Makedonie (FYROM): Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

28. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopje (Makedonie)
  1. 1.     Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1.1.  Oficiální název státu, složení vlády

1.1.1 Oficiální název státu

Ústavní název země je Makedonská republika (Republika Makedonija).

 

V EU a na multilaterálních fórech se používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (The Former Yugoslav Republic of Macedonia), pod nímž byla Makedonie přijata do OSN.

 

Ve vnitřních záležitostech a bilaterálních vztazích včetně bilaterálních mezinárodních smluv mezi ČR a Makedonií se používá název Makedonská republika (MK).

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

1.1.2 Složení vlády

 

Makedonská vláda má 26 členů (předseda, 4 místopředsedové, 14 resortních ministrů a 7 ministrů bez portfeje) a patří v regionu k nejpočetnějším.

 

Jméno

Funkce

Emil  Dimitriev

(VMRO-DPMNE)

Předseda vlády

Arbr Ademi

(DUI)

Místopředseda vlády pro evropské záležitosti

Festim Halili (DUI)

Místopředseda vlády pro implementaci OFA

Zoran Stavreski

(VMRO-DPMNE)

Místopředseda vlády pro hospodářskou oblast a ministr financí

Vladimir Peševski

(VMRO-DPMNE)

Místopředseda vlády pro hospodářskou oblast

Mitko Čavkov

(VMRO-DPMNE)

Ministr vnitra

Nikola Poposki

(VMRO-DPMNE)

Ministr zahraničních věcí

Zoran Jolevski

(VMRO-DPMNE)

Ministr obrany

Valdet Džaferi

(DUI)

Ministr spravedlnosti

Driton Kuči

(DUI)

Ministr hospodářství

Mihail Cvetkov

(Socialistická strana)

Ministr zemědělství, lesnictví a vodohospodářství

Nikola Todorov

(VMRO-DPMNE)

Ministr zdravotnictví

Pištar Lutfiu

(DUI)

Ministr školství a vědy

Širet Elezi

(DUI)

Ministr pro místní samosprávu

Vlado Misajlovski

(VMRO-DPMNE)

Ministr dopravy a spojů

Baškim Ameti

 (DUI)

Ministr životního prostředí a územního plánování

Dime Spasov

(VMRO-DPMNE)

Ministr práce a sociálních věcí

Elizabeta Kančeska Milevska

(VMRO -DPMNE)

Ministryně kultury

Marta Arsovska Tomovska

(VMRO -DPMNE)

Ministryně pro informatiku a veřejnou správu

Vele Samak

(bez politické příslušnosti)

Ministr bez portfeje

Neždet Mustafa

(Sjednocené demokratické síly Romů)

Ministr bez portfeje

Furkan Čako

(Demokratická strana Turků)

Ministr bez portfeje

Bill Pavleski

(bez politické příslušnosti)

Ministr bez portfeje

Jerry Naumoff

(bez politické příslušnosti)

Ministr bez portfeje

Arlind Zekiri

(DUI)

Ministr bez portfeje

Goran Mickovski

(bez politické příslušnosti)

Ministr bez portfeje

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

1.1.  Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin).

1.2.1. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • 2 065 769 obyvatel (podle údajů Státního statistického úřadu za r. 2013*)
  • Počet ekonomicky činného obyvatelstva (produktivní věk 15-64 let) – 961 416 (4. čtvrtletí 2014)
  • Průměrná hustota obyvatel na km2 je 80,34

 

* Poslední sčítání lidu proběhlo v r. 2002. Další pokusy o řádné sčítání lidu v letech  2011- 2012 skončily fiaskem, nový termín sčítání je v nedohlednu.

 

1.2.2. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

 

V roce 2013* se narodilo 23 568 dětí, ve stejném roce zemřelo 20 134 občanů. Přirozený přírůstek činil 3434 obyvatel.

 

* Problémem při příprava STI pro Makedonskou republiku zůstává nemožnost získat aktuální statistiky kvůli harmonogramu Státního statistického úřadu, podle kterého by měly být informace pro rok 2014 publikovány až po 2.7.2015 (viz http://www.stat.gov.mk/ KalendarSoopstenija_en.aspx?rbrtxt=6).

 

1.2.3. Národnostní složení

  • Makedonci 64,2 % (1 297 981)
  • Albánci 25,2 % (509 083)
  • Turci 3,9 % (77 959)
  • Rómové 2,7 % (53 879)
  • Srbové 1,8 % (35 939)
  • Ostatní (Arumuni, Bulhaři...), 2,2 % (Arumuni - 9 695, 0,5%)

 

Poslední (a diskutabilní) census v r. 2002 přinesl ve srovnání se sčítáním v r. 1994 snížení procentuálního podílu Makedonců ze 67 % na současných 64,2 % a naopak zvýšení počtu Albánců z 22,4 % na 25,2 %. Uvedené údaje jsou spíše indikativní, přesný obrázek o národnostním složení neexistuje.

 

1.2.4. Náboženské složení

Většinové: pravoslaví, islám

  • 67 % pravoslaví
  • 30 % islám
  • 0,5 % římskokatolické
  • 2,5 % ostatní

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let

 

2011

2012

2013

2014

2015

HDP (mil. USD)

9 143

10 113

10 784

10 219

11 332

HDP na osobu (USD)

4.449

4.637

5 228

4 955

5 485

Reálný růst HDP (%)

1,8

3,1

-0,4

3,1

3,5

Inflace (průměr v %)

1,6

3,9

3,3

2,8

-0,2

Nezaměstnanost (%)

31,4

31,0

29,0

27,6

24,6

Vývoz (mil. EUR)

3 965,3

3 554,0

3 791,0

4 391,1

4 650,2

Dovoz (mil. EUR)

6 013,6

5 567,1

5 664,0

6 475,7

6 877,2

Bilance běžného účtu (mil. EUR)

-189,2

-223,7

-146,8

-113,7

-111,5

Bilance finančního účtu (mil. EUR)

179,4

196,1

116,4

73,0

71,5

Deviz.rezervy (mil. EUR)

2 068,9

2 193,3

1 993,0

2 436,5

2 485,2

Zahraniční dluh (mld. EUR)

4 105,7

4 846,6

5 171,7

5 219,7

5 954,4

Devizový kurz (EUR/MKD)

61,33

59,99

62,33

61,79

61,57

Saldo státního rozpočtu (v % HDP)

-2,5

-3,8

-3,9

-4,2

-,

Zdroje: Makedonský statistický úřad, Ministerstvo financí a Národní banka RM 

Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru:

Urychlení evropského a transatlantického integračního procesu by mohlo stabilizovat politickou, hospodářskou a bezpečnostní situaci a posílit ekonomickou reformu. Současné vedení země však v praktické rovině nedokázalo přesvědčit, že tento cíl patřil mezi jeho skutečné priority. Klíčem k odblokování euroatlantické integrace země byl až donedávna nevyřešený spor se sousedním Řeckem o název státu. V posledních několika letech se však zhoršila situace v oblasti vlády práva, svobody médií, nezávislosti soudnictví a vymahatelnosti práva, svobody médií apod. Bez zlepšení situace v zemi, vstupu do NATO a zahájení jednání o přistoupení do EU lze jen stěží očekávat skutečný ekonomický boom a výrazné zlepšení situace, pokud jde o rizikovost zahraničních investic směřujících především mimo svobodné ekonomické technologické zóny.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy (mld. MKD)

148 408

138 073

140 267

145 929

163 280

Výdaje (mld. MKD)

159 992

155 840

159 520

168 063

181 777

Saldo (mld. MKD)

-11 584

-17 767

-19 253

-22 134

-18 497

Zdroj: Bulletinem MF MK

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vnější finanční pozice země je relativně křehká, platební bilance vykazuje každoročně záporné saldo, což zvyšuje nároky na zajištění peněz z vnějších zdrojů. Deficity obchodní bilance se nedaří nahrazovat ani přílivem zahraničních investic, ani postupně vysychajícími finančními toky od zahraničních donátorů. Vláda je proto relativně opatrná v otázce dalšího zadlužování země. V posledních letech 20. století (1996 – 1998) se deficit pohyboval v rozmezí 6–8 % HDP, ale vláda N.Gruevského (od r. 2006) se cíleně zaměřila na jeho snižování. Problémem je to, že i podle názoru Světové banky či MMF makedonská vláda často neposkytuje objektivní údaje a např. část dluhu je neprůhledně přesouvána na státní podniky. 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Bilance běžného účtu

-189,2

-223,7

-146,8

-113,7

-111,5

Bilance finančního účtu

179,4

196,1

116,4

73,0

71,5

Devizové rezervy

2 068,9

2 193,3

1 993,0

2 436,5

2 485,2

mil. EUR
Zdroj: Národní banka RM

Veřejný dluh vůči HDP

 

2011

2012

2013

2014

2015

Veřejný dluh vůči HDP (%)

32,0

38,3

40,5

46,0

48,0

Zdroj: Národní banka RM

Zahraniční zadluženost, dluhová služba:

Zahraniční zadlužení země v r. 2015 dosáhlo 3.999,73 mil. EUR. Ve struktuře dluhu nedošlo k výraznějším změnám a více než polovinu zahraničního dluhu tvoří závazky vůči multilaterálním věřitelům (IDA, IBRD, EIB, EU a EBRD). Bilaterální věřitelé mají podíl 9,6% a privátní 29,2 % (z toho 21,1% představují euro-dluhopisy).

Z analýzy MMF vyplývá nutnost co nejrychlejšího přesunu od úvěrování ze zahraničích k domácím zdrojům (vládní dluhopisy, nominované v domácí měně, apod.). 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Zahraniční dluh (v mil. EUR)

2,414.9

2.908,89

3.281,4

3.921,3

3.999,73

Zdroj: MF MK

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor MK byl privatizován. Od dubna 1992, kdy byla zavedena po osamostatnění země vlastní makedonská měna, prodělal podstatné změny. Zákon o bankách a spořitelnách z května 1993 stanovil pravidla pro zakládání bank, mj. minimální základní kapitál ve výši 1,5 mil. USD pro banku, která provádí pouze tuzemský platební styk, resp. 4,5 mil. USD pro banku, která má oprávnění provádět operace se zahraničím. Tyto částky byly změnou zákona z dubna 1996 zvýšeny na 3,5 mil. USD, resp. 11 mil. USD. V roce 1996 byl založen "pojistný fond vkladů", jehož akcionáři se staly všechny banky a spořitelny.

V Makedonii funguje 17 bank, mezi největší z nich patří Stopanska banka (řecký kapitál), Komercijalna banka (makedonští vlastníci, 8%-ní podíl EBRD), NLB Tutunska banka (slovinský vlastník), Ohridska Banka (Société Géneral), Stopanska Banka-Bitola, Uni Banka, atd. Všechny uvedené banky mají své pobočky v regionálních centrech země. Z hlediska českého vývozu jsou první čtyři uvedené banky přijatelné pro pojištění EGAP (resp. financování vývozů prostřednictvím ČEB).

Makedonie má vcelku velmi dobré ekonomické výsledky. Makrodata centrální banky ukazují trvalý růst DPH kolem 3,7%. Země má zdravý vývoj ekonomiky, růst zahraničních investic o 22% ročně (hlavně v oblasti infrastruktury). Poměrně vysokou míru nezaměstnanosti (24,6%), která má ale trvale klesající tendenci v porovnání s předešlými léty. Inflace 2015 byla kolem 1,5% nyní jako cíl pro 2016 0,5% v prvním Q/2016 klesla inflace o 1% na 0,5%. Obdobné hodnocení mají i mezinárodní instituce WB, IMF apod.. Zdravé finance  - mimořádně nízký deficit , růst zadlužení je kolem 2% ročně (! světový průměr je 6%). Zvyšují se příjmy do rozpočtu ve volně směnitelných měnách (VM) hlavně z důvodů transferů obyvatel, kteří pracují v zahraničí. Rezervy ve VM kolem 4,1% DPH. Celkový dluh 69,9% DPH z toho 36, % dluhu tvoří dluhy soukromých firem. Kreditní růst je kolem 7%, PROTO SI ZEMĚ MŮŽE DOVOLIT 4% ÚROK VKLADU v BANKÁCH. Vklady pojištěny % do výše 30.000 EURO. Kurz EUR/Makedonský reál je již několik let bez výrazných výkyvů kolem 61,5, momentálně aktuální kurz je 1EUR = 61,56

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vláda N. Gruevského prosadila daňovou reformu a zavedení rovné daně ze zisku právnických osob a příjmu fyzických osob ve výši 12% od 1.1.2007a odr. 2008 ve výši 10%. Výrazné snížení daňového zatížení, na základě kterého se MK stala zemí s nejnižšími daněmi v Evropě, je součástí balíku opatření, jejichž cílem bylo především nastartování ekonomického růstu založeného na přílivu zahraničních investic.

Daňové sazby:

přímé daně:

  • korporativní daň 10 % ze zdanitelného zisku 
  • 0 % (u reinvestovaného zisku)
  • z příjmu fyzických osob 10 % 
  • ve svobodných ekonomických zónách a technologických parcích jsou investoři po dobu 10 let osvobozeni od placení daně z příjmu, DPH, zdravotního a sociálního pojištění zaměstnanců, celních poplatků i místních daní.

nepřímé daně:

  • DPH (= DDV): všeobecná: 18 %, snížená: 5 %
  • DPH (DDV = danok na dodadena vrednost) byla v MK zavedena k 1. dubnu 2004.

Od daně z přidané hodnoty jsou zcela osvobozeny:

  • prodej a pronájem budov a bytů (vyjma prvního prodeje, uskutečněného do 5 let od doby výstavby);
  • poštovní služby;
  • bankovní, finanční služby a služby pojišťoven;
  • kulturní služby, poskytované veřejnými institucemi;
  • zdravotní a vzdělávací péče;
  • software;                                                                                       
  • mezinárodní osobní doprava.

Spotřební daň činí 8 - 130% podle druhu výrobku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: