Makedonie (FYROM): Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

28. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopje (Makedonie)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchodní výměna ČR – Makedonie (v tis. EUR)

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

EUR (tis.)

poř.

EUR

poř.

EUR

poř.

EUR

2011

50 032

68.

80 558

57.

130 590

63.

-30 526

2012

65 573

62.

155 664

48.

221 237

59.

-90 109

2013

72 880

64.

175 849

47.

248 729

58.

-130 560

2014

72 335

61.

206 962

49.

279 297

56.

-134 603

2015

86 323

61.

209 607

49.

295 930

61.

-123 284

Zdroj: ČSÚ ČR, MPO ČR

Od r. 2011 vykazuje vzájemný obchod anomálii představovanou neúměrným nárůstem MK exportu do ČR a propadem vzájemné obchodní bilance (ve srovnání vzrostl MK vývoz do ČR téměř 20x). Situaci nelze přesto hodnotit kriticky, neboť není způsobena systémovými příčinami. Exportní potenciál MK se nijak nezlepšil, naopak český vývoz do MK řadu let stoupal. Za negativním saldem jsou totiž raketově rostoucí reexporty slitin drahých kovů a katalyzátorů pro český automobilový průmysl, kterým český export nedokáže ve „standardních“ komoditách sekundovat.

První čtvrtletí roku 2016 je však zajímavé mimořádně vysokým nárůstem českého exportu do země. Zatímco dovoz v I.Q. 2016 zůstává zhruba na stejné úrovni 50,7 mil EURO oproti 52,25 mil EURO v roce 2015 (-3,5%), tak český vývoz v I.Q 2016 se zvýšil na 32,4 mil EUR oproti 21,57 mil EURO v roce 2015 (+50%).

Celkově se tedy obrat českého bilaterálního obchodu zvýšil v roce 2016 na plných 83,1 mil EURO oproti 73,8 mil. EURO za rok 2015 (+14,6). Zdá se, že ČR vykročilo směrem ke snížení vysokého záporného salda. Přes tyto úspěchy však Česká republika zaujímá momentálně 13. místo mezi všemi zeměmi EU, v jiném vyjádření tedy český vývoz tvoří 1,9% z celkového vývozu zemí EU do Makedonie. V dovozu je pak postavení ČR ještě nižší a to na 15. místě ze všech zemí EU tj. 1,12% z celkového dovozu EU z Makedonie.           

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Mezi hlavní vývozní komodity ČR patří motorová vozidla, traktory, reaktory, kotle, elektrické přístroje, čistící a prací přípravky, sklo a skleněné výrobky, cukr a cukrovinky, potraviny živočišného původu, papír, karton, lepenka.

 

K hlavním dovozním komoditám ČR patří tabák a tabákové výrobky, železo a ocel, výrobky ze železa a oceli, nápoje, lihoviny, oděvy a oděvní doplňky, textilie pletené, dopravní zařízení, zelenina, ovoce, zinek a výrobky ze zinku.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Podrobná statistika platební bilance ČNB dle států pro česko-makedonskou vzájemnou výměnu uvádí následující hodnoty pro rok 2014:

  • Kredit pro ČR: 313,6 mil. Kč
  • Debet pro ČR: 264,7 mil. Kč
  • Saldo:48,9 mil Kč
  • Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby:

Klíčové jsou dopravní služby. V roce 2015 ČR realizovala s MK v oblasti dopravy služby za 114.1 mil. Kč. V opačném gardu se realizovaly dopravní služby za 199,5 mil. Kč. V cestovním ruchu proběhly platby z MK strany v hodnotě 127,1 mil Kč.  Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby ze strany ČR pro MK představovaly hodnotu 22,8 mil. Kč a MK v uvedených oblastech poskytla služby pro ČR v hodnotě 8,5 mil. Kč.

V souvislosti s ekonomickou situací ČSA bylo postupně likvidováno pravidelné letecké spojení s ČR. Oblíbená denní linka (pův. 6x týdně) byla postupně omezena, pak přesunuta na low-costové časy (24:00-04.00) a od 16.3.2012 byla zcela zrušena bez náhrady. Přesto však v roce 2016 bylo spojení znovu obnoveno (zatím pouze pro letní letovou sezonu) a od 19. května 2016 začala ČSA létat dvakrát týdně z Prahy do Skopje (Praha/Skopje každý čtvrtek a neděli v 22.30 z  letiště Václava Havla, Ruzyně, Skopje/Praha každý pátek a pondělí ve 03.30 z letiště Alexandra Velikého, Skopje). České cestovní kanceláře se sice zajímají o možnosti MK turistického ruchu, jde však spíše o okrajovou turistiku. Makedonská infrastruktura není zatím převážně schopna uspokojit ani průměrně náročnou klientelu. MK má zájem o turistiku do ČR, ta byla ale zasažena zrušením pravidelného spojení do ČR a zatím je zcela nejasné, jak se situace bude vyvíjet se zavedením pravidelných linek.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Největší česká investice je momentálně realizována firmou Johnson Control, která připravuje investici do závodu na výrobu automobilových součástí v oblastií Štip ve výši 20 milionů EUR. Jde o první fázi investice, pokud vše  proběhne v pořádku měla by být realizována druhá fáze této investice (předpoklad v roce 2017) ve výši dalších 10 mil. EUR.

Další velkou investicí, která se připravuje je firma LOKO Trans, která zde chce vybudovat opravárenský hub pro veškeré západobalkánské železnice. Výše investice je v první fázi kolem 30 mil. EURO. Firma si již vybrala vhodný areál a nyní se připravuje jeho převedení ze zemědělské půdy do vhodného stavu pro prodej zahraničnímui investorovi.

Jedna se zajímavývh investic byla realizace PPP projektu českého dodavatele iLED, která byla úspěšně v Makedonii (město Ohrid) realizována v období 2013-2015 ve výši téměř 4 mil EUR (bližší informace viz. přiložená prezentace projektu).  

Další investicí byla realizovány firmou Laris Trading Company  s.r.o., která  v r. 2000 odkupem pohledávky od státní Agentury pro revitalizaci bank získala za téměř 3 mil. eur většinový podíl v makedonské firmě Blagoj Tufanov v obci Radoviš (mrazírny, výrobní závod na zpracování ovoce a zeleniny a zemědělské pozemky v pronájmu) a následně zde investovala další 2 mil. EUR. V r. 2004 byly pozemky (i pod objekty) dle rozhodnutí soudu z prosince 2005 neoprávněně dány ministerstvem zemědělství do užívání jiné firmě, která nechala ovocné sady vykácet a zdevastovala a rozprodala i vybavení firmy. Ta nemůže bez vrácení pozemků vykonávat svoji činnost, ale ministerstvo zemědělství  odmítlo pravomocný rozsudek respektovat (pozemky pronajalo jinému zájemci) a vrchní soud v r. 2014 odmítl nárok firmy na jakékoliv odškodnění za škodu způsobenou předchozím protiprávním krokem ministerstva zemědělství z r. 2004.

Navzdory řadě pokusů českých investorů o vstup na MK trh je situace tristní. V zásadě uspěla pouze společnost Hydropol, která měla do 31.1.2013 koncesi na revitalizaci a provoz několika malých vodních elektráren. Firma se po vypršení koncese z MK stáhla a na nabídky k dalším podnikatelským aktivitám v MK nereagovala.

Zastupitelský úřad stále častěji řeší problémy českých investorů, kteří se pokusili o vstup do makedonského prostředí a následně se dostali do potíží (Laris Trading Company) i těch, kteří o uplatnění v místních podmínkách zatím pouze usilují (Loko Trans). Na příčiny pravidelně poukazuje ve svých hodnotících zprávách Evropská komise (korupce, politické zásahy, absence vlády právy, selektivní soudnictví, atd.). Ani intervence zastupitelského úřadu či ústavních představitelů ČR nejsou zárukou vyřešení problémů.

Výjimku (i když ne bez problémů) zatím představuje firma SUMBRO Samokov, kterou v MK založil český investor Real Trade Praha. Po komplikované privatizaci závodu na výrobu střeliva Suvenir v r. 2010 se až v závěru r. 2012 podařilo překonat většinu byrokratických překážek a firma od té doby vyrábí.

V Makedonii působí i další české firmy, avšak ZÚ se o jejich aktivitách dozvídá většinou až v okamžiku, kdy je jimi požádán o pomoc při řešení nějakého problému (NESS Česká republika aj.).

ZÚ nedisponuje informacemi o česko-makedonském společném podniku, který by v zemi působil. Většina českých subjektů využívá místních zástupců nebo obchodních partnerů.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Obchodní dohoda mezi Makedonií a Českou republikou byla podepsána dne 19.9.1997 v Praze a vstoupila v platnost dne 10.12.1997 (v r. 2003 byla z české iniciativy vypovězena; její platnost zanikla automaticky vstupem ČR do EU).

Současné vzájemné obchodní vztahy jsou upraveny na základě platných bilaterálních dokumentů uzavřených mezi EU a Makedonií, tj. Stabilizační a asociační dohodou (SAD). Tato dohoda byla členskými zeměmi EU ratifikována v lednu 2004. SAD plně liberalizuje vývoz makedonského zboží do EU, kromě živého skotu, hovězího masa, výrobků z ryb, ovoce, zeleniny a vína. U dovozu z EU se MK zavázala postupně odstranit celní sazby dle harmonogramu pro jednotlivé výrobky v horizontu 10 let.

Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána 21.6. 2001 a vstoupila v platnost dne 19.5.2002.

V roce 2005 byla vzájemnou dohodou ukončena platnost Dohody o spolupráci ve veterinární oblasti z r. 1965 a česká strana vypověděla Dohodu mezi vládou ČR a vládou SFRJ o spolupráci na úseku ochrany rostlin z r. 1965.

Dohoda o podpoře investic (2001) a vstoupila v platnost v srpnu 2002. V r. 2005 ČR z důvodu nutnosti harmonizace Dohody o ochraně a podpoře investic s právem EU navrhla změnu několika článků. příslušný pozměňovací protokol byl na české straně schválen na podzim 2009, MK strana schválení zatím nepotvrdila

Dne 8.12.2006 byly ve Skopji vyměněny ratifikační listiny ke Smlouvě mezi ČR a MK o sociálním zabezpečení ze 7.10.2005. Smlouva tak vstoupila v platnost ke dni 1.1.2007. Za zásadní změnu, kterou Smlouva přináší, je třeba považovat úpravu v oblasti zdravotní péče, která vychází z principu zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však oproti minulosti již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Po překonání hluboké krize v roce 2001 se na jaře 2002 konala v Bruselu donátorská konference věnovaná obnově a rekonstrukci Makedonie, která přislíbila na rozvoj země dary a úvěry  ve výši 325 mil.USD.

 

Řada zemí, např. USA, Nizozemí, Kanada, Dánsko, Itálie, Japonsko, Norsko, Německo, Velká Británie, Rakousko, Švýcarsko, poskytuje Makedonii bilaterální pomoc ve formě technické podpory transformace podniků v souvislosti s hospodářskou restrukturalizací.

 

 V průběhu let došlo k posunu od klasických forem humanitární pomoci k sofistikovanějším formám spolupráce (projekty, studie proveditelnosti, ekologie aj.). V současné době pomoc poskytují především státy EU, USA a mezinárodní organizace.

 

Země začala čerpat také rozvojové prostředky EU z fondů IPA, ale efektivnímu využití tohoto mechanismu často brání netransparentnost a nedostatečná administrativní kapacita na MK straně.

 

Pomoc České republiky probíhala v letech 1999 - 2006 a soustředila se na oblasti, které jsou specifikovány jako tzv. sektorové priority ČR: životní prostředí, energetika a další infrastruktura (doprava). Od r. 2007 se intenzivně využívají možnosti tzv. Malých lokálních projektů.

 

Rozvojová pomoc poskytovaná ČR

 

V rámci Programu hospodářské obnovy a stabilizace zemí JV Evropy vláda ČR alokovala svým usnesením z r. 1999 částku 2 mld. Kč na materiální pomoc a podnikatelskou angažovanost v regionu JV Evropy. V MK byl v rámci tohoto programu realizován projekt „Díly pro dokompletování dopravníku pro povrchový důl Oslomej“ v hodnotě 2,9 mil. Kč.

 

V  roce 2003 poskytla ČR částku 2 mil. Kč na projekt rozvojové pomoci „Budování kapacit pro zavádění čistší produkce“ jehož realizátorem bylo České centrum čistší produkce (ČCČP) a UNIDO. Celková výše českého rozvojového příspěvku byla 8 mil. Kč. Projekt byl zaměřen na uplatnění nových ekologických technologií do výroby kabelů.

 

Druhým projektem rozvojové pomoci bylo „Budování kapacit ekomanagementu“. Realizátorem této akce (2004 – květen 2005) bylo České ekologické manažérské centrum. Cílem programu seminářů bylo předávání českých zkušeností z oblasti zavádění EMS (mezinárodních standardů ISO 14001). Na organizaci seminářů eko-managementu byla vyčleněna suma 15 tis. EUR (na jednu zemi). Projekt byl určen rovněž pro BaH, SČH a UA.

 

Dalšími dvěma projekty z oblasti ekologie a vodního hospodářství realizovanými společností HYDROPROJEKT byly „Generální plán zásobování města Kočani pitnou vodou“ a „Zlepšení životního prostředí v povodí řeky Bregalnica“ (objem 2,2 mil. Kč). Druhý projekt byl dokončen v r. 2006.

 

V r. 2006 byl schválen pouze jeden rozvojový projekt „Odstranění starých ekologických zátěží v chemickém závodě OHIS ve Skopji“.

 

projekty financované z české rozvojové pomoci přispívají k rozvoji kontaktů s českými výrobci, dodavateli technologií a dalšího materiálu.

 

Vzhledem k úspěšnému postupu reforem vycházejících ze stabilizačního a asociačního procesu nebyla Makedonie začleněna mezi prioritní země pro poskytnutí naší rozvojové pomoci. Namísto toho se od r. 2007 intenzivně využívají možnosti tzv. Malých lokálních projektů, které jsou zaměřené především na oblast školství a potřeby handicapovaných dětí.

V dalších letech realizoval ZÚ Skopje v MK ročně 2 až 4 Malé lokální projekty z prostředků České rozvojové agentury. Např. v r. 2013 byla v rámci projektu „Všichni jsme si rovni” rekonstruována a vybavena učebna pro zrakově postižené děti ve městě Gostivar, projekt „Včasná pomoc” zajistil rekonstrukci oddělení pohotovosti na dětské klinice ve Skopji a realizace projektu „Čti budoucnost“ napomohla digitalizaci knihovny v multietnické základní škole Baskimi-Birlik-Edinstvo v Gostivaru.

V r. 2014 se mj. v rámci projektu „Jsme zde” podařilo plně vybavit učebnu pro žáky se zvláštními potřebami ve státní základní škole „Lirija“ v Tetovu nejen veškerou potřebnou technikou (počítače, monitory, projektor atd.), ale rovněž nábytkem pro studenty i učitele.

 

V r. 2015 bylo vynaloženo 500 tisíc Kč na realizaci projektů "Rovnost především“ (vybudování ústředního topení v základní škole střediskové obce Padalište nedaleko Gostivaru) a „Nejlepší pro nejmenší“ (rekonstrukce internátu pro žáky ZŠ v obci Dragomance nedaleko Kumanova).

 V r. 2016 bylo vyčleněno 20.000 Kč jako pomoc Makedonii pro migranty, které byly určeny na nákup zařízení pro Policici Makedonské republiky české provenience.

V roce 2016 bylo vyčleněno 200 tisíc Kč na druhou fázi projektu „Nejlepší pro nejmenší“.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: