Makedonie (FYROM): Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

28. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopje (Makedonie)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Vzhledem k relativně malému makedonskému trhu pokrývá standardní distribuční a prodejní síť pro zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla území celého státu. U některých položek, zejména spotřebního zboží, jsou vytvořeny lokální distribuční kanály. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy.

Velké velkoobchodní a maloobchodní řetězce jsou v Makedonii poměrně málo zastoupeny. Zahraniční nadnárodní obchodní řetězce v zemi jsou dosud omezeny na řeckou firmu"Vero" (Veropulos- frančíza Intersparu), tureckou Ramstor (skupina Koç) a některé slovinské řetězce. Řídce se vyskytují rovněž metody přímého prodeje zboží typu "až do domu".

Značná část zemědělské produkce se prodává v tržnicích. Oblíbenou formou uplatnění zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci. V této oblasti je pociťována silná konkurence při hledání zastoupení zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění není zanedbatelný, v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Restriktivní vývozní a dovozní opatření byla zrušena v listopadu 1996. Celní sazby upravuje Zákon o celních sazbách z května 2005 (39/2005 Sb, nejnovější doplnění 15/2015 Sb. z 2.2.2015). Výše sazeb se pohybuje u většiny položek mezi 0 až 35%, u vybraných zemědělských produktů do 60%, celní sazby pro dovoz ropy a některých dalších základních surovin jsou nižší než 5%, pro ropné deriváty 10%. Průměrné dovozní clo činí 15%. Vývozní cla nejsou uplatňována. V lednu 1997 byly zavedením "jednotné (dovozní i vývozní) celní deklarace" zjednodušeny celní formality.

Dohodu o obchodní spolupráci Makedonie s EU z r. 1997 nahradila v roce 2001 Stabilizační a asociační dohoda s EU. Vstupem do WTO v r. 2003 přijala Makedonie i veškeré závazky z tohoto členství vzešlé.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Při zakládání podniku jsou si makedonští a zahraniční zakladatelé před zákonem rovni. Zahraniční osoba či makedonský státní příslušník mohou získat podíl ve společnosti stejným způsobem a za stejných podmínek.

Společnost je považována za právnickou osobu po zápisu do obchodního rejstříku. Pro každou formu společnosti je zákonem stanoven postup jejího založení a registrace. Při zakládání společností se zahraniční kapitálovou účastí je vyžadován souhlas příslušného makedonského ministerstva, které řídí zahraničně-obchodní vztahy země, v případě, že:

  • společnost je zcela vlastněna jedním nebo více cizími subjekty nebo jednotlivci;
  • většinu vkladu vlastní cizí jednotlivci nebo subjekty.

Povolení příslušného ministerstva je vyžadováno rovněž v případě, že se jedná o změnu vlastnické struktury v existující společnosti nebo kdy podíl cizí strany dosáhne většiny.

Zahraniční kapitálová účast v nově zakládané i již existující společnosti musí být zaznamenána do rejstříku zahraničních investic.

Současná vláda mimo reformy katastru vyhlásila program administrativní gilotiny („Regulatory Guillotine“) s cílem omezit byrokratické postupy a zkrátit registraci firmy na 3 a následně až 1 den.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejrozšířenější formou propagace, reklamy a reklamních kampaní je využívání státních i soukromých komerčních televizních kanálů a lokálních komerčních rozhlasových stanic v pásmu FM. Periodický i účelový tisk je rovněž hojně využíván k propagačním účelům. Využití velkoplošné reklamy ("bill-boardů") v celorepublikovém měřítku je spíše omezené. Využití prostředků MHD a sportovních areálů k reklamním účelům je časté. Uplatňují se i reklamní akce ve formě jednorázového či dlouhodobého sponzorování sportovních týmů a společenských událostí. V zemi existuje velký počet reklamních a marketingových agentur.

Jedinou veletržní organizací v Makedonii je firma „Era Grup - Skopski Saem" („Skopje Fair"), nacházející se ve Skopji (6 výstavních hal o celkové ploše 25.000m2, zakrytý prostor 16.000m2). Ročně se zde pořádá 13 – 15 veletržních a výstavních tematických nebo všeobecných akcí (veletrhy se zaměřením na potravinářský, textilní, kožedělný průmysl, stavebnictví, výrobu obuvi, nábytku, zdravotnických potřeb a vybavení, telekomunikace, počítače a zařízení kanceláří atd.).

Skopski Saem (Skopský veletrh)
Belasica b. b., P.O.Box 356
1001 Skopje Republic of Macedonia
tel.: +389 2 3218-388
fax.: +389 2 3218-375
http: www.eragrupa.mk
E-mail: info@eragrupa.mk

 

Hlavní veletrhy podle oborů a rámcové termíny v r. 2016:

      

Název

Obor

Datum konání

Elektronický odkaz

Build and Construct

stavebnictví

1. – 5.3.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Build_and_Construct&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Mebel

nábytek

22.–27.3.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Mebel&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Book Fair

knihy

12.–18.4.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Book_Fair&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Days of Education and Career

vzdělávání a zaměstnání

14.–16.4.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Days_of_Education_and_Career&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Skopje Travel Market

turistika

14.–16.4.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Travel_Market229&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Transport Fair – Freight Vehicles

nákladní vozy

25.-28.5.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=TransportTovarniEn&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Autumn HOME Fair

outlet

16-25.9.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=OUTLETEN&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Tehnoma

strojírenství

18.–22.10.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Tehnoma&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Transport and Logistics

Transport/logistika

18.-22.10

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Transport_logistics&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

International Trade Fair of Consumer Goods – ITF /Agrofood

potravinářství

18.–22.10.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=International_Skopje_Trade_Fair_on_Consumer_Good&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Winefest

vinařství

02.–04.12.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Wine_fest&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

Finexpo

finančnictví a business

6.12.

http://www.eragrupa.mk/exhibitions.aspx?exh=1&sub=Finexpo&menu=1&tip=3&id=Exhibitions

 V několika dalších regionálních centrech jsou nepravidelně pořádány výstavy místního významu, většinou zaměřené na lokální hospodářskou strukturu.

Hlavní veletrhy podle oborů a rámcové termíny v r. 2015

Název

Obor

Datum konání

Elektronický
odkaz

Build and Construct

stavebnictví

5. – 7.3.

zde  

Mebel

nábytek

24.–29.3.

zde  

Book Fair

knihy

5.–11.5.

zde  

Days of Education and Career

vzdělávání a zaměstnání

7.–9.5.

zde  

Skopje Travel Market

turistika

7.–9.5.

zde  

Wizz Air Skopje Marathon Expo

sport

7.-9.5

zde  

Skopski OUTLET Saem

outlet

5.-14.6

zde  

International Trade Fair   of Consumer Goods – ITF /Agrofood

spotřební zboží

15.–18.9.

zde  

Tehnoma

strojírenství

13.–17.10.

zde  

Winefest

vinařství

4.–6.12.

zde  

Finexpo

finance a business

3.12.

zde  

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematiku ochrany duševního vlastnictví řeší Zákon o ochraně duševního vlastnictví a podobných právech (Sbírka zákonů MK č. 115/10 z 31.8.2010), 140/10 (ze dne 21.10.2010) a 51/11 (ze dne 13.4.2011)) (Poslední verze) a touto problematikou se zabývá příslušné oddělení ministerstva kultury.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Systém zadávání veřejných zakázek a jejich hodnocení řeší Zákon o veřejných zakázkách  z 12.11.2007 (viz Služben vesnik, č. 136/07). Pokud hodnota zakázky na dodávku zboží přesáhne 400 tis. EUR nebo zakázka služeb překročí 1 mil. EUR (vždy ekvivalent v makedonských denárech/MKD) musí být vypsán mezinárodní tendr (pozn.: může být vypsán dle rozhodnutí objednavatele i při hodnotách nižších).

ZÚ Skopje pravidelně zveřejňuje zajímavé tendry makedonských státních orgánů a institucí na webových stránkách portálu Bussiness Info.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů

Řešení sporů závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. Makedonský partner většinou trvá na jejich řešení u místních soudů.

Domácí legislativní zdroje arbitrážních postupů vycházejí z Ústavy MK, Procesního zákona o řešení sporů (SFRJ č. 4/77), Zákona o řešení obchodních sporů (SFRJ č. 43/82) a Zákona o obchodních společnostech.

S významnými firmami lze sjednat řešení sporů i v zahraničí podle jiného obchodního práva, např. u Arbitrážního dvora ve Vídni podle rakouského obchodního práva.

Běžným standardem je zdlouhavé a netransparentní projednávání obchodních sporů. Oblast justice je dlouhodobě kritizovaná Hodnotícími zprávami Evropské komise (selektivní právo, politické ovlivňování soudů, jejich pomalost a neefektivita, nízká úroveň implementace legislativy).

Rizika místního trhu a investování v teritoriu

Subjektivním rizikem je především nízká platební morálka, proto je vhodné eliminovat rizika vhodnými zajišťovacími nástroji obchodního či platebního styku.

Z objektivního hlediska jsou rizikem celkové politické a právní poměry v zemi. Relativně přesný obrázek nabízejí pravidelné Hodnotící zprávy Evropské komise. Jde především o nefunkční nebo problematicky fungující soudnictví, o všudypřítomné rodinné, politické i finanční vazby, korupci či o zasahování státu do ekonomiky (tailor-made tendry, rušení výběrových řízení, nesystémový výběr obchodních partnerů).

Zcela nedostatečná decentralizace v kombinaci s přebujelým byrokratickým aparátem vytváří často v klíčových momentech nepřekonatelnou hradbu. Velkým problémem zůstávají nevypořádané vlastnické vztahy a případy špatné privatizace, které umožňují neprůhledné spekulace. K dalším problémům je třeba přičíst i organizovaný zločin, vysoký podíl šedé ekonomiky, nelegální obchodní aktivity a zaměstnávání a také krácení daní v kombinaci se selektivním uplatňováním práva. Tyto aspekty snižují konkurenceschopnost zahraničních subjektů na místním trhu. Na nízkou vymahatelnost práva si stěžují zahraniční i české firmy, které trpí také netransparentností výběrových řízení a špatnou prací Odvolací komise.

V neposlední řadě nelze opomenout riziko „politické izolace“ MK (zablokování přístupu do EU a NATO v důsledku sporu GR – MK, „dobré sousedské vztahy“ a jeho dopady na ekonomiku, resp. zahraniční investory. MK tak mnohdy ztrácí komparativní přednost vůči ostatním zemím západního Balkánu.

Bez náležitého organizačního, technického a finančního zajištění (přesný, detailně vypracovaný kontrakt včetně sankčních opatření za neplnění a pojištění) nelze obchodní spolupráci nebo investice doporučit. Vstup na MK trh je třeba důkladně zvážit a porovnat rizika s jinými regionálními sousedy MK.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Při platebním styku v zahraničním obchodě je běžně vyžadována platba předem, tj. před dodáním zboží kupujícímu. Neobvyklé není ani použití platby v hotovosti při dodávce zboží. Obě uvedené formy jsou projevem nedůvěry v platební morálku či finanční kredibilitu kupujícího. Neméně častý je požadavek makedonského kupujícího na odklad platby (běžně 90 dnů). Tento požadavek je bez pojištění značně rizikový a nelze jej doporučit. Při realizaci větších obchodních případů se používají standardní platební podmínky úvěrového charakteru.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyky

Při většině obchodních jednání zaznamenáte balkánská specifika. Ignoruje-li makedonský partner dotaz, poptávku, či nabídku, je to většinou vyjádřením nezájmu - omluva není považována za nutnost. Jednání (s českými subjekty) se vedou ve velice vstřícném duchu, občas s akcentem na pan-slovanství. Obchodní schůzky jsou v porovnání s našimi zvyky delší, většinou časově neohraničené a často vyžadují značnou trpělivost. Málokdy se jednání podaří uzavřít po první schůzce, spíše lze očekávat jednání na etapy. Často se pokračuje v projednávání problematiky při pracovním obědě nebo večeři. Nezřídka se makedonský partner pokusí svému protějšku vnutit při jednání familiární tón, včetně nabídky na tykání (někdy k němu přistoupí i bez předběžného souhlasu).

Makedonští obchodníci ve většině případů upřednostňují rodný jazyk (makedonština nebo albánština). Vzhledem k historickým kořenům (bývalá SFRJ) lze k rozhovorům využít srbochorvatštinu. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina, u albánského etnika němčina.

Ve většinově pravoslavné Makedonii se uznávají i religiózní svátky římsko-katolické a muslimské. V této oblasti tak vzniká jistá nepřehlednost. Značné omezení intenzity jednání je citelné v letních měsících, kopírujících školní prázdniny, t.j. od 15.6. do 15.9. kdy denní teploty ve Skopji přesahují 40° C.

Makedonce nepředstíraně zajímá vývoj v ČR. V mnoha směrech náš polistopadový vývoj obdivují (zvláště pak mírové rozdělení státu a členství v EU a NATO). Mnoho Makedonců Českou republiku (nebo bývalé Československo) navštívilo a situace se ještě zlepšila zavedením vízové liberalizace v r. 2009. Je proto dobré, když se český obchodník před jednáním seznámí alespoň s hrubými rysy kulturního a politického vývoje Makedonie.

Vztahy mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci jsou i přes stabilizaci politické a bezpečnostní situace od konfliktu v roce 2001 dlouhodobě křehké a často se vyznačují vzájemnou nedůvěrou. Uvnitř jednotlivých národnostních skupin jsou však vztahy mezi lidmi vřelé a balkánsky široké. Rodina je v Makedonii chápána v širším smyslu než je běžné ve střední Evropě. V relativně malé zemi jakou je Makedonie, se pak nezřídka lze setkat s tím, že „každý každého zná“, nebo má alespoň společné známé, či příbuzné.

V oblastech obydlených převážně makedonskými Albánci (sever a západ), převládají přímé, relativně uzavřené hierarchické rodinné vztahy, ve slovansko - makedonských oblastech jsou tyto vztahy více otevřené. Na pomyslných hodnotových stupních byla u Makedonců tradičně nejvýše rodina a zdraví, s postupem konzumní kultury se více prosazují i peníze, práce nebo volný čas.

Vazby mezi nadřízeným a podřízeným nejsou ve většině případů vymezeny tak přesně jako je běžným zvykem například v ČR. Vztahy jsou vstřícnější, mnohdy až rodinné. Majitel podniku svým zaměstnancům často tyká, oslovuje je pouze křestním jménem a zná rodinné vztahy i problémy většiny zaměstnanců.

Bez rozdílu národnosti má čas v Makedonii zcela jinou hodnotu než je tomu ve střední Evropě. Makedonští partneři mnohdy nebývají dochvilní. Zpoždění při příchodu na smluvenou schůzku se ve většině případů oboustranně toleruje.

Verbální komunikace mezi samotnými Makedonci, ale i se zahraničními partnery je doprovázena živou gestikulací. K vyvarování se netaktností, které by mohly v podobné situaci vzniknout, je lépe se předem domluvit a spíše přijmout zvyky (domácího) hostitele. Jinak jsou Makedonci (bez rozdílu etnické příslušnosti) proslulí svojí pohostinností.

Makedonci si potrpí na vzhled, který nicméně určuje balkánská estetika. Snobství a prokazování majetku zjevem je běžné od střední třídy výše. Móda je podřízena klimatickým podmínkám, to znamená, že například v létě se často nosí košile s krátkým rukávem a kravatou, mimo jednání i s rozhalenkou. Ženy rády nosí kostýmy s nejrůznějšími obměnami.

Jídlo nelze v Makedonii uspěchat, dlouze se při něm konverzuje. U snídaně nesmí chybět silná černá káva. Jako aperitiv se podává makedonská rakija nebo mastika, event. řecké ouzo. Předkrmem bývá často salát či „meze“ (výběr pikantních past, sýrů a dalších pochutin). Oběd se dále skládá většinou z masového pokrmu se zeleninovou oblohou. Maso je často připravováno na roštu s dřevěným uhlím. Silná hustá polévka, tzv. čorba, se konzumuje dopoledne a často nahrazuje snídani.

Státní svátky, pracovní a prodejní doba

Státní svátky:

  • 24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – den slovanských věrozvěstů
  • 2. srpen – Den republiky – výročí: Ilindenského povstání proti Turkům 2.8.1903 a dále dne 2.8.1944 - zasedání Antifašistického shromáždění pro národní osvobození Makedonie (ASNOM) v klášteře sv. Prochora Pčinského, které vyhlásilo Demokratickou federativní republiku Makedonii (DFM)
  • 8. září - Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991, kdy se většina obyvatelstva vyslovila pro „suverénní a samostatnou Makedonii s právem vstoupit do svazu suverénních států Jugoslávie“
  • 11. říjen - Den národního povstání (2. světová válka) – útokem partyzánů na bulharská kasárna v Prilepu a Kumanovu dne 11. října 1941 byla zahájena osvobozenecká válka
  • 23. říjen - Den makedonského revolučního boje
  • 8. prosinec - Sv. Kliment Ochridski 

Dny pracovního klidu (svátky):

  • 1. leden – Nový rok
  • 7. leden - 1. svátek vánoční (pravoslavný)
  • pravoslavné Velikonoce - pohyblivý svátek
  • 1. květen – Svátek práce
  • Ramazan Bajram - pohyblivý svátek muslimů 

Svátky národnostních menšin:

  • 27. leden - Sv. Sava, den srbské menšiny
  • 8. duben - Mezinárodní den Rómů
  • 23. květen - Den Aromunů
  • 28. září - Mezinárodní den Bosňáků
  • Jom Kipur - den židovské menšiny (pohyblivý svátek)
  • 22. listopad - den albánské abecedy
  • 21. prosinec - den vyučování v tureckém jazyku 

Náboženské svátky:

  • 6. leden - Štědrý den (pravoslavný)
  • 19. leden – „Vodici“ – den Zjevení Krista (pravoslavný)
  • Velikonoce (pravoslavné) – pohyblivý svátek
  • Velký pátek (pravoslavné) - pátek před Velikonocemi
  • 28 srpen – Nanebevstoupení Panny Marie
  • 1. listopad – Den všech svatých (katolický)
  • Památka zesnulých – pohyblivý svátek (pravoslavný), vždy v pátek
  • 25. prosinec – Vánoce (katolické)
  • Kurban Bajram - pohyblivý svátek (muslimský) 

Pracovní doba:

  • Veřejná administrativa (státní úřady): pondělí až pátek od 8.00 – 16.00 hod. (v létě za vysokých teplot bývá pracovní doba zkrácena - od 7.00 – 13.00 hod.)
  • Soukromý sektor (firmy, řemeslnící apod.): pondělí až pátek zpravidla od 8.00 až 9.00 do 16.00 až 17.00 hod. (v létě za vysokých teplot zkrácená pracovní doba od 07.00 – 11.00 a od 18.00 – 20.00 hod.)
  • Otevírací doba obchodů: obchody s potravinami: pondělí až sobota 7.00 – 20.00 hod. a některé i v neděli 7.00 – 15.00 hod. obchody s ostatním zbožím: pondělí až pátek 9.00 – 20.00 hod., v sobotu 8.00 až –15.00 hod.
  • Některé velké obchody řetězců (VERO, TINEX, Ramstore, Tediko, Carrefour) mají otevřeno denně od 8.00 (Ramstore 10.00) do 22.00 hod.
  • Od 19.00 hod večer do 06.00 ráno platí zákaz prodeje alkoholických nápojů (mimo restauračních zařízení a kaváren).
  • Restaurace a kavárny: od neděle do čtvrtka – od 09.00 nebo 10.00 hod. do 24.00 hod., pátek a sobota - od 09.00 nebo 10.00 hod. do 01.00 hod.
  • Od 19.00 hod. ( mezi 1.5 a 30.9. od 21.00 hod.) do 06.00 platí zákaz prodeje alkoholických nápojů (mimo restauračních zařízení a kaváren).

Obecně platí zákaz prodeje alkoholických nápojů na čerpácích stanicích a nezletilým osobám.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Od 19.12. 2009 byla pro makedonské občany zrušena vízová povinnost pro všechny země Schengenského prostoru včetně ČR. Toto rozhodnutí se týká výhradně držitelů pasů s biometrickými identifikačními údaji.

Z makedonské strany byla vízová povinnost pro české občany zrušena již dříve. Od poloviny roku 2009 mohou čeští občané pro cestu do Makedonie použít platný občanský průkaz.

Konzulární oddělení velvyslanectví ČR v Makedonii sídlí na adrese ul. Kozle 20a, 1000 Skopje,
telefon: +389 2 308 12 00, 308 11 02,
fax: 308 11 00,
e-mail: consulate_skopje@mzv.cz

Do Makedonie je z ČR nejsnadnější silniční spojení přes Bělehrad. Přímé letecké spojení neexistuje (od 24.3.2012), nejjednodušší přestupní varianty jsou přes Vídeň nebo Bělehrad. Alternativy lze hledat prostřednictvím specializovaných webových služeb.

Makedonie má základní síť pozemních komunikací, které nejsou vždy v odpovídajícím stavu. Provoz na nich je „balkánský“, např. používání směrovek je minimální a nadměrné je používání zvukových výstražních znamení. Pozornost je třeba věnovat zejména přejezdu křižovatek, protože řada místních řidičů nerespektuje základní dopravní předpisy, často nedává přednost v jízdě nebo často odbočuje doprava na červenou. Zejména ve Skopji je častá jízda cyklistů a někdy i řidičů motocyklů v protisměru, po přechodech pro pěší apod. Přes Makedonii procházejí panevropské koridory X (severojižní) a VIII (východozápadní). Pouze koridor X má většinou charakter dálnice.

Přihlašovací povinnost do 24 hodin. Cizinec musí přihlásit svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii i odhlásit. Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech a v kempinzích.

Omezení při dovozu/ vývozu valut, místní měny a ostatní celní předpisy. Dle předpisů Celní správy Republiky Makedonie lze bez nahlášení celním orgánům do Republiky Makedonie dovézt až 10.000 EUR nebo 120.000 MKD na osobu. Větší částku než 10.000 EUR je nutné hlásit. Na přihlášenou hotovost celní orgány vystaví písemné potvrzení.

Bezcelní dovoz je povolen u zboží pro osobní potřebu v obvyklých limitech. Dovoz či převoz zbraní je povolen pouze se zbrojním průkazem vystaveným zastupitelským úřadem Makedonie.

Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území Makedonie. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje o převáženém zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.

Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se jednotný doklad platný pro EU.

Další aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR vč. možných změn. Aktuální informace může poskytnout Velvyslanectví Makedonie v Praze.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců je méně obvyklé a legislativně i administrativně náročné. Upraveno Zákonem o zaměstnávání a práci cizinců (Sbírka zákonů/Služben vesnik Makedonské republiky č. 70/2007, 5/2009, 35/2010, 148/2011 a 84/2012) a jeho změny dle rozhodnutí Ústavního soudu (Služben vesnik č. 152/2008 a 98/2010). Konsolidovanou verzi Zákona lze najít v makedonštině na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

Cizinci, kteří by chtěli být zaměstnáni, chtějí pracovat ve své firmě nebo podnikat v MK, musí nejdříve získat povolení k pobytu a pracovní povolení a zaměstnavatel musí zaregistrovat jejich práci jako práci cizince. Pracovní smlouva bez vyřízené povolení k pobytu je neplatná. Cizinci mohou vykonávat pouze práci, pro kterou mají pracovní povolení. Veškeré náklady ohledně obdržení pracovního povolení a dalších náležitostí by měl krýt zaměstnavatel. Zákon stanoví i další povinnosti zaměstnavatele.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Od 1. ledna 2007 vstoupila v platnost Smlouva mezi ČR a MK o sociálním zabezpečení Zásadní změnou je zachování nároku na poskytnutí nezbytné zdravotní péče při pobytu na území druhého státu. Náklady však již nenese stát, ale zdravotní pojišťovna pojištěnce. ZÚ Skopje doporučuje cestovatelům uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění/ připojištění. Při lékařském ošetření ve státním zdravotním zařízení je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (průkazkou příslušné zdravotní pojišťovny). V soukromých zdravotnických zařízeních se ošetření hradí hotově.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: