Makedonie (FYROM): Zahraniční obchod a investice

28. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopje (Makedonie)

Po vstupu ČR do EU mohou čeští občané/podnikatelské subjekty využít bezcelní kvóty, kterými je vývoz ze zemí EU do Makedonie recipročně usnadňován (viz Stabilizační a asociační dohoda s EU). MK má bilaterální dohody o volném obchodu s Ukrajinou, Tureckem a zeměmi EFTA. Další, především regionální bilaterální dohody byly nahrazeny členstvím země v CEFTA. Celkově to Makedonii umožňuje přístup na trhy až s 650 mil. spotřebiteli.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz (mil. EUR)

3.965,3

3.554,0

3.791,0

4.391,1

4.650,2

Dovoz (mil. EUR)

6.013,6

5.567,1

5.664,0

6.475,7

6.877,2

Saldo (mil. EUR)

-2.048,3

-2.013,1

-1.873,0

-2.084,6

-2.227,0

Zdroj: Národní banka RM

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším zahraničním obchodním partnerem ve vývozu i dovozu jsou trvale státy EU. Důležitými trhy pro MK jsou také země bývalé SFRJ. V bilaterálním obchodním vztazích je největším makedonským obchodním partnerem Německo, následované Velkou Británií, Řeckem, Srbskem, Itálií a Bulharskem. Stejná či podobná teritoriální struktura je vlastní i ostatním zemím západního Balkánu (Srbsko, Černá Hora, BaH). Aktuální údaje k zahraničnímu obchodu jsou na stránkách Státního statistického úřadu.

Země s největším objemem obchodní výměny s Makedonskou republikou, leden – prosinec 2015

Země

Objem v 000 USD

Struktura

Vývoz v 000 USD

Struktura

Dovoz v 000 USD

Struktura

Krytí dovozu    vývozem

CELKEM

12 210 574

  100.0

4 933 845

  100.0

7 276 729

  100.0

  67.8

Německo

2 850 675

  23.3

2 043 933

  41.4

 806 742

  11.1

  253.4

Velká Británie

 961 266

  7.9

 68 058

  1.4

 893 209

  12.3

  7.6

Řecko

 893 980

  7.3

 226 688

  4.6

 667 292

  9.2

  34.0

Srbsko

 856 325

  7.0

 258 286

  5.2

 598 039

  8.2

  43.2

Itálie

 756 507

  6.2

 302 337

  6.1

 454 170

  6.2

  66.6

Bulharsko

 709 336

  5.8

 326 602

  6.6

 382 734

  5.3

  85.3

Čína

 524 649

  4.3

 92 632

  1.9

 432 018

  5.9

  21.4

Turecko

 441 583

  3.6

 67 510

  1.4

 374 073

  5.1

  18.0

Rumunsko

 302 267

  2.5

 93 338

  1.9

 208 929

  2.9

  44.7

Kosovo

 266 877

  2.2

 230 824

  4.7

 36 052

  0.5

  640.2

Belgie

 222 884

  1.8

 151 555

  3.1

 71 329

  1.0

  212.5

Slovinsko

 214 775

  1.8

 56 692

  1.1

 158 083

  2.2

  35.9

Chorvatsko

 205 543

  1.7

 93 831

  1.9

 111 713

  1.5

  84.0

USA

 195 862

  1.6

 53 057

  1.1

 142 806

  2.0

  37.2

Rakousko

 194 290

  1.6

 50 704

  1.0

 143 586

  2.0

  35.3

Rusko

 182 093

  1.5

 42 068

  0.9

 140 025

  1.9

  30.0

Nizozemsko

 163 978

  1.3

 68 150

  1.4

 95 828

  1.3

  71.1

Bosna a Hercegovina

 156 938

  1.3

 93 020

  1.9

 63 919

  0.9

  145.5

Španělsko

 155 093

  1.3

 69 696

  1.4

 85 397

  1.2

  81.6

Francie

 143 539

  1.2

 38 338

  0.8

 105 201

  1.4

  36.4

Údaje z EUROSTAT pro rok 2015

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Zboží

Vývoz

Struktura v %

Potraviny  a živá zvířata

38 189

7,9

Nápoje,  tabákové výrobky

22 322

4,5

Suroviny (bez paliv)

26 724

5,4

Fosilní paliva, maziva apod.

8 684

1,8

Oleje ze  zvířat a rostlin

1 223

0,2

Chemická zboží

105 357

21,4

Zboží tříděné podle materiálu

95 416

19,3

Stroje a dopravní prostředky

104 249

21,1

Různá hotová zboží

90 171

18,3

Ostatní

  414

0,1

Celkově

492 749

100,0

Údaje Státního statistického úřadu za r. 2015 v mil. USD. 

Zboží

Dovoz

Struktura v %

Potraviny a živá zvířata

 68 489

  9,4

Nápoje, tabákové výrobky

 7 136

  1,0

Suroviny (bez paliv)

 26 053

  3,6

Fosilní paliva, maziva apod.

104 859

  14,4

Oleje ze zvířat a rostlin

 5 619

  0,8

Chemická zboží

 82 784

  11,4

Zboží tříděné podle materiálu

248 711

  32,4

Stroje a dopravní prostředky

136 420

  18,7

Různá hotová zboží

 46 976

  6,5

Ostatní

 622

  0,1

Celkově

727 669

100,0

 Údaje Státního statistického úřadu za r. 2015 v mil. USD. 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Makedonii v současné době existuje 15 tzv. technologických průmyslových rozvojových zón (TPRZ), některé z nich fungují zatím 3 (Skopje 1, Skopje 2 a Štip), zóna v Tetovu je krátce před otevřením a ostatní jsou zatím spíše pouze na papíře (viz přiložená mapka). Výhradně zahraniční investoři, kteří by měli pro tam vznikající výrobky, jež mohou směřovat pouze na export, používat výhradně vyspělých čistých technologií, dostávají zasíťováný pozemek do pronájmu na 99 let a ve srovnání s místními firmami mají řadu zvýhodnění: po dobu 10 let jsou osvobozeni od placení daně z příjmu, DPH, zdravotního a sociálního pojištění zaměstnanců, celních poplatků i místních daní. Zóny jsou řízeny Ředitelstvím pro TIDZ, na jehož webových stránkách lze nalézt potřebné informace v anglickém jazyce: http://www.fez.gov.mk.

 

                                             

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Získání věrohodných údajů je komplikované. Zatímco vláda ve snaze zveličit své úspěchy nadsazováním čísel, nevládní zdroje uvádějí údaje až o 30% nižší. V zásadě lze situaci v oblasti FDI označit jako nelichotivou, úroveň FDI dosahuje cca 50% projektované výše. V lednu a únoru 2015 přímé zahraniční investice činily 49,1 mil. EUR. Pro první čtvrtletí roku 2016 uvádí centrální banka nárůst FDI o 20% oproti stejnému období roku 2015.

Nejúspěšnějším rokem stále zůstává rok 2001. Na účty byly připsány prostředky z prodejů realizovaných v roce 1999, např. jediné ropné rafinerie OKTA (poblíž Skopje) řecké společnosti Hellenic Petroleum (54% akcií za 32 mil. USD). V roce 1999 byla privatizována největší obchodní banka "Stopanska banka" (Hellenic National Bank, EBRD a IFC 85% akcií za 87 mil. USD, z toho řecký partner 65%, EBRD a IFC po 10%). V roce 2000 koupil makedonský Telecom maďarský vlastník, který byl v r. 2011 obviněn z mnohamilionové korupce.

Bezpečnostní krize v r. 2001 ukončila období velkých investic. Největšími investory v MK z teritoriálního pohledu jsou: Řecko, Slovinsko, Německo, Maďarsko, Rakousko a Nizozemsko. V r. 2006 byla privatizována část státního energetického podniku ESM Distribucija, kterou koupil rakouský EVN za cca 220 mil. EUR.

Zahraniční investice (v mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

FDI

344,6

117,3

263,8

278,0

249,1

Zdroj: Národní banka MK

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Společnost se zahraniční kapitálovou účastí má ze Zákona o obchodních společnostech stejná práva a povinnosti jako domácí subjekt. Není-li zákonem stanoveno jinak, může zahraniční účast činit až 100%. Zákon stanoví 5 forem podniků, nejobvyklejší je společnost s ručením omezeným a akciová společnost.

V MK neexistují restrikce oblastí pro vstup zahraničního investora. Makedonie je členem MIGA od r. 2004. V dubnu 2015 agentura Standard and Poor's vydala své hodnocení MK a potvrdila dlouhodobé úvěrové ratingy jako BB- „stabilní“.

Od r. 2008 je zavedena plošná daň ze zisku právnických osob a z příjmu fyzických osob ve výši 10%. Vláda přijala program investičních pobídek a rozvoje svobodných ekonomických zón stimulující zahraniční investory, který má již jisté konkrétní výsledky a otevření výrobních kapacit v MK, kapitálový vstup na makedonský trh již realizovalo či avizovalo několik větších zahraničních společností (Johnson Controls, Weibo, Société Générale koupila kontrolní balík akcií Ochridské banky atd.).

Na reinvestovaný zisk je nulová daň, stejně jako ve svobodných ekonomických zónách a technologických parcích.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: