Maďarsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Maďarsko patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery naší země. Výsledky zahraničně obchodní výměny České republiky s Maďarskem zaznamenaly v roce 2015 absolutní rekord za dobu existence České republiky od roku 2003, když výměna v eurovém vyjádření dosáhla úrovně 5,422 mld. EUR (index 103), z toho vývoz činil 3,266 mld. EUR (index 101,4) a dovoz 2,155 mld. EUR (index 105,4). Saldo zahraničně obchodní výměny dosáhlo úrovně 1,189 mld. EUR.

Vývoj vzájemného obchodu zbožím (údaje v tis. EUR)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR

poř.

index

EUR

poř.

index

EUR

poř.

index

EUR

2009

2 064 256

10.

73,5

1 717 849

11.

65,3

3 782 105

11.

69,5

346 407

2010

2 303 918

12.

111,6

2 069 681

12.

120,5

4 373 599

11.

115,6

234 237

2011

2 630 083

11.

114,2

2 406 315

10.

116,3

5 036 398

11.

115,2

223 768

2012

2 809 645

11.

106,8

2 579 450

10.

107,2

5 389   095

11.

107,0

230   195

2013

3 180130

10.

113,2

2 603 703

10.

100,9

5 783 833

11.

107,3

576 427

2014

3 637   609

9.

114,4

2 653 249

11.

101,9

6 290 858

11.

108,8

984   360

2015

3 266   783

12.

101,4

2 155 392

15.

105,4

5 422 175

14.

103,0

1 111   391

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

SITC

 

Vývoz 2014

Vývoz 2015

Dovoz 2014 v %

Dovoz 2015 v %

0

Potraviny a živá zvířata

6,0

5,6

7,7

7,4

1

Nápoje a tabák

1,0

0,9

1,2

1,1

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

0,9

0,7

1,1

1,3

3

Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály

5,2

5,6

1,1

0,9

4

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

0,8

0,8

0,8

0,9

5

Chemikálie

12,8

10,3

13,5

11,6

6

Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu

16,8

16,5

20,0

17,9

7

Stroje a přepravní zařízení

49,2

51,5

39,7

42,1

8

Různé průmyslové výrobky

7,0

8,2

14,3

16,0

9

Nespecifikováno

0,3

0,1

0,6

0,9

 

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

Zdroj: ČNB

TOP 10 – položky českého vývozu do HU podle SITC2

 

rok 2014

podíl v %

pořadí

Silniční vozidla (78)

16,64

1

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (77)

12,43

2

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. (74)

6,93

3

Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprod. zvuku (76)

4,84

4

Organické chemikálie (51)

4,74

5

Kovové výrobky j.n. (69)

4,53

6

Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (33)

4,06

7

Různé výrobky j.n. (89)

3,55

8

Železo a ocel (67)

3,48

9

Kancelářské stroje a zař. k automat. zpracování dat (75)

3,33

10

Zdroj: ČNB

TOP 10 – položky českého vývozu do HU podle SITC2

 

rok 2015

podíl v %

pořadí

Silniční vozidla (78)

18,03

1

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (77)

12,24

2

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. (74)

7,05

3

Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprod. zvuku (76)

5,79

4

Kovové výrobky j.n. (69)

4,57

5

Různé výrobky j.n. (89)

4,53

6

Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (33)

4,41

7

Kancelářské stroje a zař. k automat. zpracování dat (75)

3,41

8

Železo a ocel (67)

3,31

9

Organické chemikálie (51)

2,97

10

Zdroj: ČNB

TOP 10 – položky českého dovozu z HU podle SITC2

 

rok 2014

podíl v %

pořadí

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (77)

15,13

1

Silniční vozidla (78)

9,79

2

Různé výrobky j.n. (89)

8,82

3

Stroje a zařízení k výrobě energie (71)

5,86

4

Železo a ocel (67)

4,84

5

Léčiva a farmaceutické výrobky (54)

4,13

6

Výrobky z pryže, j.n. (62)

4,07

7

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.  (74)

3,87

8

Kovové výrobky j.n. (69)

3,34

9

Nábytek a jeho díly (82)

3,07

10

Zdroj: ČNB

TOP 10 – položky českého dovozu do HU podle SITC2

 

rok 2015

podíl v %

pořadí

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (77)

14,87

1

Silniční vozidla (78)

10,44

2

Různé výrobky j.n. (89)

9,47

3

Stroje a zařízení k výrobě energie (71)

8,58

4

Léčiva a farmaceutické výrobky (54)

3,85

5

Železo a ocel (67)

3,54

6

Nábytek a jeho díly (82)

3,40

7

Kovové výrobky j.n. (69)

3,39

8

Výrobky z pryže, j.n. (62)

2,97

9

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. (74)

2,78

10

Zdroj: ČNB

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Běžný účet platební bilance - HU 

Rok 2014 v mil. CZK

Rok 2015 v mil. CZK

Kredit

Debet

Saldo

Kredit

Debet

Saldo

Běžný účet

100 372,0

71 467,1

28 904,9

110 510,0

82 890,2

27 619,9

Zboží

91 142,9

64 994,1

26 148,8

100 550,1

71 501,0

29 049,1

Služby celkem

3 316,6

8 535,5

5 218,9

9 314,8

4 779,2

4 535,5

Doprava

3 974,6

2 149,5

1 825,1

4 073,5

1 844,2

2 229,3

Cestovní ruch

1 361,8

1 111,1

250,7

1 407,3

1 251,3

156,0

Ostatní podnikatelské služby

1 882,3

1 020,2

862,1

2 142,9

1016,0

1 126,9

Prvotní důchody

611,0

1 142,8

-531,7

513,7

5 421,6

-5 907,9

Druhotné důchody

84,0

9,0

75,0

131,5

188,4

-56,9

 

Zdroj: ČNB

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle údajů ČNB činily k 31.12.2014 české přímé investice v HU 128,2 mil. EUR v členění: základní kapitál 56,3 mil. EUR, reinvestovaný zisk -0,7 mil. EUR, ostatní kapitál 72,6 mil. EUR. Stav přímých maďarských investic v ČR k 31.12.2014 činil: celkem 372,4 mil. EUR, z toho základní kapitál činil 186,6 mil. EUR, reinvestovaný zisk 95,8 mil. EUR a ostatní kapitál 90,0 mil. EUR. Novější údaje zatím nejsou dispozici.            

PZI České republiky do Maďarska (odliv)

 

Základní kapitál v mil. EUR

Reinvestovaný zisk v mil. EUR

Ostatní kapitál
  v mil. EUR

Celkem
  v mil. EUR

2010

-7,0

0,5

-7,1

-13,5

2011

-1,8

-9,4

14,4

3,1

2012

4,6

-2,8

-9,2

-7,4

2013

5,4

-0,6

-2,8

2,0

2014

27,8

2,4

54,6

84,8

2015

0,4

2,5

5,1

8,0

Zdroj: Česká národní banka, www.cnb.cz

PZI Maďarska do České republiky (příliv)

 

Základní kapitál v mil. EUR

Reinvestovaný zisk v mil. EUR

Ostatní kapitál
  v mil. EUR

Celkem
  v mil. EUR

2010

8,1

22,5

14,0

44,7

2011

-8,5

20,0

-29,4

-18,2

2012

14,0

1,1

22,0

37,2

2013

20,4

16,8

-15,0

22,1

2014

-6,7

27,5

-14,6

6,2

2015

-69,0

173,8

25,2

130,0

Zdroj: Česká národní banka, www.cnb.cz

Některé z realizovaných investic ČR v HU:

  • V roce 2006 zakoupila za cca 2 mil. EUR Škoda Holding v dražbě maďarský Ganz Transelektro a vytvořila s maďarským Resonatorem společný podnik Ganz-Škoda Zrt. (Gans Transelektro byl konkurentem Škody Transportation ve výrobě trolejbusů na trzích východní a střední Evropy). Následně Škoda získala ve firmě 100% podíl.
  • Česká elektroenergetická společnost ČEZ založila v Maďarsku společnost ČEZ Magyarország Kft., specializovanou na obchod elektrickou energií, a také podepsala koncem roku 2007 s maďarskou petrochemickou společností MOL dohodu o spolupráci, mj. o společné výstavbě dvou elektráren na plyn v Maďarsku a u Bratislavy. Společnost ČEZ zakoupila 7 % akcií MOL. V souladu s dohodou vytvořila roce 2008 ČEZ s maďarskou petrochemickou společností MOL společný podnik, který by měl posílit synergické možnosti obou společností v prostoru střední a jihovýchodní Evropy.
  • V říjnu 2008 dokončila společnost RAVAK investici za 2,5 miliardy forintů (cca 250 milionů Kč) – obchodní a logistické centrum v Budapešti Ravak Business Center o ploše 14 500 m2
  • V roce 2014 se po pěti letech v blízkosti Budapešti (Fót) znovuotevřela pobočka české firmy AAA Auto, která se zabývá koupí a prodejem ojetých automobilů – tj. Autocentrum AAA Auto Kft.
  • Poslední velkou investicí v roce 2014 byla investice skupiny Agrofert Andreje Babiše ve výši téměr 1 mld. Kč. Jedná se o nákup maďarského výrobce rostlinných olejů skupiny NT Group, Kiskunfélegyháza (8. největší výrobce slunečnicového oleje na světě). V Maďarsku vlastní Agrofert další 3 společnosti, které působí v agrárním sektoru: Ceres Sütőipari Zrt., Devecseri Agrokémiai Kft., Somlóvásárhely a IKR Agrár Kft.
  • Karlovarské minerální vody (KMV) v dubnu  2015 ohlásily akvizici maďarské dvojky - Szentkirályi Ásványvíz. Cenu celé transakce společnosti nezveřejnily. Szentkirályi se stane součástí nově vzniklého holdingu Central European Mineral Water Holding (CEMW). Jde o společný projekt rodiny Pasquale a Levente Balogha, majitele Szentkirályi. Jediným akcionářem holdingu, který vznikl letos v březnu, byly dosud Karlovarské minerální vody. Minoritní část akcií holdingu CEMW nyní získá Balogh, který bude zároveň jeho prezidentem. Karlovarský výrobce tradiční značky Mattoni tak nyní ovládne maďarský trh a upevní si postavení lídra na trhu balených minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě.
  • Koncem srpna 2015 vydal Maďarský úřad pro hospodářskou soutěž (GVH) souhlas české společnosti EP Energy ze skupiny EPH Daniela Křetinského s nákupem elektrárny Budapesti Erőmű od francouzské společnosti EDF. EP Energy akvizicí získá 95,5 % podíl v elektrárně, která dodává 60 % tepla pro Budapešť a jeho 3 závody generují 3 % celkové maďarské výroby el. energie.

Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodua v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Seznam firem, které zastupují české výrobce, nebo české firmy s pobočkami v HU naleznete na webových stránkách.                                            

Agentury zabývající se výzkumem trhu, rozvojem investic a obchodu:

  • Statistické informace o vývozu a dovozu z HU poskytuje na komerční bázi firma Nemzeti Infokommunikációs Szolgáltató Zrt. (Výzkum trhu, konjunkturální studie) – www.nisz.hu .
  • Národní investiční agentura - Hungarian Investment Promotion Agency (HIPA) - www.hipa.hu .
  • Maďarská exportní a importní banka, státní uzavřená akciová společnost - Magyar Export-Import Bank Zrt. (EXIMBANK)www.exim.hu .
    Maďarská pojišťovna exportního úvěru a importní banka, státní uzavřená akciová společnost - Magyar Exporthitel Biztosító Zrt. www.exim.hu .
  • Velvyslanectví Maďarska v ČR - OEÚ ZÚ HU v Praze - www.mfa.gov.hu/emb/prague (Kolozsvári István, I.tajemník, vedoucí Obchodně-ekonomické sekce)

KSH (Centrální statistický úřad) s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů od 1.1.2001 informace o firmách v zahraničním a vnitřním obchodě neposkytuje. Tyto údaje lze získat pouze na komerční bázi od specializovaných firem.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Maďarsko i ČR jsou členskými zeměmi Evropské unie a velká část jejich vzájemných vztahů je tak upravena právními normami EU.

V rámci bilaterální smluvní základny jsou hlavními normami v ekonomické oblasti následující dohody:

  • Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 27. 12. 1994).
  • Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po  vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 25. 5. 1995)

(Pozn.: V návaznosti na povinnost členských států EU uvést mezinárodněprávní závazky do souladu s unijním právem, probíhá proces ukončování platnosti této dvoustranné dohody a její nahrazení legislativou EU.)                            

Více informací o stávající bilaterální smluvní základně naleznete na internetových stránkách Ministerstva zahraničních vztahů ČR v sekci Zahraniční vztahy a oddíle Mezinárodní smlouvy

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc mezi Českou republikou a Maďarskem vzájemně poskytovaná ani přijímaná není. Obě země jsou donory rozvojové pomoci, proto možnosti spolupráce existují maximálně na třetích trzích, které jsou příjemci rozvojové pomoci.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: