Makedonie (FYROM): Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopje (Makedonie)
  1. 1.     Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1.1.  Oficiální název státu, složení vlády

1.1.1 Oficiální název státu

Ústavní název země je Makedonská republika (Republika Makedonija).

 

V EU a na multilaterálních fórech se používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (The Former Yugoslav Republic of Macedonia), pod nímž byla Makedonie přijata do OSN.

 

Ve vnitřních záležitostech a bilaterálních vztazích, včetně bilaterálních mezinárodních smluv, mezi ČR a Makedonií se používá název Makedonská republika (MK).

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

1.1.2 Složení vlády

 

Makedonská vláda má 26 členů (předseda, 4 místopředsedové, 14 resortních ministrů a 7 ministrů bez portfeje) a patří v regionu k nejpočetnějším.

 

Jméno

Funkce

Emil  Dimitriev

(VMRO-DPMNE)

Předseda vlády

Arbr Ademi

(DUI)

Místopředseda vlády pro evropské záležitosti

Festim Halili (DUI)

Místopředseda vlády pro implementaci OFA

Zoran Stavreski

(VMRO-DPMNE)

Místopředseda vlády pro hospodářskou oblast a ministr financí

Vladimir Peševski

(VMRO-DPMNE)

Místopředseda vlády pro hospodářskou oblast

Mitko Čavkov

(VMRO-DPMNE)

Ministr vnitra

Nikola Poposki

(VMRO-DPMNE)

Ministr zahraničních věcí

Zoran Jolevski

(VMRO-DPMNE)

Ministr obrany

Valdet Džaferi

(DUI)

Ministr spravedlnosti

Driton Kuči

(DUI)

Ministr hospodářství

Mihail Cvetkov

(Socialistická strana)

Ministr zemědělství, lesnictví a vodohospodářství

Nikola Todorov

(VMRO-DPMNE)

Ministr zdravotnictví

Pištar Lutfiu

(DUI)

Ministr školství a vědy

Širet Elezi

(DUI)

Ministr pro místní samosprávu

Vlado Misajlovski

(VMRO-DPMNE)

Ministr dopravy a spojů

Baškim Ameti

 (DUI)

Ministr životního prostředí a územního plánování

Dime Spasov

(VMRO-DPMNE)

Ministr práce a sociálních věcí

Elizabeta Kančeska Milevska

(VMRO -DPMNE)

Ministryně kultury

Marta Arsovska Tomovska

(VMRO -DPMNE)

Ministryně pro informatiku a veřejnou správu

Vele Samak

(bez politické příslušnosti)

Ministr bez portfeje

Neždet Mustafa

(Sjednocené demokratické síly Romů)

Ministr bez portfeje

Furkan Čako

(Demokratická strana Turků)

Ministr bez portfeje

Bill Pavleski

(bez politické příslušnosti)

Ministr bez portfeje

Jerry Naumoff

(bez politické příslušnosti)

Ministr bez portfeje

Arlind Zekiri

(DUI)

Ministr bez portfeje

Goran Mickovski

(bez politické příslušnosti)

Ministr bez portfeje

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

1.1.  Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

 

1.2.1. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva2 071 278 obyvatel (podle údajů Státního statistického úřadu z 31.12.2015

  • Počet ekonomicky činného obyvatelstva (produktivní věk 15-64 let) – 961 416 (31.12. 2015)
  • Průměrná hustota obyvatel na km2 je 80,51

 

* Poslední sčítání lidu proběhlo v r. 2002. Další pokusy o řádné sčítání lidu v letech  2011- 2012 skončily fiaskem, nový termín sčítání je v nedohlednu.

 

1.2.2. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

 

V V roce 2016* se narodilo 23 075 dětí (63 denně), ve stejném roce zemřelo 20 461 občanů (56 denně). Přirozený přírůstek činil 2.614 obyvatel.

 

* Problémem při příprava STI pro Makedonskou republiku zůstává nemožnost získat aktuální statistiky kvůli harmonogramu Státního statistického úřadu, podle kterého by měly být informace pro rok 2016 publikovány až po 2.7.2017 (viz http://www.stat.gov.mk/ KalendarSoopstenija_en.aspx?rbrtxt=6).

 

1.2.3. Národnostní složení

  • Makedonci 64,2 % (1 297 981)
  • Albánci 25,2 % (509 083)
  • Turci 3,9 % (77 959)
  • Rómové 2,7 % (53 879)
  • Srbové 1,8 % (35 939)
  • Ostatní (Arumuni, Bulhaři...), 2,2 % (Arumuni - 9 695, 0,5%)

 

Poslední (a diskutabilní) census v r. 2002 přinesl, ve srovnání se sčítáním v r. 1994, snížení procentuálního podílu Makedonců ze 67 % na současných 64,2 % a naopak zvýšení počtu Albánců z 22,4 % na 25,2 %. Uvedené údaje jsou spíše indikativní, přesný obrázek o národnostním složení neexistuje.

 

1.2.4. Náboženské složení

Většinové: pravoslavné vyznání, muslimské vyznání

  • 67 % pravoslaví
  • 30 % islám
  • 0,5 % římskokatolické
  • 2,5 % ostatní

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016

HDP (mil. USD)

10.113

10.219

11.332

11.751

11.923

HDP na osobu (USD)

5.228

4.955

5 485

5.687

6.041

Reálný růst HDP (%)

-0,4

3,1

3,5

3,6

3,4

Inflace (průměr v %)

3,3

2,8

-0,2

0,5

1,2

Nezaměstnanost (%)

31,0

29,0

27,6

24,6

24,0

Vývoz (mil. EUR)

3.993,

4.259,6

4.933,8

5.224,8

5.650,2

Dovoz (mil. EUR)

6.255,2

6.364,1

7.276,1

6.824,9

7.877,2

Bilance běžného účtu (mil. EUR)

-298,3

-194,5

-163,9

-161,9

-161,5

Bilance finančního účtu (mil. EUR)

264,3

154,3

111,6

103,6

71,5

Deviz.rezervy (mil. EUR)

2.193,3

1.993,0

2.436,5

2.389,0

2.485,2

Zahraniční dluh (mld. EUR)

5.171,7

5.219,7

5.954,4

6.213,9

6.095,9

Devizový kurz (EURO/MKD)

62,44

62,14

61,14

61,41

61,41

Saldo státního rozpočtu (v % HDP)

3,8

-3,9

-4,2

-5,1

-4,8

Zdroje: Makedonský statistický úřad, Ministerstvo financí a Národní banka RM 

Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru:

Urychlení evropského a transatlantického integračního procesu by jistě napomohlo lepší hospodářské i bezpečnostní situaci. Nicméně současné vedení země však v praktické rovině nedokázalo přesvědčit, že tento cíl patřil mezi jeho skutečné priority. Původně se zdál být klíčem k odblokování euroatlantické integrace země  nevyřešený spor se sousedním Řeckem o název státu. V posledních několika letech se však zhoršila situace v oblasti vlády práva, svobody médií, nezávislosti soudnictví a vymahatelnosti práva, svobody médií apod.. Bez zlepšení této situace v zemi nelze čekat vstup do NATO a zahájení jednání o přistoupení do EU. Situaci zkomplikovaly i nedávné volby koncem roku 2016 a poměrně těžká povolební vyjednávání. Bez stabilní politické situace v zemi lze jen stěží očekávat skutečný ekonomický boom a výrazné zlepšení situace, pokud jde o rizikovost zahraničních investic směřujících mimo svobodné ekonomické technologické zóny.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy (mld. MKD)

138 073

140 267

145 929

163 280

181 820

Výdaje (mld. MKD)

155 840

159 520

168 063

181 777

201 798

Saldo (mld. MKD)

-17 767

-19 253

-22 134

-18 497

-19 978

Zdroj: Bulletin MF MK

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vnější finanční pozice země je poměrně nevyrovnaná, relativně křehká, platební bilance vykazuje každý rok záporné saldo, což vyžaduje zajištění peněz z vnějších zdrojů. Deficity obchodní bilance se sice nyní daří částečně nahrazovat přílivem zahraničních investic. Vláda je proto relativně opatrná v otázce dalšího zadlužování země. V posledních letech 20. století (1996 – 1998) se deficit pohyboval v rozmezí 6–8 % HDP, ale vláda N.Gruevského (od r. 2006) se cíleně zaměřila na jeho snižování. Problémem je to, že i podle názoru Světové banky či MMF makedonská vláda často neposkytuje objektivní údaje a např. část dluhu je neprůhledně přesouvána na státní podniky. 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Bilance běžného účtu

-223,7

-146,8

-113,7

-111,5

-107,1

Bilance finančního účtu

196,1

116,4

73,0

71,5

69,1

Devizové rezervy

2 193,3

1993,0

2 436,5

2 485,2

2 582,4

mil. EUR
Zdroj: Národní banka RM

Veřejný dluh vůči HDP

 

2012

2013

2014

2015

2016

Veřejný dluh vůči HDP (%)

38,3

40,5

46,0

48,0

51,2

Zdroj: Národní banka RM

Zahraniční zadluženost, dluhová služba:

Zahraniční zadlužení země v r. 2016 dosáhlo 4.177,39 mil. EUR. Ve struktuře dluhu nedošlo k výraznějším změnám a více než polovinu zahraničního dluhu tvoří závazky vůči multilaterálním věřitelům (IDA, IBRD, EIB, EU a EBRD). Zvýšil se však podíl bilaterálních věřitelů (nyní 11,9%) a u privátních nedošlo prakticky k velkým změným 29,7 % (z toho 21,1% představují euro-dluhopisy).

Z analýzy MMF vyplývá nutnost co nejrychlejšího přesunu od úvěrování ze zahraničích k domácím zdrojům (vládní dluhopisy, nominované v domácí měně, apod.). 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Zahraniční dluh (v mil. EUR)

2,414.9

2.908,89

3.281,4

3.999,73

4.177,39

Zdroj: MF MK

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor MK byl privatizován. Od dubna 1992, kdy byla zavedena po osamostatnění země vlastní makedonská měna, prodělal podstatné změny. Zákon o bankách a spořitelnách z května 1993 stanovil pravidla pro zakládání bank, mj. minimální základní kapitál ve výši 1,5 mil. USD pro banku, která provádí pouze tuzemský platební styk, resp. 4,5 mil. USD pro banku, která má oprávnění provádět operace se zahraničím. Tyto částky byly změnou zákona z dubna 1996 zvýšeny na 3,5 mil. USD, resp. 11 mil. USD. V roce 1996 byl založen "pojistný fond vkladů", jehož akcionáři se staly všechny banky a spořitelny.

V Makedonii funguje 17 bank, mezi největší z nich patří Stopanska banka (řecký kapitál), Komercijalna banka (makedonští vlastníci, 8%-ní podíl EBRD), NLB Tutunska banka (slovinský vlastník, který však avizuje, že bude pobočky na Balkánu, včetně makedonské, v tomto roce prodávat), Ohridska Banka (Société Géneral), Stopanska Banka-Bitola, Uni Banka, atd. Všechny uvedené banky mají své pobočky v regionálních centrech země. Z hlediska českého vývozu jsou první čtyři uvedené banky přijatelné pro pojištění EGAP (resp. financování vývozů prostřednictvím ČEB).

Makedonie má vcelku velmi dobré ekonomické výsledky. Makrodata centrální banky ukazují trvalý růst DPH kolem 3,4%. Země má zdravý vývoj ekonomiky, růst zahraničních investic v roce 2016 sice zpomalil, oproti roku 2015, ale pořád dosáhl 18% ročně (hlavně v oblasti infrastruktury). Země má poměrně vysokou míru nezaměstnanosti (24,0%), která má ale trvale klesající tendenci v porovnání s předešlými léty a je pořád jedna z nejnižších na Balkáně. Inflace 2016 celkově byla kolem 1,01%. Nyní je stanoven jako cíl pro 2017 výše 0,5%, což se celkem daří, protože v prvním Q/2017 klesla inflace na 0,5%. Obdobné hodnocení mají i mezinárodní instituce WB, IMF apod.. Zdravé finance  - mimořádně nízký deficit , růst zadlužení je kolem 2,49% ročně (! světový průměr je 6%). Zvyšují se příjmy do rozpočtu ve volně směnitelných měnách (VM) hlavně z důvodů transferů obyvatel, kteří pracují v zahraničí. Rezervy ve VM kolem 4,1% DPH. Celkový dluh 71,9% DPH z toho 36, % dluhu tvoří dluhy soukromých firem. Kreditní růst je kolem 5,9%, PROTO SI ZEMĚ MŮŽE DOVOLIT AŽ 4% ÚROK VKLADU v BANKÁCH. V roce 2016 mají občané Makedonie uloženo na účtech u místních bank 3,6 miliard EURO, vklady jsou pak pojištěny 100% až do výše 30.000 EURO. Kurz EUR/Makedonský reál je již několik let bez výrazných výkyvů kolem 61,5, momentálně aktuální kurz je 1EUR = 61,56 Makedonský denár.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vláda N. Gruevského prosadila daňovou reformu a zavedení rovné daně ze zisku právnických osob a příjmu fyzických osob ve výši 12% od 1.1.2007 a od r. 2008 ve výši 10%. Výrazné snížení daňového zatížení, na základě kterého se MK stala zemí s nejnižšími daněmi v Evropě, je součástí balíku opatření, jejichž cílem bylo především nastartování ekonomického růstu založeného na přílivu zahraničních investic. Všechna tato opatření zůstala bez jakýchkoliv změn i v roce 2016.

Daňové sazby:

přímé daně:

  • korporativní daň 10 % ze zdanitelného zisku 
  • 0 % (u reinvestovaného zisku)
  • z příjmu fyzických osob 10 % 
  • ve svobodných ekonomických zónách a technologických parcích jsou investoři po dobu 10 let osvobozeni od placení daně z příjmu, DPH, zdravotního a sociálního pojištění zaměstnanců, celních poplatků i místních daní.

nepřímé daně:

  • DPH (= DDV): všeobecná: 18 %, snížená: 5 %
  • DPH (DDV = danok na dodadena vrednost) byla v MK zavedena k 1. dubnu 2004.

Od daně z přidané hodnoty jsou zcela osvobozeny:

  • prodej a pronájem budov a bytů (vyjma prvního prodeje, uskutečněného do 5 let od doby výstavby);
  • poštovní služby;
  • bankovní, finanční služby a služby pojišťoven;
  • kulturní služby, poskytované veřejnými institucemi;
  • zdravotní a vzdělávací péče;
  • software;                                                                                       
  • mezinárodní osobní doprava.

Spotřební daň činí 8 - 13% podle druhu výrobku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: