Makedonie (FYROM): Zahraniční obchod a investice

20. 9. 2017

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopje (Makedonie)

Situace zůstává beze změny jak v roce 2016, tak následně v roce 2017. Čeští občané/podnikatelské subjekty mohou využít bezcelní kvóty, kterými je vývoz ze zemí EU do Makedonie recipročně usnadňován (viz Stabilizační a asociační dohoda s EU). MK má bilaterální dohody o volném obchodu s Ukrajinou, Tureckem a zeměmi EFTA. Další, především regionální bilaterální dohody, byly nahrazeny členstvím země v CEFTA. Celkově to Makedonii umožňuje přístup na trhy až s 650 mil. spotřebiteli.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz (mil. EUR)

3.554,0

3.791,0

4.391,1

4.650,2

5.015,3

Dovoz (mil. EUR)

5.567,1

5.664,0

6.475,7

6.877,2

7.172,5

Saldo (mil. EUR)

-2.013,1

-1.873,0

-2.084,6

-2.227,0

-2.157,2

Zdroj: Národní banka RM

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším zahraničním obchodním partnerem ve vývozu i dovozu jsou trvale státy EU. Důležitými trhy pro MK jsou také země bývalé SFRJ. V bilaterálních obchodních vztazích je největším makedonským obchodním partnerem Německo, následované Velkou Británií, Řeckem, Srbskem, Itálií a Bulharskem. Stejná či podobná teritoriální struktura je vlastní i ostatním zemím západního Balkánu (Srbsko, Černá Hora, BiH). Aktuální údaje k zahraničnímu obchodu jsou na stránkách Státního statistického úřadu.

Země s největším objemem obchodní výměny s Makedonskou republikou, leden – prosinec 2016

Země

Objem v EURO

Struktura

Vývoz v EURO

Struktura

Dovoz v EURO

Struktura

Krytí dovozu    vývozem

CELKEM

11 306 087

  100.0

3 712 418

  100.0

4 451 841

  100.0

  67.8

Německo

  2 823 269

  23.3

1 875 098

     41.4

   948 171

    11.1

  253.4

Velká Británie

     855 919

  7.9

    51 876

       1.4

   804 043

    12.3

  7.6

Řecko

     786 504

  7.3

   220 727

       4.6

   565 777

      9.2

  34.0

Srbsko

     856 325

  7.0

   258 286

       5.2

   598 039

      8.2

  43.2

Itálie

     426 563

  5.6

   171 053

       6.1

   255 510

      5.3

  66.6

Bulharsko

     603 621

  6.2

   244 468

       6.6

   359 193

      6.2

  85.3

Čína

     524 649

  4.3

     92 632

       1.9

   432 018

      5.9

  21.4

Turecko

     441 583

  3.6

     67 510

       1.4

   374 073

      5.1

  18.0

Rumunsko

     312 874

  2.5

    122 606

       1.9

   190 268

      2.9

  44.7

Kosovo

     266 877

  2.2

    230 824

       4.7

     36 052

      0.5

  640.2

Belgie

     312 725

  2.5

    204 328

       3.1

   108 397

      1.0

  212.5

Slovinsko

     214 775

  1.8

    101 463

       1.9

   220 739

      2.2

  35.9

Chorvatsko

     322 202

  2.7

      93 831

       1.1

   111 713

      1.5

  84.0

USA

     195 862

  1.6

      53 057

       1.0

   142 806

      2.0

  37.2

Rakousko

     176 958

  1.6

      63 531

       1.1

   113 427

      1.4

  35.3

Rusko

     182 093

  1.5

      42 068

       0.9

   140 025

      1.9

  30.0

Nizozemsko

     173 041

  1.3

      68 150

       1.4

   104 891

      1.3

  71.1

Bosna a Hercegovina

     156 938

  1.3

      93 020

       1.9

     63 919

      0.9

  145.5

Španělsko

     155 093

  1.3

      96 122

       2.1

     52 903

      0.8

  81.6

Francie

     143 539

  1.2

      32 921

       0.8

     70 890

      1.2

  36.4

Údaje z EUROSTAT pro rok 2016

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Zboží

Vývoz

Struktura v %

Potraviny  a živá zvířata

38 189

7,9

Nápoje,  tabákové výrobky

22 322

4,5

Suroviny (bez paliv)

26 724

5,4

Fosilní paliva, maziva apod.

8 684

1,8

Oleje ze  zvířat a rostlin

1 223

0,2

Chemická zboží

105 357

21,4

Zboží tříděné podle materiálu

95 416

19,3

Stroje a dopravní prostředky

104 249

21,1

Různá hotová zboží

90 171

18,3

Ostatní

  414

0,1

Celkově

492 749

100,0

Údaje Státního statistického úřadu za r. 2016 v mil. EURO. 

Zboží

Dovoz

Struktura v %

Potraviny a živá zvířata

 68 489

  9,4

Nápoje, tabákové výrobky

 7 136

  1,0

Suroviny (bez paliv)

 26 053

  3,6

Fosilní paliva, maziva apod.

104 859

  14,4

Oleje ze zvířat a rostlin

 5 619

  0,8

Chemická zboží

 82 784

  11,4

Zboží tříděné podle materiálu

248 711

  32,4

Stroje a dopravní prostředky

136 420

  18,7

Různá hotová zboží

 46 976

  6,5

Ostatní

 622

  0,1

Celkově

727 669

100,0

 Údaje Státního statistického úřadu za r. 2016 v mil. EURO. 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Makedonii v současné době existuje návrh na 15 tzv. technologických průmyslových rozvojových zón (TPRZ), některé z nich fungují, zatím 4 (Skopje 1, Skopje 2, Štip a zóna v Tetovu). Ostatní jsou spíše pouze "na papíře" (viz přiložená mapka). Výhradně zahraniční investoři, kteří by měli pro vznikající výrobky, jež mohou směřovat pouze na export, používat výhradně vyspělých čistých technologií, dostávají zasíťováný pozemek do pronájmu na 99 let a ve srovnání s místními firmami mají řadu zvýhodnění: po dobu 10 let jsou osvobozeni od placení daně z příjmu, DPH, zdravotního a sociálního pojištění zaměstnanců, celních poplatků i místních daní. Zóny jsou řízeny Ředitelstvím pro TIDZ, na jehož webových stránkách lze nalézt potřebné informace v anglickém jazyce: http://www.fez.gov.mk.

 

                                             

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Získání věrohodných údajů je v tomto případě poněkud komplikované. Zatímco vláda, ve snaze zveličit svoje úspěchy nadsazuje čísla, zvýšení FDI o 40% oproti roku 2015, nevládní zdroje uvádějí údaje až o 30% nižší. V zásadě však lze situaci v oblasti FDI označit jako uspokojivou, úroveň FDI dosahuje cca 70% projektované výše. V lednu a únoru 2017 přímé zahraniční investice činily 59,1 mil. EUR. Pro první čtvrtletí roku 2017 uvádí centrální banka nárůst FDI o 25% oproti stejnému období roku 2016.

Nejúspěšnějším rokem stále zůstává rok 2001. Na účty byly připsány prostředky z prodejů realizovaných v roce 1999, např. jediné ropné rafinerie OKTA (poblíž Skopje) řecké společnosti Hellenic Petroleum (54% akcií za 32 mil. USD). V roce 1999 byla privatizována největší obchodní banka "Stopanska banka" (Hellenic National Bank, EBRD a IFC 85% akcií za 87 mil. USD, z toho řecký partner 65%, EBRD a IFC po 10%). V roce 2000 koupil makedonský Telecom maďarský vlastník, který byl v r. 2011 obviněn z mnohamilionové korupce (nyní je tato korupce potrvzena, v novinách byly publikovány detaily o platbách, které Maďaři realizovali do USA).

Bezpečnostní krize v r. 2001 ukončila období velkých investic. Vzhledem k politické krizi roku 2016, která byla "ukončena" novými volbami do parlamentu a následným zdlouhavým jednáním o vládní koalici, je přirozeně země vnímána jako relativně nestabilní, nicméně investoři mají zájem. FDI za prvních 9 měsíců roku 2016 byly ve výši 199,45 mil. EUR. Největšími investory v MK z teritoriálního pohledu jsou: Německo (23,2 milionů EUR), Turecko (23,14 mil. EUR), Itálie (12,46 mil.EUR), Bulharsko (11,72 mil. EUR). Podle sektorů byly největší investice do průmyslové výroby (38,25 mil EUR), financí a pojištění (15,35 mil. EUR), důlní průmysl (15,08 mil. EUR), výroba elektrické energie (11,02 miEUR), stavebnictví (10,79 mil. EUR). Celkové investice, včetně FDI, činily za prvních 9 měsíců roku 2016 (další data nejsou k dispozici) celkem 358,5 mil. EURO což je o 141,7 mil EUR zvýšení oproti roku 2015.

Nyní pro rok 2017 se hovoří o velké investici americké firmy do důlního průmyslu (těžba zinku, stříbra, zlata, mědi a olova). Zatím se o této investici vedou jednání a její realizace vzbuzuje velká očekávání ve státním sektoru. Jedná se o důlní sektor, který se podílí 3,5% na tvorbě makedonského HDP. Další velký americký investor již započal s výstavbou továrny - V roce 2016 začala US firma AMPHENOL s výstavbu 3 továren na výrobu automobilových, železničních a leteckých součástek. Dvě továrny jsou již dokončeny a uvedeny do provozu (2.500 pracovních míst v oblasti Kočani) a třetí továrna se momentálně dokončuje v bývalé továrně ATOM- v Kočani (dalších 400 zaměstnanců).

Zahraniční investice (v mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016 (prvních 9 měsíců)

FDI

117,3

263,8

278,0

249,1

199,45

Zdroj: Národní banka MK

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky i v roce 2017 zůstávají prakticky nezměněné. Společnost se zahraniční kapitálovou účastí má ze Zákona o obchodních společnostech stejná práva a povinnosti jako domácí subjekt. Není-li zákonem stanoveno jinak, může zahraniční účast činit až 100%. Zákon stanoví 5 forem podniků, nejobvyklejší je společnost s ručením omezeným a akciová společnost.

V MK neexistují restrikce oblastí pro vstup zahraničního investora. Makedonie je členem MIGA od r. 2004. V dubnu 2015 agentura Standard and Poor's vydala své hodnocení MK a potvrdila dlouhodobé úvěrové ratingy jako BB- „stabilní“.

Od r. 2008 je zavedena plošná daň ze zisku právnických osob a z příjmu fyzických osob ve výši 10%. Vláda přijala program investičních pobídek a rozvoje svobodných ekonomických zón stimulující zahraniční investory, který má již jisté konkrétní výsledky a otevření výrobních kapacit v MK, kapitálový vstup na makedonský trh již realizovalo či avizovalo několik větších zahraničních společností (Johnson Controls, Weibo, Société Générale koupila kontrolní balík akcií Ochridské banky atd.).

Na reinvestovaný zisk je nulová daň, stejně jako ve svobodných ekonomických zónách a technologických parcích.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: