Maďarsko: Vztahy země s EU

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

3.1. Zastoupení EU v zemi

Maďarské zastoupení Evropské komise (Európai Bizottság Magyarországi Képviselete)
az Európai Unió Háza (Dům EU)
1024 Budapest, Lövőház u. 35.
Tel.: +36-1-209-9700, 209-9710
Fax: +36-1-466-4221
E-mail: comm-rep-bud@ec.europa.eu 
Web: http://ec.europa.eu/hungary/about-us/contact/index_en.htm

 

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Celkový objem obratu dovozu zboží Maďarska se meziročně v roce 2013 zvýšil o 5,0 % (z toho EU-15 o 3,7 % a nových ČS EU o 10,9 %), v roce 2014 se zvýšil o 8,8 % (z toho EU-15 o 12,8 % a nových ČS EU o 14,6 %), v roce 2015 se zvýšil o 7,0 % (z toho EU-15 o 7,1 % a nových ČS EU o 10,8 %) a v roce 2016 se zvýšil o 4,7 % (z toho EU-15 o 4,7 % a nových ČS EU o 6,7 %). V případě EU se objem obratu dovozu zboží meziročně celkově zvýšil v roce 2013 o 5,5 %, v roce 2014 se zvýšil o 3,4 %, v roce 2015 o 8,1 % a v roce 2016 o 5,3 %. Tyto indexy se meziročně v případě států mimo EU vyvíjely následovně: v roce 2013 zvýšení o 3,9 %, v roce 2014 snížení o 3,2 %, v roce 2015 zvýšení o 3,3 % a v roce 2016 zvýšení o 2,8 %.


Celkový objem obratu vývozu zboží Maďarska se meziročně v roce 2013 zvýšil o 4,2 % (z toho EU-15 se zvýšil o 5,1 % a nových ČS EU se snížil o 0,2 %), v roce 2014 se zvýšil o 6,9 % (zvýšení: z toho EU-15 o 10,5 % a nových ČS EU o 4,2 %), v roce 2015 se zvýšil o 7,9 % (zvýšení: z toho EU-15 zvýšení o 9,0 % a nových ČS EU o 10,5 %) a v roce 2016 se zvýšil o 4,4 % (z toho EU-15 se zvýšil o 4,4 % a nových ČS EU zvýšení o 6,7 %). V případě EU se meziroční objem obratu vývozu zboží celkově zvýšil v roce 2013 o 3,4 %, v roce 2014 se zvýšil o 8,6 %, v roce 2015 o 9,5 % a v roce 2016 o 5,1 %. Tyto meziroční indexy se v případě států mimo EU vyvíjely následovně: v roce 2013 zvýšení o 7,0 %, v roce 2014 zvýšení o 1,3 %, v roce 2015 zvýšení o 2,1 % a v roce 2016 o 2,2 %.


Dále viz kapitola 2.2. - Teritoriální struktura – postavení v (k) EU.


Pořadí prvních 10 zemí EU dle dovozu do HU v EUR v roce 2016 (celkový dovoz 83 111,5 mil. EUR oproti roku 2015:
Německo (19 175,20 mil. EUR), Čína (7 954,5 mil. EUR), Polsko (3 750,0 mil. EUR), Itálie (3 463,4 mil. EUR), Francie (3 288,5 mil. EUR), Slovensko (3 261,0 mil. EUR), Rakousko (3 248,2 mil. EUR), Česká republika (3 134,31 mil. EUR), Rusko (2 663,9 mil. EUR)a USA (2 357,1 mil. EUR).

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Managementem rozvojových fondů EU v HU se zabývá maďarský stát. O finanční zdroje lze žádat v rámci výběrových řízení vypsaných v tzv. Operativních programech (http://palyazat.gov.hu/az_europai_bizottsag_altal_elfogadott_operativ_programok_2014_20 ) , které mají základ v Evropským výborem odsouhlasené Partnerské smlouvě (http://ec.europa.eu/hungary/news/2014/20140904_hu.htm a http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-955_hu.htm  ) Tuto činnost v HU koordinuje  Széchenyi program 2020 Úřadu ministerského předsedy (http://palyazat.gov.hu/ , https://www.szechenyi2020.hu/ ). Bohužel tyto webové stránky jsou pouze v maďarštině. 

 

Díky Partnerské smlouvě se otevírá cesta v rámci podpor kohézní politiky na období 2014-2020. Jedná se o investice v hodnotě 21,9 mld. EUR. Vedle toho Maďarsko obdrží podporu 3,45 mld. EUR na poli rozvoje venkova a v případě rybolovu a námořních záležitostí 39 mil. EUR.

 

Unijní investice přispějí např. ke správě nezaměstnanosti a konkurenceschopnosti, resp. napomáhání hospodářského rozvoje tak, že ve městech i mimo města podpoří inovace, odborný výcvik a vzdělávání. 

 

Seznam Operativních programů, které jsou přijaté Evropskou komisí:

• Operativní program rozvoje lidských zdrojů (EFOP)
• Operativní program na rozvoj a inovace hospodářství (GINOP)
• Operativní program integrovaného rozvoje dopravy (IKOP)
• Operativní program energetické účinnosti a životního protředí (KEHOP)
• Operativní program podporující lidi v nouzi (RSZTOP)
• Operativní program regionálního rozvoje (TOP)
• Operativní program konkurenceschopné střední Maďarsko (VEKOP)
• Operativní program na rozvoj venkova (VP)
• Operativní program na rozvoj veřejné správy a veřejné služby (KÖFOP)Operativní program integrovaného rozvoje dopravy (IKOP)
• Operativní program maďarského chovu ryb (MAHOP)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: