Makedonie (FYROM): Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

20. 9. 2017

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopje (Makedonie)

Od r. 2011 vykazuje vzájemný obchod anomálii představovanou neúměrným nárůstem MK exportu do ČR a propadem vzájemné obchodní bilance (ve srovnání vzrostl MK vývoz do ČR téměř 20x). Situaci nelze přesto hodnotit kriticky, neboť není způsobena systémovými příčinami. Exportní potenciál MK se nijak nezlepšil, naopak český vývoz do MK řadu let stoupal. Za negativním saldem jsou totiž raketově rostoucí reexporty slitin drahých kovů a katalyzátorů pro český automobilový průmysl, kterým český export nedokáže ve „standardních“ komoditách sekundovat. Další významným dovozcem z Makedonie do ČR jsou nadnárodní firmy, které zde v Makedonii otevřely svoje pobočky (většinou jde o automobilový průmysl) a jejich produkci pak dováží do ČR.  

Rok 2016 je však zajímavý mimořádně vysokým nárůstem českého exportu do země.

Celkově se tedy obrat českého bilaterálního obchodu zvýšil v roce 2016 na plných 15,4 miliard Kč, oproti 8,1 miliardám Kč v roce 2015, což je 90% nárůst roku 2015. Zdá se, že ČR vykročilo směrem ke snížení vysokého záporného salda. To proto, že český vývoz v roce 2016 dosáhl částky 2,91 miliard Kč, což oproti 2,4 miliardám roku 2015 nárůst o plných 22%. Na doplnění, náš dovoz v roce 2016 činil 12,5 miliard Kč, což je 80% nárůst oproti roku 2015 (5,7 miliard Kč). Výsledky bilaterálního obchodu za období 2015/2014 byly výrazně nižší - obrat - nárůst o 5%, vývoz - nárůst 20%, dovoz - nárůst 5%.

I přes tyto úspěchy v roce 2016 však Česká republika zaujímá momentálně 12. místo mezi všemi zeměmi EU, v jiném vyjádření tedy český vývoz tvoří 2,1% z celkového vývozu zemí EU do Makedonie. V dovozu je pak postavení ČR ještě nižší a to na 14. místě ze všech zemí EU tj. 1,31% z celkového dovozu EU z Makedonie.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna ČR – Makedonie (v tis. EUR)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR (tis.)

poř.

EUR

poř.

EUR

poř.

EUR

2012

  65 573

68.

155 664

57.

221 237

63.

-90 109

2013

  72 335

62.

175 849

48.

248 729

59.

-130 560

2014

  72 880

64.

206 962

47.

279 297

58.

-130 603

2015

  86 323

61.

209 607

49.

295 930

56.

-123 284

2016

107 772

59.

463 394

32.

571 166

42.

-355 622

Zdroj: ČSÚ ČR, MPO ČR

Od r. 2011 vykazuje vzájemný obchod anomálii představovanou neúměrným nárůstem MK exportu do ČR a propadem vzájemné obchodní bilance (ve srovnání vzrostl MK vývoz do ČR téměř 20x). Situaci nelze přesto hodnotit kriticky, neboť není způsobena systémovými příčinami. Exportní potenciál MK se nijak nezlepšil, naopak český vývoz do MK řadu let stoupal. Za negativním saldem jsou totiž raketově rostoucí reexporty slitin drahých kovů a katalyzátorů pro český automobilový průmysl, kterým český export nedokáže ve „standardních“ komoditách sekundovat. Další významným dovozcem z Makedonie do ČR jsou nadnárodní firmy, které zde v Makedonii otevřely svoje výrobní pobočky (většinou jde o automobilový průmysl) a jejich produkci pak dováží do ČR.  

Roku 2016 je však zajímavý mimořádně vysokým nárůstem českého exportu do země. Celkově se tedy obrat českého bilaterálního obchodu zvýšil v roce 2016 na plných 15,4 miliard Kč, oproti 8,1 miliardami Kč v roce 2015, což je 90% nárůst oproti roku 2015. Zdá se, že ČR vykročilo směrem ke snížení vysokého záporného salda. To proto, že český vývoz v roce 2016 dosáhl částky 2,91 miliard Kč, což oproti 2,4 miliardám roku 2015 znamená nárůst o plných 22%. Posun z 61. na 59. místa ze všech zemí světa, se kterými má ČR obchodní bilaterální vztahy. Na doplnění náš dovoz v roce 2016 činil 12,5 miliard Kč, což je 80% nárůst oproti roku 2015 (5,7 miliard Kč). Posun ze 49. místa na 32 místo. Jen pro doplnění výsledky bilaterálního obchodu za období 2015/2014 byly výrazně nižší - obrat - nárůst o 5%, vývoz - nárůst 20%, dovoz - nárůst 5%.

 

První čtvrtletí roku 2017 je však zajímavé mimořádně vysokým nárůstem českého obratu. Zatímco bilaterální vývoz v I.Q. 2017 zůstává zhruba o 14% vyšší oproti roku 20165 tj. ze 0,771 miliard Kč vystoupil na 0,876 mil Kč,  tak český dovoz v I.Q 2017 se navýšil ze 2,679 miliard Kč na 2,948 miliard Kč tj. zhruba 10% navýšení. Tyto obě položky způsobily to, že celkový obrat se zvýšil ze 3,555 miliard Kč na 3,719 miliard Kč tj. o téměř 5%. Vzhledem k tomu, že český vývoz do teritoria v roce 2017 stoupá a je v procentuálním vyjádření vyšší než je procentuální navýšení dovozu (poprvé vůbec v historii bilaterálního obchodu), zdá se, že ČR vykročilo směrem ke snížení vysokého záporného salda. Přes tyto úspěchy však Česká republika zaujímá v dovozu zboží z Makedonie momentálně 12. místo mezi všemi zeměmi EU a ve vývozu je pak postavení ČR ještě nižší a to na 14. místě ze všech zemí EU.           

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Podle českého statistického úpřadu nedošlo k žádným výrazným změnám v roce 2016 oproti roku 2015, takže mezi hlavní vývozní komodity ČR patří paliva oleje a výrobky látky živičné, vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla, výrobky mlýnské, slad, škroby, inulin, lepek pšeničný, výrobky chemické, sklo a výrobky skleněné, reaktory, kotle, elektrické přístroje, čistící a prací přípravky, cukr a cukrovinky, potraviny živočišného původu, papír, karton, lepenka.

 

K hlavním dovozním komoditám ČR patří výrobky ze železa nebo oceli, ovoce a ořechy jedlé, tabák a tabákové výrobky, železo a ocel, zelenina, rostliny, hlízy, kořeny poživatelné, vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla, nápoje, lihoviny, oděvy a oděvní doplňky, textilie pletené, dopravní zařízení, zinek a výrobky ze zinku.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Podrobná statistika platební bilance ČNB dle států pro česko-makedonskou vzájemnou výměnu uvádí následující hodnoty pro rok 2016:

  • Kredit pro ČR: 349,5 mil. Kč
  • Debet pro ČR: 291,0 mil. Kč
  • Saldo: 58,5 mil Kč
  • Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby:

Klíčové jsou dopravní služby. V roce 2016 ČR realizovala s MK v oblasti dopravy služby za 154.1 mil. Kč. V opačném gardu se realizovaly dopravní služby za 279,5 mil. Kč. V cestovním ruchu proběhly platby z MK strany v hodnotě 167,1 mil Kč.  Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby ze strany ČR pro MK představovaly hodnotu 28,3 mil. Kč a MK v uvedených oblastech poskytla služby pro ČR v hodnotě 11,5 mil. Kč.

V souvislosti s ekonomickou situací ČSA začalo postupně narůstat pravidelné letecké spojení s ČR. Nejprve začalo ČSA létat v rámci letního letového řádu od 19. května 2016 dvakrát týdně z Prahy do Skopje (Praha/Skopje každý čtvrtek a neděli v 22.30 z  letiště Václava Havla Ruzyně, Skopje/Praha každý pátek a pondělí ve 03.30 z letiště Alexandra Velikého, Skopje). Postupně v souvislosti s prudkým nárůstem zájmu o tento let  se zvýšilo spojení třiikrát týdně.  Oblíbená linka však byla v rámci zimního letového řádu pozastavena, ale v letovém řádu roku 2017 je opět nabízena 3x týdně).

České cestovní kanceláře se sice zajímají o možnosti MK turistického ruchu, jde však spíše o okrajovou turistiku. Makedonská infrastruktura není zatím převážně schopna uspokojit ani průměrně náročnou klientelu.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Největší česká investice byla v roce 2016 realizována firmou Johnson Control, která postavila závod na výrobu automobilových součástí v oblastií Štip ve výši 20 milionů EUR. Jde o první fázi investice, dále by měla být realizována druhá fáze této investice (předpoklad v roce 2017) ve výši dalších 10 mil. EUR.

Další velkou investicí, kterou připravuje firma LOKO Trans je vybudovní opravárenského podniku pro veškeré západobalkánské železnice. Výše investice je v první fázi kolem 30 mil. EURO. Firma si již vybrala vhodný areál a nyní se připravuje jeho převedení ze zemědělské půdy do vhodného stavu pro prodej zahraničnímu investorovi.

Jedna ze zajímavých investic byla realizace PPP projektu českého dodavatele iLED, která byla úspěšně v Makedonii (město Ohrid) realizována v období 2013-2015 ve výši téměř 4 mil EUR. Další zajímavá investice byla výstavba solární elektrárny v jižní části Skopje o instalovaném výkonu 3,6MW. 

Další investice byly realizovány firmou Laris Trading Company  s.r.o., která  v r. 2000 odkupem pohledávky od státní Agentury pro revitalizaci bank získala za téměř 3 mil. eur většinový podíl v makedonské firmě Blagoj Tufanov v obci Radoviš (mrazírny, výrobní závod na zpracování ovoce a zeleniny a zemědělské pozemky v pronájmu) a následně zde investovala další 2 mil. EUR. V r. 2004 byly pozemky (i pod objekty) dle rozhodnutí soudu z prosince 2005 neoprávněně dány ministerstvem zemědělství do užívání jiné firmě, která nechala ovocné sady vykácet a zdevastovala a rozprodala i vybavení firmy. Ta nemůže bez vrácení pozemků vykonávat svoji činnost, ale ministerstvo zemědělství  odmítlo pravomocný rozsudek respektovat (pozemky pronajalo jinému zájemci) a vrchní soud v r. 2014 odmítl nárok firmy na jakékoliv odškodnění za škodu způsobenou předchozím protiprávním krokem ministerstva zemědělství z r. 2004.

Navzdory řadě pokusů českých investorů o vstup na MK trh je situace nejasná. V zásadě uspěla pouze společnost Hydropol, která měla do 31.1.2013 koncesi na revitalizaci a provoz několika malých vodních elektráren. Firma se po vypršení koncese z MK stáhla a na nabídky k dalším podnikatelským aktivitám v MK nereagovala.

Zastupitelský úřad stále častěji řeší problémy českých investorů, kteří se pokusili o vstup do makedonského prostředí a následně se dostali do potíží (Laris Trading Company) i těch, kteří o uplatnění v místních podmínkách zatím pouze usilují (Loko Trans). Na příčiny pravidelně poukazuje ve svých hodnotících zprávách Evropská komise (korupce, politické zásahy, absence vlády práva, selektivní soudnictví, atd.). Ani intervence zastupitelského úřadu, či ústavních představitelů ČR nejsou zárukou vyřešení problémů.

Výjimku (i když ne bez problémů) zatím představuje firma SUMBRO Samokov, kterou v MK založil český investor Real Trade Praha. Po komplikované privatizaci závodu na výrobu střeliva Suvenir v r. 2010 se až v závěru r. 2012 podařilo překonat většinu byrokratických překážek a firma od té doby vyrábí.

V Makedonii působí i další české firmy, avšak ZÚ se o jejich aktivitách dozvídá většinou až v okamžiku, kdy je jimi požádán o pomoc při řešení nějakého problému (NESS Česká republika aj.).

ZÚ nedisponuje informacemi o česko-makedonském společném podniku, který by v zemi působil. Většina českých subjektů využívá místních zástupců nebo obchodních partnerů.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Obchodní dohoda mezi Makedonií a Českou republikou byla podepsána dne 19.9.1997 v Praze a vstoupila v platnost dne 10.12.1997 (v r. 2003 byla z české iniciativy vypovězena; její platnost zanikla automaticky vstupem ČR do EU).

Současné vzájemné obchodní vztahy jsou upraveny na základě platných bilaterálních dokumentů uzavřených mezi EU a Makedonií, tj. Stabilizační a asociační dohodou (SAD). Tato dohoda byla členskými zeměmi EU ratifikována v lednu 2004. SAD plně liberalizuje vývoz makedonského zboží do EU, kromě živého skotu, hovězího masa, výrobků z ryb, ovoce, zeleniny a vína. U dovozu z EU se MK zavázala postupně odstranit celní sazby dle harmonogramu pro jednotlivé výrobky v horizontu 10-ti let.

Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána 21.6. 2001 a vstoupila v platnost dne 19.5.2002.

V roce 2005 byla vzájemnou dohodou ukončena platnost Dohody o spolupráci ve veterinární oblasti z r. 1965 a česká strana vypověděla Dohodu mezi vládou ČR a vládou SFRJ o spolupráci na úseku ochrany rostlin z r. 1965.

Dohoda o podpoře investic (2001) a vstoupila v platnost v srpnu 2002. V r. 2005 ČR z důvodu nutnosti harmonizace Dohody o ochraně a podpoře investic s právem EU navrhla změnu několika článků. Příslušný pozměňovací protokol byl na české straně schválen na podzim 2009, MK strana schválení zatím nepotvrdila.

Dne 8.12.2006 byly ve Skopji vyměněny ratifikační listiny ke Smlouvě mezi ČR a MK o sociálním zabezpečení ze 7.10.2005. Smlouva tak vstoupila v platnost ke dni 1.1.2007. Za zásadní změnu, kterou Smlouva přináší, je třeba považovat úpravu v oblasti zdravotní péče, která vychází z principu zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však oproti minulosti již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Po překonání hluboké krize v roce 2001 se na jaře 2002 konala v Bruselu donátorská konference věnovaná obnově a rekonstrukci Makedonie, která přislíbila na rozvoj země dary a úvěry  ve výši 325 mil.USD.

Řada zemí, např. USA, Nizozemí, Kanada, Dánsko, Itálie, Japonsko, Norsko, Německo, Velká Británie, Rakousko, Švýcarsko, poskytuje Makedonii bilaterální pomoc ve formě technické podpory transformace podniků v souvislosti s hospodářskou restrukturalizací.

V průběhu let došlo k posunu od klasických forem humanitární pomoci k sofistikovanějším formám spolupráce (projekty, studie proveditelnosti, ekologie aj.). V současné době pomoc poskytují především státy EU, USA a mezinárodní organizace.

Země začala čerpat také rozvojové prostředky EU z fondů IPA, ale efektivnímu využití tohoto mechanismu často brání netransparentnost a nedostatečná administrativní kapacita na MK straně.

Pomoc České republiky probíhala v letech 1999 - 2006 a soustředila se na oblasti, které jsou specifikovány jako tzv. sektorové priority ČR: životní prostředí, energetika a další infrastruktura (doprava). Od r. 2007 se intenzivně využívají možnosti tzv. Malých lokálních projektů.

 

Rozvojová pomoc poskytovaná ČR

 

V rámci Programu hospodářské obnovy a stabilizace zemí JV Evropy vláda ČR alokovala svým usnesením z r. 1999 částku 2 mld. Kč na materiální pomoc a podnikatelskou angažovanost v regionu JV Evropy. V MK byl v rámci tohoto programu realizován projekt „Díly pro dokompletování dopravníku pro povrchový důl Oslomej“ v hodnotě 2,9 mil. Kč.

 

V  roce 2003 poskytla ČR částku 2 mil. Kč na projekt rozvojové pomoci „Budování kapacit pro zavádění čistší produkce“ jehož realizátorem bylo České centrum čistší produkce (ČCČP) a UNIDO. Celková výše českého rozvojového příspěvku byla 8 mil. Kč. Projekt byl zaměřen na uplatnění nových ekologických technologií do výroby kabelů.

Druhým projektem rozvojové pomoci bylo „Budování kapacit ekomanagementu“. Realizátorem této akce (2004 – květen 2005) bylo České ekologické manažérské centrum. Cílem programu seminářů bylo předávání českých zkušeností z oblasti zavádění EMS (mezinárodních standardů ISO 14001). Na organizaci seminářů eko-managementu byla vyčleněna suma 15 tis. EUR (na jednu zemi). Projekt byl určen rovněž pro BaH, SČH a UA.

Dalšími dvěma projekty z oblasti ekologie a vodního hospodářství, realizovanými společností HYDROPROJEKT, byly „Generální plán zásobování města Kočani pitnou vodou“ a „Zlepšení životního prostředí v povodí řeky Bregalnica“ (objem 2,2 mil. Kč). Druhý projekt byl dokončen v r. 2006.

V r. 2006 byl schválen pouze jeden rozvojový projekt „Odstranění starých ekologických zátěží v chemickém závodě OHIS ve Skopji“.

Projekty financované z české rozvojové pomoci přispívají k rozvoji kontaktů s českými výrobci, dodavateli technologií a dalšího materiálu.

Vzhledem k úspěšnému postupu reforem vycházejících ze stabilizačního a asociačního procesu, nebyla Makedonie začleněna mezi prioritní země pro poskytnutí naší rozvojové pomoci. Namísto toho se od r. 2007 intenzivně využívají možnosti tzv. Malých lokálních projektů, které jsou zaměřené především na oblast školství a potřeby handicapovaných dětí.

V dalších letech realizoval ZÚ Skopje v MK ročně 2 až 4 Malé lokální projekty z prostředků České rozvojové agentury. 

Např. v r. 2013 byla v rámci projektu „Všichni jsme si rovni” rekonstruována a vybavena učebna pro zrakově postižené děti ve městě Gostivar, projekt „Včasná pomoc” zajistil rekonstrukci oddělení pohotovosti na Univerzitní dětské klinice ve Skopji a realizace projektu „Čti budoucnost“ napomohla digitalizaci knihovny v multietnické základní škole Baskimi-Birlik-Edinstvo v Gostivaru.

V r. 2014 se mj. v rámci projektu My jsme zde” podařilo plně vybavit učebnu pro žáky se zvláštními potřebami ve státní základní škole „Lirija“ v Tetovu nejen veškerou potřebnou technikou (počítače, monitory, projektor atd.), ale rovněž nábytkem pro studenty i učitele. Díky realizaci 2. fáze projektu „Včasná pomoc“ byla pak zajištěna další část nezbytného vybavení pro pohotovost na Univerzitní pediatrické klinice ve Skopji. V r. 2015 bylo vynaloženo celkem 500 tisíc Kč na realizaci projektů "Rovnost především“ (vybudování ústředního topení v základní škole střediskové obce Padalište nedaleko Gostivaru) a „Nejlepší pro nejmenší“ (rekonstrukce internátu pro žáky ZŠ v obci Dragomance nedaleko Kumanova).V roce 2016 bylo vyčleněno 200 tisíc Kč na druhou fázi projektu „Nejlepší pro nejmenší“ a v r. 2017 stejná částka na projekt „Lepší podmínky pro studenty se zvláštními potřebami“, zaměřený na zlepšení životních a studijních podmínek sluchově postižených dětí střední školy „Partenija Zografski“ ve skopské čtvrti Gazi Baba.

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: