezinárodní soutěž. V případě, že se dodaná letadla typu Zlín maďarské armádě osvědčí, existuje velká naděje, že by společnost Zlín Aircraft a.s., Otrokovice, v případě splnění podmínek tendru a konkurenceschopné ceny, mohla uspět i v budoucím tendru.

 

Úspěch českého zbrojního průmyslu v Maďarsku
Dne 28. března 2018 byla podepsána smlouva na transfer průmyslové technologie (licence) na výrobu ručních zbraní a jejího zavedení v Maďarsku mezi Českou zbrojovkou a.s., Uherský Brod a maďarskou společnosti HM Arzenál Zrt. Na základě této smlouvy Česká zbrojovka a.s. zajistí průběh transferu, dodá příslušné know-how a personální podporu nutnou ke zvládnutí zbrojní výroby ručních palných zbraní v příštích dvou letech. Očekávaný minimální objem vyrobených zbraní v průběhu 10 let je až 200 000 kusů v hodnotě až 100 mil. EUR. Díky této smlouvě zahájí Maďarsko, po téměř 30 letech, vlastní výrobu ručních krátkých a dlouhých zbraní. V první etapě se budou v Maďarsku ruční zbraně jen montovat a od roku 2019 se zahájí domácí výroba. Podpis smlouvy je závěrem projektu PROPED „Prezentace českých podniků ze sektoru obranného a bezpečnostního průmyslu ČR".

Spolupráce Maďarska s Českou republikou v oblasti VVI

Co se týče smluvní oblasti, existuje mezi ČR a HU rámcová Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, sportu a mládeže z r. 2005 a dále Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vědeckotechnické spolupráci z r. 2001. 

Ke spolupráci v oblasti vědy přispívá například i existující Dohoda mezi Maďarskou akademií věd (MAV) a AV ČR podporující vzájemné kontakty vědeckých pracovníků a jejich spolupráci (projekty, stáže atd.).

Bilaterální spolupráce v oblasti vědy a technologií je v Maďarsku řešena na bázi bilaterálních mezivládních dohod o spolupráci v této oblasti. Provádění těchto dohod je upraveno vládním nařízením č. 3061/91, které stanoví, že dohody jsou připravovány a uzavírány Ministerstvem zahraničních věcí, zatímco implementace je v gesci Národní úřad výzkumu, vývoje a inovace (NKFIH).

Maďarsko má uzavřeno na velké množství mezivládních S&T dohod. Hlavním cílem je podporovat mobilitu a mezinárodní spolupráci, organizování seminářů a workshopů v oblasti S&T. V oblasti R&D má bilaterální spolupráce základní důležitost. Ve spolupráci se zahraničními vládními orgány pro mezinárodní spolupráci zřizuje NKFIH Společný výbor pro spolupráci v S&T  (Joint Committee on Co-operation in Science & Technology). Ty se pravidelně setkávají (ročně, každé 2 - 3 roky) a vypracovávají program spolupráce pro další období, který stanoví základní rámec pro spolupráci. Vládní podpora na realizaci je poskytována formou vládních grantů, o něž se uchází zájemci z řad institucí či firem.

Ministerstvo národního hospodářství je v rámci struktury maďarských ministerstev hlavním resortem, do jehož gesce oblast VVI spadá a které má ústřední koordinační úlohu. V jeho rámci působí Odbor inovací, výzkumu a rozvoje. Pod ministerstvo hospodářství spadá Národní úřad výzkumu, vývoje a inovace (National Research, Development, and Innovation Office), jakožto vládní orgán zodpovědný za oblast VVI. NKFIH je tak hlavním orgánem pro rozvoj VVI v HU a jeho úkolem je plánování implementace maďarské politiky v oblasti vědy a technologií (S&T), konkurenceschopných programů v oblasti výzkumu a rozvoje (R&D) a rovněž propagace mezinárodní spolupráce včetně výzkumů spojených s EU.

K mezinárodní spolupráci viz stránky NKFIH - www.nkfih.gov.hu .

Obě strany rovněž podporují společnou účast v unijních programech spolupráce v rámci Sedmého rámcového programu EU (Seventh Framework Programme, FP7) a Horizon2020. Slibná spolupráce ve VVI se zdá být téměř ve všech oblastech programu EURATOM i Specifického programu spolupráce pod H2020. Vedle toho existuje spolupráce v oblasti Výzkumné infrastruktury, kde existuje potenciál pro její vzájemné využívání. Další spolupráce a partnerství může být podpořena výměnou „best practices“ v rámci sítě národních kontaktních míst (Network of National Contact Points, NCPs).

Dobré možnosti pro rozvoj spolupráce ČR - HU nabízejí i programy EUREKA a EUROSTAR, které podporují průmyslové projekty R&D v rámci mezinárodní spolupráce. Zatím však je bilaterální spolupráce v těchto oblastech spíše vzácná. Podle maďarské strany existují i regionální možnosti spolupráce například v rámci Dunajské strategie (DS) pro pilotní projekty ČR-HU v R&D oblasti. Na straně HU je plánováno využití regionálních zdrojů v časovém intervalu 2014-2020 na financování projektů věnovaných DS. 

Potenciál pro spolupráci může vytvářet i skutečnost, že ČR i HU jsou zapojeny do schváleného EU projektu ELI (Extreme Light Infrastructure), který je společným projektem českých, maďarských a rumunských vědců na vybudování kapacit střediska superlaserových kapacit (Praha, Szeged). ELI je významný mezinárodní projekt, jehož cílem je vybudování jedné z nejpokročilejších světových výzkumných a vývojových infrastruktur v oboru laserové techniky, do kterého jsou zapojeny i další země EU. 

Užitečné kontakty k VVI v Maďarsku: 

Základní informace ohledně VVI v HU viz stránky NKFIH (National Research, Development, and Innovation Office) - http://www.nkfih.gov.hu/english , telefon: +36 1 795 9500.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

  • 23. 1 2017 – Konference „Lámfalussy“ v Budapešti
  • 25. – 28. 1. 2017 – 35. Mezinárodní výstava zemědělství a zemědělských strojů „AGROmashExpo“ v Budapešti
  • 9. – 12. 2. 2017 – Mezinárodní výstava zbraní, rybářství a lovu tzv. „FeHoVa“
  • 3. 4. 2017 – Budapešťská návštěva ministra dopravy ČR Dana Ťoka společně s Michalem Friedrichem, ředitelem Odboru zahraničních vztahů a EU ministra pro národní rozvoj Miklóse Sesztáka, který je v maďarské vládě odpovědný za sektor dopravy. Jednání o výběru mýtného v Maďarsku.
  • 10. 4. 2017 – Návštěva Ministerstva zahraničních věcí ČR na Ministerstvu zahraničních věcí a obchodu HU ohledně ekonomické spolupráce.
  • 29. – 30. 05. 2017 – Neformální konzultace pořádané Regionální přadovnou FAO Budapešť (REU) a Ministerstvem zemědělství Maďarska k regionálním tématům FAO v Budapešti
  • 19. – 23. 06. 2017 – „Incomingová mise REU FAO Budapešť do ČR“ – Proped
  • 14. 9. 2017 - Setkání ministrů pro vnější ekonomické vztahy V4 + UK v Budapešti
  • 20. – 21. 9. 2017 – Setkání ministrů zemědělství ČS V4 + 4 (BG, RO, HR, SI) v Budapešti a Visegrádu
  • 3. 10. 2017 – Implementace projektu PROPED  s názvem „Czech Defence Day“
  • 17. a 18. 10. 2017 – Setkání ministrů/státních tajemníků hospodářství zemí V4 v Budapešti
  • 10. - 11. 11. 2017 – MSV Brno
  • 23. 11. 2017 – 21. konference v maďarském Parlamentu s názevem „Current Challenges in the Euro-Atlantic Region with a Special Focus on „Hybrid Threats“
  • 1. 12. 2017 – HU PRES V4 – „V4-Google Innovation Forum“ v Budapešti
  • 4. 12. 2017 – Jednání ministrů zahraničních věcí zemí V4, Bulharska, Chorvatska, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska v Budapešti
  • 11. 12. 2017 – Zasedání Pracovní skupiny zemí V4 + Izrael o výzkumu, rozvoji a inovacích v Budapešti
  • 10. 1. 2018 – Follow-up briefing V4 + 6 na MZVaO HU k problematice energetické bezpečnosti
  • 19. 1. 2018 – Setkání ministrů V4 pro vnější ekonomické vztahy + Austrálie za maďarského V4 PRES
  • 5. 2. 2018 – Konference Ministerstva hospodářství HU s názvem „Conference on Strengthening the Competitiveness of Small and Medium-sized Enterprises“ v Budapešti
  • 8. – 9. 2. 2018 – Zasedání hospodářských výborů zemí V4 za V4 PRES HU v Budapešti
  • 27. 2. 2018 – Setkání ministrů zahraničních věcí V4 + Střední Asie v Budapešti
  • 6. 3. 2018 – Ministerský summit V4 PRES HU (+ RO, BG, HR, SI, LT, LV, ES, PT, EE, IE, MT) k problematice konkurenceschopnosti sektoru silniční dopravy v EU a VRT na koridoru Varšava – Bratislava – Budapešť
  • 21. 3. 2018 – Společenské setkání „EU-Chambers Business Chill“ na ZÚ ČR v Budapešti
  • 27. – 27. 3. 2018 – Setkání ministrů obrany států V4 za HU PRES v Budapešti
  • 18. – 19. 4. 2018 – Setkání ministrů hospodářství zemí V4 za HU PRES v Budapeštio a bezpečnostního sektoru.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: